Taková drobnost: nejde to kolektivní vlastnictví které chce Tim v kapitalismu vytvořit dobrovolnou dohodou? Pokud ano, tak by v něm existovat mohlo, i když to asi není příliš typické.
Ještě jiný dotaz: Je jasné, že je protimluv někoho nutit k přijetí ideje ankapu. Je to ale jestli se nepletu rozdíl od možnosti nutit někoho kdo nerespektuje NAP k jeho respektování? Např. kdyby 80% majitelů nutilo 20% zlodějů, nebo i socialistických přerozdělovačů, respektovat vlastnictví oněch majitelů. Ptám se i proto, že tohle téma padlo ve zdejší diskuzi a nebyla tu shoda ani mezi ankapáky, zda takto může ankap v principu fungovat.
Považuji za legitimní bránit svůj majetek, případně majetek toho, kdo o to požádá. Nepovažuji za legitimní někam chodit a „vyvážet NAP“ třeba jako USA „vyvážejí demokracii“.
Jasně, myslím situaci na území kde ankap už funguje. Protože některé myslím si mylné zdejší dezinterpretace tvrdí, že síla v ankapu nemůže být užita ani v případě té obrany, tedy že vlastně celá společnost kusí NAP dodržovat dobrovolně, což by nepočítalo s reálnými lidmi.
Obecně se kolektivním vlastnictím myslí veřejné vlastnictví, ne společné vlastnictví; ale to, o čem mluvil Tim, by šlo udělat i tržně (akorát se tomu běžně říká společné vlastnictví).
domnívám se, že kolektiv je jen cizí slovo pro společnost, a ta může mít sama mnoho významů, jako náhodné uskupení lidí, obchodní společnost, a nebo klidně i stát. asi bych to upřesnil teda spíše slovem státní vlastnictví nebo centralizované. ale chápu.
34. minuta. Urza na otázku "a v kapitalismu kolektivní vlastnictví nemáš?" odpovídá "nemáš".
To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.
Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.
Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.
Myslím, že zaměňujete společné vlastnictví (joint ownership) a kolektivní vlastnictví (social ownership); jsou to v ekonomii běžně používané pojmy a označují každý něco jiného.
O.K. Rozumím. Pokud tedy za kolektivní vlastnictví považujete vlastnictví státu, krajů, obcí apod. pak nejsme v rozporu, a toto rozlišovací kritérium pro rozlišení kapitalismu a socialismu bude smysluplné.
Čas 2:13. Velmi pěkně Urza vysvětluje, jak se masívní rozšíření potenciálně dobrého nápadu (firmy vlastněné zaměstnanci) může zvrtnout v situaci, kdy důvody, proč to byl dobrý nápad, zaniknou právě z důvodu příliš velkého úspěchu toho nápadu. Tady z důvodu, že podíl lidí, kteří se na tento model firemního uspořádání hodí, nebude 100% ale třeba jen 10%.
A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.
Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.
A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Ne, priklad se statem je naprosto neco jineho! Stat na lidech kona nasili a ma nelegitimni monopol na nasili! Kdezto kapitalista, i kdyz prijmeme vykoristovani, tak te nenuti do te prace chodit! Nepacha na tobe nasili. Proste prijd, makej, dostanes 20 […]
Komentář 117889
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Samozrejme že to dáva zmysel Praveze nedava. čo nedáva zmysel je tvrdiť že sa tí všetci vykorisťovaní zamestnanci nechávajú vykorisťovať dobrovoľne Kdo je nuti jit do prace, kde jsou vykoristovani? Kdo je nuti tam fyzicky dojit? Kdo je nuti podepsat […]
Komentář 117887
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Pokiaľ je zamestnanec vykorisťovaný tak nepracuje dobrovoľne ani slobodne. Promin, ale to nedava smysl. I kdybych prijal tve tvrzeni, ze je vykoristovany, at uz to tedy znamena cokoliv, tak proste do te prace chodi dobrovolne. Kazdy jeden den tam prijde […]
Komentář 117885
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Cti si pred spanim neco jineho nez marxe, prosim :-D Pokud zamestnanec pracuje dobrovolne a svobodne, v cem je problem? Kdo jej tam nuti pracovat???
Komentář 117883
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Vykoristovani neexistuje. Kdyz se ti nelibi, kde pracujes, nepracuj tam. Jdi jinam. Zamestnavatel nema povinnost te zamestnat. Uzera (lichva)? Kdyz se ti urok nelibi, nepujcuj si! Nikdo nema povinnost ti prizpusobovat uroky. Zdrazovani? Kdyz se ti nelibi […]
Komentář 117881
Rakusak k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Zivot je pestry a lide se chovaji ruzne. Take zde mame subjektivni hodnotu... Proto je volny trh jediny efektivni, spravny, moralni a prirozeny system.
Komentář 117880
hefo k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
Aká dlhá teoretická diskusia sa dá viesť o rozprávke, kde je to, ako sa subjekty správajú, možné nadefinovať ľubovoľne... Niekedy mi však teoretické pojednania o ankape pripadajú veľmi podobne, len rozprávkové postavy nie sú modré, ale vo farbách a […]
Komentář 117878
Lojza k Jsou šmoulové ankap nebo ankom?:
No jak kde. Pravda je ,že se to často svezlo s nějakou válkou. Jenže do nějaké doby byly války docela standardní věc, ale dneska už je obecně trochu jiná mentalita a za pár set let bude imho ještě úplně jiná. Takže ty přechody už IMHO nebudou nutné muset […]
Komentáře
Komentář 80827
Komentář 80836
Komentář 80852
Ještě jiný dotaz: Je jasné, že je protimluv někoho nutit k přijetí ideje ankapu. Je to ale jestli se nepletu rozdíl od možnosti nutit někoho kdo nerespektuje NAP k jeho respektování? Např. kdyby 80% majitelů nutilo 20% zlodějů, nebo i socialistických přerozdělovačů, respektovat vlastnictví oněch majitelů. Ptám se i proto, že tohle téma padlo ve zdejší diskuzi a nebyla tu shoda ani mezi ankapáky, zda takto může ankap v principu fungovat.
Komentář 80857
Nepovažuji za legitimní někam chodit a „vyvážet NAP“ třeba jako USA „vyvážejí demokracii“.
Komentář 80862
Komentář 80865
Komentář 80923
Komentář 80925
Komentář 104998
Komentář 104999
Komentář 105001
Komentář 80897
To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.
Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.
Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.
Komentář 80900
Komentář 80902
Komentář 80903
Komentář 80919
A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.
Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.
A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.