Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
Rakusak k Největší zločiny pohledem státu:
Tim, ze se nechas okradat, snad konas neco spolecensky zadouci? Takze dnesni spolecnost je postavena na kradezi/loupezi? :-D :-D
Komentář 119648
hefo k Největší zločiny pohledem státu:
"spolecenska skodlivost je nulova" To možno tak v tvojej predstave tvojho fiktívneho súkromného lesa - v súčasnej spoločnosti, ktorá je na určitom prerozdeľovaní daní závislá, je to naopak naozaj spoločensky a nie len "individuálne" […]
Komentář 119646
Mlicko k Je anarchokapitalismus vůbec udržitelný?:
1) Jak jsem psal, i kdyby to bylo rovnocenné... Pokud dokážete, že v AnKapu nevznikne otroctví, fakticky jde tento důkaz přenést i na stát, ne? 2) A jeho bezpečnostní agentura ho nebude bránit, protože kdyby bránila zloděje, tak bude ztrácet zákazníky a […]
Komentář 119639
Mr MR k Typická anarchokapitalistická demagogie:
Zkuste si vést jakkoliv dlouhou konverzaci s kýmkoliv, ale dejte si, že vy mu můžete odpovědět vždy až třeba po 1-2 týdnech, pochopíte.
Komentář 119637
PavelX7 k Je anarchokapitalismus vůbec udržitelný?:
Budu si platit agenturu která bude chránit me . A samozřejmě, kdyz je někdo zločinec, bude si chtít platit někoho , kdo pomůže krýt jeho zločiny . To budou pravděpodobně tedy různé různé společnosti, mezi kterými vznikne pravděpodobně konflikt. Pokud tak […]
Komentář 119636
Radoslav Khun k Je anarchokapitalismus vůbec udržitelný?:
Znova, už potřetí, se ptám, jak na to budou reagovat klienti? Budete si platit agenturu, u které vidíte, že chrání zločince? Budete riskovat, že až budete potřebovat ochranu proti zlodějům, že vás v tom nechá??? Vy pořád opakujete to stanovisko, ale […]
Komentář 119632
PavelX7 k Je anarchokapitalismus vůbec udržitelný?:
Můžete popsat nějaké moje dvě tvrzení kde si protiřečím? Vy jen uvadíte nějaké dva omezené protipříklady, nicméně realita je zjevně poněkdu složitější. Že budou mít dva lidi stejnou agenturu můžeme vynechat, o tom se vůbec nebavím. To může prakticky […]
Komentář 119631
Radoslav Khun k Je anarchokapitalismus vůbec udržitelný?:
Ale vždyť si strašlivě protiřečíte, právě tím byste přece tu jistotu neměl!! Co když budete dva klienti stejné agentury? To si jako hodí kostkou, nebo bude aukce nebo co?? Fakt byste si takovou službu platil?? Službu, která nevymáhá právo podle přesně […]
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934