Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
Lojza k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Jen takový dotaz...a jak s tím souvisí dotace? Přece pokud by to tak bylo, tak by zli prodejci už dnes nasadili ty samé ceny, jako kdyby žádné dotace neměli. Zlín prodejci si přece můžou nastavit ceny jaké chtějí, lidé musí jíst, prof už dneska nestojí […]
Komentář 112150
PavelX7 k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Abyste diskutoval korektně a bez faulů. Hádat se nepotřebuju. Myslím že případ NZ ukazuje že vaše obava ze dražení není dostatečně opodstatněná. Došlo k liberalizaci trhu a zdražení které vy předpokládáte to nezpůsobilo. Tečka.
Komentář 112148
Ondrášeček k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
I když jste masožrout, pořád bych považoval za výrazné zlepšení, kdybyste odebíral z chovů, kde zvířata nejsou zavřená v horších podmínkách než vězení.
Komentář 112147
Ondrášeček k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Souhlasím, že by to zdražilo maso: To mi naneštěstí nevadí, protože pořád podporuju hledání levnějších alternativ, a navíc by se mohly zmenšit státní výdaje, což zase dlouhodobě má šanci snižovat daňové břemeno na tyto lidi. :)
Komentář 112145
PavelX7 k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Nedává to smysl VÁM, přestaňte s arugmentačními fauly a útoky a mluvte za sebe a věcně. Zjednodušil jste si situaci která je reálně mnohem komplexnější a vede reálně k výsledku že se ceny nezvedly. Tedy ne jak vy tu vykládáte že "kvôli zrušeniu […]
Komentář 112144
hefo k Paradox společenské smlouvy:
To prirovnanie k vstupu do metra je dosť trefné. Keď sa niekto narodí v trolejbuse, neznamená to, že by preňho neplatili prepravné podmienky (i keď neprejavil súhlas konkludentne nástupom), a nemal by teda povinnosť trebárs opustiť trolejbus na konečnej!
Komentář 112142
PavelX7 k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Já chápu že s vaším viděním světa to nedává smysl. Ale jaksi to není argument. Příčinu jsem vám vysvětlil - snížila se byrokracie, zvyšila se orientace zemědělců na trh, místo plnění podmínek regulací, zvýšila se efetkivita zemědělství. Podobně jako vám […]
Komentář 112139
PavelX7 k Komu by nejvíc uškodil zákaz chovů:
Že to nejste schopen pochopit neznamená že to není kauzalita. Akorát protože to tam vše zrušili velice rychle, vedlo to ke krátkodobé nestability. Zvýšila se pak konkurence a efektivita zemědělství, a k žádnému zdražování to dlouhodbě nevedlo, to je ta […]
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934