Autor: Urza
Čas: 2016-02-23 00:00:02
Rovnoprávnost, i kdyby na chleba nebylo
Socan Jiří Dienstbier, ministr bez portfeje (to je ale funkcička), který má na starosti lidská práva a rovnost příležitostí, zjistil, že 250 firem s největším obratem v ČR má ve vedení jen třináct procent žen; protože dotyčný je sociální inženýr až na půdu, rozhodl se, že to není dost – a jak to asi zjistil? Inu, místo aby pokorně přijal, že ti neúspěšnější na trhu, na kterých mimochodem Dienstbier parazituje, asi vědí, co dělají, se rozhodl, že to ví lépe než oni; třináct procent je prostě málo, protože parazit politik tvrdí, že je to málo. Dle jeho vlastních slov nejde o upřednostňování žen či mužů, kteří jsou méně kvalitní, ale o nastavení takzvaně férových pravidel, která ženám i mužům umožní uspět v takových výběrových řízeních. Proč je to naprostý nesmysl?
Celá tato myšlenka je založena na předpokladu, že nejúspěšnější firmy si nedokáží vybrat do svého vedení lidi tak dobře, jak by to dokázal Dienstbier, jenž sám nevytváří žádné hodnoty, za které by mu lidé platili dobrovolně, ale pomocí státu parazituje na těch, kdo vytvářejí; nevybraly si snad ony firmy ty nejkvalitnější lidi, které mohly? Ženám dávno nikdo nebrání věnovat se kariéře, leč v naší společnosti máme více rodin, kde muž vydělává, zatímco žena se stará o domácnost, než rodin, kde je tomu naopak; není relevantní, proč tomu tak je – může to být tradicí, genetickými predispozicemi, čímkoliv – nicméně z toho logicky plyne, že existuje více mužů (než žen) ochotných věnovat celý život jen pracovní kariéře, ergo jich i více uspěje. Snažit se firmy státním násilím nutit k tomu, aby do svého vedení vybíraly jiné lidi, než samy rozhodnou, jen snižuje jejich efektivitu a deformuje trh.
Celá tato myšlenka je založena na předpokladu, že nejúspěšnější firmy si nedokáží vybrat do svého vedení lidi tak dobře, jak by to dokázal Dienstbier, jenž sám nevytváří žádné hodnoty, za které by mu lidé platili dobrovolně, ale pomocí státu parazituje na těch, kdo vytvářejí; nevybraly si snad ony firmy ty nejkvalitnější lidi, které mohly? Ženám dávno nikdo nebrání věnovat se kariéře, leč v naší společnosti máme více rodin, kde muž vydělává, zatímco žena se stará o domácnost, než rodin, kde je tomu naopak; není relevantní, proč tomu tak je – může to být tradicí, genetickými predispozicemi, čímkoliv – nicméně z toho logicky plyne, že existuje více mužů (než žen) ochotných věnovat celý život jen pracovní kariéře, ergo jich i více uspěje. Snažit se firmy státním násilím nutit k tomu, aby do svého vedení vybíraly jiné lidi, než samy rozhodnou, jen snižuje jejich efektivitu a deformuje trh.
Přečtení: 27957
Komentáře
Komentář 4150
Komentář 4151
Komentář 4152
Komentář 4154
Komentář 4153
Komentář 4155
Následně jsem vygeneroval sadu pseudonáhodných výsledků v zkušebních předmětech (zcela bez ohledu na pohlaví).
Poté jsem nalezl 50 nejschopnějších studentů, kteří by měli být přijati přirozeným výběrem. Z adeptů vyšlo 14 žen a 36 mužů (28/72 %), tedy výsledek přesně odrážející poměr vstupních podmnožin.
Poté jsem použil socialistickou mantru kvót (tehdy mě to zajímalo v souvislosti s Věrou Jourovou a Michaelou Marksovou, které jsou jako Dienstbier vášnivými vyznavačkami kvót).
Takže kritéria výběru již hotových přijímaček (vstupních proměnných) zůstala stejná, jen byl vybráno 25 nejlepších děvčat a 25 nejlepších chlapců. Výsledek byl zcela zdrcující: v těchto socialistických přijímačkách došlo k plným 44 % nespravedlností, kdy byla přijata i děvčata, která nedosáhla dobrých výsledků, a naopak bylo odmítnuta řada vynikajících chlapců, protože už se do zmenšené kvóty nevešli.
Několikrát jsem nechal přegenerovat náhodné výsledky vstupních testů a vždy s velmi podobným výsledkem. Studovat mohlo i jedenáct studentek jen proto, že mělo mezi nohama čárku, ale neměly studijní předpoklady, zatímco jedenáct nadějných chemiků bylo posláno k čertu, protože měli pytlík. Je jasné, že prestiž absolventů chemie celkově poklesne.
Jenže to je na Dienstbiera (a socialisty všeobecně) moc matematiky. Takhle to totiž dopadá vždy, když socialista jede ráno do práce a přemýšlí, jaké „dobro“ dnes zase vysere.
Komentář 4156
Komentář 4157
Komentář 4158
Samozřejmě nejsem pro, aby je měnil.
Komentář 4161
(Mimochodem: proč muži nepožadují kvóty pro vyloženě feminizovaná odvětví?)
Nebo, buďme mezně absurdní: požadujme, aby se děti spravedlivě rodily jak mužům tak ženám. Kašleme na nějaké přirozené predisposice!
Komentář 4162
Tito lidé si myslí (a já už mnohé z nich o tom slyšel mluvit), že problém je ve "společnosti" čili oni nechtějí dělat filtr, aby ke zkoušce přišlo 50 na 50 ve smyslu, že je "vyřadí předtím", oni chtějí změnit paradigma, že "holky baví více návrhářství, kluky baví více technika".
Komentář 4163
Tak ještě jeden příklad: požadujme průměrné IQ ve společnosti 140. (Co na tom, že to je relativní číslo a 100 je střední hodnota vzorku.)
Komentář 4164
Přemýšlel jsem nad tím dost a nemám na to žádný pevný názor, nicméně je to irelevantní, protože umělě to násilím měnit je špatné, ať už je to tak, nebo tak, nicméně to nic nemění na tom, že si zdaleka nejsem těmi "predispozicemi" jist.
Komentář 4165
Komentář 4166
Třeba je to vrozené jen minimálně a prostředím z 99 %.... a nebo také naopak.
Snaha socialistů je samozřejmě děsná bez ohledu na to, co zrovna násilím vnucují.
Komentář 4159
Komentář 4160
Komentář 4167
Ted musim udelat odbocku a tem, co me neznaji, musim durazne rict, ze jsem absolutni zastance svobody, jsem proti jakymkoliv kvotam i socialnimu inzenyrstvi...
A zpet k tematu - tak jsem se zamyslel nad tim, jestli ta pani nahodou nemuze mit pravdu a dosel jsem k nazoru, ze ma. A nebo alespon v absolutne drtive vetsine pripadu. Opravdu staci uz jen to, ze se jinak mluvi na malou holcicku a jinak na maleho chlapecka. Budou se volit ZCELA jina slova. Legrace to je v pripade, kdy napriklad v kocarku lezi kluk, prijde nahodny clovek a mysli si, ze je to holcicka. Zacne na ni nejak mluvit...pak ho clovek upozorni na omyl a skutecne okamzite zmeni slovnik a mluvi na to dite uplne jinak. Pozorovano osobne, opakovane.
Pokracuje to pres "holcicky si hrajou s panenkama a kluci s autickama", "holcicky jsou v ruzovem a kluci v modrem obleceni", holcicky jsou na princezny a kluci na filmy o indianech" atd atd atd.
Osobne tomu trebas u svych malych deti nechavam volny prubeh a skutecne holka si hraje jak s panenkama, tak s autickama a kluk si hraje jak s panenkama, tak s autickama...
Ale jakmile holka zacala chodit do skolky (davame ji tam vcelku zamerne, aby si vyhrala s dalsima detma), ci vlastne jakmile se zacala stykat s dalsima detma, tak v tu chvili zacaly prevladat ty princezny - a pritom do te doby byla jeji nejoblibenejsi pohadka Shreck, coz myslim neodpovida klasickemu holcicimu stereotypu.
Imho je skutecne uz od detstvi dite formovano k urcitym stereotypum a neni se co divit, ze se pak pozdeji podle nich chova - aniz by nakonec to dite vubec vedelo proc, a nevi to ani v dospelosti a hlavne si to vubec neuvedomuje.
Ostatne, kdybyste vy sami dneska na ulici potkali muze obleceneho celeho v ruzovem obleceni - ruku na srdce, kolik z vas si toho nevsimne a neco si nerekne? Pritom proc by muz nemohl chodit v ruzovem obleceni?
Osobne absolutne nesouhlasim s tim, ze by se "to melo resit" a pripadne ze "by se to melo resit kvotama a zakonama a narizenima". Ale situace rozhodne je takova, ze kdyby nebylo techto stereotypu uz na zacatku zivota, tak by dozajiste bylo napriklad vice zen v technickych oborech a podobne.
Komentář 4168
Osobně si myslím, že výchova a prostředí nás sice utváří, ale každý zdravý člověk má od určitého věku svou vlastní vůli a je schopen se na sebe dívat s odstupem a vybrat si, co ho baví a co mu jen společnost diktuje, že ho má bavit. Spíš podporuju hrdé a sebevědomé lidi, kteří se nebojí bořit zavedené bariéry, než v zájmu slabých a nesebevědomých raději všechny ty bariéry násilím bořit, aby se dotyční necítili špatně a neměli trauma.
Koneckonců když banda dvoumetrových skotských dřevorubců nosí kylt, sotva se jim někdo vysměje, že jsou to buzničky (možná tak z bezpečné virtuální vzdálenosti). Naopak kdyby někdo v zájmu genderové rovnoprávnosti přikázal chlapcům ve škole nosit sukně, setká se to zcela jistě se zuřivým odporem a ještě větším utvrzení v předsudcích vůči mužům v sukni. Socinženýrství prostě není cesta.
Komentář 4170
Komentář 4169
Otázkou je, co má jak velký vliv; a to mnedle příliš rozeznat nelze.
Vše, co píšeš, pouze ukazuje, že prostředí má vliv (a skutečně má), jenže to nijak nevyvrací, že geny ten vliv nemají.
Samozřejmě, že děti mají schopnost se učit jazyky, ale tu schopnost nemají všechny (některé jsou na to moc hloupé), některé mají tu schopnost lepší, jiné horší (dyslektici, dysgrafici), lidé mají různé talenty, když dvě děti učíš totéž, jedno to prostě chápe rychleji, druhé pomaleji.... je to dáno jen prostředím? Hm, nelze prokázat. Je na 100 % jisté, že alespoň do jisté míry má vliv prostředí (děti se učí různé jazyky) a alespoň do jisté míry geny (některé parametry už umíme zjistit před narozením); jaký je poměr? Nejasné.
Komentář 4171
Jsem vůči tomu, co říkáte spíš skeptickej, Lojzo.
Komentář 4172
Komentář 4173
A kdyzuz to nejde,tak by si kazdy obcan cr mel zkusit aspon rok byt na volne noze.
Komentář 4174
Komentář 4176
Komentář 4178
Komentář 4180
Komentář 4179
Jediny politik,ktery by byl smusluplny,by mel mit v programu,ze do konce volebniho obdobi zrusi stat a sam odevzda klice od stranickeho sekretariatu
Komentář 4191
je to jiste pohadka, ale moc se mi to libi a kdyz si clovek vsima detailu, je to vcelku poucne