Stát proti chudým XIII: Dotace – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ako vždy, jednostranne zaujatý príspevok.

Neváhejte a popište druhou stranu mince.

Jako vždy, tohle jsou Stoky, ne Mateřídouška.

To že sa tunajšie diskusné fórum nazýva Stoly neznamená že všetky články musia byť odpad :-D

Opravujem, Stoky.

A proto sem nepíšete žádné články. Správně.

A přijme editor články, které nemají to správné propagandistické vyznění? Mohla by se zde třeba objevit série logické fauly příznivců ankapu?

Nesnažte se rozporovat zdejší osazenstvo. Vyjádření zdejších diskutérů nejsou věrozvěststvím ancapu. Rozhodně se ve své argumentaci můžeme mýlit nebo se dopouštěch chyb. Já osobně bych přivítal nějaké smysluplné rozporování RŠ.

Vy ale nedokážete nijak rozporovat RŠ a tak se to nahrazujete tím, že se snažíte rozpoutávat zbytečné a nesmyslné spory o (ne)dokonalých vyjádřeních těch, které k těm sporům cíleně provokujete.

Já osobně bych přivítal nějaké smysluplné rozporování RŠ.

Rakouská škola je v Popperovském smyslu pseudověda, neboť neexistuje empirický experiment, který by mohl skončit výsledkem, který by Rakouskou školu vyvrátil. Pokud nějaká škola v podstatě tvrdí, že stát se může cokoliv, pak stěží můžete narazit na pozorování, které by tuto školu rozporovalo. Mimochodem, každý příspěvek, který tu píše, jak by něco v anarchokapitalismu fungovalo, jde vlastně proti Rakouské škole, protože dle ní nic takového predikovat nemůžete.

Vy ale nedokážete nijak rozporovat RŠ a tak se to nahrazujete tím, že se snažíte rozpoutávat zbytečné a nesmyslné spory o (ne)dokonalých vyjádřeních těch, které k těm sporům cíleně provokujete.

Vaše logické chyby rozhodně nejsou pouhými nedokonalými vyjádřeními. Spíše je to tak, že díky nedokonalosti Vašich vyjádření si v nich nedokážete uvědomit ony logické chyby. Proto ty snahy zdejších diskutérů donitit Vás k jasné formulaci, protože na ní byste snáze viděl logickou chybu, které jste se dopustil.

Už Vám bylo mnohokrát připomenuto, že tady jste na liberatriánském kecfóru, ne na libertariánském vědeckém sympoziu.

Nic jiného než pštrosí přístup jsem od Vás ani nečekal :-)

Vyserte se na mě a rozporujte RŠ. Já jsem jen Tomáš Fiala. Já nejsem RŠ. Jestliže já jsem blbec, kokot, zbabělec a vůbec lidské hovno, tak to nemá pražádný vztah k podstatě RŠ. Nemáte na to ji rozporovat, tak se soustředíte na hledání much u diskutujících.

Vyserte se na mě a rozporujte RŠ.

Příspěvek k rozporování Rakouské školy jsem Vám právě napsal, ale Vy jste se rozhodl raději strčit hlavu do písku.

Vyserte se na plané krafání s pštrosem. Ptal jste se, jestli tady můžete uveřejnit článek proti RŠ. Napiště článek proti RŠ a uveřejněte ho tady.

Zatím se tu nikdo odpovědný nevyjádřil, že by takový článek byl přijat. Ovšem hlavní výtku proti Rakouské škole máte v tom komentáři, tak si představte, že je to článek.

Pokud chcete vyřídit žádost o vydání článku na Stokách, zdá se mi, že ptát se zdejších diskutujících je přinejmenším na hovno. S dotazem, pokud o odpověď na něj skutečně stojíte, se obraťte na provozovatele Stok. Vlevo nahoře na sedmém řádku je kolonka "pište do Stok". Tak si na to zkuste kliknout. Najdete tam mail na Urzu a zeptejte se ho.

Tak pokud více zdejších diskutujících projeví zájem o nějaké článečky na téma běžných logických ankap faulů, tak si tu práci s jejich napsáním třeba dám.

Co si myslíte? Že někoho tady bude někdo někoho prosit, aby něco psal? Chcete psát? Neokecávejte, pište a zájem poznáte. Nechcete psát? Neokecávejte a nepište.

Projevit zájem není totéž co prosit.

Chcete psát? Neokecávejte, pište a zájem poznáte. Nechcete psát? Neokecávejte a nepište.

Jen pro Vás psát určitě nechci a nikdo jiný zájem neprojevil.

X-D

Tak já projevuju zájem. Upřímně mě zajímá, s jakými ankap fauly přijdete - jestli půjde o fauly ankapu nebo "jen" o běžné fauly jeho příznivců (což je určitě taky důležité - ankap jimi působí navenek). Předem díky!

Mě fascinuje jedna věc. Tady na Stokách (a domnívám se že zejména na takovýchto webech) může vlastně kdokoli chce prezentovat nějaký svůj postřeh, nápad, myšlenku, příběh, cokoli, o čem si myslí, že to bude "kolemjdoucí" zajímat. A dokonce jsem přesvědčen, že nemusí jít nutně o text nějak se dotýkající přímo RŠ nebo ancapu! Nikoho ani ve snu nenapadne, že by měl svou chuť sem umístit svých pár písmen spojovat s takhle nechutným podlézavým způsobem. Jako že buď PŘEDEM projevíte a prezentujete v dostatečné míře svou touhu seznámit se s mým textem (jejíž dostatečnost nijak nespecifikuji, abych si nechal zadní vrátka pro svou zbabělou povahu a případnou možnost nic nenapsat), nebo HEČ sem nic nenapíšu, protože bez předem deklarovaného ohlasu si nezasloužíte má moudra...

Nevím, co Vás tak fascinuje. Nikdy jste se nesetkal s tím, že se někdo napřed zeptá, zda by o něco byl zájem, než si dá tu práci, aby to něco vytvořil?

O co Vám jde proboha? Když o to, co napíšete ne/bude zájem tak co jako? Co jste zač na rozdíl od ostatních, kteří tady píší bez předem vynucovaného zájmu o jejich tvorbu a riskují, že se na jejich výtvory "kolemjdoucí" vykašlou, vysmějí se jim, rozcupují je na padrť? Co proboha chcete stvořit za úúúžasné převratné duševní veledílo, kolik dá práááce a kolik to spotřebuje prostředků a zdrojů, že předem požadujete mít zajištěn zájem o ten Váš velevýtvor, nepustíte se do jeho tvorby a nezveřejníte jej na základě Vašeho uvážení sám od sebe? Nebo snad to má souvislost s duševním vlastnictvím? Tak si to veledílo klidně můžete strčit do prdele a nechat si ho.

To Vám opravdu tak vadí, že jsem něco po někom chtěl? Obtěžuje Vás to snad nějak? Omezuje Vás to něčím? Nebo jen máte neodolatelnou potřebu se do mne pořád navážet?

Chcete psát? Neokecávejte, pište a zájem poznáte. Nechcete psát? Neokecávejte a nepište.

Pokud text nebude přijat, hodím ho sem pro Vás alespoň jako komentář.

Text nebyl přijat, tak tady ho máte jako komentář:

Axiomaticko-deduktivní teorie neříkají nic o reálném světě

Axiomaticko-deduktivní teorie staví na axiomech, ze kterých vyvozují další tvrzení. Takovéto teorie nám však nemohou nic říci o fungování reálného světa.

Vezměme si příklad z geometrie. V Eukleidovské geometrii platí, že dvě rovnoběžky nemají průsečík. Naopak v eliptické geometrii každé dvě rovnoběžky mají průsečík. Přestože obě teorie tvrdí něco naprosto jiného, navzájem se nevyvrací! Jak může jednou platit, že dvě rovnoběžky nemají průsečík, a podruhé, že ho mají? Jednoduše, žádná z těchto teorií nemá vazbu na reálný svět, každá si popisuje svůj vlastní svět daný jejími axiomy. Nemůžete tedy vyvracet jednu teorii tím, že ukážete, že v ní platí něco, co v druhé teorii neplatí.

Stejné je to s teorií vlastnictví. Pokud postavíte teorii vlastnictví čistě axiomaticko-deduktivně na zvolených axiomech, můžete odvozovat další tvrzení, ale o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Takovou teorii sice můžete používat k pojmenovávání dějů v reálném světe, ale sama teorie není empiricky odvozena z reálného světa. Není tedy problém, aby existovala jiná axiomaticko-deduktivní teorii vlastnictví vycházející z jiných axiomů, která bude docházet k jiným závěrům. A přestože bude docházet k jiným závěrům, obě teorie se navzájem nebudou vyvracet!

Pokud tedy považujete za krádež něco, co někdo jiný za krádež nepovažuje, nemusí to nutně u toho druhého člověka znamenat logický rozpor. Onen druhý člověk se může pouze řídit jinou teorii vlastnictví. Je tedy logickým faulem tvrdit, že jeho tvrzení je nepravdivé, protože ve vaší teorii takové tvrzení neplatí.

Text nebyl přijat, tak tady ho máte jako komentář:
.....................................................

Tedy souhlas s tím co píšete,
jen bych ten váš text doplnilo o svou vlastní zkušenost jak tak člověk pozoruje světa běh u sebe i u druhých lidí (u mě tedy ponejvíce v oblasti duchovna).
Nuže řekl bych, že člověk prochází třemi vývojovými stádii (létání - svobody),mezi kterými neexistuje komunikační spojení, tudíž není možná domluva a je to jako by se hluchej bavil s němým :

1) Tuto fázi jsem nazval "Redbull vám dává křídla" a to je situace kdy člověk objeví něco, s čím souzní a co je mu blízké, co jej oslovuje

2)Druhá fáze je metoda Petra Pana, který věděl že k tomu aby mohl létat potřebuje "jednu štastnou myšlenku" a to je situace kdy rozvíjíme a zkoumáme to, co nás zaujalo. To je metoda poměrně voblíbená a rozšířená, tady prostě člověk potřebuje ten axiom (štastnou myšlenku), v duchovnu pak třeba "správný názor", v náboženství pak třeba víru ve vskříšení Ježíše atd. apd.

3) Třetí fázi jsem vobjevil v knize "Stopařův průvodce galaxií" i když tedy někteří si ji budou možná pamatovat z období dětství či astrálního cestování: "musíte skočit a netrefit se na zem" což v praxi pak znamená že se přestanete zaobírat představama o minulosti a budoucnosti, pustíte tedy ze zřetele strach a vobavy na straně jedné a na straně druhé pustíte i svůj cíl.

To je asi tak všechno, podstatné je na tom pak asi to,
že nic nejde urychlit a každej si tím musí projít sám,
což je ta svoboda učení (a omylů)

Zde bych si rad s timto textem zasouhlasil.
A to pres to, ze kolega diskuter zastava velmi pravdepodobne zcela odlisne zivotni i jine hodnoty, nez ja a jeho videni sveta je mi misty zcela cizi, az neprijemne.
Toto je neco, na co jsem ja sam "agresivni" zastance ancapu upozornoval - a napriklad ja sam, ac absolutni zastance ancapu, verim v existenci neceho, co by se dalo nazvat "dusevnim vlastnictvim".
Debaty by se pak mely imho vest v duchu presvedcovani se, proc jeden ci druhy pohled na svet je moralnejsi, lepsi, kvalitnejsi, atd atd, nikoliv vsak v duchu "proste to a ono existuje / neexistuje a kazdy, kdo to vidi jinak, je uplnej kreten"
Imho totiz neexistuje nic, jako absolutni jistota, "jak to je".
Je lidem prirozene citit vlastnicke pravo? Respektuji jej lide od narozeni automaticky, I kdyby k tomu nebyli nauceni? Je moralne spravne vlastnicke pravo mit / respektovat? Ja osobne na to mam velmi silne nazory, a to VELMI silne, no nemuzu tvrdit, ze se jedna o nezpochybnitelnou pravdu.
Takze diskutujme, vysvetlujme, proc si myslime, ze ten ci onen pohled na svet je lepsi, nez jiny...

Takze diskutujme, vysvetlujme, proc si myslime, ze ten ci onen pohled na svet je lepsi, nez jiny...
..........................................................................
Pozornost má jednu takovou nepříjemnou vlastnost,
že když ji zaměříte nějakým směrem, tak pak vidíte jen to co chcete vidět,
a nevidíte to, co nechcete vidět, takže pak vidíte dost vomezeně...

Ve filozofii směřuje pozornost směrem ven - do světa, a můžete mít nepřeberné množství zkušeností a názorů dle toho na co jste zaměřil pozornost....
V duchovnu ji směřujete směrem dovnitř - na sebe, a můžete mít vopět nepřeberné množství zkušeností a názorů dle toho na co jste ji zaměřil...

Pak je ještě třetí možnost, že prostě pozornost nesměřujete nikam,
takže nic nevíte a když nic nevíte tak víte všechno, i když tedy nevíte, že víte všechno, takže vo tom nelze nic moc říct, leda snad že to docela funguje, akorát nevíte jak to funguje, protože jakmile to víte, tak to nevíte správně...

Proto taky soudruh Lenin správně řekl : Učit se, učit se, učit se !
čímž správně poukázal na tři způsoby učení...

Tyhle baty jsme tady dlouhosáhle vedli, v okamžiku zjištění absolutní neshody tady byla navrhována možnost koexistence a k ničemu to nebylo. Všechno ten Jakob G buď odrážel slovy "ne", "odmítám", "nezajímá", "nedostatečné a proto ne" apod. nebo nakonec pokusy o dohodu obrátil proti nám jako naše údajné násilí, obšem samozřejmě vždy a zásadně bez jakékoli jeho snahy o návrh nalezení jakéhokoli východiska. Já už si z něj jen touhle jakobydebatou dělal srandu. To jste nepoznal, když jsem mu tu X-krát tapetoval na ten jeho kolovrátek jednu a tu samou mojí větu?

Ten text je v podstatě nic. Nula. Na sdělení, že na dvě skutečnosti jsou dvě teorie nebo že na jednu skutečnost jsou dvě teorie a na to, jaký má na to osobní hodnotový soud, je škoda energie reagovat.

v okamžiku zjištění absolutní neshody tady byla navrhována možnost koexistence

Věděj, Fiala, i na koexistenci musí být nějaká shoda. Nestačí, že někomu nadiktujete, jak se má chovat, aby to dle Vás byla koexistence.

Všechno ten Jakob G buď odrážel slovy "ne", "odmítám", "nezajímá", "nedostatečné a proto ne" apod.

Pokud si postěžuji, že je mi bráněno prodávat zmrzlinu, pak návrhy, ať prodávám párky v rohlíku, opravdu shodím za stolu slovy "ne", "odmítám", "nezajímá", "nedostatečné a proto ne". Chápu, že důvod asi nedokážete pochopit, protože dle Vás to přece byly dobré návrhy řešící můj problém.

zásadně bez jakékoli jeho snahy o návrh nalezení jakéhokoli východiska

Navrhoval jsem Vám, že když budete dodržovat duševní vlastnictví těch, co obhajují existenci duševního vlastnictví, tak tito lidé Vám nebudou uznání duševního vlastnictví nijak vnucovat silou. Odignoroval jste to.

Ten text je v podstatě nic.

Spíše jste ho vůbec nepochopil, což mne nepřekvapuje, ostatně ani nebyl určen pro Vás.

Vida, nez jsem se stacil pridat k zajemcum o Vase clanky, uz jste byl kopnut do pozadi - nektere veci jdou zjevne resit ajncvaj i zde. Nu, skoda, zde lze asi jen pochlebovat a do zblbnuti opakovat tech par schvalenych floskuli a naivnich mytu.

Nicmene. Prestoze ten Vas clanko-komentar je logicky bezchybny, je medle prec jen prilis obecny a ocekavat jeho pochopeni (nerku-li aplikaci na konkretni problem ci debatu) od zamindrakovaneho a zfanatizovaneho magora je, obavam se, prilis optimisticke. Jak ostatne vidno.

Ale i nehlede na to, Vase annonce ve mne navodila spis predstavu nejakeho ucelenejsiho shrnuti konkretnich lapsu ci faulu, jez by pohromade a v jednotnem baleni mohlo byt zajimave. Ne snad jako vysmech, ale prave pro ten prehled a pripadnou debatu. Jinak totiz nekteri exoti nejsou schopni udrzet tema (nerku-li myslenku, zrodila-li se uz jaka) ani ob jeden komentar, coz by uvodni clanek snad mohl trochu zlepsit. Skoda...

Posledním odstavcem jsem chtěl právě konkrétně ukázat, že je logickým faulem tvrdit, že u obhájců státu existuje nějaký rozpor v jejich vidění na svět, když výběr daní nepovažují za krádež. To je pochopitelně nesmysl, protože obhájci státu se na majetek vůbec nedívají skrz anarchokapitalistickou teorii vlastnictví. Ale je fakt, že poslední odstavec mohl být rozšířen, aby byl více názornější.

Vida, nez jsem se stacil pridat k zajemcum o Vase clanky, uz jste byl kopnut do pozadi - nektere veci jdou zjevne resit ajncvaj i zde. Nu, skoda, zde lze asi jen pochlebovat a do zblbnuti opakovat tech par schvalenych floskuli a naivnich mytu.
..........................................................................
No jo,
von zas až takovej velkej rozdíl mezi individualistickým "moje" a kolektivistickým "naše" není, nebot do prdele můžete být kopnut i ve jménu lásky a pravdy,
což bychom si měli obzvláště v dnešních dnech připomínat,
jak nám v Kostnici pohořel mistr Jan...

Ale,
aby to nebylo tak chmurný, tak "dokud se zpívá ještě se neumřelo"

https://www.youtube.com/watch?v=e4Ao-iNPPUc

Je lidem prirozene citit vlastnicke pravo? Respektuji jej lide od narozeni automaticky, I kdyby k tomu nebyli nauceni? Je moralne spravne vlastnicke pravo mit / respektovat? Ja osobne na to mam velmi silne nazory, a to VELMI silne, no nemuzu tvrdit, ze se jedna o nezpochybnitelnou pravdu.
Takze diskutujme, vysvetlujme, proc si myslime, ze ten ci onen pohled na svet je lepsi, nez jiny...
............................................................................

Furt jsem přemejšlel co na to odpovědět,
ale furt to byly jen takový suchoprdní teorie do kterých se mně moc nechtělo,
ale my duchovnáci umíme počítat jen do tří
(( https://www.youtube.com/watch?v=HU1sXjGRyzk ))
takže zkuste tady todle, takhle se to dá říci také jak to funguje,tady to máte popsaný vod začátku až do konce,
Jaroslav Dušek. Tři vývojové sny podle toltécké moudrosti
https://www.youtube.com/watch?v=LzLfjEsvtgw

Jsou tam dvě věci špatně: 1. Axiomaticko-deduktivní teorie říkají něco o reálném světě 2. Etické systémy nemůžou být empiricky odvozeny.

1) Axiomaticko-deduktivní teorie staví na axiomech, ze kterých vyvozují další tvrzení. Takovéto teorie nám však nemohou nic říci o fungování reálného světa.
Vezměme si příklad z geometrie. V Eukleidovské geometrii platí, že dvě rovnoběžky nemají průsečík. Naopak v eliptické geometrii každé dvě rovnoběžky mají průsečík.

- V geometrii je to tak, že na základě axiomů – které nesmí být v rozporu se zkušeností – se lze dobrat netriviálních závěrů, které nám tedy říkají něco nového o reálném světě. Sice jen tuším, co je eliptická geometrie, ale podle všeho je to tak, že závěry euklidovské geometrie platí v euklidovském světě, kdežto závěry eliptické geometrie platí v eliptickém světě.

2) Stejné je to s teorií vlastnictví. Pokud postavíte teorii vlastnictví čistě axiomaticko-deduktivně na zvolených axiomech, můžete odvozovat další tvrzení, ale o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Takovou teorii sice můžete používat k pojmenovávání dějů v reálném světe, ale sama teorie není empiricky odvozena z reálného světa. Není tedy problém, aby existovala jiná axiomaticko-deduktivní teorii vlastnictví vycházející z jiných axiomů, která bude docházet k jiným závěrům.

- To není otázka empirické neodvozenosti, ale buď a) odlišných hodnot nebo b) stejných hodnot, ale odlišných představ o tom, jak je nejlépe řekněme uskutečnit. Omezíme-li se jen na Česko, typicky se bude jednat o b).
Ohledně krádeže je to takto: 1. Sémanticky je krádež "nelegitimní násilné odebrání majetku". 2. Legitimita jednání je dána tím, zda v rámci hodnotového systému vede k "lepšímu stavu věcí" nebo k horšímu. 3. Takže pokud podle osoby A vedou daně k lepšímu stavu věcí, jsou legitimní a nejedná se o krádež; pokud podle osoby B vedou daně k horšímu stavu věcí, jsou nelegitimní a jedná se o krádež.
Vy jste sice napsal skoro to samé, ale mate tam to o reálném fungování světa vám taková teorii nic neřekne. Není žádné reálné "etické fungování světa".

které nesmí být v rozporu se zkušeností

Jakmile do toho ale začnete cpát empirickou zkušenost, už to není čistě axiomaticko-deduktivní teorie!

Není žádné reálné "etické fungování světa".

Ta poznámka měla směřovat k tomu, že i když může být axiomaticko-deduktivní teorie bezesporná, nemůže nikdy poskytnout žádnou objektivní pravdu o světě. Etický pohled na svět není nikdy objektivní, je nutně vždy subjektivní.

Jakmile do toho ale začnete cpát empirickou zkušenost, už to není čistě axiomaticko-deduktivní teorie!

- To jsem napsal nepřesně. Měl jsem na mysli, že v geometrii axiomy nesmí být nesmyslné, tj. že nesmí být nelogické, v rozporu se "zkušeností s logikou" nebo s nějakými základními principy typu "co platí pro každou část celku, platí nutně pro celek" apod.
Každopádně to, že netriviální závěry říkají něco o reálném světě, platí.

i když může být axiomaticko-deduktivní teorie bezesporná, nemůže nikdy poskytnout žádnou objektivní pravdu o světě. Etický pohled na svět není nikdy objektivní, je nutně vždy subjektivní.

- Ano, ale to přirovnání ke geometrii je zavádějící. Geometrie, algebra atd. je založena na logických základech/axiomech, etika na hodnotových základech/axiomech. Věty jako "co platí pro každou část celku, platí i pro celek" nemůžou neplatit; kdežto o hodnotových axiomech se tohle nejspíš říct nedá. Prostě to není to samé.
Proto geometrie poskytuje objektivní pravdy o světě, kdežto etika to v tom geometrickém nebo empirickém smyslu poskytnout nemůže. A Urza neříká, že anarchokapitalistická etika je "objektivní pravda o světě", jen že to je bezrozporný etický systém.

Měl jsem na mysli, že v geometrii axiomy nesmí být nesmyslné

Ale co je to nesmyslný axiom? Je axiom, že rovnoběžky mají průsečík, nesmyslný nebo není?

Každopádně to, že netriviální závěry říkají něco o reálném světě, platí.

Pokud přidáte podmínku, že axiomy musí odpovídat empirickým pozorováním, pak už to ale není čistě axiomaticko-deduktivní teorie.

Geometrie, algebra atd. je založena na logických základech/axiomech, etika na hodnotových základech/axiomech.

Tím spíše žádná etika nemůže být považována za objektivní.

A Urza neříká, že anarchokapitalistická etika je "objektivní pravda o světě", jen že to je bezrozporný etický systém.

Potíž není v tom, co říká Urza, potíž je s tím, jak to pak pochopí ankap ovečky, kteří si myslí, že když je nějaký systém bezesporný, tak každý systém, který je v ním ve sporu, už bezesporný být nemůže, což je hloupost. Dva systémy mohou být ve sporu a přitom oba mohou být bezesporné.

Ale co je to nesmyslný axiom? Je axiom, že rovnoběžky mají průsečík, nesmyslný nebo není?

- Podle mě to není axiom, ale něco odvozeného. Proto to taky v euklidovské a té druhé geometrii může být různé.

Pokud přidáte podmínku, že axiomy musí odpovídat empirickým pozorováním, pak už to ale není čistě axiomaticko-deduktivní teorie.

- Neříkám, že musí odpovídat empirickým pozorováním. Netriviální závěr: Středový úhel kružnice je dvojnásobkem jejího obvodového úhlu. To neříká nic o reálném světě?

Tím spíše žádná etika nemůže být považována za objektivní.

- Objektivní etika je jako zelené úterý. Myslím, že řeč je o bezrozporné etice.

Potíž není v tom, co říká Urza, potíž je s tím, jak to pak pochopí ankap ovečky, kteří si myslí, že když je nějaký systém bezesporný, tak každý systém, který je v ním ve sporu, už bezesporný být nemůže, což je hloupost. Dva systémy mohou být ve sporu a přitom oba mohou být bezesporné.

- Souhlas. S tou výhradou, že současná socialistická etika rozhodně není bezrozporná. Jedním druhem rozpornosti je, když politika z něčeho vychází, z nějakých hodnot, ale pak je vůbec neuskutečňuje. Jako když socialista řekne "životní prostředí je něco vyššího, o tom nemůže rozhodovat trh" nebo "vzdělání je tak důležité, že ho musí poskytovat stát" a výsledkem je zničená příroda a neschopná populace, tak to je rozpor.

Podle mě to není axiom, ale něco odvozeného. Proto to taky v euklidovské a té druhé geometrii může být různé.

To je jedno. Klidně si vezměme axiomy. Eukleidův pátý postulát je ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, existuje právě jedna přímka procházející bodem A, která neprotíná p. A v eliptické geometrii je ten axiom ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, neexistuje přímka procházející bodem A, která neprotíná p. Takže jednou existuje, podruhé neexistuje. Ale přesto, je nějaký z těch axiomů snad nesmyslný?

Netriviální závěr: Středový úhel kružnice je dvojnásobkem jejího obvodového úhlu. To neříká nic o reálném světě?

Ne, neříká. Neboť v reálném světě nic jako geometrická kružnice neexistuje. Netriviální závěr euklidovské geometrie třeba je, že součet úhlů trojúhelníku je 180 stupňů. Závěr eliptické geometrie je, že součet úhlů trojúhelníku 180 stupňů není. Který z těch dvou netriviálních závěrů by měl být platný pro reálný svět?

To je jedno. Klidně si vezměme axiomy. Eukleidův pátý postulát je ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, existuje právě jedna přímka procházející bodem A, která neprotíná p. A v eliptické geometrii je ten axiom ekvivalentní tvrzení, že pro každou přímku p a bod A, který neleží na p, neexistuje přímka procházející bodem A, která neprotíná p. Takže jednou existuje, podruhé neexistuje. Ale přesto, je nějaký z těch axiomů snad nesmyslný?

- Podle mě ani jedno není axiom. Zdá se mi, že Euklides se dost přeceňuje. Žádný fyzik se dnes neodvolává na Aristotela, resp. vůbec ho nepovažuje za autoritu, ale matematici se stále odvolávají na Euklida (a lékaři na Hippokrata). Aristoteles dnes není relevantní pro fyziku a není žádný důvod, aby byl Hippokrates relevantní pro medicínu; zdá se mi, že význam Euklida pro matematiku není nijak závratně větší.

Ne, neříká. Neboť v reálném světě nic jako geometrická kružnice neexistuje. Netriviální závěr euklidovské geometrie třeba je, že součet úhlů trojúhelníku je 180 stupňů. Závěr eliptické geometrie je, že součet úhlů trojúhelníku 180 stupňů není. Který z těch dvou netriviálních závěrů by měl být platný pro reálný svět?

- To závisí na tom, jestli je reálný svět euklidovský nebo eliptický, tj. zda projektujete na rovině nebo na kouli (pokud tedy eliptickou geometrii chápu správně).
Každopádně když vidím obrázek nebo objekt, kde je středový úhel kružnice, tak vím, že obvodový úhel je poloviční. To je přece informace o reálném světě.

Podle mě ani jedno není axiom.

Axiom Euklidovské geometrie není axiom? To je trošku svérázné tvrzení!

zdá se mi, že význam Euklida pro matematiku není nijak závratně větší

Klidně jsem Vám mohl dát příklad z Zermel-Fraenkelovy teorie množin a hypotézy kontinua. Sice by to byla už dost významná matematika, ale nevím, zda by Vám to přišlo názornější.

To závisí na tom, jestli je reálný svět euklidovský nebo eliptický, tj. zda projektujete na rovině nebo na kouli (pokud tedy eliptickou geometrii chápu správně).

Eliptická geometrie pojem koule nezná.

To je přece informace o reálném světě.

Jenže tu informaci o reálném světě Vám nedá ta axiomaticko-deduktivní teorie, tu Vám dá až jiná teorie, která empiricky odvodí, že svět by se mohl chovat podle té axiomaticko-deduktivní teorie. A pak to vše závisí na způsobu toho empirického odvození, který má vždy nějaké limity.

Axiom Euklidovské geometrie není axiom? To je trošku svérázné tvrzení!

- Říká se tomu axiom, nemusí to být axiom. Komutativnost, asociativnost atd. podle mě taky nejsou axiomy: nejsou to nejzákladnější. Prostě že si Euklides řekl "začnu od tohohle", neznamená, že to je nejlepší možný základ.

Eliptická geometrie pojem koule nezná.

- Wikipedie: Sférická geometrie je obor geometrie, který studuje dvourozměrné geometrické útvary na povrchu trojrozměrné koule (na sféře). Jedná se o neeuklidovskou geometrii, zvláštní případ obecnější eliptické geometrie. Takže projektování na kouli náleží do eliptické geometrie.

Jenže tu informaci o reálném světě Vám nedá ta axiomaticko-deduktivní teorie, tu Vám dá až jiná teorie, která empiricky odvodí, že svět by se mohl chovat podle té axiomaticko-deduktivní teorie.

- Ne, důkaz je dán geometrickou úvahou. Čili dá ho axiomaticko-deduktivní teorie. Když usuzujete z axiomů, které platí na rovině, tak dokázané také bude platit na rovině, tj. v určité části reálného světa.

Říká se tomu axiom, nemusí to být axiom.

Myslím, že nerozumíte tomu, co to je v matematické logice axiom.

Takže projektování na kouli náleží do eliptické geometrie.

Ano, ale ne každá eliptická geometrie je projektování na kouli. A pořád to nic nemění na tom, že ta geometrie nic neví o kouli.

Když usuzujete z axiomů, které platí na rovině, tak dokázané také bude platit na rovině, tj. v určité části reálného světa.

Člověče, jenže to, že nějaké axiomy platí v nějaké části reálného světa, musíte napřed empiricky dokázat!

Wikipedie rozlišuje Euklidovy axiomy a postuláty. Tyto axiomy jsou skutečné axiomy (ne nutně nejlepší možné); věta o existenci jediné rovnoběžky je uvedena jako postulát.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eukleidovsk%C3%A1_geometrie#Eukleidovy_axiomy_(Obecné_zásady)

Tyto axiomy jsou skutečné axiomy

To mýslíte ten výčet, u kterého je uvedeno, cituji: "Nejedná se o axiomy v dnešním slova smyslu"?

Problém bude nejspíše v tom, že považujete matematiku za empirickou vědu, kterou není. Proto asi máte požadavky, aby axiomy odpovídaly empirickým zkušenostem, což je požadavek, který (moderní) matematice není vlastní. Obory zabývající se reálným světem si z matematiky berou to, co se jim pro zkoumání reálného světa hodí, což jsou pak převážně ty části matematiky, se kterými se seznámí lidé, kteří se jinak do matematiky moc neponoří. Z toho pak asi vzniká ten mylný dojem, že matematické axiomy musí odpovídat empirické zkušenosti.

Pokud někdo dotuje dobrovolně ze svých kapes, tak proti tomu nic nemám, nijak se mne to přece netýká. Problém těch státních dotací je ten, že to jsou peníze daňových poplatníků, tedy nás všech. Tedy primárním problémem jsou daně. To se to panečku rozdává z cizího. Slabou útěchou nám může být to, že naše peníze nejsou použity např. k válečným účelům, větší kontrole, větší byrokracii atd, ale jsou nějakým způsobem vráceny lidem.

Vraceny lidem? Muzete nejaky takovy pripad popsat? Ja vim jen o tom, ze se na dotacich napasou ti, kteri v tom umi chodit.

Jsou-li dotace vraceny lidem, nebylo by nejefektivnejsi dotace kompletne zrusit a penize lidem nechat?

Ak sa pomocou dotácie podarí prilákať do štátu nového investora, tak sa tá dotácia štátu mnohonásobne vráti na daniach a na odvodoch zamestnancov.

To jsou ti, co potom odejdou za další dotací do jiného státu?

Nie, myslím tých čo zatiaľ nikam ďalej neodišli. Aspoň ja si nespomínam na žiadneho väčšieho investora čo by sa po pár rokoch zbalil a odišiel ďalej na východ.

Tohle je takova oblibena mantra vsech socialistu...Mas nejaka konkretni cisla? Nikoliv pred tim, kde jsou uzasne plany, ale po tom. Napriklad po tom, kdy takove firmy typicky odchazeji zase pryc presne v okamziku, kdy uz ty dotace prestanou dostavat / vyrvou si dalsi dotace, jinak odejdou.
Btw - takovato kalkulace muze davit smysl v pripade, kdy by byla 30% nezamestnanost a lide by nemeli praci. Pak by to v urcitych pripadech teoreticky mohlo davit nejaky smysl (beru to ve smyslu tom, ze kdyz nejprve stat zaridil 30% nezamestnanost, tak pak se to snazi nejak resit. Neberu to z pozice "jak by to bylo idealni resit", protoze to stat nikdy neudela tak, jak by to bylo idealni resit)
Ale v situaci, kdy firmy nemuzou najit zamestnance a preplacej si je navzajem, aby u nich vubec nekdo delal je fakt ABSOLUTNE skodlive - I z hlediska soucasneho statu a soucasne ekonomiky - dotovat vznik novych pracovnich mist.

U nás na Slovensku máme momentálne 3x vyššiu tabuľkovú nezamestnanosť ako vy v ČR, takže problém že by nemal kto robiť zatiaľ nemáme. Aj keď pravda je že napríklad Jaguár do svojej novej továrne ponúka tak malé platy že sa im tam nezamestnaní z východného Slovenska príliš nehrnú.

To je logika, která opomíjí náklady ušlé příležitosti.
Když vzniknou dotovaná místa (která platíme všichni) a je zájem o zaměstnance, zároveň to znamená, že NEVZNIKNOU NEDOTOVANÁ místa, protože na ně nejsou lidi. Jsou na těch dotovaných, povětšinou v montovnách.
Navíc ta dotace je většinou o tom, že nějakou dobu podnik neplatí část daní.
Plus se k tomu musí zaměstnat spousta úředníků a určitě se na to spotřebuje i jisté množství obálek, zakázky pro kamarády a tak vůbec...

Honzo,Vaše tvrdenie platí iba v stave plnej zamestanosti, keď nie sú žiadni nezamestnaní. A to sa stáva zriedkakedy, aj keby nič iné vždy je možnosť priviezť a zamestnať gasterbeitrov.

A co člověk, který veřejně o sobě tvrdí, že je anarchokapitalista, ale jeho firmy potaji pobírá dotace? Na to se jak tu dívá místní osazenstvo. Stále pro vás anarchokapitalista? Něco ve stylu Jánošík?

To je těžký posuzovat. Třeba je to libertarián. Třeba je to člověk, který se snaží udržet rodový statek a to sedlačení ho baví. A co teď. Má se vykašlat na odkaz předků proto, že ten obor socialisti dokonale dopajzali? Tak třeba v takovémhle případě by byl obětí.