Nadhodnota – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nevím, jestli hovno má nějakou hodnotu (spíš bude mít hovnotu), ale Hofman svoji hodnotu má. A možná i nadhodnotu - nadčlověk má nadhodnotu. A Hofman je nadčlověk!

Tvoje LSD v krabicce ma nadhodnotu taky?

A nebude to skôr naopak? Že RŠ je chybná, lebo nedokáže opísať nadhodnotu a vykorisťovanie? Subjektívna hodnota je dobrá akurát na zahmlievanie reality.

není. při troše zamyšlení má RŠ správné závěry, lépe odpovídají realitě. ale jak tak koukám, kdo chce to vykořisťování vidět za každou cenu, tomu se (dnes už dávno vyvrácený) koncept Marxe a spol. hodí ;-) což fatk nechápu

To bude tím, že RŠ je pavěda. Každá věda, která má vysvětlení pro libovolný výsledek pozorování, je pavěda, protože o reálném světě ve skutečnosti nic neříká.

To ty me svejma prispevkama vykoristujes, Norberte.

Vari ťa nútim troliť?

A dokázal bys v ní pls tu chybu identifikovat a popsat?

No veď chybou je to že RŠ počíta iba s nevyčísliteľným pojmom subjektívna hodnota, aj keď v realite sa platy, náklady, tržby či zisk dajú presne vyčísliť.

oukej, dotáhněte to pls. takže podnikateli A, který má 5 zaměstnanců, vyjde v roce X zisk 2 mil.. a v roce Y ztráta 3 mil. co mi to řekne? kolik je nadhodnota a jak by se s tím mělo zacházet dál? a ve vedlejší vesnici dělá jiný podnikatel B podobný business. akorát ten to dělá se 7 zaměstnanci a v roce X dosáhl ztráty 1 mil. a v roce Y ztráty 2 mil.. co si s tím mám z hlediska teorie nadhodnoty počít jak vůči podnikateli, tak vůči zaměstnancům?

Tak ako ste si vymyslel čísla nám to hovorí že obaja podnikatelia skrachovali a dlžia po milióne svojim veriteľom.

geniální. co kdyby ten podnikatel A dosahl zisk 1 mil. každý rok?

nadhodnota je podle marxismu část hodnoty, která není určena na spotřebu pracujících. co je na to nepochopitelného?

co mi není jasné? tak nějak všechno..

To je nam jasne.

zapomněl jsem dodat. řekněme, že všem zaměstnancům vyplácí oba podnikatelé mediánovou mzdu cca 25 tis. měsíčně, konstant

No veď chybou je to že RŠ počíta iba s nevyčísliteľným pojmom subjektívna hodnota, aj keď v realite sa platy, náklady, tržby či zisk dajú presne vyčísliť.
V realitě vidím zboží za nějakou cenu a v daný okamžik se rozhodnu si ho koupit nebo nekoupit, protože subjektivně vnímám, jestli mi to za to stojí. Dva různí lidé si tutéž věc za stejnou cenu jeden koupí a jeden ne. To, že je někde vyčíslená konkrétní cena a já ji přijmu nebo nepřijmu, přece nedělá z RŠ "špatnou", nebo jo? Tím, že RŠ operuje s pojmem "subjektivní hodnota", přece nepopírá, že by existovaly konkrétní ceny, náklady, příjmy atd. Nebo... jo?

No tým že RŠ s konkrétnymi sumami nepočíta tak nevidí javy ktoré tie rozdiely spomínaných súm spôsobujú.

Subjektivni hodnota je zahmlievanie?
Takze lahev vody ma pro cloveka na pousti stejnou hodnotu, jako pro cloveka na lodicce uprostred finskeho jezera?
Listky na Rusalku maji stejnou hodnotu pro milovnika opery, jako pro krupana co jezdi do Pakulu na muzikaly?
Sportovni kupe ma stejnou hodnotu pro cloveka milujiciho rychlou jizdu stejne jako pro chalupare, ktery potrebuje stehovat urodu jablek?
Jestli to spis nemas ty trochu zahmlete v te tve socanske palici...

Nebo jako fakt veris, ze hodnota prace se odviji od jeji namahavosti? Takze kdyz se v posilovne nadru jako kun, tak mam mit narok na nejake penize? Od koho? Proc by mi je daval? Opravdu myslis, ze nezalezi na tom, zda si nekdo me driny v posilove opravdu ceni a zda (a kolik) je mi za ni ochoten zaplatit?
Delnik, ktery v potu tvare dopoledne kope jamu a odpoledne ji zase zasypava (a tak stale dokola) tvori jakou hodnotu? Na jak velkou odmenu by mel mit narok? Od koho? Proc?

Jsou náklady a tržby subjektivní?

Je jedno čo si subjektívne myslíš, ale ak si na púšti bez vody tak je dôležité:
1. Či tam vôbec je niekto ochotný vodu predať.
2. Ak áno tak koľko si za ňu zapýta
3. Či máš v peňaženke aspoň toľko koľko si za ňu zapýta
Podobne aj cena lístka, aj keď bez Rusalky ti smrť od smädu nehrozí: Je jedno čo si subjektívne myslíš, podstatná je cena lístka a či máš toľko peňazí.
Aj to športové kupé má cenu aká je uvedená na cenovke a nie to čo sa ti prisnilo.

A s tou namáhavosťou je to strawman, o fyzickej námahe som nič netvrdil.

Tak to sportovní kupé má cenu která je na cenovce tak maximálně pro toho kdo ji prodává. O tom jakou má cenu pro lidi okolo to neznamená vůbec nic.

Nechapes co je mysleno "subjektivnim uzitkem" a "subjektivni hodnotou".
Proste kdyz budu na pousti, tak pro me voda bude mit daleko vyssi hodnotu, nez kdyz sedim doma u vodovodu.
A proto take za ni budu ochoten zaplatit vyssi cenu.
Tak vysokou, ze se treba nekomu vyplati mi ji tam vrtulnikem dovezt.
Tedy TRZNI CENU.
Stejnou trzni cenu, jakou plati zamestnavatel zamestnanci za jeho praci.
Pokud bude malo uklizecek a bude po nich velka poptavka, trzni cena jejich prace bude vysoka.
Pokud bude mnoho odborniku na umelou inteligenci a/nebo poptavka po nich bude nizka, budou brat nuzne platy (pokud vubec praci najdou).
Chapes?

No tak si, dosti zjednodušeně, vezmi tržní cenu, za kterou jsou zaměstnanci ochotni (ještě) pracovat, a tržní cenu, za kterou jsou zákazníci ochotní si vyrobený produkt (ještě) koupit. Jsou stejné? Zřejmě ne. A rozdíl je ta nadhodnota.

Pak tem zamestnancum nezbyva nez doporucit, aby si zalozili nejake drzustvo, zacali ten vyrobek vyrabet taky a celou "nadhodnotu" si pak mohou rozdelit.
Ze to nedelaji je dukazem, ze to neni tak easy, resp. ze tam zadna "nadhodnota" neni - jen odmena podnikateli za podstoupene RIZIKO.

ze tam zadna "nadhodnota" neni - jen odmena podnikateli za podstoupene RIZIKO

To, že tu nadhodnotu přejmenuješ na odměnu, není důkaz toho, že tam není!

Rozdíl mezi prodejní cenou a (platy plus náklady) tam je, ať mu říkáme jakkoli. Když je to kladné, Marxisti tomu říkají "nadhodnota", o tom nemá smysl se přít. Když je to záporné, tak nevím, jak tomu říkají :-) Myslím, že nám nevadí to, že tam existuje rozdíl, ale to, že existence toho rozdílu (ale jen kladného!) by měla být důvodem brát kapitalistovi jeho věci.

>> Když je to záporné, tak nevím, jak tomu říkají

Co by vymejsleli, proste zaporna nadhodnota.

>> Myslím, že nám nevadí to, že tam existuje rozdíl, ale to, že existence toho rozdílu (ale jen kladného!) by měla být důvodem brát kapitalistovi jeho věci.

Pochopitelne. Kapitalista by mel byt obran predevsim tehdy, produkuje-li nadhodnoty zaporne!

Pro Hofmana nemá voda žádnou cenu, ani kdyby na poušti umíral žízní. Hofman pije jedině pivo!

Jediným vykořisťovatelem v dějinách byl, je a bude Hofman!

Konečně jsem se alespoň trošičku dozvěděl, co je to nadhodnota - s termínem už jsem se v minulosti musel setkat.

No tak ses dozvěděl, že Urza nadhodnotu nepochopil.

A jak to chápete vy ?

Hlavně tak, že nelze vzít pojem z jedné teorie, přimíchat ho do teorie jiné a ukazovat, že ten pojem je nesmyslný. To je chyba už na úrovni metody.

A to je jak tedy?
Jaké dvě teorie míchá do sebe ?

Rakouskou školu a marxismus.

Takže slovíčkaření.

Jaké slovíčkaření?

Ne, upachtěné kokotění dvou totálních pračuráků.

A argument by nebyl?

No predsa marxistickú a rakúsku.

Sorry že spamujem, nevedel som že ma Jakub predbehne.

Ono jim neuškodí, když to uvidí dvakrát ;-)

Nadhodnota, to je to, čo si tučný pán továrnik pchá do vrecka, namiesto toho, aby to vyplatil svojim nešťastným unaveným a zničeným zamestnancom.

;-)

a z ceho ma zit tovarnik? Myslis, ze si nezaslouzi odmenu za vhod tovarny, strani se o zamestnance, poskytovani podminek k praci, pracovni vybaveni, administrativu, zajisteni odbytu, rekruitment novych sil atd?

sorry predchozi prispevek sem psal ja. Vis, ono vlastnit byznys tovarny je vetsi zodpovednost nez smontovat dve soucastky monotonni praci. Proto je za to vic penez.

> pro pracující je zjevně tato cena vyšší než hodnota té práce, jinak by pro něj nepracovali

Tohle si VÁŽNĚ myslíte? Vy tak brutálním způsobem ignorujete realitu světa a snažíte se na všechno napasovat čistě jen nějaké základní logické axiomy?
Tahle logika pokulhává v tom, že ignoruje skutečnost, že někdy prostě člověk nemá na výběr a tu práci dělat musí, ǎt už si o hodnotě své práce myslí cokoli. Pokud teda nechce chcípnout hlady.

A to je právě ta subjektivita, téměř cokoli je pak cennější než chcípnout hlady... ale chcípající hlady mají nevím proč pocit, že mají PRÁVO hlady nechcípat... závistí k úspěšnějším si svůj život ale nespravíte... život je nespravedlivý, vždy byl a bude (a jakékoli násilné napravování víc nespravedlivosti vytvoří než napraví)... ale furt je to lepší, než aby se blbě v komunismu měli všeci... závist vs. přejícnost... vyberte si...

Nejde o to že či oni majú právo nechcípať hladom, ide o to že či ty máš právo urvať si pre seba toľko že pre ostatných nezvýši. A odpoveď si vieš domyslieť.

> A to je právě ta subjektivita, téměř cokoli je pak cennější než chcípnout hlady... ale chcípající hlady mají nevím proč pocit, že mají PRÁVO hlady nechcípat... závistí k úspěšnějším si svůj život ale nespravíte... život je nespravedlivý, vždy byl a bude (a jakékoli násilné napravování víc nespravedlivosti vytvoří než napraví)... ale furt je to lepší, než aby se blbě v komunismu měli všeci... závist vs. přejícnost... vyberte si...

Nevím, co to má být za strawmana do toho cpát něco o nějaké závisti, nebo o právu nechcípnout hlady. To je poněkud mimo téma mého komentáře.

Pracovat nemusí pokud nechce chcípnout hlady... Ano život pro něj má hodnotu a tak bude dělat debilni a špatně placenou práci a žít ten svůj nestastnej život než aby umřel...

>> Toto myšlení však zcela ignoruje subjektivitu hodnoty

Ani ne, to spis Vase mysleni zcela ignoruje logiku. Existuje-li subjektivni hodnota, proc by nemela existovat subjektivni nadhodnota?

Lebo subjektívna hodnota je tak gumový pojem, že v diskusii znamená vždy toľko koľko chcete aby znamenala.

Tak to mozna pouzivate Vy. Tealnr je to jasne definovany pojem