Autor: TaxationISTheft
Čas: 2017-10-10 00:00:02
My
Ayn Rand prohlásila, že neexistuje nic jako „společný zájem“, protože to, co tak politici nazývají, je ve skutečnosti zájmem některých lidí na úkor jiných. V tom s ní plně souhlasím. Etatisté však rádi manipulují a snaží se vytvořit jakési určité „my“, které doopravdy neexistuje. Samozřejmě chápu určité zobecnění a sociologické zařazení typu „my Češi máme rádi pivo“ nebo „my programátoři nemáme rádi Javu.“ Ale tohle je něco jiného. Etatista rád prohlašuje: „Je v našem zájmu být členy EU.“ A já říkám: „Etatisto, mluv za sebe a nemluv za mě. Můj zájem to rozhodně není. Ty víš o mých zájmech prd, tak se k nim nevyjadřuj.“
Každého, kdo na mě zkouší to svoje „my“, zarazím ihned na začátku a vysvětlím mu, že tohle odmítám. „My všichni jsme si domluvili, že budeme platit daně.“ „My jsme se shodli na tom, že demokracie je nejlepší forma vlády.“ „My všichni chceme vládu.“ Jakmile něco z toho zaslechnu, ihned dávám najevo, že na tuhle hru nepřistoupím. Každý člověk je individuální bytost. Ne, netvoříme žádný celek, který by byl telepaticky propojen a sdílel jeden mozek. Mimochodem, někteří etatisté tvrdí, že „společný zájem“ je to, co chce většina. Ani s tímto nesouhlasím, ale je to alespoň určitá definice. Jenže dotyční se jí drží, pouze když se to hodí. Následně totiž třeba odmítají referendum o vystoupení z EU, protože najednou „společný zájem“ není to, co chce většina. Najednou většina lidí přece vůbec nechápe, jak je EU v „našem“ zájmu, a proto by obyčejní lidé neměli rozhodovat.
Každého, kdo na mě zkouší to svoje „my“, zarazím ihned na začátku a vysvětlím mu, že tohle odmítám. „My všichni jsme si domluvili, že budeme platit daně.“ „My jsme se shodli na tom, že demokracie je nejlepší forma vlády.“ „My všichni chceme vládu.“ Jakmile něco z toho zaslechnu, ihned dávám najevo, že na tuhle hru nepřistoupím. Každý člověk je individuální bytost. Ne, netvoříme žádný celek, který by byl telepaticky propojen a sdílel jeden mozek. Mimochodem, někteří etatisté tvrdí, že „společný zájem“ je to, co chce většina. Ani s tímto nesouhlasím, ale je to alespoň určitá definice. Jenže dotyční se jí drží, pouze když se to hodí. Následně totiž třeba odmítají referendum o vystoupení z EU, protože najednou „společný zájem“ není to, co chce většina. Najednou většina lidí přece vůbec nechápe, jak je EU v „našem“ zájmu, a proto by obyčejní lidé neměli rozhodovat.
Přečtení: 36342
Komentáře
Komentář 17126
Jinak, sledoval jsem tě v chatu u rozhovoru s Machem ve StandaShow, jak polemizuješ se Standovým nechápáním ekonomiky. Zbytečná práce, streameři obecně nečtou chaty a jejich mozková kapacita je vytížena děláním X věcí najednou, takže by tvé vysvětlení stejně nepobrali. Ale byl to ukázkový levičák, to jednoznačně. Zněl hodně jako volič TOPky nebo Zelených. ;)
Komentář 17130
Mimochodem, Standa se považuje za libertariána. :)
Komentář 17132
"Mimochodem, Standa se považuje za libertariána. :)" - Říkal včera, že je liberál, ne libertarián.
Každopádně to liberál znamená "Jsem pro co největší svobodu, ale chci k tomu hromadu zákonů, regulací, předpisů, byrokracie, centrálního plánování a finančního přerozdělování."
Čili přesně jako průměrný socialista :D
Komentář 17145
Tak měsíc zpátky říkal že je libertarián, možná se nějak neustále vyvíjí. :) Možná si jen zaměňuje pojmy.
Ten otevřený dopis jsem četl a souhlasím. Neumím číst Standovi myšlenky, ale podle mě patří přesně mezi ty lidi kteří o tom nechtějí přemýšlet moc do hloubky. On řekne dotace a ukazuje co se za ně postavilo, tedy co je vidět. No ale už neřekne to B, co není vidět. To tady ale nemusím vysvětlovat. Jenže kdo by mu to vyčítal, když všude vidíš stát a strašení jak by bez něj nastal svět něco ve stylu šíleného Maxe a mezi Prahou a Brnem by začali řádit motorkářské gangy. Proto by ten rozhovor by byl skvělý, srozumitelně vysvětlit že AK nechtějí žít někde na stromě, ale jen chtějí mít svobodu rozhodovat.
Komentář 17133
Komentář 17134
Komentář 17135
Komentář 17136
Komentář 17138
Komentář 17139
Komentář 17141
Komentář 17127
Komentář 17128
Komentář 17129
Jde o trendy, které bychom viděli na volném trhu, kdybychom spolu mohli volně interagovat, bez autoritativních zásahů třetích stran. Státy jsou nástroj, jak prosazovat zájmy úzkých skupin na úkor našich společných zájmů.
Komentář 17131
Představte si rozhovor mezi vámi a úředníkem.
Úředník: Dobrý den, tady nám prosím zaplaťte daně za minulý rok.
Vy: Ne.
Úředník: Ale vy máte povinnost zaplatit!
Vy: Ne.
Úředník: Ale ty peníze použijeme ve prospěch nás všech.
Vy: Ne.
Úředník: Tento člověk který to s vámi myslí tak dobře, přivolá další zaměstnance státu a násilím si vezmou co chtějí.
Já ten kompromis prostě nevidím.
Můžete mi prosím konkrétně popsat podobné trendy na volném trhu?
Komentář 17140
Na svobodném trhu by se lidé nějak rozhodovali, za něco dobrovolně platili a ty věci, za které by lidi platili dobrovolně nejvíc nebo nejčastěji, by se teoreticky daly pojmenovat "společný zájem". Ale jenom pojmenovat, ne ho pak někomu vnucovat.
Komentář 17142
Asi se s tim opakuju, měli bysme prostě tyhle všechny pojmy plnit vlastním obsahem, ne se vůči nim vždy jen vymezovat.
Komentář 17143
Komentář 17144
Já se asi nevyjadřuju moc srozumitelně.
Komentář 17137
Všiměte si ještě jedné věci. Etatista pronese např. výrok o tom, jaký by chtěl mít trh. Libertarián pronese výrok, že by chtěl mít volný trh. A etatista reaguje nejprv tak, že ho libertarián nutí řešit nějakým konkrétním způsobem tržní vztahy. Když mu libertarián vysvětlí, že volný trh je volný mj. proto, aby si ten etatista mohl řešit vztahy podle svého a libertarián taky, tak etatista opáčí, že "by to nefungovalo". Etatista dokáže uvažovat pouze v intencích "já donutím tebe" nebo "ty donutíš mě". Vstávají mi chlupy na prdeli hrůzou, že jsem v tom vězel samozřejmě až po uši i já. Ta indoktrinace etatismem je katastrofální...
Komentář 17146
Komentář 17147
Komentář 17148
Komentář 17149
Komentář 17150
2. Hlavní chyba článku je ovšem v tom, že jeho myšlenka je strawman. Proč? Protože etatisté přece argumentují jinak. Neříkají pouze "Je v našem zájmu být v EU", ale "Je v našem zájmu být v EU, PROTOŽE… Ostatní příklady mutatis mutandis to samé. Takže oni ve skutečnosti neargumentují ZÁJMEM, jak tvrdí autor (nepodloženě, jako obvykle); argumentují LEPŠÍM STAVEM, jako všichni. Takže nemá smysl vyvracet jim existenci společného zájmu, protože oni ve skutečnosti neříkají "Zájmem všech je ABC", protože existuje společný zájem" ale "Zájmem všech je ABC, protože je to lepší stav". A protiargument pak je, že to není lepší stav, ne že to není společný zájem, protože společný zájem to není proto (pokud tedy není), že to není pro všechny lepší stav.
Stručně:
Etatista: "je to lepší stav" ----- PROTO "je to společný zájem"
Taxation: "není to společný zájem" ----- PROTOŽE "společný zájem neexistuje".
Ale pokud společný zájem (obecně či v té věci) skutečně neexistuje, je to proto, že etatistou prosazované není pro všechny "lepší stav". Čili Taxation argumentuje právě tím, co by měl dokázat.
Komentář 17155
Komentář 17156
1) pokud etatista tvrdí "je v našem zájmu X, protože Y" a už první půlka věty není pravda (např. proto, že v mém zájmu to není), pak na tom druhá půlka nic nezmění.
- Že první půlka věty není pravda, víte z její druhé půlky: z toho, co je za „protože“. Mohlo by tam být přece něco, co by Vás přesvědčilo, že to je ve Vašem zájmu.
Komentář 17158
Že první půlka věty není pravda, vím mnohdy z toho, že jsem svéprávný jedinec s názorem. Ano, mohlo by tam být něco, co by mě osobně přimělo změnit názor. Pak se z:
"Je v našem zájmu X, protože Y."
... stává:
"Je v Romanovu zájmu X (protože Y)"
To je pak pravda, Roman to uznává a nemám s tím problém.
Komentář 17161
Komentář 17163
Komentář 17157
1) Buďto to znamená "v zájmu každého jednotlivce" (z nějakého oboru - Češi, Evropané, včelaři...). To není něco objektivně určitelného, každý má svůj zájem, z jiných pohnutek, včera jiný než zítra. Stačí jeden, v jehož zájmu to není a etatistovo "v našem zájmu" je omyl.
2) Nebo to znamená "v zájmu jakéhosi vyššího celku". Pak by měl ale etatista definovat, o jakém celku to vlastně mluví, z čeho ten zájem vydedukoval a jak ten bájný celek souvisí s jednotlivci, jejichž zájmy ho vlastně nezajímají, ale po nichž něco chce.
3) Nebo jde o Ďůdovo aristokratické "my" a to zahrnuje pouze toho etatistu, pak je vše ok :-)
Komentář 17159
Co myslíte tím "každý včelař má svůj zájem"? V postu, na který reagujete, jsem napsal, že jsou stavy věcí, které nelze rozumně nechtít. Nebo si snad myslíte, že nějaký včelař řekne "Chci, aby moje včely měly varoázu?" Lze takový zájem rozumně obhájit?
Komentář 17162
K příkladu s včelaři: Dovedu si představit třeba "Kéž by pár mých včel mělo varoázu, abych mohl zkoumat léčbu této zákeřné choroby." nebo "Kéž by mé včely skolila varoáza, potřebuju skásnout pojistku."
Komentář 17164
Taxation především nerozumí sémantice, a roli jakou v ní má kontext. Např. když píšete úvahu, nemusíte každou větu začínat „Podle mě…“. Protože z kontextu je jasné, že je to „podle vás“. Stejně tak, věta „V zájmu občanů je…“ nemusí začínat „Podle mě…“. Protože je to z kontextu jasné. Stejně tak je z kontextu jasné, že se řečník všech občanů neptal, protože v takovém případě by řekl „Z průzkumu plyne, že…“.
Sečteno podtrženo: Další zbytečný Taxationův článek, kde řeší neexistující problém, resp. vyvrací něco, co si NIKDO, ALE VŮBEC NIKDO nemyslí.
Komentář 17165
Z kontextu soudím, že všech jste se neptal, takže pořád můžou existovat ti, kdo si to myslí. Teď mi to všechno do sebe zapadá...
Komentář 17180
Komentář 17200
.......................................
Naprosto správně,
a platí to i v případě "já",
i to existuje jen v případě pokud na něj položíte těžíště...
Komentář 17199
..................................................................................................
To je docela oblíbená hra, to "my"
(dotyčný se pak cítí silnější v kramflecích)
ale ještě více oblíbená hra je "já" a "moje"
bez ní by se totiž nedala hrát ani hra na "my"
vono ani to "já" doopravdy neexistuje, to co existuje je "pocit já"
s nímž jsme se ztotožnili a považujeme jej za sebe sama...