Studio Svobodného přístavu: O socialismu s Timofejem Kožuchovem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Taková drobnost: nejde to kolektivní vlastnictví které chce Tim v kapitalismu vytvořit dobrovolnou dohodou? Pokud ano, tak by v něm existovat mohlo, i když to asi není příliš typické.

Samozřejmě! Myslím, že to ve videu i říkáme (a dokonce i on to připouští).

Ok, omluva, blbě jsem pochopil začátek 34 minuty.

Ještě jiný dotaz: Je jasné, že je protimluv někoho nutit k přijetí ideje ankapu. Je to ale jestli se nepletu rozdíl od možnosti nutit někoho kdo nerespektuje NAP k jeho respektování? Např. kdyby 80% majitelů nutilo 20% zlodějů, nebo i socialistických přerozdělovačů, respektovat vlastnictví oněch majitelů. Ptám se i proto, že tohle téma padlo ve zdejší diskuzi a nebyla tu shoda ani mezi ankapáky, zda takto může ankap v principu fungovat.

Považuji za legitimní bránit svůj majetek, případně majetek toho, kdo o to požádá.
Nepovažuji za legitimní někam chodit a „vyvážet NAP“ třeba jako USA „vyvážejí demokracii“.

Jasně, myslím situaci na území kde ankap už funguje. Protože některé myslím si mylné zdejší dezinterpretace tvrdí, že síla v ankapu nemůže být užita ani v případě té obrany, tedy že vlastně celá společnost kusí NAP dodržovat dobrovolně, což by nepočítalo s reálnými lidmi.

To je mnedle nesmysl.

Tak tady bych byl opatrnější. "donbaské republiky" pozvali putinovy vrahy, aby je ochránil před "nacisty" a moc legitimní mi to tedy nepřišlo.

To ano, u otázky přiměřenosti obrany je ta opatrnost vždy potřeba, aby se obrana nezvrhla v jasný útok či destruktivní mstu.

kolektivní vlastnictví je třeba akciová společnost nebo společenství vlastníků, ne? :)

Obecně se kolektivním vlastnictím myslí veřejné vlastnictví, ne společné vlastnictví; ale to, o čem mluvil Tim, by šlo udělat i tržně (akorát se tomu běžně říká společné vlastnictví).

domnívám se, že kolektiv je jen cizí slovo pro společnost, a ta může mít sama mnoho významů, jako náhodné uskupení lidí, obchodní společnost, a nebo klidně i stát. asi bych to upřesnil teda spíše slovem státní vlastnictví nebo centralizované. ale chápu.

34. minuta. Urza na otázku "a v kapitalismu kolektivní vlastnictví nemáš?" odpovídá "nemáš".

To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.

Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.

Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.

Myslím, že zaměňujete společné vlastnictví (joint ownership) a kolektivní vlastnictví (social ownership); jsou to v ekonomii běžně používané pojmy a označují každý něco jiného.

O.K. Rozumím. Pokud tedy za kolektivní vlastnictví považujete vlastnictví státu, krajů, obcí apod. pak nejsme v rozporu, a toto rozlišovací kritérium pro rozlišení kapitalismu a socialismu bude smysluplné.

Ano, samozřejmě.

Čas 2:13. Velmi pěkně Urza vysvětluje, jak se masívní rozšíření potenciálně dobrého nápadu (firmy vlastněné zaměstnanci) může zvrtnout v situaci, kdy důvody, proč to byl dobrý nápad, zaniknou právě z důvodu příliš velkého úspěchu toho nápadu. Tady z důvodu, že podíl lidí, kteří se na tento model firemního uspořádání hodí, nebude 100% ale třeba jen 10%.

A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.

Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.

A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.