Strašák nadnárodních korporací – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2021-12-17 00:00:02

Strašák nadnárodních korporací

Zvláštně na mě působí démonizace nadnárodních korporací. To, co je nad národem a co je pod národem, mi přijde jenom jako arbitrární hranice sloužící vlasteneckým účelům. Může to sloužit i fantazírování o „těch zlých kapitalistech“ daleko od našeho malého skromného národu, kteří si v obrovských mrakodrapech „plánují spiknutí proti spotřebiteli“. Zapomínáme nakonec na to, že „ďáblovy produkty“ obvykle dobrovolně používáme na denní bázi, protože nám zkrátka racionálně přijdou lepší. Uchází nám zároveň fakt, že „podnárodní“ korporace vůbec nemusí být jejich lepším ekvivalentem. Osobně si nedělám iluze o žádných korporacích: Působí na mě jako firmy, které fungují spíše populisticko-pragmaticky, a váš individuální zájem je nezajímá tolik jako menší živnostníky. Pořád si ale myslím, že bychom je měli hodnotit individuálně, ne podle rozsahu působení. Těch faktorů bude mnohem víc: například velikost, množství konkurence nebo odvětví, v němž se pohybují. I větší darebáky ostatně najdeme v „našich“ korporacích, i menší darebáky v těch působících nad naším národem.
Přečtení: 4616

Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-17 09:17:37 Titulek: Tak jistě
Ono to bude asi tím, že většina dnešních korporací nejsou žádní kapitalisti. Kdyby se ocitly ve skutečně svobodném tržním prostředí, rychle by zkrachovaly. Typickým znakem současných korporací je napojení na stát. Dotace, investiční pobídky, daňové prázdniny, průmyslové zóny, státní zakázky, účast na tvorbě státní legislativy atd. Likvidace drobné konkurence za pomoci státu. Říká se tomu fašismus. A protože nemusí příliš dbát na efektivitu, protože s podporou státu mají své jisté, můžou si najímat neschopné manažery, dělat každého půl roku „reorganizaci“, „projektové kanceláře“, agendu LGBT, rovnost pohlaví, politické nástěnky apod. Není problém najmout dalšího úředníka na každou novou nesmyslnou státní agendu. Tento sytém se nedá v žádném případě nazvat kapitalismem.
Web: neuveden Mail: schován
Myslím, že lidem vadí na těch korporátech kromě mnoha jiných věcí i určitý typ politické nerovnosti vůdči nim, např. v případech, kdy velký korporát má v politickém pozadí vliv na tvorbu zákonů (lobing) a nebo kdy si může vymoct daňové zvýhodnění oproti menším hráčům a lidem. Samozřejmě tady libertarián namítne - to by se ale mělo zrušit odstavením státu.
Ano, teoreticky. Ale v praxi i mnozí libertaiáni, kteří obhajují např. LGBT taky argumentují, že dokud tu je stát a ankap je v neohlednu, tak chtějí v rámci státu pro LGBT stejná práva, včetně těch pozitivních, jako mají hetero páry v manželství.
V porovnání s tímhle mi nepříjde až tak divné, že lidé říkají: když je tu stát, tak chceme, aby tu nebyly subjekty, které mají větší politické výhody (větší vliv na chod společnosti, tvorbu zákonů a regulací) a větší daňové výhody, než máme my.
Autor: v6ak Čas: 2021-12-17 12:26:09 [↑]
Web: https://v6ak.com Mail: cz.urza v doméně reg.v6ak.com
Daňové zvýhodnění velkých – asi chápu oba pohledy. Radši bych při stejném výběru daní viděl rovnoměrnější rozložení. Pragmaticky vzato, volba je často o tom, jestli firma bude danit méně než konkurenti, nebo půjde do zahraničí.

Politické výhody velkých – rozhodně nejsem proti jejich omezení. Problém je v tom, že to nemá rychlé a snadné řešení. Ty výhody neplynou z jednoho zákona, který bych mohl zrušit, jen co se dostanu do sněmovny. (Čistě hypoteticky; kandidovat neplánuju.) Možná by to šlo omezit nějakým zákonem, nicméně v praxi bych čekal buď neúčinný zákon, který jen přidá byrokracii, nebo zákon, který velkou část soukromého sektoru zabije. Takže snahu o omezení, dokud tu je silný stát, vidím jako v lepším případě neúčinnou.
Web: neuveden Mail: schován
Ty politické výhody velkých by možná v některých případech šky omezit spíše ubráním zákonů, opačné cesty bych se taky bál jako vytloukání klínu klínem.
Dovolím si teď asi být naivní, ale ubíral bych tam, kde by v principu byly nějaké regulace, které dopadají i na ty malopodnikatele a běžné lidi. Dost možná by to prospělo i těm velkým, ovšem prvním cílem by bylo odlehčit těm malým. Vycházím z předpokladu, že s toutéž regulací se ti velcí vyrovnají snadněji než malí (mají na to své specialisty, svá oddělení). Plus osekat vyloženě ty zákony, které by nahrávaly těm velkým, pokud by se takové našly. Tím neříkám, že ve finále by teoreticky nemohla být nulová regulace všude, včetně deregulace těch velkých(hypotetický cíl - ankap), ale že by se k němu mohlo postupovat tou "socialističtější" cestou rušit regulace napřed pro malé než pro velké. Teoreticky by totiž mohly vzniknout dva úplně odlišné modely deregulované společnosti, podle toho, kterou cestou by se k té společnosti postupovalo. Pokud by se napřed deregulovali velcí, ti by během transformace měli potenciál ty malé a stále zregulované rozdrtit a sežrat (rozevírání majetkových nůžek) spíše, než pokud by se napřed deregulovali malí - ti by pak měli alespoň šanci. Dokážu si však představit, že toto si uvědomují i lobisti velkých firem a preferovali by spíše ten pro ně lepší postup.
Autor: v6ak Čas: 2021-12-17 23:45:51 [↑]
Web: https://v6ak.com Mail: cz.urza v doméně reg.v6ak.com
Cesta deregulace asi nebude pro libertariána zrovna kontroverzní :)

Deregulace prvně pro malé – tady čtu dvě různé interpretace:

a. Priorita v deregulaci bude záviset na tom, co víc ulehčí malým. Pro mě za mě… Teda pokud to bude hrubý guideline; pokud by se to mělo dodržovat striktně, mohla by se z toho velmi snadno stát brzda deregulací, protože by každou deregulaci musela důkladně posoudit komise…

b. Některé regulace se zruší malým, ale velkým na nějakou dobu ještě zůstanou. Je to jako ty daňové úlevy velkým, jen to míří na malé. Asi stále lepší než žádná deregulace, ale přijde mi to jako taková podivná varianta s potenciálně nečekanými dopady. Možná by velké firmy začaly vytvářet hromady dceřinných společností nebo něco podobného, aby působily jako hromada malých firem. Pokud by se tomu stát snažil bránit, mohlo by to snadno dopadnout právě na ty malé firmy, které by musely dokazovat, že nejsou jen zástěrka pro velkou firmu.
Web: neuveden Mail: schován
Ano, taky jsem si říkal, že úřední šiml je nesmírně kreativní v tom směru, že by i deregulaci uměl zpestřit několika doprovodnými předpisy, které přitíží tam kde deregulace odlehčila. Asi by v ideálu bylo potřeba mít pořád na očích ten cíl osekání byrokratické zátěže a překážek v podnikání a životě, a pokud by se s tím nakonec i rovnou svezli i ti velcí (nebo se kamuflovali jako ti malí), tak je to asi lepší nechat tak, než okolo toho zase nabalovat kontroly, až to dopadlo, jak jste varoval.
Hlavní pozornost by stejně mohla jít k tomu, aby si ty deregulace nevymohli velcí skrze ten lobing jen pro sebe a cíleně ponechali jen ty malé v tom zregulování. Aby nedošlo k procesu toho, že velcí si rozeberou co se dá, budou mít výhody volného trhu a zbytkový stát bude zajišťovat tu regulaci dopadající na ty střední a malé, pro které zbudou hlavně ty nevýhody státního dohledu.
U těch daní a těch daňových úlev a pobídek, tak nevím jak je ten zákon stavěný, ale pokud by to bylo tak, že nějaká základní vrstva zákona určuje daň, a nějaká přídavná nadvrstva určuje, která firma dostane pobídku a daňové prázdniny (třeba aby se tedy u nás chtěla usadit), tak potom by možná šlo odseknout tu druhou pobídkovou vrstvu zákona - čili by se nepřidával zákon o pobídkách pro malé, ale rušil zákon o pobídkách pro velké. Takže ano, to rovné právo je výrazně jednodušší.
Autor: hefo Čas: 2021-12-17 16:47:35 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Druhá vec zase je, že po odstavení štátu by došlo nielen k zrušeniu regulácií v tom-ktorom obore podnikania (teda trhu s nejakými konkrétnymi tovarmi a službami), ale aj k zrušeniu regulácií na "trhu s mocou". A to by viedlo k tomu, že veľké korporácie by sa zároveň stali buď to veľkými bezpečnostnými agentúrami samy osebe, alebo by boli (na základe ekonomickej sily) majoritnými zákazníkmi veľkých (= silných) bezpečnostných agentúr, čím by uchopili zásadný podiel na moci, dnes vyhradenej štátu. Urzovský utopický ankap nemôže vzniknúť pri zachovaní dnešnej alokácie súkromného majetku.
Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-19 08:59:12 Titulek: Nesouhlasím [↑]
Pokud by se tyto organizace chovaly tak, jak popisujete, nejednalo by se o bezpečnostní agentury (ve smyslu Urzova „utopického ankapu“), ale o mafie či transformované státy. Což se samozřejmě může stát, evoluce není přímá, ale dost křivolaká cesta plná slepých uliček, jednou z nich je třeba současný demokratický „kapitalismus“ neboli „liberální“ demokracie. Neuvedl jste ovšem žádný argument proti hypotéze, že si přirozený vývoj cestu ke svobodné společnosti zákonitě najde. Označit něco za utopii bez důkazů je velmi snadné.
Autor: hefo Čas: 2021-12-19 13:21:21 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Nie je mi celkom jasné, v čom je tento príspevok reakciou na môj.

Ak to teda nebudú bezpečnostné agentúry, tak to nebude ankap urzovského razenia; zjavne teda na to aby ankap urzovského strihu mohol existovať, je zrušenie štátu len jednou z mnohých nutných, nie však postačujúcich podmienok. To som ostatne nedávno spomínal v komentári týkajúcom sa Urzovej mantry "válka je drahá".
Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-19 14:31:14 [↑]
Reagoval jsem na Vaše tvrzení, že při zrušení regulací na „trhu s mocí“ by vznikly bezpečnostní agentury, které by „uchopily zásadní podíl na moci“. Moje námitka vycházela z toho, že „Urzovy“ bezpečnostní agentury nejsou (nemají být) nástrojem moci, tedy násilí útočného, ale výhradně obranného.
Že zrušení státu je podmínka pro vznik ankapu nutná, nikoli postačující, vyplývá už ze skutečnosti, že existuje mnoho forem anarchismu (absence státu).
Autor: hefo Čas: 2021-12-19 14:50:56 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Sám Urza dnes hovorí, že v prípade dostatočného dopytu (CZ: poptávky) po rozhodovaní sporov v rozpore s NAPom (trebárs potieranie týrania zvierat, ktoré koná ich vlastník "na svojom a za svoje") sa to bude diať, a to isté platí o vymáhaní týchto rozhodnutí.

Teda rozlíšenie, čo je obrana a čo je útok nepadá "z neba", ale je výsledkom majoritného dopytu, pričom ankapová teória to ohraničuje na ekonomický (trhový) dopyt. A veľká korporácia tam dokáže generovať veľký trhový dopyt (t.j. akoby ekonomická sila a "moc" bola jedno).
Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-19 16:43:50 [↑]
To už je na mě možná moc velký detail, ale budiž. Podle mě je zvíře věc (která nemá „lidská“ práva), tudíž majitel zvířete si s ním může dělat cokoli (tím nechci říct, že je to morální, nicméně z hlediska práva v pořádku). Ale uznávám, že společnost se může rozhodnout, že existují nějaká práva zvířat a že jejich hájení je legitimní. A že společenský názor může ovlivnit třeba velká korporace. Souhlasím tedy s Vámi, že i v ankapu se hranice mezi legitimním a nelegitimním může měnit. Nicméně ne v zásadních věcech týkajících se svobody člověka a principu nenásilí, na kterých ankap stojí. Nelze někoho obvinit např. z poškozování zdraví jedince či celého lidstva (produkce CO2) bez důkazu. Nelze tedy legitimizovat např. grýn dýl, třeba teorií o předběžné opatrnosti.
Web: neuveden Mail: schován
Když bychom "trh s mocí" brali pro ujasnění jako "trh s násilím" (dnes monopol státu), tak to co píše Hefo myslím sedí, protože zrušením státu tu trh s násilím zůstane, pouze ho bude možná provozovat vícero stran paralelně na jednom území - nebo možná taky každý na svém. Hefo se v tomhle myslím obává, že trh s násilím bude rizikový i po své demonopolizaci (až zmizí stát). Ankap toho urzovského střihu předpokládá spíš to, že se budou agentury silově yvyvažovat a konkurovat si, a tím pádem žádná z nich neprovede nějaké zneužití své síly. Ankap neurzovského střihu by naopak mohl být takový, že si dnešní korporace rozkoupí stát, budou mít lokality, které budou ovládat na základě majetkového právs (NAPu)a obranné násilí bude spočívat v tom, že sejmou každého, komu se to nebude líbit, kdo by jim nechtěl platit poplatky (podobné dnešním daním) a poslouchat jejich pravidla (podobné dnešním zákonům), která budou dávat z pozice majitelů. Z pohledu ankapu je to v pořádku, otázka jem zda to nebude pro lidi věcně podobná situace jako dnes, a nebo i horší.

Tady to pak souvisí i s těmi zmíněnými anarchiemi, protože takový scénář nesedí obvykle ani neankap anarchistům, kor pokud ti nevidí stát jako jediný zdroj vlády (an-archos - spíše bezvládí než bezstátí)
Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-19 17:12:02 [↑]
Korporace by si mohly koupit majetek státu, ale rozhodně ne všechen soukromý a obecní majetek. Pokud by na svém území zavedli v podstatě státní systém, nemají šanci obstát ve volné soutěži se svobodnými subjekty. Jedině za použití násilí, pak to ovšem není ankap.
Web: neuveden Mail: schován
Proč by nemohly koupit všechen ten co je obecní, postupně, třeba v řádu desítek let? Vždyť i ankap počítá s úplnou privatizací ve smyslu že nebude existovat "veřejný prostor".
K té konkurenci pak záleží na tom, jakou míru svobody (v běžném slova smyslu svobody) by měly ty komkurenční subjekty. Jestli by si člověk vesměs nevybíral jen menší zlo. A třeba by byly i ostůvky více svobodné, ale kapacitně by nemohly pojmout všechny.

Svobodu v ankap smyslu má jinak každý, komu nikdo nenarušuje vlastnická práva - což může být klidně i člověk pracující za strohé ubytování a stravu pro korporaci, který třeba nemá podmínky a prostředky na to změnit prostředí.
Web: neuveden Mail: neuveden
>> Vždyť i ankap počítá s úplnou privatizací ve smyslu že nebude existovat "veřejný prostor".

To je ovsem velmi odvazne, to by prece museli souhlasit vsichni spoluvlastnici. Pravda, dnes je sice zastupuje stat, tudiz leccos z verejneho prostoru asi muze konkretnimu subjektu pronajmout do vlastnictvi, ale jedine s peci radneho hospodare!
Web: neuveden Mail: schován
On ankap urzova střihu cílí na to absolutní vlastnictví - tedy pokud Vy dnes vlastníte pozemek, a stát Vám říká co tsam smíte a nesmíte, je to dle ankapu špatně, leda by jste s tím sebeomezením dobrovolně souhlasil a souhlas projevil nějakou dobovolně uzavřenou smlouvou o nějaké vaší povinnosti (něco jako věcné břemebo či co, že je to vaše ale vy i tak musíte to a to).

Myslím že velmi logicky narážíte na to, že dnes ne malá část lidí vnímá stát jako své společné kolektivní vlastnictví, které je spravované skrze byrokracii, volby atd. Tedy že "veřejný prostor" je svým způsobem spoluvlastnictví všech občanů ČR. Docela ten postoj chápu, myslím že v ideálním případě fungujícího státu by to takto nějak mělo být. Otázka je, jak dobře ten stát funguje, a jestli i toto společné vlastnictví neprodá soukromým společnostem za pár jidášských stříbrných (korupce pro ouřadu co prodal + něco málo pro státní kasu).

Dokud pak stát existuje ve smyslu správy i toho území které nevlastní (může říkat, co se na už prodaném území má dál dělat), tak ovlivní i tento už soukromý prostor. To ale není ideál ankapu. Ten ideál je v tom, že pokud se soukromý vlastník nezaváže dobrovolně, že musí poslouchat stát, tak má z neho úplný opt-out i s jeho vlasnictvím, a stát ztrácí kontrolu nad pozemkem vlastníka. Když byla diskuze o veřejném prostoru, Urza vždy jasně říkal že tím ideálem je žádný veřejný prostor (ve smyslu žádný prostor státu) a tím pádem by každý rozhodoval o svém a veřejný prostor nového typu by mohl vznikat pouze na základě ankap smluv.
Je rovněž možné (podle ankap teorií), že by stát po svém osekání tady zůstal akorát přetvořen na volnotržní službu, které by platili už jen ti občané kteří si jí chtějí platit, a která by zpravovala jen ty majetky které jí přímo patří nebo které může spravovat pomoci dobrovolné smlouvy. Pokud by tato firma "stát" nekomu poskytovala veřejný prostor, mohla by si stanovit rovněž logicky libovolné podmínky, v rámci volného trhu.

Na druhou stranu to hází pár paradoxů typu - pokud by jednou oporavdu ankapáci vyškemrali na státu opt-out a stát by řekl - ano, vaše pozemky jsou opravdu vaše a mi do nich nic není, mohl by jim na oplátku říct...ale nasrali jste zbytek lidí v státě, takže za průchod po státním chodníku či pozemku zaplatíte tisícovku za metr chůze? :-)
Autor: hefo Čas: 2021-12-19 13:25:55 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Ešte ku:

Neuvedl jste ovšem žádný argument proti hypotéze, že si přirozený vývoj cestu ke svobodné společnosti zákonitě najde.

Myslím si, že hypotézy by mal dokazovať najmä ten, kto ich predkladá, ale predsa len, najväčším argumentom proti tejto hypotéze je sama história ľudstva vedúca k silným a jasne ohraničeným štátom. Či azda dejiny ľudstva neboli "prirodzené"?
Autor: Vajo (neregistrovaný) Čas: 2021-12-19 14:32:37 [↑]
Souhlasím, hypotézy by měl dokazovat ten, kdo je předkládá. Já zde ovšem nechci suplovat třeba Urzu nebo Rothbarda, takové ambice nemám. Navíc si myslím, že celý tento prostor je víceméně určen k polemice o Urzově knize o ankapu, kde ty Vámi požadované argumenty jsou. Jen jsem reagoval na to, že Vaše vyvracení ankapu spočívá v pouhém jeho označení za utopii.
A taky souhlasím, že dějiny lidstva jsou přirozené. Ovšem myslíte si, že se třeba před čtyřmi sty lety nějak masivně pochybovalo o tom, že nevolnictví nebo vlastnictví otroků je přirozené, vyplývající z historie lidstva? I ty zdánlivě neotřesitelné skutečnosti se mohou velmi rychle zhroutit a být nahrazeny novou kvalitou.
Web: neuveden Mail: schován
Ano, ten scénář je myslím možný. Dnes mi to ale v něčem v reálu příjde taky ošemetné - v tom že velká korporace vlastně v mnohém nepotřebuje svou silovou složku nebo privátní agenturu, protože pokud si vylobuje zákon na míru, na prosazení "jejiho" zákona dohlédne státní policajt. Z mého pohledu ty vypadá trochu tak, že velká korporaci ty služby bezpečnostní agentury dnes zajistí stát. Vtipné je, že pokud by tohle libertariáni přehlédli, bude pro ně korporace pořád čistá a veškerou vinu ponese stát (přitom stát je v tomhle modelu spíš podobný pistoli a korporace člověku, který pistoli využil ke střelbě). Nebudu tvrdi, že ankap je na to řešením, tím si nejsem jistý, jen chci ukázat tu věc i z tohoto pohledu.
Autor: Malcolm Čas: 2021-12-17 14:29:29
Web: neuveden Mail: ttrinitrotoluen v doméně seznam.cz
To mě přivádí k úvaze o tom, jestli neefektivita, nehospodárnost, byrokracie apod. jsou nezbytným aspektem pouze státu a nebo všech velkých organizací, včetně těch volnotržních. Zda je vůbec možná existence velké korporace, která nebude trpět těmito negativními vlastnostmi.
Autor: v6ak Čas: 2021-12-17 23:49:25 [↑]
Web: https://v6ak.com Mail: cz.urza v doméně reg.v6ak.com
Neefektivita se může objevit i ve volnotržní organizaci, a to i v malé. Dokud je závislá na zákaznících, kteří platí, protože chtějí produkt/služby, je to určitý tlak na efektivitu, který stát nemá.

Velká firma může do jisté míry si dovolit kompenzovat neefektivitu v jedné oblasti efektivitou v jiné oblasti, ale jen omezeně, a i tady je motivace to řešit. Stát je pořád někde jinde.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky