Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
marcusant k Desatero jako popis:
To nejsou příkazy šašku, jsou to s výjimkou prvního oznámení, jsou formulována v oznamovacím způsobu nikoli rozkazovacím. To je jen vina špatného překladu z hebrejštiny. V tanachu (Starý zákon) se naopak o lásce píše a to v nejdůležitějším textu SZ, v […]
Komentář 131969
pan Jardík k Stát s. r. o.:
V Německu to totiž začínají prodávat hned po schválení EMA (to schvalování je taky proces, ani německý půlrok pro čekající na hranici života a smrti není málo) a pojišťovny to začínají hradit. Licitace o ceně přichází až později. Oproti tomu tady to […]
pan Jardík k Stát s. r. o.:
Zdražit ho nemůžou, protože by byli drahý jako Plzeň a přišli by o jedinou konkurenční výhodu. Prazdroj vyrábí mnohem efektivněji, když na jen o trochu vyšší produkci a jen o trochu vyšší ceně vydělává 15krát tolik. Pořád nechápeš? To se netýká jen […]
Komentář 131962
Lojza k Stát s. r. o.:
Castecne to tak bude take, ale predpokladam, ze tech razitek je tu proste potreba mnohem vice, testu je potreba mnohem vice, atd. Proste ten schvalovaci proces je tu vyrazne delsi.
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934