Proč nechci osvíceného diktátora – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Problém nevidím tolik v ideji osvíceného diktátora jako ve vládě jako takové. Navzdory tomu však chci zdůraznit, že každý mocný člověk se k moci musí nějak dostat: Představu, že osvícený diktátor se prostě „přihodí“ v mocenském vakuu, považuji za absurdní, a čistě empiricky historie myšlenku osvíceného diktátora také zavrhuje, ať už jde o totalitní režimy nebo staleté absolutní monarchie drasticky bránící pokroku. Diktátor se ostatně tradičně dostává k moci díky dalším mocným lidem, jejichž zájmy hájí, jinak bude sesazen: Prosazuje zájmy oligarchie, na úkor průměrného občana, jenž se mu nemůže bránit. Nemůže si ani dovolit být příliš „osvícený“, ať už si pod tím představíme cokoli, neboť by to oslabilo jeho pozici. Oproti tomu na volbě a podpoře demokratického vládce se alespoň podílí větší množství lidí, tudíž je lehoulince „decentralizovaný“, a má jisté pobídky vládnout způsobem, jenž je poptávaný co nejširším množstvím lidí, navíc jeho zvůli zpomalují i jiné existující „demokratické“ instituce. Diktatura navíc podporuje kult osobnosti, zatímco opakovaná selhání demokratických vládců nás staví před otázku, jestli vůbec státní instituce jako takové mají nějaký přínos.