Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-10-09 00:00:02
Můj problém s vězením
Jako plátce daní, tedy i přispěvatel na věznice, bych rád vyjádřil znepokojení nad tím, jak je nakládáno s mými penězi:
1) Lidé jsou do vězení zavíráni i za zločiny bez oběti, což považuji za naprosto drakonický a zbytečný trest. Když už stát něco takového chce trestat, ať za to dá člověku třeba jenom veřejně prospěšné práce, ve kterých je alespoň malý smysl.
2) Pokud na mně někdo spáchá trestný čin, přeji si, aby daný čin v životě již znovu neudělal. Přesto je umístěn do zařízení, ve kterém je v kontaktu s dalšími zločinci, s nimiž se může identifikovat a ve kterém nemá skoro žádné materiální ani sociální podmínky pro to stát se lepším člověkem.
3) Způsobí-li mi újmu, kterou nemůže ihned odškodnit, přeji si, aby mi ji co nejrychleji uhradil. Je-li zavřen do věznice, možnosti splácení se značně redukují.
4) Zničím tím život dotyčného člověka. Dotyčný si postupně odvykne na to, jaké to je být na svobodě, a stane se závislým na vězeňském systému. Poté, co bude vypuštěn na svobodu, se do ní dokonce možná bude chtít vrátit. Tento efekt institucionalizace mimo jiné hezky ukázal film Vykoupení z věznice Shawshank.
Jaké je řešení? Podle mě by to v první řadě chtělo v rámci současného soudního systému umožnit alternativní formy trestů, založené čistě na domluvě oběti a pachatele. Sám bych je totiž mnohem radši v případě trestného činu využil, než abych pachatele posílal do v mých očích škodlivé instituce, jako je vězení.
1) Lidé jsou do vězení zavíráni i za zločiny bez oběti, což považuji za naprosto drakonický a zbytečný trest. Když už stát něco takového chce trestat, ať za to dá člověku třeba jenom veřejně prospěšné práce, ve kterých je alespoň malý smysl.
2) Pokud na mně někdo spáchá trestný čin, přeji si, aby daný čin v životě již znovu neudělal. Přesto je umístěn do zařízení, ve kterém je v kontaktu s dalšími zločinci, s nimiž se může identifikovat a ve kterém nemá skoro žádné materiální ani sociální podmínky pro to stát se lepším člověkem.
3) Způsobí-li mi újmu, kterou nemůže ihned odškodnit, přeji si, aby mi ji co nejrychleji uhradil. Je-li zavřen do věznice, možnosti splácení se značně redukují.
4) Zničím tím život dotyčného člověka. Dotyčný si postupně odvykne na to, jaké to je být na svobodě, a stane se závislým na vězeňském systému. Poté, co bude vypuštěn na svobodu, se do ní dokonce možná bude chtít vrátit. Tento efekt institucionalizace mimo jiné hezky ukázal film Vykoupení z věznice Shawshank.
Jaké je řešení? Podle mě by to v první řadě chtělo v rámci současného soudního systému umožnit alternativní formy trestů, založené čistě na domluvě oběti a pachatele. Sám bych je totiž mnohem radši v případě trestného činu využil, než abych pachatele posílal do v mých očích škodlivé instituce, jako je vězení.
Přečtení: 32321
Komentáře
Komentář 59603
Komentář 59604
Komentář 59609
Komentář 59611
Komentář 59644
Komentář 59607
Bod 2) doporučuju zjistit, k čemu slouží trest odnětí svobody, proč se ukládá a kdy se ukládá. Tohle je fakt solidní guláš.
Bod 3) zčásti souhlas.
Bod 4) jo a proto je recidivistů minimum oproti vězňům, kteří po prvním výkonu trestu již žádnou trestnou činnost nespáchali.
Když autor chce alternativní formy trestu, ať se proboha podívá do trestní zákoníku a řadu, je jich tam dost.
Komentář 59615
Komentář 59616
Komentář 59617
Komentář 59618
Komentář 59623
Komentář 59633
Komentář 59640
Komentář 59647
Komentář 59650
Komentář 59651
- A v polycentrickém právu by to šlo jinam než k soudu? Kam?
Komentář 59657
Komentář 59660
Komentář 59620
K bodu 2) jsem zjistil. Super. A jaká je pointa toho? Mně přijde, že to není v rozporu s tím, co píši, v tomhle textu přece akorát tvrdím, že to tomu účelu podle mě neslouží tak moc dobře.
Bod 4) - OK, to je dobrá připomínka a děkuji za ni. Asi by mě zajímal odkaz na statistiku. Taky si říkám, že mi tím furt úplně nezodpovídáte, zdali se ti lidé napravili skutečně díky té věznici, nebo spíše navzdory ní. Taky si říkám, že asi bude rozdíl, když někdo ve vězení byl dva roky, versus když tam byl 20 let.
Alternativní formy trestu znám - ale žádná z nich mi nepřijde úplně v souladu s tím, co jsem napsal. Osobně bych jich ocenil více, a hlavně ten větší podíl oběti na rozhodování o trestu.
Komentář 59626
K bodu 2) point je v tom, že trest odnětí svobody neslouží jen k potrestání pachatele, což byste věděl, kdybyste alespoň hodinu věnoval rešerši na danou problematiku.
K bodu 4) ale no tak. http://www.ok.cz/iksp/docs/439.pdf, tady třeba, prostě počet recidivistů je násobně nižší než počet poprvé a jednou odsouzených pachatelů k trestu odnětí svobody.
Jo, jasně. Oběť bude mluvit do toho, jak se má pachatel potrestat. To zní dobře. Tak nějak to fungovalo někde ve středověku.
Komentář 59627
Podstatné ale je, že takový odsouzení (za zločin bez oběti) jsou, přesné čislo není pro tuhle debatu důležité.
Komentář 59629
https://www.ceska-justice.cz/2018/12/projekt-otevrene-veznice-slavi-uspechy-zatim-ma-nulovou-recidivu/
Popravdě prošel jsem pár článků o míře recidivy u vězňů a ta čísla oscilují mezi kolem 70+%. Tak vám nevím, kde je to "naprosté minimum" recidivistů. Rád bych poznamenal, že třeba norský vězeňský a trestní systém, který je tomu Ondrášečkovu podstatně blíž (i když stále hodně vzdálen) má recidivu 17%. Zvláštní.
Trestů (nevím, jak vězňů) za zločiny bez oběti bude hromada. Třeba jenom kdybychom spočetli tresty za neplacení daní.
Komentář 59630
https://www.ceska-justice.cz/2018/12/projekt-otevrene-veznice-slavi-uspechy-zatim-ma-nulovou-recidivu/
Popravdě prošel jsem pár článků o míře recidivy u vězňů a ta čísla oscilují kolem 70+%. Tak vám nevím, kde je to "naprosté minimum" recidivistů. Asi si pojem "minimum" a k tomu "naprosté" vykládáme trochu jinak. Rád bych poznamenal, že třeba norský vězeňský a trestní systém, který je tomu Ondrášečkovu podstatně blíž (i když stále hodně vzdálen) má recidivu 17%. Zvláštní.
Trestů (nevím, jak vězňů) za zločiny bez oběti bude hromada. Třeba jenom kdybychom spočetli tresty za neplacení daní.
Komentář 59631
MODEL: Mějme každoroční 50% recidivu; pořád jsou zavíráni ti samí lidé. 1. rok je poměr R:N = 50%; 2. rok, R:2N = 33%; 3. rok, R:3N = 25%; … 10. rok, R:10N = 9%; 15. rok, R:15N = 6%.
Při 70% recidivě je to takto: 1. rok 7R:3N = 70%; 2. rok, 7R: 6N = 54%; 3. rok, 7R:9N = 44% …; 10. rok, 7R:30N = 23%; 15. rok, 7R:45N = 16%.
2. K Norsku: Pokud jste zagůglil "recidiva v Norsku" a přečetl jeden článek – stejný jako já, ten z ČT o tom, jak je vězněn Breivik – tak tomu nemůžete přikládat váhu. Hned mě napadlo 10 faktorů, které v článku nejsou uvedeny, neznáme je, a které by rozdíl v míře recidivy oproti USA vysvětlovaly. Každopádně i kdyby ten systém skutečně fungoval tak dobře, jak je sugerováno, pořád může být míra vězeňského luxusu absurdně přehnaná. A s Ondrovým návrhem to nemá nic společného. V Norsku jsou delikventi vězněni jako u nás, jen v mnohem příjemnějších podmínkách.
Komentář 59642
2) Ale já ani neříkám, že to má sloužit jenom tomu. Kde to v tom textu je?
4) OK, přečtu si a napíšu. Byť stále - i kdybyste mi dokázal, že jich je málo, není to přece ještě důkaz o funkčnosti věznic.
Tak hádám, že zrovna tenhle aspekt středověkého trestání není tak hrozný jako jiné jeho aspekty.
Komentář 59646
"Recidiva odsouzených představuje i u nás vážný problém. Do výkonu trestu odnětí svobody se opakovaně vracejí osoby se zkušeností z výkonu dřívějšího trestu. Po přijetí nového trestního zákoníku došlo k postupnému zvýšení podílu osob ve vězení se zkušeností s dřívějším výkonem trestu odnětí svobody až na 71 % v roce 2013 (2014 – 69 %, 2015 66 %). Osoby s kriminální minulostí a zejména vězeňští recidivisté tvoří rozhodující část vězeňské populace. Počet odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, u kterých jde zároveň o jejich první odsouzení v kriminální kariéře, se v posledních letech pohybuje okolo 10–12 %."
Tak nevím, možná v tom čtu špatně, je to složitý článek, ale nevypovídá tohle o tom, že mnoho z těch vězňů se tam skutečně po výkonu trestu vrátí? Klidně mě odkažte na stránku, která to vyvrací. :) Není tady náhodou problém v tom, že do trestu odnětí svobody patří i lidé, kteří na ten výkon nakonec ani nemuseli nastoupit? Protože takoví pak do toho vězení nakonec ani nenastoupí a často se asi jedná o ty lepší případy.
Na straně 56 k tomu jsou doplňující informace:
"Velmi důležitou informaci o úspěšnosti předchozího trestu odnětí svobody ukazuje recidiva v penologickém pojetí. Jde o specifický typ recidivy, o níž i v našich podmínkách lze získat základní statistické informace. Jedná se tedy o sledování opakovaného pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody. Penologické pojetí recidivy je užší než recidiva v právním pojetí, neboť eviduje pouze pachatele, kteří již dříve byli vězněni. Údaj o ní je součástí statistik, které vydává Vězeňská služba ČR. Vychází z nich následující Graf 14, který sleduje podíl recidivistů (tedy osob, které nebyly ve výkonu trestu odnětí svobody v daném roce poprvé) v letech 1993–2015. Budeme-li o účinnosti trestu odnětí svobody uvažovat na základě těchto dat, za efektivní intervenci z hlediska další trestné činnosti jej považovat rozhodně nemůžeme. Zhruba dvě třetiny odsouzených se totiž další trestné činnosti dopustilo i přesto, že s jeho výkonem mělo již zkušenost (často dokonce opakovanou)."
Komentář 59652
- Konstruktivně podotýkám, počet recidivistů ve věznicích vám neřekne nic o tom, zda a jak věznice institucionalizují lidi. Přece z toho, že 70% vězňů jsou recidivisté, neplyne, že 70% z těch, kdo jsou zavřeni poprvé, recidivuje. Vy byste potřeboval číslo, kolik z poprvé trestaných osob puštěných v roce R do pěti let recidivovalo. Ale i z toho by nešlo vyvodit, zda za to můžou věznice. K tomu byste potřeboval jiná data. Jaká, nevím; Vy o tom píšete, tak si namáhejte hlavu, jaká data by Vaše tezi otestovala.
2) "Recidiva odsouzených představuje i u nás vážný problém.
- Že autoři studie píší, že recidiva je problém, neznamená, že to je problém. Jim to připadá jako problém, protože přijali mejnstrýmový názor, že smyslem trestání je náprava. Tak tomu ale není a nemá být.
Komentář 59656
Dakujem.
Komentář 59659
Taky souhlasím, já jsem odcitoval celý ten odstavec, obzvláště jsem to odcitoval kvůli té poslední větě.
Komentář 59661
Komentář 59662
Komentář 59608
Zaplatily by se z toho naklady na veznici. Zaplatilo by se z toho odskodneni obeti. Zbytek at dostane vezen.
Ti co by nechteli makat, tak nejak potrestat, at je to motivuje makat.
Komentář 59610
Takhle nějak by to mohlo probíhat? A pokud se na tom "dobrovolně" shodnou pachatel i oběť, tak by už do toho soudce neměl zasahovat?
Komentář 59622
Komentář 59624
Komentář 59612
Komentář 59613
Nevím co furt máte s nějakýžm dvojím metrem, moc dobře víte jaký je rozdíl mezi státem a soukromým vlastníkem, resp. jak to libertariání, konkrétně anarchokapitalisti chápou, tedy že stát nepovažují za legitimní.
Určitě je spousta zbytečných obětí státní zvůle a války proti drogám. Kdyby to stát tolik nekriminalizoval, rozhodně by drogy byly mnohem menší "problém" než jsou teď. Příkladem je třeba Portugalsko, jestli se nemýlím, kde došlo k částečné dekriminalizaci a spotřeba drog se dokonce snížila. V USA se ve válce proti drogám utrácí stále více peněz, přesto to nemá žádný valný efekt. Příkladů lidí kteř nic špatného nedělají, pestují si par rostlin marihuany a dělají s z toho mastičky (nebo to hulí, klidně prodávají dál, podle mě je to čistě jejich věc a vám do toho nic není) je spousta. Třeba moje babička, která si z toho ty mastičky vyrábí pro vlasatní potřebu, stačil by nějaký bonzák a aktivní policajt a mohla by z toho mít průser. Jakým právem byste ji chtěl kriminalizovat?
Komentář 59638
Komentář 59614
0) Jako plátce daní, tedy i přispěvatel na věznice, bych rád vyjádřil znepokojení
- Můžete vyjádřit znepokojení jako občan nebo volič, jako plátce daní si nanejvýš můžete vylízat prdel. Daně jsou – narozdíl od zdravotního a sociálního pojištění – něco podobného jako nájem. Když někomu platíte nájem, taky vám tím nevzniká právo mluvit do toho, jak dotyčný s vašimi penězi naloží.
1) Lidé jsou do vězení zavíráni i za zločiny bez oběti, (…) Když už stát něco takového chce trestat, ať za to dá člověku třeba jenom veřejně prospěšné práce, ve kterých je alespoň malý smysl.
- Proč proboha? Buď si společnost myslí, že to je třeba trestat, a pak ať to trestá dle uvážení, anebo si to nemyslí, a pak ať to netrestá.
2) Pokud na mně někdo spáchá trestný čin, přeji si, aby daný čin v životě již znovu neudělal.
- Je úplně jedno, co si přejete. A pokud jsou Vaše přání tak mocná, přejte si, ať nikdo nikdy nespáchá žádný trestný čin. Problém zločinnosti pak bude vyřešen.
Přesto je umístěn do zařízení, ve kterém je v kontaktu s dalšími zločinci, s nimiž se může identifikovat a ve kterém nemá skoro žádné materiální ani sociální podmínky pro to stát se lepším člověkem.
- 1. Proto pro každého vězně vilu! Ať všichni vidí, že páchat zločiny se nevyplácí. 2. Máte to popletené: Vězení je trest. Není proto, abyste se v něm stal lepším člověkem.
3) Způsobí-li mi újmu, kterou nemůže ihned odškodnit, přeji si, aby mi ji co nejrychleji uhradil. Je-li zavřen do věznice, možnosti splácení se značně redukují.
- Opět, je jedno, co si přejete. 1. Co zločiny, které nelze odškodnit: vraždy, zabití, ublížení na zdraví, znásilnění, mučení, omezení osobní svobody…? Skutečně odškodnit lze jen majetkové zločiny. 2. Vznikl by tím obrovský morální hazard. Lidé by se mnohem spíš dopouštěli zločinů, kdyby věděli, že to nejhorší, co se jim může stát, je, že co si ukradli, budou muset vrátit plus nějaký úrok či pokuta k tomu. 3. Vzhledem k tomu, kolik pachatelů zločinů není vypátráno nebo odsouzeno, tak za těchto podmínek by se zločin začal vyplácet. Což by negovalo smysl trestního práva, kterým je zařídit, aby se zločin nevyplácel.
4) Zničím tím život dotyčného člověka. Dotyčný si postupně odvykne na to, jaké to je být na svobodě, a stane se závislým na vězeňském systému. Poté, co bude vypuštěn na svobodu, se do ní dokonce možná bude chtít vrátit. Tento efekt institucionalizace mimo jiné hezky ukázal film Vykoupení z věznice Shawshank.
- 1. A proto nebudeme vůbec nikoho zavírat! Tak všem ukážeme, že páchat zločiny se nevyplácí. 2. Nic takového Vykoupení ze Shawshanku neukázalo. V tom filmu se sice o institucionalizaci mluví, ale oba dva hlavní hrdinové, Andy i Red, zvládnou návrat na svobodu na výbornou.
5) Podle mě by to v první řadě chtělo v rámci současného soudního systému umožnit alternativní formy trestů, založené čistě na domluvě oběti a pachatele.
- 1. Opakuju: Vznikl by tak morální hazard a zločin by se začal vyplácet. 2. Mýlíte se v tom, že trestněprávní prohřešky považujete za soukromou věc poškozeného a pachatele. Jenže v těchto případěch pachatel neporušil smlouvu uzavřenou s poškozeným; porušil společenskou smlouvu. Když někomu půjčíte peníze a on vám je nevrátí, tak za to ho přece nikdo nezavře. Obecně: Za nedodržení smlouvy uzavřené s někým se přece nezavírá.
Komentář 59621
Komentář 59634
Komentář 59641
Komentář 59648
Komentář 59649
Komentář 59635
Komentář 59625
Jinak pro moznou dohodu mezi obeti a pachatelem bych rozhodne byl - mensi socialni dopad na rodinu pachatele a zvysena sance odskodneni.
Komentář 59643
Super, to jsem rád. :)
Komentář 59728
Myslím si, že "trest" (aj to je silne otázny pojem) by mal začínať odškodnením obete a nie ním končiť. Ani vražda nie je individuálnym poškodením práva obete - existuje predsa rodina, ľudia závislí na zavraždenom atď.
Áno, aj v našom súčasnom práve existuje množstvo alternatívnych potrestaní a veľmi pekných (alebo teda dobrých - napr. výklad práva podľa zdravého rozumu, nie podľa jeho litery) zásad, ale celá filozofia našej (štátnej) spoločnosti smeruje k absurdnej represii na jednej strane (posledne odsúdenie nemenovaného blba za neuvedené číslo) a nepotrestaniu vinníkov z formálnych dôvodov. Odškodnenie obete by tak viedlo k lepším výsledkom a možno trochu väčšej spravodlivosti.