Taková drobnost: nejde to kolektivní vlastnictví které chce Tim v kapitalismu vytvořit dobrovolnou dohodou? Pokud ano, tak by v něm existovat mohlo, i když to asi není příliš typické.
Ještě jiný dotaz: Je jasné, že je protimluv někoho nutit k přijetí ideje ankapu. Je to ale jestli se nepletu rozdíl od možnosti nutit někoho kdo nerespektuje NAP k jeho respektování? Např. kdyby 80% majitelů nutilo 20% zlodějů, nebo i socialistických přerozdělovačů, respektovat vlastnictví oněch majitelů. Ptám se i proto, že tohle téma padlo ve zdejší diskuzi a nebyla tu shoda ani mezi ankapáky, zda takto může ankap v principu fungovat.
Považuji za legitimní bránit svůj majetek, případně majetek toho, kdo o to požádá. Nepovažuji za legitimní někam chodit a „vyvážet NAP“ třeba jako USA „vyvážejí demokracii“.
Jasně, myslím situaci na území kde ankap už funguje. Protože některé myslím si mylné zdejší dezinterpretace tvrdí, že síla v ankapu nemůže být užita ani v případě té obrany, tedy že vlastně celá společnost kusí NAP dodržovat dobrovolně, což by nepočítalo s reálnými lidmi.
34. minuta. Urza na otázku "a v kapitalismu kolektivní vlastnictví nemáš?" odpovídá "nemáš".
To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.
Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.
Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.
Myslím, že zaměňujete společné vlastnictví (joint ownership) a kolektivní vlastnictví (social ownership); jsou to v ekonomii běžně používané pojmy a označují každý něco jiného.
O.K. Rozumím. Pokud tedy za kolektivní vlastnictví považujete vlastnictví státu, krajů, obcí apod. pak nejsme v rozporu, a toto rozlišovací kritérium pro rozlišení kapitalismu a socialismu bude smysluplné.
Čas 2:13. Velmi pěkně Urza vysvětluje, jak se masívní rozšíření potenciálně dobrého nápadu (firmy vlastněné zaměstnanci) může zvrtnout v situaci, kdy důvody, proč to byl dobrý nápad, zaniknou právě z důvodu příliš velkého úspěchu toho nápadu. Tady z důvodu, že podíl lidí, kteří se na tento model firemního uspořádání hodí, nebude 100% ale třeba jen 10%.
A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.
Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.
A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
hefo k Porucha jednotlivce, nebo porucha společnosti?:
Navíc u drtivé většiny násilných hospitalizací by vůči d. zdravému nebylo užito vůbec žádné násilí. A to má ukázať presne čo? V tom duchu sa aj dane platia dobrovoľne, aby došlo k násiliu, musel by to poplatník trochu viac vyeskalovať, podobne aj duševne […]
Komentář 103764
hefo k Porucha jednotlivce, nebo porucha společnosti?:
Stále ten tvoj kolovrátok. To nie je žiadna nerovnosť pred zákonom, lebo keď ten prvý neskôr ochorie duševnou chorobou a druhý sa vylieči, tak budú v ďalšom podobnom prípade posudzovaní presne naopak - čiže to nie je podľa nejakého nemenného parametra […]
Spectra132001 k Pozitivní bias:
Já jsem například člověk s pozitivním biasem. Neřekl bych že mám růžové brýle. Moc dobře vnímám že je tady hodně věcí jinak než by mohlo být. Je to něco jako když skvělý hráč pokru prohraje, ale odchází s usměvem jelikož ví že hru zahrál perfektně. Když […]
Komentáře
Komentář 80827
Komentář 80836
Komentář 80852
Ještě jiný dotaz: Je jasné, že je protimluv někoho nutit k přijetí ideje ankapu. Je to ale jestli se nepletu rozdíl od možnosti nutit někoho kdo nerespektuje NAP k jeho respektování? Např. kdyby 80% majitelů nutilo 20% zlodějů, nebo i socialistických přerozdělovačů, respektovat vlastnictví oněch majitelů. Ptám se i proto, že tohle téma padlo ve zdejší diskuzi a nebyla tu shoda ani mezi ankapáky, zda takto může ankap v principu fungovat.
Komentář 80857
Nepovažuji za legitimní někam chodit a „vyvážet NAP“ třeba jako USA „vyvážejí demokracii“.
Komentář 80862
Komentář 80865
Komentář 80923
Komentář 80925
Komentář 80897
To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.
Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.
Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.
Komentář 80900
Komentář 80902
Komentář 80903
Komentář 80919
A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.
Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.
A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.