Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
PavelX7 k #ne_poslušnosti: Symbolƴ̇(ka):
Ani ne . Protože to přece nedává smysl . Zisk podnikatele je přece nadhodnota a to implikuje vykořisťování a tedy zmrdstvi. Takže z čeho by měla plynout ta výjimka ze někdo kdo má jako podnikatel zisk neni zmrd?
Komentář 121132
PavelX7 k #ne_poslušnosti: Symbolƴ̇(ka):
Ja vidim ze s tím přestal a místo toho vás požádal abyste svůj postoj vyjasnil. Vy jste místo toho začal podsouvat nesmysl jemu . Tak uz toho necháte a vyjasníte ten svůj postoj ?
Komentář 121130
marcusant k Vztahová anarchie:
2) chovají se velmi nestandardně, často iracionálně, chaoticky, nebezpečně. Je smutnými příklady dokázáno, že prakticky každého člověka při vědomí s výjimkou těch, kteří toho nejsou schopni právě z důvodů nemoci či postižení, lze nějakou formou motivace […]
Komentář 121129
Lojza k Vztahová anarchie:
Ok, tak jsem vzal "tu na Googlu" a na dotaz "slysi schizofrenici hlasy vice, jak zdravi lide?" jsem dostal odpoved: Ano, slyší hlasy (verbální sluchové halucinace) podstatně častěji a intenzivněji než zdraví lidé; zatímco zdraví je […]
Komentář 121124
Lojza k Vztahová anarchie:
Co to je "AI"? Jiste existuje velke mnozstvi ruznych AI a dozajiste buou na stejnou otazku odpovidat ruzne, to je celkem logicke....to nevis, ze AI neni jen jedna co pouzivas ty?
Komentář 121122
Lojza k Vztahová anarchie:
Vidis, a me to napsalo neco jineho. Jakou mas jako ze jistotu, ze to tobe pise spravne veci ohledne toho, na co se ptas? Samozrejme, chapu, ze ti to pise to , co chces cist, takze je to 100% zarucene spravne a jinak to byt nemuze a kdokoliv jiny to ma […]
Komentář 121120
Lojza k Vztahová anarchie:
Ja jen...to jses na tom vazne uz tak spatne, ze se ptas AI na odpovedi na tyto otazky a ocekavas spravnou odpoved? WTF? Vis, jak tyhle AI funguji? Rozhodne nic z toho, co ti nejaka AI vygeneruje, nejde brat jako dukaz cehokoliv. Ostatne me pred par dny […]
Komentář 121107
marcusant k Vztahová anarchie:
2) například tím, že je v určitých fázích ataky nelze žádným způsobem motivovat aby sebekontrolu nabyli. Připouštím, že v historii se zkoušeli prakticky všechny způsoby negativní motivace, což je z dnešního pohledu zavrženíhodné. Zkoušela se ale i řada […]
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934