Obchod se zdravím? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tady je taky pořád rozšířená mantra, že zdraví je něco speciálního, co nemůže být předmětem obchodu. Když na to přistoupíme, tak ze stejného důvodu nemůže být předmětem obchodu spousta dalších speciálních věcí, jako např. potraviny, domov, přeprava, komunikace... a takhle bychom mohli pokračovat, protože každý bude mít svůj názor na to, co je speciální, až nám nezbude nic obyčejného.

Je třeba si uvědomit, že i zdravotní péče je nějaká práce, spotřebovává nějaké omezené zdroje, jejichž spotřebu je nutné nějakým způsobem balancovat se spotřebou týchž zdrojů pro mnohé jiné účely. A zhistorických zkušeností toto nejlépe dokáže trh.

A ano, může to znít na první pohled cynicky, ale skutečně tržní zdravotnictví znamená:

1) Lepší alokaci zdrojů ve zdravotnictví, konec předražených přístrojů atd. V době, kdy se např. spousta věcí dá vytisknout na 3D tiskárně, nemá smysl za takové věci vyhazovat obrovská množství peněz.
2) Větší zodpovědnost (a péče) lidí za (o) svůj zdravotní stav.
3) Narovnání trhu s léky i procedurami.
4) Lepší dostupnost lékařské péče ve smyslu méně pořadníků, front, limitů apod.

Ano, znamená to, s velkou pravděpodobností také:

1) Kuřáci, přežírači a nehýbači a další k sobě nezodpovědní jedinci budou platit více peněz. To je však může motivovat ke zlepšení jejich životasprávy.
2) Lidé se vzácnými chorobami, jejichž léčba je nákladná, budou odkázáni na charitu (na druhou stranu na skutečně volném trhu bude i cena jejich léků tlačena výrazně dolů hrozbou vyrábět si ty léky na koleni nebo nějakou konkurenční firmou).
3) Starší lidé s velkým množstvím chorob budou platit také hodně, i oni budou více odkázáni na charitu a své rodiny a blízké. Je to ale také významná tržní příležitost pro hledání způsobů, jak lidi těch chorob stáří opravdu zbavit (ne, nemyslím si, že je to nemožné; jsme jen shluky molekul, a ty molekuly jde měnit, jen zatím nevíme pořádně jak to dělat).

Ano, přechod na tržní zdravotnictví bude tvrdý šok. Ale v dlouhodobém pohledu se vyplatí, a zde si rozhodně nemyslím, že by se vyplatil tím, že by slabší pochcípali; naopak, i oni si polepší.

Opět lžeš! V tržním zdravotnictví nebude mít žádný podnikající subjekt zájem na tom, aby zbavil starší (nebo i mladší, to je jedno) lidi chorob, protože by tím přišly o další živobytí. Představ si, že by bylo možné místo denní dávky jídla a pití jen spolknout nějakou pilulku, která by to vše nahradila. Myslíš si, že mají potravinářské firmy zájem, aby taková pilulka existovala? Je to úplně stejné, jako producenti ropy se všemožně brání všem alternativním pohonům. Proč asi?

Producenti ropy se brání, a spousta jiných firem ty alternativní pohony vyvíjí.

Úplně stejné to bude s těmi staříky. Nemocnice se budou bránit. A nějaké jiné firmy budou vyvíjet tu pilulku (nebo co to přesně bude). Protože z té pro ně bude koukat zisk. O ten jim půjde nakonec.

Potravinářské firmy asi o takovou pilulku mít zájem nebudou, ale já bych o ni třeba zájem měl. Věřil-li bych tomu, že lze jednou pilulkou vyřadit z trhu 50% firem, pustil bych se do toho, protože by to byl jistý zisk. Konkurence neexistuje vždy jen uvnitř oboru, ale napříč obory.

>> Tady je taky pořád rozšířená mantra, že zdraví je něco speciálního

Sama positiva. Nekomentuji, jen preklad:

1) Pakovat se budou jini. Kdo nema tiskarnu, scipne.
2) Kdo ji ma, scipne taky, ale zodpovedne.
3) Trh s leky bude rovny. A rovnejsi.
4) Lepsi pece ve smyslu profiltrovani front limitem jednotlivcu a serazeni poradniku dle kesene.

1) Koncertni abonenti, sportovci a kvadruplegici budou scipat draz, zato vsak namotivovani.
2) Vazne chori budou scipat po pangejtech, majice vsak tornistry plny Kochovych holi.
3) Stari budou scipat po pangejtech. A draz, ofkoz.

To už není ani pesimismus, to už je vyloženě absolutní nedůvěra v iniciativu a schopnosti ostatních lidí.

Nie, to je nedôvera v motiváciu plutokracie.

Jaké plutokracie? Máte zákazníky, kteří poptávají statky (zboží/služby). Kdokoliv z nás může dostat nápad, jak tyto statky poskytnout a zarobit na tom. Ti "my" nejsou nějaká vyvolená vrstva lidí, plutokracie, ale opravdu kdokoliv z nás. Tou motivací je zisk. A že by ti zákazníci nechtěli naše statky, ani to není o motivaci nějaké plutokracie. Samozřejmě pokud někomu přiznáte moc, aby mohl diktovat, kdo smí a kdo nesmí dodávat na trh, v ten moment máte tu plutokracii. Ale to už není anarchie. To už je současný systém. V současné době víc než kdy jindy, jen se to maskuje pod "opatření proti šíření koronaviru".

Možno hocikto z vás ankapistov, ale určite nie je hocikto z nás obyvateľov SR či ČR plutokratom. A ani nebude, lebo mať nápad zvyčajne nestačí.

>> To už není ani pesimismus, to už je vyloženě absolutní nedůvěra v iniciativu a schopnosti ostatních lidí.

Ale kdeze, to je pouhy realismus. Z prvni ctverice jsou to krom druheho bodu naprosto prazdne cancy. Zodpovednost OK, jenze ta Vas nevyleci. Druhy blok jste mel jen retoricky pokriveny, jinak tam s Vami prece souhlasim.
Naopak se citim ponekud dotcen, ze neocenujete, ze jsem se hlasite nesmal Vasemu kategorickemu "v dlouhodobém pohledu se vyplatí". Za dobrotu na zebrotu, dobremitak.

Tady je taky pořád rozšířená mantra, že zdraví je něco speciálního, co nemůže být předmětem obchodu. Když na to přistoupíme, tak ze stejného důvodu nemůže být předmětem obchodu spousta dalších speciálních věcí, jako např. potraviny, domov, přeprava, komunikace... a takhle bychom mohli pokračovat

Tak pokračuj, začal jsi hezky. XD

Velmi pěkně napsaný. (lepší než hlavní článek)

A kde je Hofman?

zavři pec, Politiku z czemoney föra s klikačkami.

Asociále zasranej, chcípni.

Nesmí však do tohoto dobrovolného tržního prostředí vstupovat stát se svými regulacemi, jako to dělá v USA.
Jak konkretně do toho stát zasahuje v USA ? ? ?

Vysvětleno tady: https://www.youtube.com/watch?v=IfLdzCt5Zc0

dík

Obávám se, že se jedná o daleko větší sousto, než si autor představuje. Mezi poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnami, farmaceutickými společnostmi, lékařskou komorou a lékařskými fakultami potažmo univerzitami existuje vědomá i nevědomá spolupráce, která zásadně omezuje konkurenci v oboru.
1) počet lékařů je omezen na vstupu, legislativně i smluvně. To znamená trvalý nedostatek lékařů tedy převis poptávky.
2) ceny léků jsou předmětem dohody mezi pojišťovnou, farmaceutickou firmou a státem, zákazník=pacient si u preskribovaných léků moc vybrat nemůže, obzvláště u novějších preparátů chráněných patentem
3) ceny péče (výkony) vznikají složitěji, nicméně opět platí, že pacient do toho nemá co mluvit, ale často je na péči zcela závislý a neobejde se bez ní. Farmaceutické firmy nahrazují v tomto případě výrobci přístrojového vybavení, což je taky bezva kšeft (přístroje typu CT, Sono, MR, PET, SPECT si z většiny nikdo na 3D tiskárně nevytiskne, futrál, některé mechanické části a pod. možná, ale podstatu a počítač, co to vyhodnocuje a soft do něj fakt ne)
Zásadní problém je tedy licencování a autorské/patentové právo. Tím by se ovšem podvázaly rovnou tři zlaté žíly: software, farmaka, hardware a ledacos dalšího. To nikdo nedopustí, protože to všechno generuje díky ochranám proti konkurenci tak obrovské zisky, že zbývá i na obrovské úplatky pro politiky.

Vy vravite, ako to je na sucasnom statom regulovanom trhu.
Clanok je o tom, ako by to vyzerako na kapitalistickom trhu. Kapitalizmus skobodneho trhu nepozna autorske pravo, licencie a patenty. To su vsetko utilitaristicke vylobovane statne sracky.

>> To su vsetko utilitaristicke vylobovane statne sracky.

Utilitarismus, koukam, ma ve slovencine nejaky specielni vyznam. A ta vylobotomovanost se asi taky tyka neceho jineho.