Autor: Urza
Čas: 2017-11-14 00:00:02
Nepojistitelní
V debatách o nepotřebnosti státu se lze relativně často setkat s otázkou, co bude s lidmi, kteří trpí nějakou závažnou a draze léčitelnou vrozenou nemocí, ideálně takovou, jež lze zjistit už před narozením, čímž pádem o ně nebude mít žádná pojišťovna zájem; a jaká je má odpověď? Inu, trh samozřejmě nikdo predikovat nedokáže, ale umím si představit například pojištění pro rodiče, kterým pojišťovna za příplatek nabídne smlouvu o smlouvě budoucí o pojištění jejich dítěte; též si umím představit pojišťování dětí ještě před početím a mnoho dalších řešení. Že podobné služby neexistují dnes? To je sice pravda, ale proč by měly existovat v socialistickém zdravotnictví, kde bude pojištěn každý? Logicky není poptávka po něčem, co stát nabízí takzvaně „zdarma“; přestane-li se tak dít, poptávka vznikne – a kde je poptávka, tam se objeví i nabídka, neboť na tom lze vydělat.
Má snoubenka ten princip nazvala „pojištění proti nepojistitelnosti“; já toto označení považuji za naprosto přesné. Pojištění je podobné sázce: Existuje-li jev s nízkou pravděpodobností výskytu, mohu si za celkem málo peněz vsadit na to, že nastane, přičemž když k tomu dojde, mohu vyhrát daleko více (protože šance na výhru byla malá); a dokud budou lidé ochotní sázet, neexistuje důvod, proč by nimi ty sázky neuzavíral ten, kdo si spočítá statistické šance a navrhne pro sebe výhodné podmínky. Proč by si pak nemělo být možné vsadit si na to, že když se mi narodí dítě postižené nemocí X, dostanu Y korun, kde Y je cena léčby? Když budu ochoten vsadit nezanedbatelně více než Y krát šance na to, že novorozenec bude mít nemoc X, někdo bohatý, kdo tu sázku uzavře, se najde, neboť je to výhodné; ostatně… když k vám budou přicházet lidi a nabízet 100 korun za to, že jim s šancí 1:10 vyplatíte 900 korun, odmítnete?
Má snoubenka ten princip nazvala „pojištění proti nepojistitelnosti“; já toto označení považuji za naprosto přesné. Pojištění je podobné sázce: Existuje-li jev s nízkou pravděpodobností výskytu, mohu si za celkem málo peněz vsadit na to, že nastane, přičemž když k tomu dojde, mohu vyhrát daleko více (protože šance na výhru byla malá); a dokud budou lidé ochotní sázet, neexistuje důvod, proč by nimi ty sázky neuzavíral ten, kdo si spočítá statistické šance a navrhne pro sebe výhodné podmínky. Proč by si pak nemělo být možné vsadit si na to, že když se mi narodí dítě postižené nemocí X, dostanu Y korun, kde Y je cena léčby? Když budu ochoten vsadit nezanedbatelně více než Y krát šance na to, že novorozenec bude mít nemoc X, někdo bohatý, kdo tu sázku uzavře, se najde, neboť je to výhodné; ostatně… když k vám budou přicházet lidi a nabízet 100 korun za to, že jim s šancí 1:10 vyplatíte 900 korun, odmítnete?
Přečtení: 34417
Komentáře
Komentář 17852
Obávám se, že otázky stran zdravotního pojištění míří právě tímto směrem.
Komentář 17855
A co se týče té odluky, tak i tu lze dělat postupně (respektive myslím, že jinak to ani nejde).
Komentář 17859
Komentář 17866
Vůbec, s tou diskusí o zdravotnictví jsou další problémy. Často mi lidé nadhodí, že v USA je zdravotnictví soukromé kurva drahé, a tedy že by to tu bylo ještě dražší než teď. Na argument, že v USA mají zdravotnictví silně přeregulované a přelicencované, příliš neslyší. Čas od času uvádím srovnání cen séra proti hadímu uštknutí; stejné dávka séra v USA stojí přes 10 tisíc dolarů, v Mexiku zhruba 100 dolarů. Také zubní turistika z USA do Mexika je oblíbená, s podobnými úsporami. Trh funguje, v Mexiku je lékařská péče cenově dostupná. V USA fungují regulace, aby dostupná nebyla. Generika? V Mexiku být mohou, v USA ne. Jenže stejně furt dál melou svoje.
Komentář 17879
Komentář 17853
Komentář 17854
Riesenie - platba by bola skalovana - rozne platny za rozne rocne naklady na liecbu. Ak predpokladate liecbu na sto milionov, tak budete platit mesacne cojaviem, stotisic, ak na milion, tak tisic atd.
Komentář 17856
Nesouhlasím ale s tím, že když chcete pojistit něco, co se nedá vypočítat, bude to vysoká cena jen proto; víte, ty pojišťovny z principu pojišťují JEN to, co se nedá vypočítat (nevíte, kdo onemocní a kdo ne), jen když mají víc informací, tak to upřesňují.
Pojištění je prostě sázka; kde nemáte konkrétní informace (což může snížit cenu), počítate s obecnějšími (což je dražší, ale ne nijak závratně).
Mimochodem, ono už dnes, kde se dokonce nesmí počítat s tím zdravotním stavem, protože by to byla ze zákona diskriminace: Když přijdete do české zdravotní pojišťovny jako komerční zákazník (cizinec), tak cenu stanovují podle věku; a svou bývalou přítelkyni jsem takto pojistil za nějakou cca tisícovku měsíčně, což fakt není moc.
Komentář 17869
Někdy v květnu 2013 vydala VZP tiskovou zprávu s tabulkou 37 nejnákladnějších diagnóz léčených v roce 2012 s kolonkami: Nemoc, počet pacientů, náklady na léčbu této diagnózy celkem. A u toho titulek, že tato léčba stála před 5 miliard korun.
Nedalo mi to, naťukal jsem ty data do excelu a počítal dál. Náklady na pacienta = celkové náklady na diagnózu / počet pacientů s danou diagnózou. Pravděpodobnost onemocnění = počet pacientů / 10 500 000. Pojistné = náklady na pacienta * pravděpodobnost. Suma pojistného za všech 37 nemocí vyšla cca 535 Kč/rok.
Když jsem přidal 100 % na marži pojišťovny a podělil 12 měsíci byl jsem na necelých 90 Kč/měsíc. Pak jsem kouknul na výplatní lístek na těch cca 5000 Kč/měsíc, které mi stát sebere na zdravotní dani a šel si raději dát panáka na uklidnění.
PS: Podobné zprávy vydávají pojišťovny každý rok, schválně si zkuste najít aktuální a spočítejte si to sám.
Komentář 17870
Komentář 17892
Komentář 17893
Ano, na Váš post to vlastně nenavazovalo.
Každopádně zajímavý výpočet; pokud to tak skutečně je, udělejte z toho článek a pošlete to Urzovi, ať si to přečte víc lidí.
Komentář 17880
Komentář 17857
Komentář 17861
Komentář 17858
Komentář 17860
Na úrazy, nehody a podobně tu je to pojištění.
Komentář 17864
Komentář 17862
Komentář 17863
Komentář 17868
Mám spíše zkušenost, že fungují ty, které mi připadají nepřesvědčivé.
Komentář 17871
Já btw argumentuju tím, že tyhle případy by vyřešila charita a že tyhle případy by lidi - jak z blízkého okolí, tak společnost jako takovou - pravidelně stmelovali, protože lidi by jim prostě pomáhat chtěli a na tom základě spolupracovali, což by celkově vedlo k většímu zájmu a tak. Nad tím se lidi aspoň zamyslí, ne že by zrovna souhlasili, ale zpravidla uznají, že na tom něco je.
Komentář 17872
Komentář 17873
Komentář 17874
Komentář 17875
Stačí jen uvést například to, že stát manipuluje úhradovou vyhláškou a registrem léků.Nové, účinné, ale dražší léky/léčba nejsou pojišťovnou propláceny a pojištěnec je odkázán na nejlevnější variantu s diskutabilní účinností a mraky nežádoucích účinků ( stačí si jen vzpomenout na kauzu Protonového centra). A ještě křiklavější je například starání se o zahraniční pacienty a mraky kuřáků a alkoholiků a drogově závislých, kteří čerpají výhody kolektivního, nuceného systému vyrábějícího nezodpovědné. A pak ještě připomenout postižené děti na která se absurdně a neefektivně sbírají víčka (což i jedna ženská, co takovou sbírku pořádala nakonec označila za zcela neefektivní a že lepší je prostě poslat prachy a sekla s tím), místo toho aby je ten stát řádně zaopatřil místo dotací, předražených zakázek a parazitů soc. systému? Takhle se stará stát o běžné postižené!
A lze ještě zmínit, že cca před 5ti lety spousta těžce postižených lidí přišla o plnou invaliditu, protože se nějak změnila státní definice a komise na sociálkách tvrdě snižovaly prachy.
Komentář 17882
Komentář 17865
Komentář 17867
Komentář 17889
Ale není to důvod pro to, aby jim občas někdo (stát) nepomohl. Přijde mi to jak argument typu: Když nemůžu zachránit z potápějící lodi všechny, tak radši nikoho.
Komentář 17890
Užijeme-li Vašeho příkladu s lodí, tak to není: "Když nemůžu zachránit z potápějící lodi všechny, tak radši nikoho," ale spíše něco jako: "Klidně budu zachraňovat lidi z potápějící se lodi, ale nerozštípu úplně cizí loď a nenechám lidi z ní utopit, jen abych měl dřevo na vory pro lidi z té první lodi."
Komentář 17910
Ale obecně když se začneme bavit o dětech, tak bych řekl, že většina lidí (včetně mě) začne mít trochu problém.
Řekl bych, že jde o to, že nezodpovědnost rodiče může mít pro dítě často velice fatální následky. Takže se pak zdá, jako ne až tak špatný nápad do toho vztahu mezi rodičem a dítětem občas vstupovat (i když si uvědomím, že je to násilí - agrese).
To může mít mnoho forem, např.:
- státní zdravotní pojištění (aby děti nemusely nést následky neplacení pojištění rodiči - ať už z nezodpovědnosti nebo prostě proto, že by na to neměli)
- povinná školní docházka
- nebo třeba i rovnou odebírání dětí rodičům - znám z doslechu jeden případ, kdy byly myslím rozvádějícím se rozhádaným rodičům odebrány děti do dočasné pěstounské péče - na děti to mělo poměrně jasně viditelný pozitivní dopad (např. zlepšení známek ve škole, obecně asi byly štastnější).
Tak moc nevím, co s tím.
Komentář 17917