Svoboda slova, nebo ne? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Evropská komise spolu s internetovými velikány jako Google, Facebook či Twitter publikovala kodex chování na Internetu, jehož cílem je zabránit nenávistným projevům; jednalo-li se ze strany těch firem o dobrovolnou akci, je to samozřejmě jen jejich věc, jak naloží se svým podnikáním a komu dají prostor k vyjadřování názorů, avšak šlo-li o nátlak pod hrozbou sankcí ze strany Evropské unie, jedná se o hrubé potlačení svobody slova. Protože mnozí v tom nevidí příliš podstatný rozdíl (v obou případech jde totiž o cenzuru), vysvětlím jej: Cenzuruje-li soukromý majitel média jeho obsah, pouze rozhoduje o něčem, co je jeho (podobně jako si každý rozhodne, koho si nechá mluvit doma v obýváku) a zákazníci to mohou odmítnout; provede-li tuto cenzuru stát, jde o násilný zásah do cizího majetku a typicky globální útlak, neboť zákony většinou platí obecně pro všechny (tedy i všechna média a konkurenční boj nezafunguje).

Velmi zásadní otázka tedy zní: Jak asi probíhala jednání mezi Evropskou komisí a výše zmíněnými korporacemi? Umím si představit nátlak, protože v minulosti jsme si již mohli ověřit, že EU dokáže házet legislativní zmetky pod nohy i velkým gigantům; na druhou stranu by mě ani nepřekvapilo, kdyby vedení oněch korporací bylo tvořeno indoktrinovanými lidmi, již evropskou propagandu prostě přijali za svou – ostatně takových lidí není na svět úplně málo. Nešokoval by mě ani scénář, ve kterém by Evropská komise oněm velkým hráčům nabídla nějaké výhody, leč nepovažuji to za příliš pravděpodobné; stát v takových případech typicky nabízí utlačování konkurence, což v prostředí webu není příliš efektivní, navíc to nepřináší politické body, jelikož lidé jsou na omezování svobody Internetu poměrně hákliví. Jakou variantu považujete za nejpravděpodobnější, vážení čtenáři? Názory zanechte v komentářích.