Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2018-06-28 00:00:02
Stát proti chudým XIII: Dotace
Dotace jsou nástroj, který se tváří tak, že pomáhá chudým a slabým, přitom je to ryzí příklad selhání systému. Myšlenka dotací je špatná už z principu bez ohledu na praktickou implementaci. Dotuje se zpravidla něco, co by jinak nefungovalo, jinak neexistuje důvod to dotovat už přímo z logiky věci. Dotace živí neefektivitu, která by viníka za normálních okolností požrala a vyčistila systém od něčeho, co zřejmě nefunguje nebo funguje špatně. Pokud ale začneme dotovat, tak následky sanují všichni plátci daní místo viníka. Systém tak částečně přichází o očistný mechanismus.
V obecné rovině je patrné, že jde o ekonomické plýtvání, které platí úplně všichni, takže i chudí z toho mála, které mají. V praxi je situace ještě zajímavější, protože vzhledem ke složitosti dotačního systému a nutnosti splňovat většinou přísná kritéria, je složité se k dotaci dostat. To znamená, že vzniká další režie, která zvyšuje ekonomickou neefektivitu a také zvyšuje požadavky na zdroje žadatele. Takže chudý člověk má problém dostat dotaci, protože neví jak, a nemá čas to řešit, popřípadě nemá peníze na právníka, který by to zařídil. Celý tento systém pokřivuje trh a následek jsou horší služby a zboží za vyšší ceny, což je další faktor, který nejvíce dopadne na ty, kteří nemají ekonomickou sílu na to, aby si připlatili za kvalitnější a lepší plnění.
V obecné rovině je patrné, že jde o ekonomické plýtvání, které platí úplně všichni, takže i chudí z toho mála, které mají. V praxi je situace ještě zajímavější, protože vzhledem ke složitosti dotačního systému a nutnosti splňovat většinou přísná kritéria, je složité se k dotaci dostat. To znamená, že vzniká další režie, která zvyšuje ekonomickou neefektivitu a také zvyšuje požadavky na zdroje žadatele. Takže chudý člověk má problém dostat dotaci, protože neví jak, a nemá čas to řešit, popřípadě nemá peníze na právníka, který by to zařídil. Celý tento systém pokřivuje trh a následek jsou horší služby a zboží za vyšší ceny, což je další faktor, který nejvíce dopadne na ty, kteří nemají ekonomickou sílu na to, aby si připlatili za kvalitnější a lepší plnění.
Přečtení: 52771
Komentáře
Komentář 25694
Komentář 25695
Komentář 25696
Komentář 25698
Komentář 25699
Komentář 25700
Komentář 25714
Komentář 25719
Vy ale nedokážete nijak rozporovat RŠ a tak se to nahrazujete tím, že se snažíte rozpoutávat zbytečné a nesmyslné spory o (ne)dokonalých vyjádřeních těch, které k těm sporům cíleně provokujete.
Komentář 25720
Rakouská škola je v Popperovském smyslu pseudověda, neboť neexistuje empirický experiment, který by mohl skončit výsledkem, který by Rakouskou školu vyvrátil. Pokud nějaká škola v podstatě tvrdí, že stát se může cokoliv, pak stěží můžete narazit na pozorování, které by tuto školu rozporovalo. Mimochodem, každý příspěvek, který tu píše, jak by něco v anarchokapitalismu fungovalo, jde vlastně proti Rakouské škole, protože dle ní nic takového predikovat nemůžete.
Vy ale nedokážete nijak rozporovat RŠ a tak se to nahrazujete tím, že se snažíte rozpoutávat zbytečné a nesmyslné spory o (ne)dokonalých vyjádřeních těch, které k těm sporům cíleně provokujete.
Vaše logické chyby rozhodně nejsou pouhými nedokonalými vyjádřeními. Spíše je to tak, že díky nedokonalosti Vašich vyjádření si v nich nedokážete uvědomit ony logické chyby. Proto ty snahy zdejších diskutérů donitit Vás k jasné formulaci, protože na ní byste snáze viděl logickou chybu, které jste se dopustil.
Komentář 25721
Komentář 25722
Komentář 25723
Komentář 25724
Příspěvek k rozporování Rakouské školy jsem Vám právě napsal, ale Vy jste se rozhodl raději strčit hlavu do písku.
Komentář 25725
Komentář 25726
Komentář 25727
Komentář 25728
Komentář 25729
Komentář 25730
Komentář 25731
Komentář 25732
Komentář 25733
Komentář 25734
Komentář 25735
Komentář 25736
Komentář 25737
Komentář 25738
Komentář 25740
Komentář 25739
Komentář 25741
Axiomaticko-deduktivní teorie neříkají nic o reálném světě
Axiomaticko-deduktivní teorie staví na axiomech, ze kterých vyvozují další tvrzení. Takovéto teorie nám však nemohou nic říci o fungování reálného světa.
Vezměme si příklad z geometrie. V Eukleidovské geometrii platí, že dvě rovnoběžky nemají průsečík. Naopak v eliptické geometrii každé dvě rovnoběžky mají průsečík. Přestože obě teorie tvrdí něco naprosto jiného, navzájem se nevyvrací! Jak může jednou platit, že dvě rovnoběžky nemají průsečík, a podruhé, že ho mají? Jednoduše, žádná z těchto teorií nemá vazbu na reálný svět, každá si popisuje svůj vlastní svět daný jejími axiomy. Nemůžete tedy vyvracet jednu teorii tím, že ukážete, že v ní platí něco, co v druhé teorii neplatí.
Stejné je to s teorií vlastnictví. Pokud postavíte teorii vlastnictví čistě axiomaticko-deduktivně na zvolených axiomech, můžete odvozovat další tvrzení, ale o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Takovou teorii sice můžete používat k pojmenovávání dějů v reálném světe, ale sama teorie není empiricky odvozena z reálného světa. Není tedy problém, aby existovala jiná axiomaticko-deduktivní teorii vlastnictví vycházející z jiných axiomů, která bude docházet k jiným závěrům. A přestože bude docházet k jiným závěrům, obě teorie se navzájem nebudou vyvracet!
Pokud tedy považujete za krádež něco, co někdo jiný za krádež nepovažuje, nemusí to nutně u toho druhého člověka znamenat logický rozpor. Onen druhý člověk se může pouze řídit jinou teorii vlastnictví. Je tedy logickým faulem tvrdit, že jeho tvrzení je nepravdivé, protože ve vaší teorii takové tvrzení neplatí.
Komentář 25742
.....................................................
Tedy souhlas s tím co píšete,
jen bych ten váš text doplnilo o svou vlastní zkušenost jak tak člověk pozoruje světa běh u sebe i u druhých lidí (u mě tedy ponejvíce v oblasti duchovna).
Nuže řekl bych, že člověk prochází třemi vývojovými stádii (létání - svobody),mezi kterými neexistuje komunikační spojení, tudíž není možná domluva a je to jako by se hluchej bavil s němým :
1) Tuto fázi jsem nazval "Redbull vám dává křídla" a to je situace kdy člověk objeví něco, s čím souzní a co je mu blízké, co jej oslovuje
2)Druhá fáze je metoda Petra Pana, který věděl že k tomu aby mohl létat potřebuje "jednu štastnou myšlenku" a to je situace kdy rozvíjíme a zkoumáme to, co nás zaujalo. To je metoda poměrně voblíbená a rozšířená, tady prostě člověk potřebuje ten axiom (štastnou myšlenku), v duchovnu pak třeba "správný názor", v náboženství pak třeba víru ve vskříšení Ježíše atd. apd.
3) Třetí fázi jsem vobjevil v knize "Stopařův průvodce galaxií" i když tedy někteří si ji budou možná pamatovat z období dětství či astrálního cestování: "musíte skočit a netrefit se na zem" což v praxi pak znamená že se přestanete zaobírat představama o minulosti a budoucnosti, pustíte tedy ze zřetele strach a vobavy na straně jedné a na straně druhé pustíte i svůj cíl.
To je asi tak všechno, podstatné je na tom pak asi to,
že nic nejde urychlit a každej si tím musí projít sám,
což je ta svoboda učení (a omylů)
Komentář 25743
A to pres to, ze kolega diskuter zastava velmi pravdepodobne zcela odlisne zivotni i jine hodnoty, nez ja a jeho videni sveta je mi misty zcela cizi, az neprijemne.
Toto je neco, na co jsem ja sam "agresivni" zastance ancapu upozornoval - a napriklad ja sam, ac absolutni zastance ancapu, verim v existenci neceho, co by se dalo nazvat "dusevnim vlastnictvim".
Debaty by se pak mely imho vest v duchu presvedcovani se, proc jeden ci druhy pohled na svet je moralnejsi, lepsi, kvalitnejsi, atd atd, nikoliv vsak v duchu "proste to a ono existuje / neexistuje a kazdy, kdo to vidi jinak, je uplnej kreten"
Imho totiz neexistuje nic, jako absolutni jistota, "jak to je".
Je lidem prirozene citit vlastnicke pravo? Respektuji jej lide od narozeni automaticky, I kdyby k tomu nebyli nauceni? Je moralne spravne vlastnicke pravo mit / respektovat? Ja osobne na to mam velmi silne nazory, a to VELMI silne, no nemuzu tvrdit, ze se jedna o nezpochybnitelnou pravdu.
Takze diskutujme, vysvetlujme, proc si myslime, ze ten ci onen pohled na svet je lepsi, nez jiny...
Komentář 25744
..........................................................................
Pozornost má jednu takovou nepříjemnou vlastnost,
že když ji zaměříte nějakým směrem, tak pak vidíte jen to co chcete vidět,
a nevidíte to, co nechcete vidět, takže pak vidíte dost vomezeně...
Ve filozofii směřuje pozornost směrem ven - do světa, a můžete mít nepřeberné množství zkušeností a názorů dle toho na co jste zaměřil pozornost....
V duchovnu ji směřujete směrem dovnitř - na sebe, a můžete mít vopět nepřeberné množství zkušeností a názorů dle toho na co jste ji zaměřil...
Pak je ještě třetí možnost, že prostě pozornost nesměřujete nikam,
takže nic nevíte a když nic nevíte tak víte všechno, i když tedy nevíte, že víte všechno, takže vo tom nelze nic moc říct, leda snad že to docela funguje, akorát nevíte jak to funguje, protože jakmile to víte, tak to nevíte správně...
Proto taky soudruh Lenin správně řekl : Učit se, učit se, učit se !
čímž správně poukázal na tři způsoby učení...
Komentář 25746
Ten text je v podstatě nic. Nula. Na sdělení, že na dvě skutečnosti jsou dvě teorie nebo že na jednu skutečnost jsou dvě teorie a na to, jaký má na to osobní hodnotový soud, je škoda energie reagovat.
Komentář 25747
Věděj, Fiala, i na koexistenci musí být nějaká shoda. Nestačí, že někomu nadiktujete, jak se má chovat, aby to dle Vás byla koexistence.
Všechno ten Jakob G buď odrážel slovy "ne", "odmítám", "nezajímá", "nedostatečné a proto ne" apod.
Pokud si postěžuji, že je mi bráněno prodávat zmrzlinu, pak návrhy, ať prodávám párky v rohlíku, opravdu shodím za stolu slovy "ne", "odmítám", "nezajímá", "nedostatečné a proto ne". Chápu, že důvod asi nedokážete pochopit, protože dle Vás to přece byly dobré návrhy řešící můj problém.
zásadně bez jakékoli jeho snahy o návrh nalezení jakéhokoli východiska
Navrhoval jsem Vám, že když budete dodržovat duševní vlastnictví těch, co obhajují existenci duševního vlastnictví, tak tito lidé Vám nebudou uznání duševního vlastnictví nijak vnucovat silou. Odignoroval jste to.
Ten text je v podstatě nic.
Spíše jste ho vůbec nepochopil, což mne nepřekvapuje, ostatně ani nebyl určen pro Vás.
Komentář 25748
Nicmene. Prestoze ten Vas clanko-komentar je logicky bezchybny, je medle prec jen prilis obecny a ocekavat jeho pochopeni (nerku-li aplikaci na konkretni problem ci debatu) od zamindrakovaneho a zfanatizovaneho magora je, obavam se, prilis optimisticke. Jak ostatne vidno.
Ale i nehlede na to, Vase annonce ve mne navodila spis predstavu nejakeho ucelenejsiho shrnuti konkretnich lapsu ci faulu, jez by pohromade a v jednotnem baleni mohlo byt zajimave. Ne snad jako vysmech, ale prave pro ten prehled a pripadnou debatu. Jinak totiz nekteri exoti nejsou schopni udrzet tema (nerku-li myslenku, zrodila-li se uz jaka) ani ob jeden komentar, coz by uvodni clanek snad mohl trochu zlepsit. Skoda...
Komentář 25749
Komentář 25750
..........................................................................
No jo,
von zas až takovej velkej rozdíl mezi individualistickým "moje" a kolektivistickým "naše" není, nebot do prdele můžete být kopnut i ve jménu lásky a pravdy,
což bychom si měli obzvláště v dnešních dnech připomínat,
jak nám v Kostnici pohořel mistr Jan...
Komentář 25751
aby to nebylo tak chmurný, tak "dokud se zpívá ještě se neumřelo"
https://www.youtube.com/watch?v=e4Ao-iNPPUc
Komentář 25758
Takze diskutujme, vysvetlujme, proc si myslime, ze ten ci onen pohled na svet je lepsi, nez jiny...
............................................................................
Furt jsem přemejšlel co na to odpovědět,
ale furt to byly jen takový suchoprdní teorie do kterých se mně moc nechtělo,
ale my duchovnáci umíme počítat jen do tří
(( https://www.youtube.com/watch?v=HU1sXjGRyzk ))
takže zkuste tady todle, takhle se to dá říci také jak to funguje,tady to máte popsaný vod začátku až do konce,
Jaroslav Dušek. Tři vývojové sny podle toltécké moudrosti
https://www.youtube.com/watch?v=LzLfjEsvtgw
Komentář 25788
1) Axiomaticko-deduktivní teorie staví na axiomech, ze kterých vyvozují další tvrzení. Takovéto teorie nám však nemohou nic říci o fungování reálného světa.
Vezměme si příklad z geometrie. V Eukleidovské geometrii platí, že dvě rovnoběžky nemají průsečík. Naopak v eliptické geometrii každé dvě rovnoběžky mají průsečík.
- V geometrii je to tak, že na základě axiomů – které nesmí být v rozporu se zkušeností – se lze dobrat netriviálních závěrů, které nám tedy říkají něco nového o reálném světě. Sice jen tuším, co je eliptická geometrie, ale podle všeho je to tak, že závěry euklidovské geometrie platí v euklidovském světě, kdežto závěry eliptické geometrie platí v eliptickém světě.
2) Stejné je to s teorií vlastnictví. Pokud postavíte teorii vlastnictví čistě axiomaticko-deduktivně na zvolených axiomech, můžete odvozovat další tvrzení, ale o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Takovou teorii sice můžete používat k pojmenovávání dějů v reálném světe, ale sama teorie není empiricky odvozena z reálného světa. Není tedy problém, aby existovala jiná axiomaticko-deduktivní teorii vlastnictví vycházející z jiných axiomů, která bude docházet k jiným závěrům.
- To není otázka empirické neodvozenosti, ale buď a) odlišných hodnot nebo b) stejných hodnot, ale odlišných představ o tom, jak je nejlépe řekněme uskutečnit. Omezíme-li se jen na Česko, typicky se bude jednat o b).
Ohledně krádeže je to takto: 1. Sémanticky je krádež "nelegitimní násilné odebrání majetku". 2. Legitimita jednání je dána tím, zda v rámci hodnotového systému vede k "lepšímu stavu věcí" nebo k horšímu. 3. Takže pokud podle osoby A vedou daně k lepšímu stavu věcí, jsou legitimní a nejedná se o krádež; pokud podle osoby B vedou daně k horšímu stavu věcí, jsou nelegitimní a jedná se o krádež.
Vy jste sice napsal skoro to samé, ale mate tam to o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Není žádné reálné "etické fungování světa".
Komentář 25789
Jakmile do toho ale začnete cpát empirickou zkušenost, už to není čistě axiomaticko-deduktivní teorie!
Není žádné reálné "etické fungování světa".
Ta poznámka měla směřovat k tomu, že i když může být axiomaticko-deduktivní teorie bezesporná, nemůže nikdy poskytnout žádnou objektivní pravdu o světě. Etický pohled na svět není nikdy objektivní, je nutně vždy subjektivní.
Komentář 25795
- To jsem napsal nepřesně. Měl jsem na mysli, že v geometrii axiomy nesmí být nesmyslné, tj. že nesmí být nelogické, v rozporu se "zkušeností s logikou" nebo s nějakými základními principy typu "co platí pro každou část celku, platí nutně pro celek" apod.
Každopádně to, že netriviální závěry říkají něco o reálném světě, platí.
i když může být axiomaticko-deduktivní teorie bezesporná, nemůže nikdy poskytnout žádnou objektivní pravdu o světě. Etický pohled na svět není nikdy objektivní, je nutně vždy subjektivní.
- Ano, ale to přirovnání ke geometrii je zavádějící. Geometrie, algebra atd. je založena na logických základech/axiomech, etika na hodnotových základech/axiomech. Věty jako "co platí pro každou část celku, platí i pro celek" nemůžou neplatit; kdežto o hodnotových axiomech se tohle nejspíš říct nedá. Prostě to není to samé.
Proto geometrie poskytuje objektivní pravdy o světě, kdežto etika to v tom geometrickém nebo empirickém smyslu poskytnout nemůže. A Urza neříká, že anarchokapitalistická etika je "objektivní pravda o světě", jen že to je bezrozporný etický systém.
Komentář 25797
Ale co je to nesmyslný axiom? Je axiom, že rovnoběžky mají průsečík, nesmyslný nebo není?
Každopádně to, že netriviální závěry říkají něco o reálném světě, platí.
Pokud přidáte podmínku, že axiomy musí odpovídat empirickým pozorováním, pak už to ale není čistě axiomaticko-deduktivní teorie.
Geometrie, algebra atd. je založena na logických základech/axiomech, etika na hodnotových základech/axiomech.
Tím spíše žádná etika nemůže být považována za objektivní.
A Urza neříká, že anarchokapitalistická etika je "objektivní pravda o světě", jen že to je bezrozporný etický systém.
Potíž není v tom, co říká Urza, potíž je s tím, jak to pak pochopí ankap ovečky, kteří si myslí, že když je nějaký systém bezesporný, tak každý systém, který je v ním ve sporu, už bezesporný být nemůže, což je hloupost. Dva systémy mohou být ve sporu a přitom oba mohou být bezesporné.
Komentář 25801
- Podle mě to není axiom, ale něco odvozeného. Proto to taky v euklidovské a té druhé geometrii může být různé.
Pokud přidáte podmínku, že axiomy musí odpovídat empirickým pozorováním, pak už to ale není čistě axiomaticko-deduktivní teorie.
- Neříkám, že musí odpovídat empirickým pozorováním. Netriviální závěr: Středový úhel kružnice je dvojnásobkem jejího obvodového úhlu. To neříká nic o reálném světě?
Tím spíše žádná etika nemůže být považována za objektivní.
- Objektivní etika je jako zelené úterý. Myslím, že řeč je o bezrozporné etice.
Potíž není v tom, co říká Urza, potíž je s tím, jak to pak pochopí ankap ovečky, kteří si myslí, že když je nějaký systém bezesporný, tak každý systém, který je v ním ve sporu, už bezesporný být nemůže, což je hloupost. Dva systémy mohou být ve sporu a přitom oba mohou být bezesporné.
- Souhlas. S tou výhradou, že současná socialistická etika rozhodně není bezrozporná. Jedním druhem rozpornosti je, když politika z něčeho vychází, z nějakých hodnot, ale pak je vůbec neuskutečňuje. Jako když socialista řekne "životní prostředí je něco vyššího, o tom nemůže rozhodovat trh" nebo "vzdělání je tak důležité, že ho musí poskytovat stát" a výsledkem je zničená příroda a neschopná populace, tak to je rozpor.
Komentář 25802
To je jedno. Klidně si vezměme axiomy. Eukleidův pátý postulát je ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, existuje právě jedna přímka procházející bodem A, která neprotíná p. A v eliptické geometrii je ten axiom ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, neexistuje přímka procházející bodem A, která neprotíná p. Takže jednou existuje, podruhé neexistuje. Ale přesto, je nějaký z těch axiomů snad nesmyslný?
Netriviální závěr: Středový úhel kružnice je dvojnásobkem jejího obvodového úhlu. To neříká nic o reálném světě?
Ne, neříká. Neboť v reálném světě nic jako geometrická kružnice neexistuje. Netriviální závěr euklidovské geometrie třeba je, že součet úhlů trojúhelníku je 180 stupňů. Závěr eliptické geometrie je, že součet úhlů trojúhelníku 180 stupňů není. Který z těch dvou netriviálních závěrů by měl být platný pro reálný svět?
Komentář 25804
- Podle mě ani jedno není axiom. Zdá se mi, že Euklides se dost přeceňuje. Žádný fyzik se dnes neodvolává na Aristotela, resp. vůbec ho nepovažuje za autoritu, ale matematici se stále odvolávají na Euklida (a lékaři na Hippokrata). Aristoteles dnes není relevantní pro fyziku a není žádný důvod, aby byl Hippokrates relevantní pro medicínu; zdá se mi, že význam Euklida pro matematiku není nijak závratně větší.
Ne, neříká. Neboť v reálném světě nic jako geometrická kružnice neexistuje. Netriviální závěr euklidovské geometrie třeba je, že součet úhlů trojúhelníku je 180 stupňů. Závěr eliptické geometrie je, že součet úhlů trojúhelníku 180 stupňů není. Který z těch dvou netriviálních závěrů by měl být platný pro reálný svět?
- To závisí na tom, jestli je reálný svět euklidovský nebo eliptický, tj. zda projektujete na rovině nebo na kouli (pokud tedy eliptickou geometrii chápu správně).
Každopádně když vidím obrázek nebo objekt, kde je středový úhel kružnice, tak vím, že obvodový úhel je poloviční. To je přece informace o reálném světě.
Komentář 25805
Axiom Euklidovské geometrie není axiom? To je trošku svérázné tvrzení!
zdá se mi, že význam Euklida pro matematiku není nijak závratně větší
Klidně jsem Vám mohl dát příklad z Zermel-Fraenkelovy teorie množin a hypotézy kontinua. Sice by to byla už dost významná matematika, ale nevím, zda by Vám to přišlo názornější.
To závisí na tom, jestli je reálný svět euklidovský nebo eliptický, tj. zda projektujete na rovině nebo na kouli (pokud tedy eliptickou geometrii chápu správně).
Eliptická geometrie pojem koule nezná.
To je přece informace o reálném světě.
Jenže tu informaci o reálném světě Vám nedá ta axiomaticko-deduktivní teorie, tu Vám dá až jiná teorie, která empiricky odvodí, že svět by se mohl chovat podle té axiomaticko-deduktivní teorie. A pak to vše závisí na způsobu toho empirického odvození, který má vždy nějaké limity.
Komentář 25806
- Říká se tomu axiom, nemusí to být axiom. Komutativnost, asociativnost atd. podle mě taky nejsou axiomy: nejsou to nejzákladnější. Prostě že si Euklides řekl "začnu od tohohle", neznamená, že to je nejlepší možný základ.
Eliptická geometrie pojem koule nezná.
- Wikipedie: Sférická geometrie je obor geometrie, který studuje dvourozměrné geometrické útvary na povrchu trojrozměrné koule (na sféře). Jedná se o neeuklidovskou geometrii, zvláštní případ obecnější eliptické geometrie. Takže projektování na kouli náleží do eliptické geometrie.
Jenže tu informaci o reálném světě Vám nedá ta axiomaticko-deduktivní teorie, tu Vám dá až jiná teorie, která empiricky odvodí, že svět by se mohl chovat podle té axiomaticko-deduktivní teorie.
- Ne, důkaz je dán geometrickou úvahou. Čili dá ho axiomaticko-deduktivní teorie. Když usuzujete z axiomů, které platí na rovině, tak dokázané také bude platit na rovině, tj. v určité části reálného světa.
Komentář 25808
Myslím, že nerozumíte tomu, co to je v matematické logice axiom.
Takže projektování na kouli náleží do eliptické geometrie.
Ano, ale ne každá eliptická geometrie je projektování na kouli. A pořád to nic nemění na tom, že ta geometrie nic neví o kouli.
Když usuzujete z axiomů, které platí na rovině, tak dokázané také bude platit na rovině, tj. v určité části reálného světa.
Člověče, jenže to, že nějaké axiomy platí v nějaké části reálného světa, musíte napřed empiricky dokázat!
Komentář 25807
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie#Eukleidovy_axiomy_(Obecné_zásady)
Komentář 25809
To mýslíte ten výčet, u kterého je uvedeno, cituji: "Nejedná se o axiomy v dnešním slova smyslu"?
Komentář 25810
Komentář 25703
Komentář 25704
Jsou-li dotace vraceny lidem, nebylo by nejefektivnejsi dotace kompletne zrusit a penize lidem nechat?
Komentář 25706
Komentář 25708
Komentář 25710
Komentář 25709
Btw - takovato kalkulace muze davit smysl v pripade, kdy by byla 30% nezamestnanost a lide by nemeli praci. Pak by to v urcitych pripadech teoreticky mohlo davit nejaky smysl (beru to ve smyslu tom, ze kdyz nejprve stat zaridil 30% nezamestnanost, tak pak se to snazi nejak resit. Neberu to z pozice "jak by to bylo idealni resit", protoze to stat nikdy neudela tak, jak by to bylo idealni resit)
Ale v situaci, kdy firmy nemuzou najit zamestnance a preplacej si je navzajem, aby u nich vubec nekdo delal je fakt ABSOLUTNE skodlive - I z hlediska soucasneho statu a soucasne ekonomiky - dotovat vznik novych pracovnich mist.
Komentář 25711
Komentář 25716
Když vzniknou dotovaná místa (která platíme všichni) a je zájem o zaměstnance, zároveň to znamená, že NEVZNIKNOU NEDOTOVANÁ místa, protože na ně nejsou lidi. Jsou na těch dotovaných, povětšinou v montovnách.
Navíc ta dotace je většinou o tom, že nějakou dobu podnik neplatí část daní.
Plus se k tomu musí zaměstnat spousta úředníků a určitě se na to spotřebuje i jisté množství obálek, zakázky pro kamarády a tak vůbec...
Komentář 25745
Komentář 25717
Komentář 25718