Studio Svobodného přístavu: Keynesiánci, ABCT a monetarismus – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

S tím argumentem, proč kryptoměny obecně nebudou fungovat, je to složitější. Takže Vám vysvětlím pro s BTC, jako jediným universálním prostředkem směny nemůže ekonomika fungovat. BTC je prostředek měny, který má v podstatě konstantní objem "peněžní" zásoby. BTC neumožňuje pružný úvěrový trh, protože peníze nebude možné vytvářet jejich půjčováním. Půjčovat bude možné pouze BTC, které jejich majitelé budou ochotni půjčit. Bez efektivního úvěrového trhu se ale ekonomika neobejde. Absence dostatečného množství úvěrů bude uměle omezovat ekonomické aktivity, kterým bude zcela zbytečně bránit nedostatek peněz. To podle mě povede v nejlepším případě ke stagnaci, nejpravděpodobněji však k poklesu a úpadku ekonomiky.

Z hlediska historického nikdy ekonomika nefungovala v prostředí zlatého standardu s konstantní peněžní zásobou, která by byla rigidně svázána objemem zlata. Vždy vedle hotovostních peněz krytých zlatem v ekonomice obíhaly i bezhotovostní peníze nekryté zlatem (kryté úvěry a zástavami), tedy pružné účetní peníze. Pouze doplnění zlatých peněz o účetní peníze umožňovalo prosperitu. Nicméně zlatá kotva působila proti příliš velké prosperitě. Když poměr objemu bezhotovostních zlatem nekrytých peněz a zlatem krytých bankovek dosáhl kritické úrovně, nastala bankovní krize, která s sebou stáhla i ekonomiku. Tomuto periodickému stahovaní ekonomiky ke dnu zlatou kotvou mělo bránit založení centrální banky. To skutečně umožnilo větší růst po delší období, avšak s o to drtivějšími následky přitažlivosti zlaté kotvy (Velká krize 1930). Také z tohoto důvodu byla nakonec zlatá kotva v roce 1971 definitivně opuštěna.

Pokud byste mi tedy chtěl namítnout, že BTC může fungovat jako kdysi zlato a že banky by tedy mohli vedle peněz krytých BTC emitovat i nadále současné účetní peníze kryté závazky a zástavami dlužníka, pak tato slepá ulička již byla v historii vyzkoušena.

A ještě něco k průběhu naší diskuze. Podle mě by měl o správnosti jeho názorů přesvědčovat ten, kdo chce věci měnit. Zastánce aktuálního stavu by neměl být pozici, že musí mít argumenty, proč krypto"měny" nebudou fungovat. Naopak, zastánci krypto"měn" by měli mít jasné a velmi přesvědčivé argumenty, proč krypto"měny" nebo směs krypto"měn" a současných účetních peněz budou fungovat lépe než současné peníze. V tomto ohledu mají zastánci BTC pouze argument, že BTC nebo nějaké jiné krypto"měny" budou údajně fungovat lépe, protože jsou nezávislé na státu a svobodně používané. Tohle je ale pouze ideologický, nikoliv ekonomický argument.

Provázanost bankovního/peněžního systému se státními dluhopisy vidím, jako v zásadně pozitivní. Objem státního dluhu, ať už v absolutní výši nebo vztažený k jinému parametru vnímám jako zcela zbytečný a bezvýznamný údaj. Jediné na čem v této souvislosti záleží je, aby fiskální politika (státní dluh je jen jakýsi "odpadní produkt" fiskální politiky) nezpůsobovala nestabilitu cen (ani vysokou inflaci ani deflaci). Ano rozhodně si přeji fiskálně silný stát, který bude schopen reakce, když jí bude potřeba. Za silný stát ale nepovažuji stát, který příliš svazuje a reguluje tržní ekonomiku. Taková ekonomika je pak slabá a stát je jen tak silný, jak silnou má ekonomiku.

V čem jsou krypto"měny" primitivní? No v jejich principu ekonomického užití jako prostředku komoditní (nikoliv peněžní) směny. Krypto"měny" jsou jen (podle mě absurdní) digitální pseudokomoditou. Pro mě peníze vznikají jako vztah mezi emitentem peněz a jejich držitelem. Krypto"měny" jsou jen jakési digitální nic, jejichž vznik vyžaduje jen spálení stále většího množství elektřiny. Naproti tomu vznik účetních peněz nevyžaduje žádnou signifikantní energii avšak od jednoho z jejich emitentů (dlužníka) vyžaduje výdej energie na vytvoření něčeho, co si někdo jiný bude na trhu chtít koupit, aby dlužník získal peníze na splacení svého dluhu. Cítíte tam ten obří principiální rozdíl? Stojí zde obrovský objem jalově spálené elektrické energie proti energii vydané dlužníkem v vytvoření něčeho konkrétního, potřebného, užitečného, smysluplného... U té energetické náročnosti se dnes zastavil i pan Musk, který si uvědomil, že jeho zelnou karmu může značně pošramotit podpora energeticky tak náročného projektu jakým je BTC a do vyřešení tohoto problému prakticky odvolal nedávno zavedeno možnost placení BTC za jeho auta.

K vývoji bankovního systému. Současný princip bankovního systému existuje prakticky od prvního shlukování lidí do nějakých širších společenství. V rámci uzavřených komunit existoval systém vzájemného poskytování služeb a zboží, který předpokládal, že v rámci těchto směn poskytují jeden druhému srovnatelně hodnotné plnění a pokud někdo své závazky ve formě protislužeb a dodávek jím vyprodukovaného zboží neplnil, byl z takové komunity vyobcován, což tehdy zpravidla znamenalo rozsudek smrti. Přesně na tomto základě fungují i banky, s tím že pokud dlužník nesplatí své dluhy je i dnes "vyobcován" na okraj společnosti do šedé, či černé ekonomické zóny. Čili principy na nichž je založen současný peněžní a bankovní systém zde funguje od úsvitu lidských společností. Mění se jen forma a způsob realizace toho principu. Vedle tohoto vnitrokomunitního systému pak běžel paralelně obchod mezi jednotlivými komunitami, který byl založen na komoditní směně. Zjednodušeně řečeno v rámci komunit byly přirozeně zavedeny účetní systémy vzájemných závazků a pohledávek, což je podstata současných účetních peněz a vně těchto komunity byly používány ke směně barterové komoditní směny.

Současný pokus o zavedení krypto"měn" představuje pokus o zavedení komoditní barterové směny i dovnitř komunit, což považuji za neefektivní a v neposlední řadě za nepřirozené, s tím že v historii se přiblížení k tomuto systému vůbec neosvědčilo, když se k tomu ani nikdy na 100% nepřistoupilo, protože by to bylo pro ekonomiky příliš paralyzující. Nakonec ztroskotal i systém mezinárodního obchodu založeny na zlatě, takže komoditní směna není jako princip vhodná ani pro mezinárodní obchod. V historii bylo použití komoditní směny pro mezikomunitní obchod jen jakási z nouze cnost. Tou nouzí byla nemožnost důvěřovat ostatním komunitám, že pokud jim dnes něco dodám, že mi to v dohodnutém čase a dohodnutém plnění skutečně v budoucnu dodají. Dnes to není problém, protože dnešní mezinárodní obchod je vlastně obchod mezi individuálními subjekty v rámci jedné globální komunity (pokud tedy vyloučíme subjekty z některých rozvojových zemí z tohoto spolku).

Nahrazení bankéřů rozprostřenými lidskými zdroji? Ano, to je pokus Zonky. Nezapomínejte, že existuje něco jako úspory z rozsahu a specializace, která má taky svůj smysl. Ona ta centralizace zde není úplně bezdůvodně. Ona má taky svá obrovská pozitiva.

K tomu státu. Pohlížet na stát optikou produktivity státu mi přijde mírně řečeno kontraproduktivní. :-) Stát je instituce zřízená především za účelem organizace společnosti působící na území státu a tržní ekonomika je jediným "zdrojem" státu, takže by ji stát neměl nijak negativně omezovat, např. tím, že bude zvedat daně jenom proto, aby snížil zadlužení státu. Zadlužení státu prakticky nikoho nezajímá. Důležité je nebrzdit a neomezovat ekonomiku, pokud si to nevyžádá příliš vysoká inflace a současně podpořit ekonomiku, pokud nastávají tlaky deflační. A právě takovýto přístup státu k ekonomice nakonec může přinést čistě vedlejší a v podstatě primárně nezamýšlený výsledek v podobě uspokojivého "hospodaření" státu. Ve skutečnosti to ale bude odraz fungování ekonomiky. Stát, stejně jako centrální banka nehospodaří. Zasahovat do tržní ekonomiky s cílem dosáhnout lepšího "hospodaření" státu je zvrácené a absurdní. Je to jako si myslet, že když vozík mohu rozpohybovat tažením za připojený provázek, můžu jej rozpohybovat opačným směrem tlačením na provázek.