Autor: Janarchokapitalista
Čas: 2021-03-09 00:00:02
„Stát jsme my“
Blbost. Stát je Babiš, stát je Hamáček, stát jsou politici, úředníci, byrokrati… Ti tvoří stát, ti ho řídí, těm patří. Ale já, obyčejný člověk, stát nejsem. Nebo snad nutím ostatní žít podle mých představ? Nutím ostatní, aby mi odevzdávali 2/3 výdělku? Snažím se žít na úkor druhých? Ne. A to, že se jednou za čtyři roky můžu podílet na výběru našeho otrokáře ze mě stát opravdu nedělá.
Přečtení: 41981
Komentáře
Komentář 65944
Komentář 65980
Komentář 65945
Komentář 65946
Komentář 65981
Komentář 65986
Komentář 65947
Komentář 65949
Komentář 65970
Komentář 65976
Komentář 65978
Komentář 65977
Komentář 65971
Komentář 65979
Komentář 65982
Komentář 65983
Komentář 66019
Komentář 65950
"Stát jsme my" z úst politika je jako "Apple jsme my" z úst Steva Jobse v projevu k zaměstnancům Apple. Znamená to: "My všichni, kdo jsme tady, jsme součástí Apple, spoluutváříme Apple, každý z nás svým dílem, větším nebo menším, odpovídá za podobu Apple". Všichni, kdo pracují pro Apple, jsou Apple ve smyslu "jsou součástí Apple", a je jedno, zda s "politikou" Apple souhlasí.
Stát : Občan = Firma : Zaměstnanec firmy
Vláda : Občan = Vedení firmy : Zaměstnanec firmy
P.S. Nabízí se, že velmi podobně by za první republiky komunistický dělník z ČKD odmítl myšlenku "ČKD jsme my":
"Blbost. ČKD je Kolben, ČKD je Daněk, ČKD jsou manažeři, úředníci, byrokrati… Ti tvoří ČKD, ti ho řídí, těm patří. Ale já, obyčejný člověk, ČKD nejsem. Nebo snad rozhoduju o výrobě? Přivlastňuju si něčí nadhodnotu? Snažím se žít na úkor druhých? Ne. A to, že svou prací přispívám k bohatnutí našeho otrokáře, ze mě ČKD opravdu nedělá."
Hle, další podobnost mezi anarchokapitalismem a komunismem!
Komentář 65954
Komentář 65959
Takže ještě jednou: Nikdo nikdy netvrdil, že stát je "firma jako jakákoliv jiná" (tedy s výjimkou Andreje Babiše). Stát není firma. Naopak: Existence firmy předpokládá existenci státu. Protože existence firmy implikuje existenci subjektu, který vytvoří právní rámec umožňující existenci takového subjektu, jako je firma. A tento "právní rámec vytvářející subjekt" je stát.
2. Příklad s firmou a vedením firmy je přece analogie; netvrdím, že to je stejné, nýbrž obdobné. Jde o to, že společnost je hierarchie organizací a tyto organizace mívají řídící orgány. Takže můžete na libovolné úrovni "být organizací" ve smyslu "být součástí organizace", a nemusíte přitom být členem řídícího orgánu. Příklady hierarchií:
Stát/korporace/firma/oddělení firmy
Stát/univerzita/fakulta/ústav/oddělení
Stát/armáda/divize/brigáda/prapor/rota
Takže můžete být součástí vývojového oddělení firmy/ústavu/roty, a nemusíte tu organizaci řídit a můžete mít nad sebou iks nadřazených organizací. A stát je ta organizace, která stojí v hierarchii nejvýš, která vytváří právní rámec pro všechny organizace. A to ne z titulu oprávněné osoby, nýbrž z titulu držitele moci, mocipána, suveréna.
Komentář 65961
Komentář 65962
400 g podmáslí
200 g polohrubé mouky
2 lžičky prášku do pečiva
50 g moučkového cukru
2 ks vejce
1 špetka soli
šlehačka na ozdobu
ovoce na ozdobu
1. Do robota nebo mixéru nalijte podmáslí a vsypte ostatní ingredience, nechte těsto promíchat do hladka. Stačí asi 20 sekund.
2. Na rozpálenou pánev nalijte pár kapek oleje a pak nalijte těsto dle požadované velikosti.
3. Ozdobte šlehačkou a ovocem dle chuti.
Z toho plyne, že ankap nefunguje!
Komentář 65963
Komentář 65965
Komentář 65966
Další podobnost mezi komunismem a anarchokapitalismem:
Komunisté považují obchod za neproduktivní; tudíž kdo žije z obchodu, nutně krade.
Anarchokapitalisté považují výkon suverenity za neproduktivní; tudíž kdo žije z výkonu suverenity, nutně krade.
V komunistickém/anarchokapitalistickém myšlení figuruje distribuce zboží/výkon suverenity jako něco, co se "udělá samo". Čili můžeme instituce, které to zajišťují, ze společnosti odstranit, a nic se nestane, o nic nepřijdeme.
Komentář 65974
Přesto bych si s Vámi dovolil v jednom bodě z části polemizovat. Nevidím jako nutnou implikaci existence firmy (rozumějme nikoliv firmy jako obchodní název; ale společnosti, podniku) -> existence státu (zde zajisté bude nakonec záležet na definici státu).
I. A to s odůvodněním, že (to co se v dnešním obč. zák. nazývá) "societa" může být založena i pouhým mnohostranným kontraktem jednotlivých stran, které se mohou domluvit na jiné, která je rozsoudí, když bude problém; a to i v prostředí neexistence suveréna moci (jestli definujeme stát klasicky jako území & obyvatelé & vláda).
II. Nadto shledávám, že stát nemusí nutně vytvářet právní rámec, pokud ustaví zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí a legální licence. V rámci veřejnoprávních pretenzí zakotví určitý státní stroj, který bude dělat aktivity x, y; ale vytváření firem bude moci být ve sféře právně mimoběžné, a tedy lze konstatovat, že existence firmy nutně neznamená, že existoval subjekt (který Vy označujete jako "právní rámec vytvářející subjekt"), který vytvořil právní základ, na němž by firma zakořenila a vznikla; neb v tomto případě by i tak existence firmy byla s tímto právním rámcem právně mimoběžná; může to znamenat jen, že neexistuje subjekt, který by vznik firmy zakazoval.
Komentář 65987
Komentář 65988
Komentář 65989
Opravdu vubec. Dal jsi naprosto nesmyslne prirovnani.
Tak se nediv, ze na to lidi upozornuji.
Komentář 65990
Komentář 65991
Anarchokapitalista působící v šedé ekonomice ČR. "Je ČR" ve smyslu je součást státu ČR? Ano/Ne
Komentář 65993
Zamestnanec Applu muze vytvorit kdykoliv Applu konkurenci ano/ne?
Komentář 65994
Komentář 65995
Komentář 65996
Komentář 65997
Ale opravdu moc dekuji za potvrzeni.
Komentář 65998
A vytvoriť si konkurenčný štát je tiež v princípe možné, ale pre možnosť praktickej realizácie si sa o pár storočí omeškal. Analógia tohto stavu pri firmách sa samozrejme hľadá ťažko a bude krkolomná. Ale čo ja viem, trebárs niekde na malom ostrove nebude možné vytvoriť nový futbalový klub do miestnej ligy, pokiaľ bude všetka plocha tak zastavaná, že nezostane miesto na nové ihrisko.
Komentář 66000
Komentář 66005
Komentář 66008
Komentář 66052
Komentář 66056
Komentář 66060
Komentář 66072
Komentář 65999
Ano. To protože má podepsanou smlouvu. A je podle ní Applem placený a pro něj pracuje. Rozhodl se tak vědomě a dobrovolně.
Anarchokapitalista působící v šedé ekonomice ČR. "Je ČR" ve smyslu je součást státu ČR? Ano/Ne
Jestli nemá se státem podepsanou žádnou smlouvu, tak není. Nepracuje pro něj. A ani stát ho neplatí. Konstrukt společenská smlouva není něco, s čím by nutně vždy souhlasily obě strany.
A rozlišujte toto: "nachází se na území ovládaném státem" není totéž co "souhlasí se státem" a už vůbec ne "aktivně podporuje stát".
[b]Mentální pomůcka:[/i] Místo "stát" si zkuste dosadit "mafie". Ta ovládá své území, na kterém si hlída svůj monopol. Nebohý podnikatel musí zaplatit výpalné, chce-li na daném území podnikat. Ale není ani součástí mafie a tu mafii ani netvoří. Platí jí ale nikoliv na základě smlouvy. Platí jí z donucení. Se státem je to přesně totéž.
Komentář 66006
Nemyslím, že je dobré na stát používat paralelou s firmou. Protože firma je autoritářská společnost s centrálně řízenou ekonomikou. Kdyby stát fungoval stejně jako firma, tak nevybírá daně. Ale vezme Vám vše, co vytvoříte, a nějakým způsobem to přerozdělí. Takže Vám nevezme 50 % toho, co vyděláte, ale dá Vám odměnu ve výšce 50 % hodnoty, kterou jste vytvořil. A pokud by se Vám to nelíbilo, tak byste mohl dát výpověď a zkusit štěstí jinde.
Obdobně paralela s mafií. Žádný z těch obchodníků s existencí mafie nesouhlasí. A mafii můžete okamžitě bez náhrady odstranit, a ta společnost bude fungovat dál. Protože mafie je tam jen vnější utlačující skupina. Společnost nepotřebuje pro svůj chod zajistit výběr výpalného na nákup residence pro mafiánského bosse. Stát je ale forma uspořádání společnosti, ten nelze odstranit jako mafii, ten je potřeba něčím nahradit, protože v té společnosti plní určité nutné funkce. A naprostá většina obyvatel může mít výhrady, ale se samotnou existencí státu souhlasí.
Komentář 66031
S tímto nemám problém. Dokonce bych Vám dal i mnoho trefnějších příkladů stejného typu a navíc ze života našeho. Například partneři spolu nemají smlouvu, aspoň ne explicitní. Nebo kamarádi v partě. Nebo rodiče s dětmi. Problém nastává v okamžiku, kdy tento stav hodláte nějak vynucovat jako třetí strana někomu, kdo s druhým nechce být partner, kdo s někým nechce být v partě.
Cvičení: Zkuste odpovědět na otázku, co mají společné příklady náčelník, partneři, děti a rodiče a parta kamarádů a co nemají společné se státem, nápověda, že stát je "velký" v nějakém smyslu. Odpovědí na otázku zodpovíte, co znamená "velký" a kde je toho hranice a uvozovky bude možno odstranit, protože pojem bude vymezený. Moje teze totiž je, že pro "malé" uvedené funguje a Váš protipříklad s náčelníkem je platný. A já dodávám, že funguje samo, neboli volnotržně, protože vztahy jsou dobrovolné. A nepotřebujete k partnerským nebo kamarádským vztahům nikoho nutit. Ale od jisté velikosti to nefunguje. A k případné hierarchii je potřeba nutit násilím (zákony, policie, ...). Váš příklad není tedy protipříklad na stát. Uveďte nějaké větší (mnohem větší, jak velké, to zjistíte, až se Vám podaří najít odpověď na cvičnou otázku), kdy hierarchie podobná ve státě vznikala spontánně bez represivních prvků.
Nemyslím, že je dobré na stát používat paralelou s firmou. Protože firma je autoritářská společnost s centrálně řízenou ekonomikou. Kdyby stát fungoval stejně jako firma, tak nevybírá daně. Ale vezme Vám vše, co vytvoříte, a nějakým způsobem to přerozdělí. Takže Vám nevezme 50 % toho, co vyděláte, ale dá Vám odměnu ve výšce 50 % hodnoty, kterou jste vytvořil. A pokud by se Vám to nelíbilo, tak byste mohl dát výpověď a zkusit štěstí jinde.
Pomíjíte, že z firmy je možno odejít. A to aniž by člověk musel příliš měnit dosavadní způsob života, například zpřetrhat sociální kontakty a odjet někam, kde se mluví jiným jazykem.
Doporučuji na firmu hledět spíše jako na členství v klubu, kdy členstvím přijímáte klubová pravidla, která Vás k něčemu zavazují. A kdykoliv Vám přestanou vyhovovat, můžete z klubu zas odejít.
Obdobně paralela s mafií. Žádný z těch obchodníků s existencí mafie nesouhlasí. A mafii můžete okamžitě bez náhrady odstranit, a ta společnost bude fungovat dál. Protože mafie je tam jen vnější utlačující skupina. Společnost nepotřebuje pro svůj chod zajistit výběr výpalného na nákup residence pro mafiánského bosse.
Zatím dokonalá paralela s mafií. Kromě toho, že hodně lidí se státem souhlasí. To ale připisuji metodám (jsou mírnější, nejmírnější v demokratických státech ale i tam neplatič daně, přestože o žádnou službu od státu nestojí, skončí nakonec ve vězení) a indoktrinaci občanů státem. Kdyby byla mafie hodně velká, bude se taktéž chovat (jen ovšem technicky, ne morálně) lépe, nebude střílet lidi hned po prvním nezaplacení, bude nejdřív posílat sérii upomínek, pak podnikatele navštíví mafiánský exekutor s tím, že ho vyzve, že má poslední možnost zaplatit a nic se mu nestane a až pak si vezmou majetek násilím. A jsou na to i příklady ze života. Například v Columbii byl svého času mafiánský boss Pablo Escobar u prostých lidí víc v oblibě, že prý jim poskytoval lepší služby než vláda. Kdyby ho nezlikvidovali Američané, mohl by s úspěchem časem kandidovat do politiky a jeho soukromá budovaná násilná organizace by mohla splynout s tou vládní. Podobných autoritativních režimů je na celém světě dost. Co tam máte dál?
Stát je ale forma uspořádání společnosti, ...
To mafie taky. Společné mají obě uspořádání (na rozdíl od těch na principu členství v klubu), že na základě násilí. Co ta máte dál?
... ten nelze odstranit jako mafii, ten je potřeba něčím nahradit, protože v té společnosti plní určité nutné funkce.
Ano. Ta mafie plní také určité funkce. Tak třeba brání obchodníka před tím, aby od něj vybíraly výpalné jiné mafie (stát totéž dělá vymezením hranice a realizací daňového monopolu na daném území).
K výhradě, že stát nelze odstranit, protože plní jisté nenahraditelné funkce, jmenujte které například. A abyste nevynalézal už vynalezené, podívejte se, jestli již neukázal Urza, https://ankap.urza.cz/ že by daná služba mohla existovat i volnotržně a případně jestli má někde v úvahách chybu. Kdybyste napsal, které funkce konkrétně, tak Vám budu oponovat konkrétně. Ale napsal jste to příliš obecně.
Jestli s většinou (nebo i jen s menší částí) souhlasíte a máte výhrady jen k některým funkcím, které volný trh nezajistí a je zajistit státem, OK, můžeme o tom diskutovat.
A naprostá většina obyvatel může mít výhrady, ale se samotnou existencí státu souhlasí.
To je ale jako s tím Escobarem v Columbii. Nebo s Babišem u nás. Cukr a bič znamená, že občan souhlasí s politikem, který mu každý den dá 3 rány bičem, když ten před tím dával 4. Nebo souhlasí i s 5, když dostanou víc cukru. To tedy není argument. Navíc velký stát si přisvojí monopol na vzdělávání (může připustit soukromé školy ale ty se musí podřídit vzdělávacímu programu státu, kdy osnovy se píšou někde na ministerstru) a tudíž má obrovský nástroj na indoktrinaci budoucích plnoletých občanů už od dětství. Tak není divu, že pak většina souhlasí, když se jim emoční kladný vztah ke státu vštěpuje na základě ministerského programu do dětských, ještě nevyvinutých mozečků. Mě stačí, když jeden nesouhlasí. Z toho klubu totiž může odejít, klub je lepší uspořádání, tam s pravidly totiž souhlasí naprosto všichni, bez výjimky. Protože ti, co nesouhlasí, již odešli a nejsou členy.
Komentář 66035
Ankap není založen na dobrovolnosti. Pokud je pro Vás mafie a stát to stejné, protože oba využívají násilí pro své udržení, tak v tom se od nich ankap neliší.
Co s lidmi, kterým by se nelíbil ankap? Mohou proti němu agitovat a přesvědčovat ostatní, mohou odejít do jiné země, nebo mohu vést ozbrojený odpor, za což by je v ankapu ale zabili. V čem se to liší od státu? Tohle nevypadá jako klub.
Komentář 66043
Co s lidmi, kterým by se nelíbil ankap?
Na tom není co řešit, protože nikdy nelze žádnými prostředky dosáhnout stavu, ve kterém nebude nic, co by se někomu nelíbilo. Ale o to nejde. Jde o to, že někomu se nelíbí fyzické násilí na něm páchané. To je ale něco diametrálně odlišného, než že se někomu nelíbí, že jiní lidé si mohou žít po svém, až vůči němu nic nepáchají. Takový člověk má v podstatě dvě množnosti:
• buď změní stav tak, že ostatním bude bránit v žití si po svém (= žití podle anarchokapitalismu), jenomže tím se na nich dopustí násilí, aniž by oni se dopouštěli násilí na něm, nebo
• vyřeší si problém pokojně ve své vlastní hlavě tím, že svou spokojenost bude poměřovat podle svého života, který má pod kontrolou, nikoliv podle toho, jak žijí ostatní.
V čem se to liší od státu?
Nejpreve definice: Klub je entita, která Vás v případě členství zavazuje podřídit se klubovým pravidlům a platit klubové poplatky.
• Ankap: Nemusíte být členem žádného klubu, pokud nechcete.
• Stát: Musíte být členem klubu Stát, ač jste třeba nikdy o své vůli dobrovolně nevstoupil. Klubovými poplatky jsou daně a klubovými pravidly jsou zákony státu.
Komentář 66045
Ano, je možné, že by v anarchokapitalistické společnosti byla široká možnost výběru. Kde žít a jakými pravidly se řídit. Ale to anarchokapitalismus nijak nezaručuje. On zaručuje moc odvozenou od majetku a možnost likvidovat ty, kteří by se proti ní vzepřeli. Nezaručuje lidem možnost, že budou mít na výběr, že budou moci žít podle svého nebo že nebudou muset být členy klubu.
Na námitku, proč anarchokapitalisté neodejdou, když je tento stát tak utiskuje, anarchokapitalisté odpovídají, že by bylo moc složité se stěhovat a alternativy nejsou také to, co by si představovali. To stejné by si ale mohli říct i lidé v ankapu. Ale u nich soudíte, že by měli zavřít ústa a být spokojení s tím co mají.
Komentář 66013
Komentář 66057
- To je rozdíl mezi dvěma organizacemi, ne mezi členstvím a nečlenstvím v organizaci. Je to jako byste na otázku: "Je člověk zaměstnaný v Oddělení logiky Filosofického ústavu Akademie věd, který nesouhlasí s činností Oddělení logiky a nemůže ho nijak ovlivnit, členem Oddělení logiky Filosofického ústavu Akademie věd?" odpověděl "Ne, protože činnost Oddělení logiky nespočívá ve výrobě limonád". Je to irelevantní rozdíl. Některé organizace vyrábějí limonády, jiné ne.
A stejně tak se do některých organizacích vstupuje dobrovolně, a do jiných ne. To je rozdíl mezi dvěma organizacemi; neznamená to, že nedobrovolní členové nejsou členové. Jediné podstatné pro příslušnost k organizaci je, zda se na vás vztahují pravidla organizace. V druhé světové válce někteří vojáci bojovali dobrovolně, jiní nedobrovolně, a nikdo nikdy netvrdil, že ti nedobrovolní proto nebyli členy svých rot, pluků a armád. To samé platí pro účast v porotě. Někteří porotci chtějí být v porotě, jiní ne, ale všichni jsou členy poroty.
2) Mentální pomůcka: Místo "stát" si zkuste dosadit "mafie". Ta ovládá své území, na kterém si hlída svůj monopol. Nebohý podnikatel musí zaplatit výpalné, chce-li na daném území podnikat. Ale není ani součástí mafie a tu mafii ani netvoří. Platí jí ale nikoliv na základě smlouvy. Platí jí z donucení. Se státem je to přesně totéž.
- Vydíraný podnikatel není členem mafie, protože do ní nevstoupil, a protože mafie z definice nevytváří státní organizaci. Pro jednoduchost nahraďme mafii separatistickou organizací. Když na území začnou působit separatisté, tak se proto z jeho obyvatel přece nestanou občané separatisty prosazovaného státu. Stejně tak, když na území začnou působit mafiáni, tak na něm proto nevznikne nový stát. A když žádný mafiánský stát nevznikne, nikdo nemůže být jeho členem.
Komentář 66058
Místo "stát" si zkuste dosadit "mafie". Ta ovládá své území, na kterém si hlída svůj monopol.
- Jak mafie "ovládá své území" a "hlídá si svůj monopol", když je tam s ní ještě stát? Mafie z definice nemá monopol na nic, natož na legitimní násilí.
Komentář 66011
Hle, další podobnost mezi anarchokapitalismem a komunismem!
Nejsem etatista (to ani náhodou), ale ani pořádný ankapista, na to mi chybí dostatečná znalost teorie. Možná proto nerozumím Vaší myšlence. Chcete tím říct, že erudovaný ankapista, který je zároveň občanem státu (tedy zatím asi každý), se nepovažuje za součást/občana státu?
Komentář 66012
Komentář 65951
Při debatách s pravičáky jsem u některých pozoroval něco, co bych nazval syndrom Robinsona Crusoe. Robinson byl sám na pustém ostrově, kde se sám staral o svou obživu a měl jen to, co se mu podařilo vlastní šikovností a pílí získat. Tam nedává moc smysl, aby někdo přišel a bral mu část úrody nebo mu diktoval, co má dělat a Robinson by měl nepochybně důvod protestovat. A ti lidé se dívali na sebe a svět tímto způsobem. Tady jsem já, tohle je moje a nikdo nemá právo mi do toho zasahovat. A tohle myšlení je vidět i u zdejšího osazenstva.
Ale co kdyby ten Robinson skončil na osídleném ostrově, kde by byla pokročilejší dělba práce. Díky tomu by tam měl Robinson lepší podmínky, přístup k lepším nástrojům atd. Třeba by se tam věnoval chytání ryb, které by pak směňoval za další služby a výrobky. Pořád by tam záleželo na jeho šikovnosti a píli, ale vstoupil by do toho i vliv společnosti, která by tu jeho snahu znásobila. Už nelze říct, že jeho úlovek nebo jeho životní úroveň je výsledek jen jeho práce. Když tady někdo přijde, že musí část úlovku odevzdat na nějaké společné účely nebo že se musí podřídit určitým pravidlům té společnosti, tak to není stejné, jako by žil sám. A ten Robinson by to udělal, protože by to pro něj bylo mnohem výhodnější než život na pustém ostrově.
Problém s anarchokapitalisty, když mluví o otrokářích a okrádání je, že oni nechtějí svůj pustý ostrov. Oni chtějí veškerý komfort, který jim tato společnost nabízí.
Komentář 65957
Komentář 65975
Komentář 65984
Komentář 65973
Komentář 65992
Komentář 66004
Komentář 66018
Komentář 65952
Cimz by mela byt diskuze na toto tema u konce.
Komentář 65972
Komentář 65953
Plyne z toho neco?
Komentář 65955