Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
Vajo k Regulace energetického trhu z EU mohou být pro-tržní:
Bavíte se o energetice jako o jakékoli jiné komoditě. Ale to prostě vzhedem k její fyzikální podstatě nejde. Na vysvětlování tu není (aspoň pro mě) prostor. Tady nejde o klasické úspory z rozsahu. Tady jde primárně o dostupnost a spolehlivost. Konkurence […]
Komentář 123653
HonzaP k Regulace energetického trhu z EU mohou být pro-tržní:
> Bohužel autor netuší o elektroenergetice ("velké", systémové) vůbec nic. Klidně bych souhlasil, ale raději než ad-hominem, tak bych rád kdybyste mi ty tvrzení vyvracel. > asi tak stokrát efektivnější provozovat elektroenergetiku jako […]
Komentář 123651
d3xt3 k Svobodu musím cítit:
Jaká jiná definice je konzistentní a lze použít k popisu reality? Definice z článku není konzistentní ani úplná a navíc se vnitřní pocity daného jedince jen těžko určují, pokud chceme popisovat realitu, neboť jsou na rozdíl od reality pro každého […]
Komentář 123650
d3xt3 k Vražda je vražda:
Příklad 1: A míří na B zbraní a říká mu, aby zavraždil C. Pokud B zastřelí C, soudce určí do jaké míry rozdělit vinu za vraždu C mezi A a B. Osobně bych většinu viny, a tedy i trestu, viděl v tomto případě u A, nicméně jedná se o specifikum, které není […]
Komentář 123647
Jan Šebelík k Vražda je vražda:
Jasně. Ale je to odpověď na Urzovu otázku "Proč by vražda ve válce neměla být vraždou?"
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934