Autor: v6ak
Čas: 2021-10-01 00:00:02
Tolerance sexuálních menšin
Občas v debatě o sexuálních menšinách (homosexuálové, transsexuálové, nebinární, polyamorní, …) slyším o některé ze skupin, že je to takové podivné. A lhal bych, kdybych řekl, že nikdy nemám podobný pocit. Možná zde hraje nějakou roli, jestli někoho takového znám. Ale ono je to vlastně úplně jedno. Práva lidí by se neměla odvíjet od toho, co mi přijde divné. Ostatně já asi taky spoustě lidí přijdu divný, byť v jiných oblastech, ale práva mi kvůli tomu nikdo nekrátí, jako třeba v případě homosexuálů nebo translidí. Tolerance není nutně o tom, že by nám mělo všechno připadat naprosto normální. Tolerance je o tom, že přijímáme i to, co nám přijde nenormální, ale nikomu to neškodí. Nebojujme za normální svět!
P.S.: Pokud se práva nějaké menšiny odvíjí od toho, jak moc je tato skupina brána jako normální, chápu, proč se tyto menšiny účastní pochodů jako Prague Pride.
P.S.: Pokud se práva nějaké menšiny odvíjí od toho, jak moc je tato skupina brána jako normální, chápu, proč se tyto menšiny účastní pochodů jako Prague Pride.
Přečtení: 128671
Komentáře
Komentář 72673
Komentář 72676
S Prague Pride nemám problém, zejména pokud si ho komunita sama i zaplatí...
Komentář 72678
Ja nad tim vseobecne premyslel a prisel jsem na to, ze si nechci spinit ruce, a take na to, ze je docela jedno, kdo tam bude. Ono se ve finale zas az tak moc nezmeni.
Takze u me vyhraje to nespineni si rukou. Kdyz teda Urza nechce, abych ho volil, jinak by to bylo jasne :-))
Komentář 72680
Komentář 72727
Komentář 72732
Komentář 72791
TSS v této oblasti balancují tak nějak na hraně. Libor Vondráček interpretuje program tuto část programu tak nějak libertariánsky (jde jen o pojem, ne o práva), nejsem si s tím ale už tolik jistý u členů Trikolóry. Za hranou jsou u mě s jejich chápáním svobody slova. Mezi řádky tuším, že podobný princip by aplikovali i na covidu (tzn. třeba zaměstnavatel by nesměl vyžadovat očkování). A možná nejhorší na tom nevidím ty konkrétní zákony, ale posun vnímání pojmu svoboda jako možnost dělat si cokoliv bez ohledu na druhé.
Komentář 72815
Komentář 72816
Komentář 72819
Pokud se na to ale budeme dívat tak, že s určitou (nevelkou) pravděpodobností zvýším počet mandátů jedné strany (a tím ve výsledku snížím počet mandátů jiných stran), pak volba stran, které se mohou natěsno dostat, může být statisticky výhodnější – pokud se povede díky mému hlasu překročit 5% hranici, ovlivním obsazení několika mandátů.
Komentář 72820
Komentář 72827
Komentář 72833
Komentář 72981
*)
Komentář 72982
*) I procentuální výsledek, který se nepropsal do rozložení mandátů, se může nepřímo projevit na výsledku. Jednak v dalších volbách (tito se minulé skoro dostali, budu o nich uvažovat) a jednak je to takový průzkum veřejného mínění, na který může politik brát ohled.
Komentář 72984
Naopak, je zásadný rozdiel medzi zvolením strany ktorá získa mandáty a medzi naivným zvýšením váhy hlasu tých voličov ktorí volili tie strany ktoré sa dostali do parlamentu.
Pred voľbami už z princípu nemôžem hodnotiť "ex post".
Komentář 72985
Vždy jde o malou šanci být tou poslední kapkou. V případě strany s očekávaným výsledkem 5 % je tu ještě jackpot, protože tím potenciálně ovlivníte více křesel.
Komentář 72996
A áno, volením malej strany môžete viac získať, ale aj viac stratiť.
Komentář 72997
> A áno, volením malej strany môžete viac získať, ale aj viac stratiť.
Spíše onen zisk má menší pravděpodobnost.
Komentář 73061
Pripomínate mi jeden vtip: Pýta sa hosť v krčme krčmára že koľko stojí kvapka slivovice? Nič, odpovedá krčmár. Tak mi nakvapkajte plnú fľašu :-).
Komentář 73072
Komentář 73075
Komentář 72826
Komentář 72682
Paradoxně vím i o vícero homosexuálech, kteří tyto homo-aktivisty kritizují. Tedy kritizují např. ty aktivisty kteří by chtěli trestat lidi, co budou nadále rozlišovat jen dvě pohlaví. Nebo co by chtěli trestat lidi, kteří budou své děti učit svému konzervativnímu názoru na pohlaví, nebo na možnosti změn pohlaví a odmítali by názory těch aktivistů. Nebo ty aktivisty, kteří by chtěli využít povinné školní docázky a ovlivňovat názory dětí skrze školu přes různé osvětové LGBT kurzy atd, a souběžně ještě kriminalizovat ty rodiče, kteří by s tím vyjádřili výrazný nesouhlas nebo by tomu dávali nějakou znatelnější protiváhu.
A tím že nějaké řešení typu ankap tu není a žijeme ve společnosti kde je možné omezovat pozitivní práva druhých, tak si myslím, že pak někteří lidi vyvíjejí na ty aktivisty protitlaky tím, že zase oni by rádi omezili jejich pozitivní práva a nebo je prostě o to víc nemají rádi (a s tím se pak někdy svezou i ti neaktivističtí homo-lidi) - je to holt taková přetlačovaná v rámci etetismu a státu - není to vůbec ideální řešení, ale je myslím v rámci daných možností lidsky pochopitelné.
Komentář 72685
Komentář 72687
Prague Pride – rozhodně tu neříkám, že je na nich všechno špatně nebo všechno dobře. Přinejmenším ale chápu jeden z možných motivů účasti.
Komentář 72690
Komentář 72763
No, jak se to vezme. Asi jsem se nesetkal se snahou zhoršovat status quo. Na druhou stranu, reakce na návrh na zlepšení statu quo jsou občas iracionální a ve stylu „tito jsou divní“.
Komentář 72823
Dokud na mne neútočí, nemám nejmenší důvod (ani zájem) vytvářet konflikt... Pokud chtějí abych jim přispívala na jejich aktivity, které jdou proti mým hodnotám - tak vzniká zásadní problém...
Co se týče financování sportu, olympiády... byla bych též ráda, kdybych se nemusela podílet - vůbec mě to nezajímá...
Pak je tu kultura - mám velmi ráda určitý druh umění i design, za který bych si byla ochotna zcela jistě hodně připlatit.... Naopak mě občas přijde, že se v posledních cca 15 ti letech začalo v této oblasti nezřízeně plýtvat veřejnými penězi a financují se naprosto příšerné výstavy i knížky... tuhle oblast sleduji a zajímá mě.... také to vidím velmi kriticky.
Komentář 72792
A ačkoliv jsem proti dotacím, chápu, když někdo v současném systému dotaci přijme.
Komentář 72709
Komentář 72711
Nápadů na další články mám mnohem víc než vydaných článků, jeden na takové téma (vynucený respekt) tam taky je. Chtěl jsem se tomu věnovat na nějakém konkrétním příkladě, ale musím k tomu najít víc, aby to nebylo „jeden kamarád říkal, že asi …“.
Komentář 72793
Komentář 72806
https://pjmedia.com/culture/tyler-o-neil/2020/02/10/medical-journal-cps-should-take-kids-from-parents-if-they-oppose-transgender-treatment-n379093
https://www.theblaze.com/news/2017/06/05/new-law-allows-government-to-take-children-away-if-parents-dont-accept-kids-gender-identity
Komentář 72810
Co se týče konkrétně té možnosti sebrat transgender děti za odmítání jejich identity, budu teď ďáblův advokát: IMHO se to nebude dít proaktivně bez iniciativy dětí. Ty jsou do osmnácti v podstatě nuceně s rodiči, i pokud jsou schopni se o sebe postarat. (Předpokládám, že to se po světě moc neliší.) V ideálním případě zákon (uznávám, nečetl jsem ho) dá dětem nějakou omezenou možnost rodiče z vlastní vůle opustit. Což je sice smutné, ale pokud dítě nechce žít se svými rodiči, jednak mi nepřijde dobré ho nutit a jednak ta příčina může být ještě smutnější.
Dovedu si nicméně představit i problematickou aplikaci takového zákona. Dítě někde vágně projeví svoje přání, rodič projeví opačné přání. Pri následném řízením dítě projeví zájem navzdory nějakým neshodám s rodiči zůstat. Ale Ordnung muss sein, dítě půjde od rodičů. To by nebylo dobré řešení.
Komentář 72817
A ještě mě napadá, kdyby vůbec nešlo o to téma trangenderu, a kdyby dejme tomu šlo o to, že během povinné školní docházky by dětem bylo pravidelně zdůrazňováno, že je pro ně lepší žít ve státem zřízených výchovnách, než s rodiči. Pokud by pak dítě po určité době této masáže projevilo vágní zájem o ty státní výchovny, a rodiče by se mu to doma pokoušeli rozmluvit, byli by rodiče kriminalizováni za to že se dítě snaží zmanipulovat v jeho osobní svobodné volbě - poukazuju na to, že i v jiných případech holt dítě vždy bude pod nějakým vlivem okolí, který ho názorově formuje (a leckdy i dospělý člověk) a pokud by bylo nějak nastaveno, aby jen jeden názor byl ten správný, a propagátoři ostatních názorů by byli nějak utlačováni a zatlačeni do undergroundu(typu když rodič řekne: hele, zůstaň u nás, ale ve škole to neříkej že ti takhle radíme) tak je pro mě těžké posoudit přiměřenost takového rozhování které z toho vznikne.
Komentář 72686
Další dopad v zastupitelské demokracii je, že máme ještě více témat k volbám, ale volíme stále jen jedním hlasem jedné straně. O to těžší je pak vybrat menší zlo.
Komentář 72691
Komentář 72692
Komentář 72693
Komentář 72694
Komentář 72700
Komentář 72705
Komentář 72765
Komentář 72821
Komentář 72696
Nicméně autor článku tvrdí, že Prague Pride má přispívat k nárůstu "normality" vnímání LGBT a s tímto názorem polemizuji.
Komentář 72698
Komentář 72706
Komentář 72704
Komentář 72764
Komentář 72762
Komentář 72766
Komentář 72782
Komentář 72785
Komentář 72789
Před ankapistou by se objevil džin, který plní přání. Ankapista by chtěl, aby se ČR stala svobodnou společností. Džin by lusknul prsty a na první pohled by se nic nestalo. Svět by vypadal úplně přesně stejně, jako předtím. Až pak by ankapista zjistil, že jediné, co se změnilo je, že džin přepsal historii a že "stát" má v nějaké sklepě hromadu smluv na veškeré své území. Tedy, skutečně by se jednalo o svobodnou společnost, protože podle Urzovy definice je podmínkou pro stát to, že nevlastní své pozemky. Ale tento nový "stát" by je legitimně vlastnil. To, kdo byli dříve vlastníci svých pozemků či majetku by nově byli pronajímatelé. Jinak by svět vypadal úplně stejně, žilo by se v něm také úplně stejně, pravidla soužití by byla také stejná a jediný rozdíl by byl, že vše proběhlo v souladu s NAPem a ČR tedy podle ankap definic není státem, ale spíše korporací a místo toho, co dnes lidé označují lidé jako vlastnictví by se mluvilo o pronájmu.
Otázka je, byl by ankapista spokojený?
Pokud NE, pak by byl nutně nekonsistentní (nebo jak jsem to nazval, schizofrenní), protože stav po džinovi je podle Urzových svobodná společnost.
Pokud by BYL s tím novým stavem spokojený, pak to jde ale proti tomu, co jste psal, protože to, co mu vadilo, nebyl ten předchozí stav, ale cesta kterou k němu došlo. V těch vašich příkladech se ale vždy jednalo spíše o to, že lidem (otrokář, komunista) vadil ten stav, ne předchozí cesta.
Komentář 72795
Ve výsledku obě varianty by v extrémním případě mohly přejít de facto do té druhé varianty, se kterou by zastánci asi nebyli spokojeni.
Komentář 72803
Komentář 72809
Dokonce jsem si tady dělal takovou malou anketu, kdy jsem se postupně lidí ptal, jestli by byli loajální s takovým výsledkem ankapu, kdy by ve výsledku ten konečný stav byl podobný státu, akorát na základě vlastnických práv. Odpovědi byly různé, a je fakt, že jsem tam dal tu extremnější vaiantu, kdy by to došlo k diktatuře a né k demokracii založené na tom že vlastníkem území je kolektivně spravovaná firma ČR.
Ten příklad s džinem jste napsal hezky, zkusil bych se na to ideálně zeptat každého zvlášť, ale dalo by to nějakou práci.
Pokud by ortodoxní ankapáci řekli že to není ankap, pak to taky vidím jako nekonzistenci.
Ale pokud by ortodoxní ankap lidi řekli že ten model s džinem je ankap, pak v tom nevidím zas ta velký problém - asi jako v heslu, když dva dělají totéž, není to totéž:
Tedy z ankap hlediska, pokud stát vybere daně dnes, je to krádež, pokud je vybere ve světě co jste popsal, je to jeho vlastnické právo nebo pronájem za pobyt. Rozdíl je daný kontextem celé té věci a té historie.
Pokud dám stovku někomu jen tak, tak je to pro mě stráta té stovky. Pokud ji dám někomu kdo mi ji dříve půjčil nebo kdo mi za ní dříve dal žádanou protislužbu, tak mu vracím protihodnotu.
Pokud ji dám někomu, kdo mi dal protislužbu kterou nechci ale vynutil si ji násilím, tak je to pro mě opět ztráta.
Ty smlouvy ve sklepě toho korporátního státu jsou vlastně nějakým potvrzením toho, že ty daně nejsou pro ty lidi stráta, ale protisklužba za něco, co si ti lidi předtím dobrovolnbě odsouhlasili (třeba dočasnou superslužbu za pozdější blbý stav), takže ten džinův svět je asi jako probudit se po velkém flámu v hodně špatném stavu v poblitém bytě, ale předpokládá to, že tam byl dřív nějaký žádaný protipřínos (byl tam ten dobrovcolbě odsouhlasený flám). Zato dnes z ankap hlediska ten stát ty smlouvy ve sklepě nemá a služby jsou nežádané. I když z hlediska společnosti která není ankap ale spíš prostátní je ta existence státu a jeho pravomoce v pořádku.
Komentář 72814
Komentář 72822
A k věci - myslím že pravověrný ankapák by měl respektovat i ty smlouvy založené minulou generací, pokud by byly uzavřené už v rámci ankapu a bez pohružky násilí. Asi nejde uzavřít ankapáckou smlouvu, která zavazuje budoucí dítě, protože to podléhá vlastnímu sebevlastnictví. Ale pokud by ty smlouvy vytvořily území, které patří té kolektivně spravované firmě "stát", pak by to budoucí dítě, pokud by na tom území žilo, bylo ankap systémem (NAPem) nuceno respektovat pravidla daná kolektivní správou (představenstvem) a pokud by to dítě přijalo za svou ankap ideologii, pak by bylo nekonzistentní, kdyby zákiony té kolektivní firmy ("státu") odmítalo.
To je jen můj výklad, nevím co na to ostatní.
U té klasické teorie společenské smlouvy (od Hobbse a Loccka) je asi problematické to, že oni vznik té hypotetické společenské smlouvy pouze jaksi filosoficky předpokládají. Jde spíš o nějakou filosofickou úvahu než o nějakou historickou událost.
Komentář 72825
Samozrejme že ak dieťa narodené na území ankapu súhlasí s pravidlami ankapu tak je všetko OK, ale čo ak s tými pravidlami nesúhlasí? Tak ako vy ankapisti nesúhlasíte s pravidlami platnými na území štátu.
Komentář 72828
Těch scénářů je pak několik.
Kdyby těch dětí bylo víc a např. by si zkoupily pozemky ležící poblíž, tak by si tam mohly zřídit komunu, nebo menší či větší stát, který by navnitř mohl mít třeba neankapácká pravidla (komunismus, demokracii, cokoliv) a navenek by vystupoval vůči ostatním sousedům jako území vlastněné kolektivně. Pokud by takové území bylo na prodej. Ale tohle vlastně není ani narušení ankapu, protože přesně tyhle scénáře paralelních společností, které jsou postavené na tom že existujou na vlastním území, ankap připouští - a jde o jednu z věcí, která je mi na něm sympatická, i když praktické dosažení toho stavu mi příjde dost nepravděpodobné.
Narušením ankapu by vlastně bylo až to, když by začalo to dítě narušovat vlastnictví jiných lidí.
Pokud by to dělalo samo, patrně by bylo v souladu s pravidly ankapu nějak potrestáno, pokud by jich bylo hodně a měly by převahu, byla by z toho holt revoluce, která by ankap ukončila a nastolila něco jiného.
Komentář 72832
Komentář 72835
Leda s Elonem na Mars..
Jestli dobře chápu urzu, tak on vidí jedinou šanci v tom, že by naopak většina obyvatelstva časem byli přiznivci minarchie, nebo ankapu, ale s tím, že te vývoj by mšl několik generací trvání (srovnává to s tím, že odklon od feudalismu nebo otrokářství taky trval dlouho), takže v jeho modelu by ten ankap mohl vzniknout až by s tím souhlasila většina toho obyvatelstva. S tím že v předcházejícím období by se společnost k němu blížila postupným osedkáváním státních pravomocí nad lidmi v jednotlivých odvětvích.
Neříkám že to nezní utopicky, jen to uvádím na pravou míru, protože zavést ankap proti vůly většiny není technicky realizovatelné (leda mít nějaké bojové superpikročilé zbraně které by ankap založený na nějakých zkoupoených pozremcích musely stále bránit - né v rámci útoku ale jako obranné násili)
Komentář 72837
V tom prípade je všetko OK, lebo chudobnejšia väčšina nebude nikdy súhlasiť s ankapom.
Proti vôli väčšiny existovali štáty pár tisícročí, počnúc otrokárstvom cez feudalizmus až po rôzne diktatúry. Takže technicky je to realizovateľné, ani dnes nie sú všetky štáty demokratické.
Komentář 72840
Už i ta obrana vlastního území je vlastně problematická, protože kdyby zkoupili ankapisti dejme tomu pozmeky v jeseníkách a bránili je, tak sice z pohledu sebe si tam brání ankap, ale z pohledu jihočecha mu tam narušujou jeho stát, i kdyby tam jihočech neměl aktuálně žádné zájmy.
Komentář 72843
Tomu že by ankapisti nemohli expandovať násilím by som tak celkom neveril, nazvú to oslobodením ľudí od štátu a hneď je z útočného násilia domnelá obrana.
Komentář 72876
Ono by bylo docela vtipné, když by se ankapistům ti lidé, co mají být osvobození od státu, dobrovolně bránili aby si stát udrželi. Jako, možné je všechno, ale z hlediska Urzích definic by to pak asi byl ankap jen podle názvu, co by se reálně choval jako stát.
Komentář 72880
Komentář 72858
Nebo by to třeba lidé mohli udělat po revoluci, pokud by to viděli jako podmínku. Podle mě by to 98-99 procent lidí podepsalo, každý, kdo souhlasí s existencí státu. Ono je to od Urzy dost vychytralé, přijít s principem, který nikdo nezná a pak argumentovat tím, že se historie podle tohoto principu nechovala. Samozřejmě, když ho tehdy nikdo neznal. Tzv. společenskou smlouvu zná relativně dost lidí a nikdo z nich nepředpokládá (snad kromě ankapistů), že by se muselo někde něco podepsat. To jen ankapisté argumentují v diskusích tím, že chtějí vidět ty podpisy.
Komentář 72867
Tedy nešlo mi o to vyčítat dnešnímu státu, že ty smlouvy nemá, ale ukázat, proč by v tom džinově světe museli být ankapáci spokojení, i když by až na fyzickou existenci těch smluv vypadal stejně jako ten náš dnešní.
Jinak souhlasím, že by asi většina lidí dnes podepsala existenci státu. Jestli chápu Urzu dobře, tak prostě jen hraje hru na více generací, kdy předpokládá, že časem by se mohl poměr lidí co chtějí stát a lidí co chtějí nějakou formu ankapu či minarchie změnit - alespoň za tím cílem zdá se formuje své úsilí. Moc reálnosti této možnosti osobně nevěřím, ale je to jeho hra.
Komentář 72883
Komentář 72885
- Jen doplňuju, že jsou alespoň dva dobré argumenty, proč na existenci historického podpisu v otázce společenské smlouvy nezáleží. Jeden nedávno zmínil Norbert. Nejen podle "etatistů", ale i podle anarchokapitalistů nemůže hrát historický podpis společenské smlouvy žádnou roli. Tudíž ankapácké "Nic jsem nepodepsal" nebo "Nikdo nic nepodepsal" může mít jedině ten účel, že se tím zkreslí otázka společenské smlouvy, čímž se jí ankapáci zcela vyhnou.
Jinak společenská smlouva je široce pojednávána na Stanfordské filosofické encyklopedii. Doporučuju heslo "Contractarianism", které je i pohodlně krátké (na SEP). Při četbě bije do očí, čemu, jakým otázkám se anarchokapitalisté svým "Nikdo nic nepodepsal" vyhýbají.
zde: https://plato.stanford.edu/entries/contractarianism/
Komentář 72887
Komentář 72891
2. Druhý, náročnější je, že osoba vždy může říct, že společenskou smlouvu podepsala jen proto, aby se vyhnula důsledkům plynoucím z jejího nepodepsání: tudíž že ji vlastně podepsala pod nátlakem, a tedy to neplatí. Jinými slovy, vždy může říct, že nikdo nemá právo chodit za ním s nějakou smlouvou, jejíž podepsání/nepodepsání by mělo dopad na jeho život. To padlo v diskuzi s Lojzou, kdy jsem se ho ptal, zda kdyby mu byla v 18 předložena společenská smlouva, kterou by buď musel podepsat, anebo opustit území státu, zda by poté – po podpisu – uznal státní moc za legitimní. Lojza nepřekvapivě odpověděl, že ne, že stát nemá co po něm něco takového požadovat, neboť, cituji: "stát nevlastní celé území České republiky".
První argument se vztahuje k podpisu předcházející generací, druhý k mému podpisu.
3. To nejdůležitější ale je to, že otázka společenské smlouvy, tak jak je diskutována, například na SEPu, nemá doslova nic společného s otázkou společenské smlouvy prezentovanou anarchokapitalisty. Nejde tedy ani tak o to, jak ankapáci na otázku společenské smlouvy odpovídají, jako spíš o to, že se tím, čemu se po tisíce let říká "otázka společenské smlouvy", vůbec nezabývají. Ankapáci "zodpovězením otázky společenské smlouvy" otázku společenské smlouvy zcela zkreslí, čímž se jí zcela vyhnou. Ještě jinak řečeno, tyto vyjádření anarchokapitalistů není správné chápat jako odpovědi na otázku společenské smlouvy: jedná se o rétoriku jak se vyhnout právě těm otázkám, na které zdánlivě odpovídají (tj. těm, ke kterým referuje termín "společenská smlouva"). Což při četbě hesel ze SEPu o "social contract" bije do očí.
Komentář 72895
Není mi z toho jeho opisu jasné na čem že je postavený.
Komentář 72898
Komentář 72915
Možná to Sazián pochopil v jíném kontextu. Asi by tu musel Sazin upřesnit, jestli myslele tento koment a co v něm případně vidí za argument, který by se týkal i té nehmotné společenské smlouvu o které tu mluví on.
Komentář 72921
A ešte aby ma niekto nechytal za slovíčka, v diktatúrach táto otázka nemá zmysel, tie držia pohromade násilím samozvaného panovníka a jeho suity.
Komentář 72922
Ale měl jsem za to že Sazián chce nějak prokázat, proč by pro lidi v naši společnosti měla být závazná nějaká společenská smlouva. A jestli to chce prokázat, tak jsem zatím nepochopil jak to prokazuje. A nebo jsem ho vůbec nepochopil, co tu vlastně chce říct.
Komentář 73049
- Jak jste na TOHLE přišel? Záhada…
A jestli to chce prokázat, tak jsem zatím nepochopil jak to prokazuje. A nebo jsem ho vůbec nepochopil, co tu vlastně chce říct.
- Odpovězte si sám. Anarchokapitalismus je ideologie hlásající toto: 1. skupina osob si na začátku, v bodě nula, mezi sebou podle neuvedeného klíče rozdělí všechny územní přírodní zdroje do soukromého vlastnictví, 2. do kterého se nesmí nijak zasahovat. Bod dvě je takzvaný "non-agression principle", NAP. Body jedna a dvě jsou společenská smlouva, "social contract".
Opovězte si sám, proč by pro další generace narozené na tom území měla být anarchokapitalistická společenská smlouva závazná. Anebo pro jiné lidi, kteří přijdou na to území. Proč by pro ně měla být anarchokapitalistická společenská smlouva závazná. Obecně: Proč by pro kohokoliv mělo být závazné, na čem se někdo s někým před tisíci lety dohodl?
2. Proto je "společenská smlouva" rozpoznávaná metafora. Chceme nějak pojmenovat "silou vymáhaná pravidla soužití"; nazveme to "společenská smlouva", protože smlouvě se to nejvíc podobá: je to jako smlouva.
The metaphor of the social contract requires some interpretation in order to apply it to the situation of morality or politics.
zde: https://plato.stanford.edu/entries/contractarianism/#MetaCont
Eine Vertragstheorie (englisch social contract theory, französisch théorie du contrat social, „Kontraktualismus“, „Lehre vom Gesellschaftsvertrag“) ist eine legitimierende Vorstellung, um staatliche Rechtsordnungen moralisch und institutionell zu begründen. Dabei kann entweder die [i]tatsächliche Zustimmung der Beteiligten zu einer solchen Ordnung als Kriterium angesetzt oder ein hypothetischer Vertrag (die mögliche Übereinkunft aller Betroffenen) als Kriterium zur Beurteilung der Rechtmäßigkeit einer Ordnung angenommen werden.[/i]
zde: https://de.wikipedia.org/wiki/Vertragstheorie
- Výše jsem dokázal, že die tatsächliche Zustimmung der Beteiligten nemůže hrát roli.
Komentář 73055
To by bylo vcelku přijatelné vysvětlení, které je mi i vcelku blízké - tedy že ta společenská smlouva je psána větším kyjem, jestli to chápu dobře. Z mého pohledu to "právo větší síly" (nemyslím jen silnějšího jedince, ale větší síly formující společnost) stojí vesměs za všemi společenskými systémy, takže pro tuto vaši odpověď mám pochopení. A současně je to "smlouva", u které nevnímám nějaký typ závaznosti.
Z téhož důvodu ani netvrdím, že by případný prvotní homesteading a prvotní hypotetický NAP (ale nevšiml jsem si že by se na něco takového ankap nějak zásadně odvolával) musel být závazný i pro následné generace.
Díky za odpověď.
Komentář 73066
A čo iné je tvrdenie, že štát je nelegitímny, lebo sa rozkladá na pozemkoch, ktoré (v ankapovom chápaní toho pojmu) nevlastní?
Komentář 73069
Anarchokapitalismus je ideologie hlásající toto: 1. skupina osob si na začátku, v bodě nula, mezi sebou podle neuvedeného klíče rozdělí všechny územní přírodní zdroje do soukromého vlastnictví, 2. do kterého se nesmí nijak zasahovat. Bod dvě je takzvaný "non-agression principle", NAP. Body jedna a dvě jsou společenská smlouva, "social contract".
Neříkám, že se na tuhle hypotézu někde nějací ankapáci nebo Urza neodvolávají, je to možné, ale já si toho zatím nevšiml. Takže jsem to buď přehlédl, nebo je to jen Saziánův výklad ankapu. A kdyby se na to někde ankap odvolával (možné je všechno), tak z mého pohledu by ani tohle údajné hypotetické prvotní uspořádání nemuselo být závazné pro další generace.
Komentář 73070
Komentář 73076
Kdybychom předpokládali nějaký prvotní homeseteading (a je možné že by se tak první užívání území lidmi dalo brát), pak stejně v historii tolikrát území násilně změnilo majitele, že sledovat nějakou nit legitimního (z ankap hlediska) předávání vlastnictví je prakticky nemožné a tím pádem i nemožné dohledat potomky původních legitimních (z ankap hlediska) majitelů.
Myslím, že ankapáci to mají tak, že vlastnictví vznká až dnes, nákupem pozemku v souladu s dnešními (státními) podmínkami. Ale chtějí změnit ty podmínky dané státem (státními zákony omezené vlastnictví) na podmínky dané ankapen (absolutní vlastnictví). Takže jim jde o proměnu společenského systému. S tím že soukromé vlastnictví z předchozího systému přejde kontinuelně do vlastnictví budoucího systému, aniž by se soukromí majitelé měnili. U pozemků vlastněných dnes státem se pak navrhuje buď privatizace (různé formy), nebo se méně často navrhuje (možná že to navrhuju jenom já :-) ) toto vlastnictví státu ponechat, ale s tím že stát by byl tou firmou na volném trhu, protože by k sobě umožňoval konkurenci, takže současné státní pozemky by pak byly pozemky té volnotržní firmy "Stát".
Ale možná že mě někdo opraví.
Komentář 73082
1. bolo by ťažké uveriť legitimite vzniknutého vlastníctva (v ankapovom zmysle slova), na základe starého princípu "z nepráva nemôže vzniknúť právo"
2. došlo by k snáď ešte väčšej nespravodlivosti než pri rôznych prerozdeľovaniach v histórii, lebo v súčasnosti ceny pozemkov a ich rozdelenie medzi vlastníkov reflektuje to, aké sú dnešným právom stanovené obmedzenia nakladania s nimi. V ankape by disproporčne vzrástla hodnota pozemkov, ktoré vzhľadom k terénu by mali málo konkurencie, teda napr. rieky, horské priechody, pozemky nad zdrojmi surovín, atď. a ich majitelia by teoreticky mali zrazu ohromný vplyv na všetky hospodárske a medziľudské vzťahy. Ale zase ako aktuálna Urzova teória o NAPe hovorí, pri dostatočnom dopyte by súdy vydali rozhodnutia o vecných bremenách a bezpečnostné agentúry by ich vymáhali, tak by sa vlastne voči štátu toho veľa nezmenilo, bol by to len bolestivý prechod od štátu k niečomu ako štát.
Komentář 73094
Komentář 73062
Podle mne tady ale jde hlavně o zásadní snahu používat jiný náhled na svět k uvědomění si nějakých současných problematických jevů způsobovaných jednotlivci (možná) nevědomě. A možná podezíráte některé zdejší ankapisty, že si tyto širší souvislosti neuvědomují. Já mohu mluvit jen za sebe, ale obvykle Vás zde zcela chápu a nemohu v žádném případě tvrdit, že říkáte nesmysly. Spíš se divím, že občas nepochopíte tu druhou stranu a jste schopen vyvinout enormní argumentační úsilí. Jaký je Váš důvod k tomuto?
Komentář 72904
Komentář 72811
Komentář 72856
Pokud byste ankap posuzoval podle tohoto, pak tu dnes máme cca 95-99 procentní ankap. (téměř všichni chtějí existenci státu, tedy těžko mohou považovat státní zásahy jako narušení vlastnictví)
Ankap neberu jako náboženství, ale jako nejvhodnější a nejlépe formulovaný model, jaký si umím představit pohledu ekonomie, psychologie a společnosti vůbec
No to právě není, příkladů (v čem je to nepromyšlené) jsem tu v minulosti dával už dost.
Jinak na to okolo nevím co říct. Je to taková vata, je hezké, že vám k něčemu ankap pomohl, ale já bych chtěl slyšet odpovědi na ty rozpory/problematické otázky v definicích.
Komentář 72894
Jaké příklady nepromyšlenosti jste uváděl teď nevím. Pokud Vás nezajímá vata, pak budete nejspíš setrvávat v negativním předsudku a špatně budete chápat argumenty. Žádná přísně logicky vystavěná teorie nemůže být úplná a bezesporná zároveň (Gödelovy věty). Principy ankapu jsou v tomto smyslu určitě neúplné, ale o sporu nevím. Je naprosto běžné, že pokud nedáváte ankapu pozitivní znaménko, budete si mnoho věcí domýšlet chybně a pak docházet ke sporům. Lepší je smířit se s neúplností. Zákony a uspořádaní našeho státu jsou každopádně úplnější, ale za cenu obrovských rozporů. A pak nezbývá, než se rozhodnout myslet nějakým způsobem. Ale to už vyžaduje lidský rozměr a úsudek. Nelze to vyhodnotit "strojově".
Komentář 72900
Jsem přesvědčen, že jádro tvořivosti (a tím i bohatství) je ve svobodě
Ankapisté často zmiňují svobodu jako nejvyšší hodnotu. Koneckonců i Urzův přístav se jmenuje Svobodný, že? V definicích má Urza svobodu jako první.
Vezměme Urzovu definici svobody (která se moc neliší od ankap mainstreamu jako je Rothbard) a aplikujeme ji do důsledku:
Svoboda (definice)
Svoboda znamená možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu.
Absolutně svobodná společnost je tedy společnost, kde nedochází vůbec k žádnému porušování majetkových práv
Jak taková společnost může vypadat?
1. Nereálná utopie, která lidem přisuzuje vlastnosti, které nemohou mít (všichni jsou poctivci a slušní)
2. Velmi velmi málo reálná dystopie, ale pořád proveditelná (jeden člověk je legitimním vlastníkem všech ostatních a ty drží na celách)
3. Pokud vás napadá třetí (která není kombinací předchozího), pište
Tedy - buď chcete svobodu maximalizovat a pak je jediná reálná možnost jak svobodnou společnost realizovat ta druhá varianta.
Pokud nechcete svobodu maximalizovat (a vybral byste si raději méně svobodnou společnost oproti příkladu č.2), pak tím vlastně říkáte, že raději než absolutní svobodu chcete určitou míru porušování vlastnických práv. Protože jsou to dvě strany jedné osy. Jenže tím pak podkopáváte kořeny celého ankapu, protože to jde proti volnému trhu:
"Let us now consider exchanges on the free market. Such an exchange is voluntarily undertaken by both parties. Therefore, the very fact that an exchange takes place demonstrates that both parties benefit (or more strictly, expect to benefit) from the exchange. The fact that both parties chose the exchange demonstrates that they benefit. The free market is the name for the array of all the voluntary exchanges that take place in the world. Since every exchange demonstrates a unanimity of benefit for both parties concerned, we must conclude that the free market benefits all its participants."
Toward a Reconstruction of Utility and Welfare Economics, Rothbard ([1956] 2011, p. 320)
Trh a volný trh
Trh je ekonomický prostor, ve kterém dochází ke směně statků; volný trh je takový trh, ve kterém nedochází ke státním zásahům (ideálně ani k porušování vlastnických práv, krádežím, loupežím, podvodům a podobně).
https://ankap.urza.cz/definice/
Neviditelná ruka trhu
Metafora vyjadřující, že jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti; důvodem je, že každá dobrovolná směna zvyšuje užitek všech stran této směny.
https://ankap.urza.cz/definice/
Komentář 72910
Komentář 72916
Neřešte, zda k tomu dojde, o tom to není. Navíc pokud vycházím z definice a snažím se najít optimální stav, není mou chybou, že je (podle vás) výsledek extrémní.
Volný trh samozřejmě není bezbřehou svobodou v intuitivním slova smyslu.
Nemíchejme teď mezi to "běžné/intuitivní" definice, držme se těch ankap definicí. "The free market is the name for the array of all the voluntary exchanges that take place in the world."
Podkopáním principu ankapu je, že ty věci položené dohromady nedávají smysl, je to jednoduchá výroková logika:
1.) Jak už jsem psal výše, volný trh je podle Rothbarda(a nejspíš i podle Urzy, akorát ten to má trochu nejasně napsané) definován jako množina všech dobrovolných transakcí
2.) Zároveň víme, že veškeré dobrovolné transakce benefitují obě strany a jsou nejlepší pro blaho společnosti.
3.) Také víme, že k dystopickému stavu(varianta 2) jsme se museli dostat výhradně prostřednictvím dobrovolných transakcí.
Ještě pořád v tom nevidíte ten nesmysl?
Komentář 72926
Ale když bychom si řekli, že tam je ten rozpor, že ten volný trh má produkovat blaho a přitom mnůže potenciálně produkovat i dystopie, tak je stejně otázkou to srovnání rizik a i otázka toho jestli všechny společenské systémy nemají možnost mít žádoucí i méně žádoucí podoby. Teoreticky to otrokářství může být i v demokracii nebo minarchii i v ankapu, když si ho lidé odsouhlasí - u ankapistů s ním prý souhlasí něco kolem deseti procent a protože volnotržní soudy jsou to, co by dělalo právo a k NAPu se blížit můžou jen do určité míry (můj čerstvý poznatek o koncepci decentralizovaného práva v Urzově podání - tedy že NAP nepředurčuje rozhodnutí soudů ale naopak soudy určují právo dle poptávky lidí a NAPu se ta rozhodnutí můžou blížit jen z toho důvodu aby nedocházelo k neustálému vzájemnému narušování pozitivních práv a k neustálé válce agentur) tak díky tomu můžou prý můžou existovat vyjímky z NAPu ( = prosazování pozitivních práv) i v ankapu - demontrováno to bylo na bohulibém případu odebrání týraného zvířete trýzniteli, mohly by se najít i nebohulibé příklady, ale mohlo by to platiti i o tom, že otrokářství by bylo nežádoucí pokud by je společnost nechtěla.
Ona třeba i ta minarchie vlastně neznamená automaticky výhru - vlastně by mohlo jít i o společnost, kde ozbrojená vláda vybírá nějaké základní výpalné, brání své území a jinak lidem do života nezasahuje, takže je tam toho státu poměrně minimum, v porotvání s dneškem. Tedy každý systém by asi mohl mít své temnější tváře. Neberu to jako omlucvu pro chyby ankapu, jen to stavím do nějakého srovnání s dalšími možnostmi.
Komentář 72946
Komentář 72948
Komentář 72929
Komentář 72932
Ale jak jste říkal to, že žádná přísně logicky vystavěná teorie nemůže být úplná a bezesporná zároveň (ty Gödelovy věty), tak je možné, že ankap model postavený z velké části na výrokové logice zde prostě naráží na nějaké takovéto limity platící pro všechny podobně vystavěné systémy. A je pak jen na lidech, posoudit u různých modelů ty rizika, nedostatky i pozitiva a z toho nějak vycházet prři rozhodování, i bez existence něčeho zcela bezchybného.
Komentář 72937
(za předpokladu, že se alespoň trochu shodneme na definici společenského blaha, možná má Urza/Rothbard diametrálně odlišnou představu o společenském blahu).
Komentář 72988
Komentář 73001
Komentář 73004
Komentář 73005
Komentář 73009
Komentář 73011
Neviditelná ruka trhu
Metafora vyjadřující, že jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti; důvodem je, že každá dobrovolná směna zvyšuje užitek všech stran této směny.
https://ankap.urza.cz/definice/
Komentář 73013
Komentář 73014
Nebo myslíte, že pravidlo (jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti, protože každá dobrovolná směna zvyšuje užitek všech stran této směny) není jedním z kořenů ankapu? Tedy že přesvědčení změnit společnost co nejvíce dobrovolnou nevychází z toho, že "každá dobrovolná směna zvyšuje užitek všech stran této směny".
Komentář 73016
od toho, že každá dobrovolná směna na volném trhu vede k blahu společnosti.
To první tvrzení myslím může platit, pokud posuzujeme každou transakci odděleně. To druhé vidím jako sporné, protože jedinec při směně může často řešit v prvním plánu tu jedinou směnu, a k tomu blahu společnosti to vést může i nemusí, v závislosti i na všech ostatních směnách a jejich výsledné kombinaci - protože blaho (stav společnosti) je dáno právě souhrnem všeho dění ve společnosti.
V tomto je myslím ta první část té analogie ("jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti") příliš optymistická a jakožto analogie pokulhává, kor pokud blaho nechceme nějak definovat a počítat, ale bereme ho jako takový intuitivní dojem z celkového vývoje a výsledného stavu.
Zároveň si ale myslím, že při určité kombinaci transakcí je možné se tomu intuitivně danému blahu blížit.
viz ta odpověď v druhém vlákně:
https://stoky.urza.cz/texty/tolerance-sexualnich-mensin-1929#comment73012
K tomu mě pak napadá, že dnes u transakcí mnohem častěji počítáme jen s tím aktuálním benefitem, protože obecné blaho bereme jako politickou věc, která se prvoplánově ovlivňuje přes volby. Ve společnosti bez voleb bude jedinou cestou k ovlivnění společnosti (politiky) právě jen to tržní chování - každodení tržní chování bude současně každodení malou volbou o další možné podobě společnosti. Některými lidmi na trhu to nemusí být vůbec zohledněno, ale byla by to jistá motivace, proč tržní chování upravit tak, aby část profitu byla tvořena nejen aktuálním krátkodobým ziskem, ale i dlouhodobým ovlivňováním společnosti, např. větším důraztem na takové transakce, které podpoří to intuitivní blaho.
Komentář 73034
Ale v textu to vypadá jako implikace, resp. jedno je podáváno jako důvod druhého.
To první tvrzení myslím může platit, pokud posuzujeme každou transakci odděleně. To druhé vidím jako sporné, protože jedinec při směně může často řešit v prvním plánu tu jedinou směnu, a k tomu blahu společnosti to vést může i nemusí, v závislosti i na všech ostatních směnách a jejich výsledné kombinaci - protože blaho (stav společnosti) je dáno právě souhrnem všeho dění ve společnosti.
V tomto je myslím ta první část té analogie ("jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti") příliš optymistická a jakožto analogie pokulhává, kor pokud blaho nechceme nějak definovat a počítat, ale bereme ho jako takový intuitivní dojem z celkového vývoje a výsledného stavu.
Já myslím, že blahem společnosti by mohl být z ankap pohledu myšlen součet užitku jednotlivců v populaci nebo tak něco. Což je právě opět ono - blbě definovaný užitek - Urza vám totiž řekne, že pokud někdo propálí výplatu na automatech, je to v pohodě, protože má vysokou časovou preferenci a radši si užije hned, než aby myslel na budoucnost. Proto i takováto transakce je z pohledu ankapu benefitující pro obě strany. Tedy se zvýšilo blaho, protože majitel forbesu si vydělal a gambler byl chvíli v rauši.
Komentář 73017
Komentář 73021
To že by volnotržní směna vždy měla produkovat společenské blaho je poměrně jednoduché tvrzení, a pokud se mu k tomu podařilo najít teoretickou vyjímku, pak jediná vyjímka by měla stačit k tomu aby vyvrátila jakékoliv pravidlo.
Myslím, ža aaa ale omylem zašel i dál a automaticky zavrhl podobné, ale v principu odlíšné tvrzení, že totiž každá dobrovlná transakce vede k benefitu pro zůčastněné strany. Tohle je ale pravidlo zaměřené jen na jednotlivé oddělené transakce, ne na celou společnost. Pokud by i na ně našel vyjímku a nesouhlasil by ani s tímto pravidlem, pak už by to začalo být docela zajímavé.
Mi z toho zatím plyne, že úspěšně zpochybnil to že, volný trh bude vždy produkovat blaho společnosti (námitka dystopií), ale nezpochybnil to, že by ho produkovat mohl za určitého tržního chování, a ani to že by jednotlivé transakce byly pro zůčastněné vždy benefitem (i když to ke společenskému blahu samo o sobě automaticky nestačí).
Ona ta jeho kritika je pro ankap přínosná v tom smylu, že pokud by lidi nekriticky věřili tomu, že volný trh ve všech svých podobách přinese společenské blaho, pak by si možná nedávali pozor na to, jaké společenské proudy svou směnou podporují a bylo by snadnější dojít k té dystopii, oproti tomu, když si budou té možnosti vědomi, a kromě pozitiv té volné směny budou víc vnímat i její rizika, kterým se je lepší vyhnout.
Komentář 73023
Komentář 73035
Gambler prohraje výplatu na automatech a Urza řekne, že to je v pohodě a že ho nemůžeme soudit, protože má prostě jinou časovou preferenci (myslím že tohle bylo hodně řešeno ve videu s Martinem Rotou).
Tedy z pohledu ankapu se užitek obou stran zvýšil, protože to bylo dobrovolné (gambler si užil a majitel automatu vydělal) a celkové společenské blaho se taky zvýšilo (zvýšil se celkový užitek ve společnosti).
Ano, pak asi je ta teorie bezrozporná, ale já tomu prostě říkám prostě nesmysl (byť byste to vy možná označil jiným termínem), protože někde v kořenech (ať už je to v axiomech praxeologie nebo někde jinde) se definice pojmů natolik rozcházejí z běžným chápáním a naším pozorováním skutečnosti, že je naprosto nepoužitelná.
Komentář 73045
Komentář 73046
Respektive, proc by zrovna tohle mel byt problem, a jine, podobne veci problem nejsou?
Myslim to vazne, v cem presne je problem?
Osobne v tom problem nevidim.
Pokud nekdo chce si kratkodobe uzit a je to pro nej az tak super, tak proc mu to zakazovat. A co se tyce toho, ze utrati penize a pak bude zivorit - no, asi mu to zivoreni za to stoji, protoze kdyby nestalo, tak to proste nebude delat. No, a nastane argument slabou vuli/zavislosti. Osobne jsem videl cloveka, co mu stalo za to se zbavit zavislosti na heroinu. Nechal se privazat k posteli provazama, mel krece, skoro se mu lamaly kosti...Ale stalo mu to z nejakeho duvodu za to s tim prestat. A jsou jini, kterym to za to nestoji. A radsi si uziji heroinu, i kdyz jim to pak prinese mnoho problemu (vcetne rizika smrti).
Osobne jsem proti tomu lidem nejak narizovat, jake riziko uz je pro ne moc velke. Jiste, muzeme na ne ruzne pusobit - muzeme se snazit jim neco vysvetlit, ukazat priklady tech, co spatne dopadli, atd.
No plne chapu, ze oni v tom co delaji maji nejaky pozitek a uzitek, ktery ja nedokazu ocenit.
Btw, jeste by nekdo mohl argumentovat tim, ze nekdo prohraje vsechny penize a tim se "ochudi" a proto je to spatne, protoze se nekdo ochudil a vydelala nejaka "svine". I kdyz to tak nekdo muze z moralniho hlediska brat a nic proti tomu nemam, aby to tak bral, tak nutno rict, ze ciste pragmaticky velmi pravdepodobne "ta svine" ty penize zase nekde utrati a mozna i diky tomu ma ten chudak svoji praci, protoze se ty penize k nemu vrati oklikou (pokud tento je nekde zamestnan / zivi se sam svojiu praci).
Svet je plny lidi, kteri za penize umoznuji jinym lidem zazivat "zazitky", at uz to znamena cokoliv. Kdyz si ja jdu ja nevim, na masaz, tak jsem take prisel o penize, nekdo jiny je ziskal, a kdyz budu chodit na masaz kazdy den, pravdepodobne nebudu mit ani na najem. No a co....je to moje vec, jestli uprednostnim najem, ci masaz...
Ja osobne v tomhle nevidim ani zadny moralni problem.
Komentář 73051
Kdyz si ja jdu ja nevim, na masaz, tak jsem take prisel o penize, nekdo jiny je ziskal, a kdyz budu chodit na masaz kazdy den, pravdepodobne nebudu mit ani na najem. No a co....je to moje vec, jestli uprednostnim najem, ci masaz... Ja osobne v tomhle nevidim ani zadny moralni problem.
- …tak ještě po sté nežádaně poučím o tomhle. Protože tohle můžete říkat ještě tisíc let, a nemůže to nic změnit, protože se to zcela míjí s podstatou problému. Je to jako ta série o sebevraždách na Misesu od Tulefové.
Takže je to takhle: Ano, nebyl by to problém, který by měl řešit stát (morální problém to je každopádně), kdyby z toho tento druh problému neudělali psychiatři. A to relativně nedávno: nejdříve v 17. století. Což udělali tak, že rétoricky přeměnili určité lidi (vytipované jedince nebo celé skupiny osob jako gemblery) z jednajících osob na chorobnými impulsy ovládané organismy.
The profession of psychiatry as a medical specialty rests on the idea of insanity as an illness -- epitomized by the individual beset with "irresistible impulses," which transform him from a responsible moral agent into a "mental patient" not responsible for his behavior.
zde: http://www.szasz.com/mises.html
Dokud se s tímhle nevypořádáte; dokud nebude vymýcena víra, že na koho psychiatr ukáže prstem a řekne "Abrakadabra, známky duševní nemoci", není jednající osobou, ale organismem ovládaným chorobnými impulsy, můžete sebevíc zdůrazňovat, že "v tom nevidíte morální problém", a dosáhnete tak nanejvýš hovna…
Komentář 73057
Ale i tak díky ta tamtu odpověď, líbila se mi.
Komentář 73068
K meritu veci, ak je niekto gambler, ale žije sám a dokáže si udržať mimo gamblingu toľko prostriedkov, aby mu to stačilo na prežitie, tak to nie je nič proti ničomu. Ale typicky taký človek trebárs spôsobuje pád do chudoby aj svojej žene a deťom (t.j. porušuje manželskú zmluvu a implicitný záväzok starať sa o deti), prípadne na pokrytie nákladov svojej závislosti žobre (čím znepríjemňuje život okoliu) alebo aj kradne (priamy útok na vlastníctvo). A to sú veci, ktoré sú väčšinovo považované za nežiaduce, preto spoločnosť proti nim podniká nejaké kroky. Nie je vylúčené, že by sa podobne zachovali voľnotržné súdy, keď už by mohli potierať týranie zvierat ich legitímnymi vlastníkmi, tým skôr toto.
Komentář 73084
Nevidim duvod, proc by to melo vadit komukoliv jinemu nez tem poskozenym.
Jiste, poskozeni mohou podnikat nejake protikroky, ale at si je podnikaji dle jejich nazoru, a pokud ty kroky maji stat nejake penize (ci jine zdroje), necht si tyto naklady nesou sami.
Ostatne, kazdy z nich si to reseni muze vymyslet nejak jinak...
Pokud dotycne "gambler" zacne krast, potom je to jasne, necht je za to potrestan / donucen k nahrade skody a podobne, ve spolupraci s poskozenymi. Pokud ale nekdo bude pracovat, prohraje svoji vyplatu v automatech a manzelka nebude mit na jidlo a podobne....tak at si to s nim resi ta manzelka, imho.
Komentář 73086
Komentář 73088
Komentář 73091
Komentář 73095
Komentář 73089
Trebárs (ale nielen) existuje snaha zločinu predchádzať skôr, než bude páchateľ bez majetku, ktorým by bolo možné okradnutých odškodniť.
A potom existuje mnoho filozofických smerov, ktoré neuznávajú subjektívny úžitok, ale majú na zreteli nejaké "objektívne dobro". A hoci kresťanstvo ako jeden z nich má (minimálne v ČR) slabé zastúpenie v spoločnosti, idea "objektívneho dobra" stále prevažuje. Dokonca aj takí klimatickí aktivisti (väčšina z nich), akokoľvek ich považujem za hlúpych, tomuto princípu veria a za akési objektívne dobro či blaho (podľa ich pohľadu) bojujú. A kým sa neobjaví zjavenie z nebies, ktoré povie, ktorý prístup je ten pravý, nebude existovať tutový argument za jedno či druhé.
Komentář 73096
Je ale otazka, co to presne ten "kolektiv"je.
Z vlastni zkusenosti mam vypozorovano, ze typicky se lide jsou ochotni angazovat v zajmu "male komunity", kde tyhle veci citi velmi silne.
Nejsilneji rodina, samozrejme, a pak nejake blizke okoli... A pak rekneme nejake "zajmove krouzky".
Jezdim na chatu do chatove osady a tam to tak je, respektive bylo, uz to take neni, co byvalo. Tak lide byli ochotni (a stale jeste castecne jsou) i zdarma neco delat pro dobro "celku", to znamena te osady.
Pokud ale pujdeme do vetsich celku, tak mi prijde, ze se zmensuje realna angazovanost, no mozna se zvetsuje takova ta angazovanost "hubou". Lide mluvi o tom, co by bylo potreba, jak by to bylo nejlepsi, ale sami uz nejdou a neudelaji nic konkretniho (mluvim o vetsine, samozrejme budou lide, kteri udelaji).
Stejne to vidim i v te oblasti, o ktere mluvime - a podle me je to tak docla i spravne. Kdyz bude gambler moje partnerka, budu mit maximalni snahu ji pomoci, kdyz to bude kamarad, bude ta snaha jeste porad dost velka, kdyz to bude nekdo me zcela neznamy, bude ta snaha minimalni.
Prijde mi, ze takovy ten "socialisticky pristup" je, ze budeme pristupovat ke vsem stejne. Budu se tedy starat nejen o sebe, ale i o druhe uplne stejne. Protoze ja prece vim, co je nejlepsi pro me, tudiz vim, co je nejlepsi pro vsechny ostatni.
Podle me tohle je neco, co si spousta lidi mysli, i kdyz to takhle nereknou nahlas. Ze oni prece vedi, jak "by to cele melo spravne byt". Myslim, ze to lide ve skutecnosti nevedi a ze z toho pristupu vznika mnoho spatneho.
Komentář 73238
"Anarchokapitalismus spočívá v pravém opaku; lidé si nenechají nikým vládnout, budou svobodní a převezmou zodpovědnost sami za sebe. Takzvaný „prospěch společnosti“ je součtem prospěchu všech jejích členů, který si však každý zajistí nejlépe sám, neboť jen on nejlépe ví, co vlastně chce. Není třeba nikoho, kdo by takové společnosti vládl a komu by mělo domnělé sociální inženýrství sloužit"
To víceméně odpovídá tomu, co jsem říkal a zároveň to vyvrací vaší domněnku, že Urza myslím nikde nedefinuje obecnou souvislost mezi blahem a svobodou. Akorát místo pojmu "blaho" používá pojem "prospěch", ale jsem si praktický jistý, že to lze v tomto případě jsou ty pojmy zaměnitelné.
Komentář 73247
Komentář 73261
Neřeším vaší interpretaci ankapu, ale Urzovu. Pokud máte pocit, že mu křivdím, popište, v čem se ty pojmy v jeho podání liší.
Komentář 73263
Komentář 73268
Komentář 73288
Komentář 73325
Komentář 73330
Komentář 73334
Komentář 72987
Komentář 73250
Já si myslím, že na tyto limity zde v této diskuzi ještě zdaleka nenarážíme. Pokud se někdy podíváte na důkaz těch Gödelových vět (stačí i populárně vyložený) tak zjistíte, že ten nedokázatelný/sporný výrok je naprosto pečlivě zkonstruovaný, zahrnující takové divoké označování dokazatelných výroků pomocí prvočísel atd. (nepamatuji si to přesně, nejsem logik). Prostě je skoro nemožné, aby se na takový i ekvivalentní výrok v rámci nějaké axiomatické teorie vůbec někdo ptal, pokud jeho účelem není právě najít takový výrok. Takže to zhruba znamená: "nemá cenu hledat konzistentní a úplnou axiomatickou teorii, která zahrnuje alespoň aritmetiku přirozených čísel". Což neznamená, že musíme všechny axiomatické teorie vyhodit do koše, nebo prohlásit, že matematika je k ničemu.
Tady narážíme spíše na to, že naše definice pojmů z reálného světa nejsou dokonalé, a nějak definičně uchopit reálný svět je nemožné (narozdíl od ideálního světa matematiky).
Komentář 72938
Komentář 72989
Komentář 73000
V čem je ten příklad extrémní (tím, že je to kraj jedné osy? tím, že se tam dějí extrémní věci z pohledu dnešního života?)
Komentář 73007
Mám pocit, že uvažujete stylem, kdy pokud teorie připouští nějaký nežádoucí stav, je tím pádem nekonzistentní nebo nesmyslná. Podle mne také nějak zvláštně chápete samotná slova smysluplnost a konzistence. Já je chápu jako bezrozpornost. Neumím přesně popsat, co to vlastně děláte, ale mám pocit, že jste do teorie přidal něco, co tam není. Že pak ankapák má nějakou představu a své názory, to je věc jiná. Pak se ale nebavme na úrovni výrokové logiky...
Komentář 72787
Komentář 72790
Komentář 72812
Komentář 72855
Pokud bych měl přistoupit na váš argument, pak tu prakticky každý trollí, vzhledem k tomu, jak se tu lidi chovali např. k Szasziánovi.
Komentář 72897
Komentář 72824
- např. ta potenciální možnost vytvořit v rámci ankapu ty majitelské diktatury založené na vlastnictví území - pokud vím, Urza na ně nemá jinou odpověď než že to sice vzniknout může, ale že mu to nepříjde až tak pravděpodobné a že pravděpodobnější mu příjdou ty příjemnější scénáře. Osobně nedokážu tyto pravděpodobnosti nějak odhadovat, takže si to netroufám posoudit.
Ale kromě toho bodu, který osobně připouštím jako možnou chybu, které další body vidíte pro připomenutí jako nedostatky? A vidíte i nějaká případná pozitiva, když už né ankapu tak třeba cesty k němu která by se zastavila někde napůl cesty u nějaké formy zmenšeného vlivu státu? Např. v které oblasti by vám přišlo případně dobré umožnit vliv státu pozastavit a nechat tu oblast na lidech, pokud nějakou takovou vidíte?
Komentář 72853
Protože není důsledný a představuje si ankap jako komunistit, kteří si představovali svůj vysněný komunismus.
Pokud totiž aplikujete zákony rakouské ekonomie (maximalizace zisku, resp. minimalizace nákladů) na společnost, kde je možné mít otroky (dobrovolně se prodat do otroctví), vyjde vám, že nejnižší náklady (ceteris paribus) budou mít firmy, které mají místo zaměstnanců otroky. Zároveň vám vyjde, že se firmy budou snažit minimalizovat náklady na jednoho získaného otroka. Tedy typicky budou vymýšlet různá schémata, jak je získávat s minimem nákladů. Např. zneužívat závislých na hazardu, drogách, způsobů je spoustu a některé jsme tu už probírali. Tento stav tedy vidím jako nejvíce pravděpodobný z důvodu těch samých zákonitostí, které Urza používá k obhajobě ankapu.
Ale kromě toho bodu, který osobně připouštím jako možnou chybu, které další body vidíte pro připomenutí jako nedostatky?
Třeba redefinice spousty zásadních pojmů, které vytvářejí falešné dojmy. Například svoboda.
Definice z Urzova webu:
Svoboda znamená možnost libovolně nakládat s vlastním majetkem (především pak svým tělem) v případě, že tím nenarušuji majetek někoho jiného bez jeho souhlasu.
-Otrokář se rozhodne svázat svého otroka (kterého legitimně vlastní). Opravdu byste řekl, že ten otrok je stejně svobodný před svázáním a po? Podle definice tomu tak je. Normální lidé ale ten pojem takto nepoužívají.
-Nebo vězeň, který je odsouzen a jde po právu do vězení. Znamená to, že tam jde svobodně?
-Pokud máte na pustém ostrově několik lidí, tak nejvíce svobodná společnost, kterou mohou mít je ta, kdy budou všichni absolutně poctiví a nenásilní (nereálná utopie) nebo ta, kdy jeden člověk (legitimně) vlastní všechny ostatní a drží je na celách (téměr nereálné, ale může se to stát). Proč tedy o takovou společnost neusilovat?
Běžný člověk pojem svoboda takto nepoužívá.
A vidíte i nějaká případná pozitiva, když už né ankapu tak třeba cesty k němu která by se zastavila někde napůl cesty u nějaké formy zmenšeného vlivu státu? Např. v které oblasti by vám přišlo případně dobré umožnit vliv státu pozastavit a nechat tu oblast na lidech, pokud nějakou takovou vidíte?
Jsem zastánce minimálního státu, takže téměř všechny. Ale to už jsem byl i předtím, než jsem slyšel o ankapu. Dokonce jsem se pak jeden čas za anarchokapitalistu považoval, než jsem ty věci začal zkoumat více do hloubky.
Komentář 72857
1. Zákony rakouské ekonomie nejsou maximalizace zisku, ale užitku - to může být sakra rozdíl! :) je Vaší nejvyšší prioritou zisk - nebo životní spokojenost?
2. Hrozně by mě zajímalo jak by šlo pracovně "zneužívat závislých na hazardu" - a ještě více mě zajímá jak by šlo pracovně zneužívat lidí "na drogách" :) ... Stál byste o takové zaměstnance / otroky? :)
3. Proč by na pustém ostrově mělo platit, že lidé budou "absolutně poctiví a nenásilní"? Zřejmě budou mít především společný zájem, tj: "držet za jeden provaz v rámci přežití"... násilní budou v případech lovu, kdy bude potřeba ulovit zvíře a najíst se...
Komentář 72859
Mám pocit, že tie urzovské utópie akosi podsúvajú, že interakcie v ankape budú predovšetkým medzi individuálnymi ľuďmi, ale to zjavne nebude pravda, lebo čokoľvek zložitejšie musí byť beztak realizované nejako kolektívne (a minimálne pre tie slávne "bezpečnostné agentúry" sa to ani nepopiera).
Komentář 72862
Komentář 72860
2. Můžete vzít např. gamblera co hraje automaty, má dluhy a dát mu možnost, že ty peníze může vyhrát zpátky (a pokud nevyhraje, půjde do otroctví), nebo něco takového. Z ekonomického hlediska bych o ně určitě stál.
3. Pokud chcete mít nejsvobodnější možnou společnost (podle té definice), pak ti lidé musí být "absolutně poctiví a nenásilní", nebo ta druhá varianta. V tom co píšete vy určitě časem dojde k narušení něčích majetkových práv.
Komentář 72861
2. Nedovedu si představit nikoho, kdo by stál o zaměstnance "závislého" na drogách nebo hrách... Racionálně uvažující člověk by se jim vyhnul obloukem a hledal by si někoho se skutečným zájmem o práci, ne trosku...
3. Věřím ve společný zájem. Na pustém ostrově je celkem jasný... = spojit síly a přežít. Ale jinak v každé společnosti občas dochází "k narušení něčích majetkových práv", to máte samozřejmě pravdu. Velmi špatně je na tom například demokracie.
Komentář 72873
Alebo trebárs na stavbu domu, ak to berieš od základných prírodných surovín? Dnes teda pár živnostníkov postaví aj celý dom, ale majú k dispozícii brutálne zložité polotovary (cement - cementáreň je slušne veľká fabrika, a zožerie kopec energie, teda k tomu treba elektráreň, tá je tiež zložitá ako prasa, na stavebné železo treba najprv vyťažiť rudu, vyrobiť železo, to je ešte väčšia továreň - pár živnostníkov zvládne nanajvýš tak pudlovaciu pec, takže zabudni na akúkoľvek oceľ; vyrobiť všetko na elektroinštaláciu, plynový kotol či tepelné čerpadlo - to už ani nehovorím. Možno tak tehly a škridle by sa v štandarde roku 1930 dali vypáliť aj v malom a drevo na malej živnostníckej píle tiež). Bez nich urobíš nanajvýš dom, aké sa stavali pred sto rokmi, to má byť tá konkurencieschopnosť?
Dnes to možno tak vyzerá, že by živnostníci mohli na voľnejšom trhu pružnejšie konkurovať, ale to je len preto, že je za nimi zložitá infraštruktúra, ktorá sa prehliada a ktorá sa bez koncentrácie kapitálu vybudovať a prevádzkovať nedá z technických, nie politických dôvodov.
Komentář 72879
Komentář 72882
Mega velká společnost vlatnící otroky bude levnější, než mega velká společnost se zaměstnanci.
Malý živnostník vlastnící otroky bude levnejší, než malý živnostník se zaměstnanci nebo pracující úplně sám.
2. Já nemluvil o zaměstnancích, ale otrocích. Někoho, koho můžete držet na cele v odvykačce, mučit, fyzicky trestat, nebo naopak třeba motivovat tím, že za dobrou práci mu propůjčíte televizi, zlepšíte bydlení či dovolíte vídat se s jinou otrokyní, za dlouhá léta dobré práci mu povolíte i pohlavní styk nebo možnost mít děti. Toto vše je V SOULADU s NAPem a svobodnou společností.
3. V každé nedochází. V tom mém příkladu s otrokářem, který vlastní otroky a drží je na celách nedochází k porušení ničích majetkových práv. Tedy je to nejvíce svobodná společnost, kterou si lze představit (protože svoboda podle Urzy je o míře narušování majetkových práv). Společný zájem s tím nesouvisí. Bavím se o tom, jak má Urza definovanou svobodu a jak podle ní vychází nejsvobodnější společnost, kterou si lze představit.
Komentář 72886
Komentář 72889
Komentář 72890
Komentář 72893
Komentář 72930
Komentář 72940
Komentář 72944
Komentář 72945
Komentář 72947
Komentář 72950
Komentář 72951
Komentář 72952
Komentář 72953
Komentář 72954
Komentář 72955
Komentář 72956
Komentář 72958
"Já nemluvil o zaměstnancích, ale otrocích. Někoho, koho můžete držet na cele v odvykačce, mučit, fyzicky trestat, nebo naopak třeba motivovat tím, že za dobrou práci mu propůjčíte televizi, zlepšíte bydlení či dovolíte vídat se s jinou otrokyní, za dlouhá léta dobré práci mu povolíte i pohlavní styk nebo možnost mít děti. Toto vše je V SOULADU s NAPem a svobodnou společností."
No to je ideální podhoubí pro podporu kreativity - vskutku :) Takovej člověk se bude nejspíš jen klepat a myslet na to, až si večer "užije" s další otrokyní, jestli se toho večera dožije... :)
Komentář 72960
Komentář 72961
Komentář 72963
Komentář 72964
Komentář 72967
Proč by to mělo vadit běžným lidem - bavíme se o svobodné (NAPovské) společnosti, ve které je v pořádku se do otroctví prodat. Pokud by to lidem hodně vadilo, pak se do stavu svobodné společnosti pravděpodobně ani nedostaneme. Prostě buď mohu libovolně nakládat se svým tělem (a pak ho mohu i prodat) a nebo ne (ale pak nebude napovský ankap).
Komentář 72968
Běžným lidem by to velmi pravděpodobně přišlo divné - firma s otroky - zejména pokud by otroci vykazovali známky toho, že jsou v "zoufalé situaci", tedy, že jsou v pasti...
U takové firmy bych si nic nekoupila.
Komentář 72972
Komentář 72974
Jinak dětská práce je úplně jiné téma :) Když jsem byla malá, hrozně jsem toužila už mít možnost také pracovat za mzdu a mít o to větší svobodu! Nedostávala jsem totiž žádné kapesné a cítila jsem se tak trochu jako otrok svých rodičů :)
Komentář 72999
Komentář 72973
Ja jsem trebas zastance moznosti se dobrovolne klidne prodat do otroctvi, ale vadila by mi firma, ktera pouziva otroky a tak bych se snazil si od ni nic moc nekupovat :-D
Komentář 72965
Různé typy lidé se asi i dají různě blbě nebo dobře zotročit, někdo by raději umřel na útěku, jiný to zkousne.
Komentář 72966
Komentář 72969
A jinak ano, znám jednoho černocha, který zažil segregaci (je mu cca 80 let), četl mnoho o dějinách otroctví, a řekne mi, že to vlastně bylo docela dobré ( ve stylu že i otroci měli peníze jako motivaci, v menších rodinách byli prakticky členy rodiny, ve větších celcích mohli kariérně postouupit a našetřit si), popisuje to asi jako v té době tady panující nevolnictví, ale dává tomu vesměs pozitivní znaménko, nebo alespoň ne úplně negativní. Takže některé typy to asi přijmou lépe.
Komentář 72970
Komentář 72971
Komentář 72979
Komentář 72980
Komentář 72983
Komentář 72957
Komentář 72959
Komentář 72962
Komentář 72931
Jo, otroci mohou vykonavat nejakou extremne jednoduchou praci, ale pokud je potreba nejaka zasadni kvalifikace a kompetence...tak tam otroky nelze pouzit.
A firmu, zamestnavajici 10000 otroku prevalcuje firma, ktera vyuzije technologii, ktera nhradi tuto praci 100 lidma, obsluhujicima stroje.
V dnesni dobe jsou otroci dost dobre k nicemu.
Komentář 72934
Komentář 72872
U toho otrokářství je to možné, že by o to společnosti usilovaly, ale napadá me k tomu jedna věc - zrušení nevolnictví údajně proběhlo kvůli větší efektivitě - tedy šlechta si všimla, že pokud člověk pracuje na panském, pracuje výrazně pomaleji než když po robotě pracuje na svém (pro sebe) což údajně mělo vést k taktice zrušit poddanství, zavést možnost osobního vlastnictví, ale vyírat od lidí tu produktivitu formou poplatku. Nevím, jestli jde o reálný příběh, ale dával by smysl i z pohledu toho otrokářství, kdy otroky je nutné krmit a udržovat a taky dozorovat(alespoň v základu), zatímco formálně svobodní lidé si toto zařizují sami, pokud jim k tomu přežití dáme prostředky, které by otrokář i tak musel vynaložit (ani otrok není zadarmo). A otrok si sice nemůže říct o vyšší mzdu, ale zároveň není motivován k vyššímu výkonu jinak než trestem. Je otázka, jestli je tedy tento systém až tak výhodný. Kor když uvážíme ducha doby - např. robotizaci, která by možná nakonec byla levnější než otroci, protože roboty není třeba popohánět a trestat.
Neberu to jako vyvrácení námitky s otrokářstvím, protože i já o ní uvažuju, ale spíš se nad tím snažím přemýšlet i z jiného úhlu pohledu.
U těch definic chápu, že je blbé když se to chápání třeba svobody dostává do protikladu s běžným chápáním, v některých situacích. Ale zas mám pochopení i pro Urzu v tom smyslu, že jinak jsou ty pojmy jako svoboda používány strašně neurčitě a pro jeho typ myšlení i pro nějakou přesnější domluvu je to neurčité používání k ničemu. A těžko říct, jestli je Urza natolik vychytralý, že s tím pojmem svoboda (který podprahově budí příjemné emoce) operuje schválně tak, aby ten pojem svoboda byl v některých situacích matoucí pro běžné chápání, nebo jestli je to jen vedlejší produkt jeho snahy o přesnost. K tomu otroku - z pohledu ankapu asi otrok svobodný není, protože žádné vlastnictví nemá, ale je pravda, že se pak už nedá škálovat ta jeho svoboda před a po svázání. Proč neusilovat o nějakou společnost která je z ankap definice svobodná (ti otroci v celách) ale lidsky blbá? - řekl bych proto, že svoboda není jediným kritériem toho k čemu svěřovat, kor pokud jsme si vědomí limitů této její definice.
Mi ty výhrady příjdou vesměs dobré, už jsem zapomněl které všechny to byly, a jestli jste tady na ně nedostal za nějakou dobu uspokojivou odpověď, tak ty pochybnosti o ankapu chápu. Je možné že jsou to reálné bezpečnostní díry nebo nedomyšlenosti ankapu. U těch definic se to dá překousnout, protože jde jen o slova, ale ty věcně blbé scénáře jsou víc na zváženou.
Komentář 72884
Dnes už jsme úplně jinde. Jeden zaměstnanec stojí firmu tolik, kolik si vydělá. Tedy průměrný náklad na zaměstnance v ČR za jeden měsíc je +- 38 000 Kč (možná i víc - nevím, jak přesně funguje superhrubá mzda). Otrok by podle mého názoru byl výrazně levnější. Pracovat samozřejmě bude více a efektivněji, 14 hodin denně a 7 dní v týdnu. Efektivitu zajistíte tím, že za dobré pracovní výsledky dostane korporátní kredity a bude si moci koupit pár hodin volna, o něco lepší jídlo nebo bydlení, více zábavních pořadů v televizi (kde normálně běží akorát indoktrinace a televize nejde vypnout:), sociální kontakt s ostatními otroky, pohlavní styk, možnost mít děti, atd... Dobří otroci budou prezentování ostatním, aby to pomohlo v motivaci. Myslím, že bych v tomto systému dokázal člověka dostat k o dost lepším pracovní výsledkům než v normální firmě a to navíc budu mít za zadkem tým sociálních inženýrů, kteří mi ty schémata pomohou vymyslet.
řekl bych proto, že svoboda není jediným kritériem toho k čemu svěřovat, kor pokud jsme si vědomí limitů této její definice.
Tím by vlastně ale ankapisté nebyli pro maximální svobodu/dobrovolnost - pokud chcete zvyšovat nějakou jinou vlastnost na úkor svobody. To vnímám jako velký rozpor někde u jádra. Pak bych potřeboval vědět více, co a proč chtějí maximalizovat na úkor svobody/dobrovolnosti a podle mě by to nasekalo řadu dalších problémů. Zatím jsem to bral tak, že vlastnost "svoboda/dobrovolnost" má být maximalizována, ale možná to jen chápu špatně a rád se dovzdělám, pokud máte nějaký zajímavý link.
Komentář 72892
S tou svobodou to vidím tak, že těch variant ankapu může být mnoho a ankapisti asi nebudou chtít směřovat k té variantě, kde by byli svázáni do kozelce jedním otrokářem, jen proto, že by tato varianta byla definičně nejsvobodnější. Myslím že budou upřednosňovat společnost s menším definičním množstvím svobody, kde budou hrozit nějaké krádeže, případně i boje agentur, ale kde už bude možné mít tu plnou suverenitu nad vlastnictvím oproti dnešní situaci a patrně i větší míra decentralizace. Jen odhad.
Komentář 72903
Komentář 72917
Podobně i u pro mě běžného typu chápání svobody v obecném slova smyslu, má člověk nějaké povinnosti, ke kterým se zavázal, a z nějakého důvodu si neřekne, že by se na ty závazky vykašlal a osvobodil se od nich, třeba protože by mu nedodržení slova přišlo blbé, třeba z hlediska svědomí, takže ani tuhle svobodu od něčeho nechci maximalizovat na svobodu od všeho - těď mluvím o té svobodě jak ji chápu intuitivně, né definičně.
Komentář 72943
Komentář 72949
V nějakém rovnoměrnějším rozložení vlastnictví by to asi mohlo být přijatelné, při nějakém mezimodelu, kde lidé mají nějaké alespoň trochu srovnatelné vlastnictví, mají hlavně to sebevlastnictví (nejsou těmi otroky) a pak jsou někteří, kteří mají výrazně víc, ale zase né tolik, aby se dostali do pozice kdy by začali i čistě jen ekonomickým tlakem určovat přiliš silně pravidla společnosti a využívat je pro své další posílení (cesta k té dystopii). Na druhou stranu vlastnictví je v dsané společnosti klíčovou složkou moci, takže lidé místo voleb řeší to, kdo má jakou vlastnickou moc, a snaží se v ramci uchování společenské stability podpořit spíš nějakou vyváženost, než centralizaci moci, která by pak nabírala na obrátkách. Zní to jako potenciálně nestabilní systém, ale je otázkou, zda i ostatní systémy nejsou dlouhodobě proměnlivé a můžou jít taky k něčemu nepříjemnému.
Pro mě ale do toho hází další otazníky ten nově objevený předpoklad tvorby práva v ankapu, o terém už jsem psal jinde - tedy to že to právo bude tvořeno ne na základě jednotného NAP mustru, ale na základě decentralizovaných soudů, iu kterých se pouze předpokládá, že by se snažily o sjednocování práva směrem k NAPu, a to třeba jen do určité míry, podle nálad ve společnosti.
Dává to i určitou teoretickou možnost nejen zneužití soudu, ale spíš toho, že pokud by se v ankapu ukázaly nějaké pro většinu nepřijatelné jevy, pak by bylo i z hlediska Urzova pohledu možné, aby i někteří soudci rozhodli dejme tomu ve prospěch pozitivních práv, které by měly tyto nepříjemné jevy eliminovat. Vlastně to je z mého pohledu náznak toho, jak by se ankap mohl zpětně redukovat v nějakou formu minimálního státu, pokud by se ukázal jako nežádoucí ve své plně NAPovské podobě. A nebo jsou to otevřená vrátka pro nějakou formu revoluce v rámci ankapu, která by bxyla vedená proti nějakým nežádoucím jevům, pokud by se protistrana těm soudům které mají omezit pozitivní práva nepodřídila.
Pro mě z toho ve finále plyne zdůraznění toho, že i ankap bude vlastně určován v pozadí tím zákonem silnější společenské síly. A pro širší a méně majtnou populaci by se tedy vyplatilo pokud by vůbec chtěly ankap usilovat a udržvat jen o ty modely ankapu, kde by mohli být dostatečně silní i oni (v nějaké spolupráci) a ve kterých by mohli plněji těžit z daného odstátněného společenského uspořádání. Představit si ty modely dokážu, hůř jejich udržitelnost a mnohem hůř jejich dosažitelnost.
Odkaz na to video o právu, ze kterého mi plyne nadřazenost soudců a poptávky nad NAPem:
https://www.youtube.com/watch?v=pKdc8-Bwp8Y
Komentář 72998
1. Z každé dobrovolné transakce benefitují obě strany (jinak by s transakcí nesouhlasily).
2. Proto je žádoucí, aby společnost fungovala na principu dobrovolnosti a bylo co nejméně zásahů do majetkových práv.
Pokud ale dojdete k tomu, že to první nefunguje pro každý případ (viz to co jsem pod tímto článkem argumentoval), pak už neplatí ani to druhé.
Problém je, že pak o té svobodě jako vlastnosti toho nevíme mnoho. Ano, můžete pak psát věci jako to, jak by to asi mohlo fungovat, co by chtěli lidé, ale to se dostáváme od teorie k praxi a to IMO není dobré, pokud vám nefunguje ta teorie, co je za tím schovaná. Můžeme se asi bavit o tom, jak by to fungovalo, ale protože nemáme prakticky žádnou předchozí zkušenost s tou svobodou, jak jí definuje Urza, tak je to reálně spíš věštění budoucnosti, protože vám nefunguje ta podkladová teorie.
Komentář 73010
Jako že si představíme i nějaké krajní benefitování typu volím volbu mezi smrtí hladem a nuznou prací za hrst rýže, tak ten kdo chce přežít benefituju z té hrsti rýže, ale přesto ta společnosdt nemusí být díky tomu krásná na pohled. Tedy že i samé benefitující oerace mohou nakonec posilovat především jednu stranu, která benefituje nejčastěji, a to natolik, že upevňuje častost svého benefituvání, a také posiluje míru svého benefitování - tedy že cena za jeji pomoc (za tu pomyslnou hrst rýže) bude stále vyšší, protože díky ekonomické síle bude mít prostředky k potlačení konkurence tržními metodami.
Pak by totiž bod 1 nemusel být zavrhnut jako neplatný, pouze by se blaho z dobrovolné operace ukázalo jako nedostatečné kritérium pro to soudit, že společnost vzniklá takto dobrovolnými směnami bude automaticky optimální podle našich představ.
Ale zároveň by tam stále byla možnost, že při jiné kombinaci dobrovolných transakcí by třeba ta polarita jedné velké strany vzniknout nemusela a společnost by se tomu optimu které chceme přiblížila více (byla by více silově a majetkově multipolární).
To by ale benefitující strany musely při transakcích poměrně vědomě počítat nejen s aktuálním krátkodobým benefitem, ale i s tím, že svými transakcemi dlouhodobě tvarují podobu společnosti a podle toho podporovat spíš ty slabší nebo prostě ty víc žádoucí složky v dané společnosti (tedy i když bych dejme tomu aktuálně víc vydělal z obchodu se velmi silným partnerem, tak ho tím obchodem do budoucna nechci ještě víc posílit a raději se spojím s někým slabším, kdo ale tak bude růst - to že poroste ten malý pak počítám jako část mého benefitu z dané transakce, který přičítám k tomu aktuálnímu i když menším výdělku)
Komentář 73012
A nemůže u toho bodu 1. platit, že obě strany z toho benefitují, ale přesto může vést v konečném důsledku více dobrovolných transakcí i do situace, kdy z toho nakonec je ta dystopie?
Jako že si představíme i nějaké krajní benefitování typu volím volbu mezi smrtí hladem a nuznou prací za hrst rýže, tak ten kdo chce přežít benefituju z té hrsti rýže, ale přesto ta společnost nemusí být díky tomu krásná na pohled. Tedy že i samé benefitující transakce mohou nakonec posilovat především jednu stranu, která benefituje nejčastěji, a to natolik, že upevňuje četnost svého benefituvání, a také posiluje míru svého benefitování v proporci k benefitu protistrany - tedy že cena za jeji pomoc (za tu pomyslnou hrst rýže) bude pro protistrany stále vyšší, protože díky ekonomické síle bude mít prostředky k potlačení konkurence tržními metodami.
Pak by totiž bod 1 nemusel být zavrhnut jako neplatný, pouze by se blaho z dobrovolné operace ukázalo jako nedostatečné kritérium pro to soudit, že společnost vzniklá takto dobrovolnými směnami bude automaticky optimální podle našich představ.
Ale zároveň by tam stále byla možnost, že při jiné kombinaci dobrovolných transakcí by třeba ta polarita jedné velké strany vzniknout nemusela a společnost by se tomu optimu, které chceme, přiblížila více (byla by více silově a majetkově multipolární).
To by ale benefitující strany musely při transakcích poměrně vědomě počítat nejen s aktuálním krátkodobým benefitem, ale i s tím, že svými transakcemi dlouhodobě tvarují podobu společnosti a podle toho podporovat spíš ty slabší nebo prostě ty víc žádoucí složky v dané společnosti (tedy i když bych dejme tomu aktuálně víc vydělal z obchodu se velmi silným partnerem, tak ho tím obchodem do budoucna nechci ještě víc posílit a raději se spojím s někým slabším, kdo ale tak bude růst - to že poroste ten malý pak počítám jako část mého benefitu z dané transakce, který přičítám k tomu aktuálnímu i když menším výdělku)
Komentář 73032
Nemůže, resp. může :) Jde o to, jak to berete: ankapisté berou IMO benefitování jako užitek, tedy více dobrovolných transakcí vede k tomu, že se užitek každého jedince vždy zvyšuje, v kontrastu s tím příkladem pak zjistíme, že asi špatně nadefinovali užitek, když to může házet takovéto dystopické stavy. Tedy ten užitek v té dystopii je nejvyšší. A že když ankapisté mluví o užitku, je to prostě něco jiného, než si pod tím běžný člověk představí a ne nutně to musí být nějaká kladná hodnota, ačkoliv se ten pojem podle názvu tak tváří.
Tedy že i samé benefitující transakce mohou nakonec posilovat především jednu stranu, která benefituje nejčastěji, a to natolik, že upevňuje četnost svého benefituvání, a také posiluje míru svého benefitování v proporci k benefitu protistrany - tedy že cena za jeji pomoc (za tu pomyslnou hrst rýže) bude pro protistrany stále vyšší, protože díky ekonomické síle bude mít prostředky k potlačení konkurence tržními metodami.
Ano, to je pravda.
Pak by totiž bod 1 nemusel být zavrhnut jako neplatný, pouze by se blaho z dobrovolné operace ukázalo jako nedostatečné kritérium pro to soudit, že společnost vzniklá takto dobrovolnými směnami bude automaticky optimální podle našich představ.
To je právě ono. Že ten pojem užitek vlastní vůbec nemusí souviset s blahem.
Ale zároveň by tam stále byla možnost, že při jiné kombinaci dobrovolných transakcí by třeba ta polarita jedné velké strany vzniknout nemusela a společnost by se tomu optimu, které chceme, přiblížila více (byla by více silově a majetkově multipolární).
To už je vlastně argument pro minarchii, protože pokud je žádoucí pouze určitá kombinace dobrovolných transakcí a některé jsou nežádoucí, lze jim zabránit pouze silou (nebo předpokládat, že se všichni stanou osvícenými a začnou se chovat ideálně, ale pak je celkem jedno, jaký systém máme). Navíc podle mě úplně nevíme, jaká kombinace těch transakcí je žádoucí a jaká ne.
Komentář 73040
K tomu předchozímu jen doplním, že to vidím tak, že ty užitky z jednotlivých transakcí se dle mého soudu nesčítají, aby pak tvořily ten velký společenský užitek (blaho), ale různě kombinují (viz to že celkově může nejvíc sílit ta jedna strana s nejvíce trasnsakcemi), což může právě nakonec umožnit tu dystopii. Je možné, že ten kdo formuloval tu alegotii o volné ruce trhu prostě (mylně?) předpokládal, že se ty užitky budou sčítat a tím to blaho (něco jako všeobecný velký užitek) bude vznikat zcela nevyhnutelně (a nebo měl tu nějakou pro nás zvláštní představu toho blaha).
Komentář 73041
Takový argument lze použít prakticky pro jakékoliv společenské zřízení, proto není moc silný.
K tomu předchozímu jen doplním, že to vidím tak, že ty užitky z jednotlivých transakcí se dle mého soudu nesčítají, aby pak tvořily ten velký společenský užitek (blaho), ale různě kombinují (viz to že celkově může nejvíc sílit ta jedna strana s nejvíce trasnsakcemi), což může právě nakonec umožnit tu dystopii. Je možné, že ten kdo formuloval tu alegotii o volné ruce trhu prostě (mylně?) předpokládal, že se ty užitky budou sčítat a tím to blaho (něco jako všeobecný velký užitek) bude vznikat zcela nevyhnutelně (a nebo měl tu nějakou pro nás zvláštní představu toho blaha).
On to asi není součet, jako spíš že ve společnosti s vyšším blahem má každý člověk stejný nebo větší kumulovaný užitek oproti společnosti s nižším blahem. Tím kombinováním se snažíte dostat blíže ke skutečnému světu, ale nemyslím, že by to takto ankapisté (Urzovy/Rothbardovy školy) brali. Pak byste totiž nemohl říct, že státní/nevolnotržní zásahy jsou vždy špatné.
Komentář 73042
Jestli má člověk nějakou osobní vizi, jak by společnost měla vypadat, pak může dojít k tomu, že i nějaká třeba malá regulace by k té společnosti mohla vést a nebyla by špatná (z hlediska jeho vize). Ono je zajímavé, že určité teto druhy regulací připouští i Urza, i když paradoxně v úplně společensky nevýznamných situacích jako je týrání zvířat. Myslím že z hlediska ankapu by stát byl vlastně agenturou, která zajišťuje i pozitivní práva (na úkor jiných) a Urza připouští, že pokud by byla společenská poptávka po nějakém pozitivním právu, je možné, že by ho soudci a agentury plnily (aplikuje to na odebírání zvířat trýznitelům). Totéž by ale šlo aplikovat i na odebírání majetku boháčům (pokud by tito neměli silnější agenturu). A tím by při společenské poptávce nakonec mohlo teoreticky dojít k jakémusi zpětnému chodu z ankapu zpět do minarchie, nebo ještě dál.
Mi osobně není NAP natolik svatý, abych ho viděl jako něco, podle čeho by se mělo vše řidit i v některých krajních případech. Spíš mi příjde jako rozumný princip v situacích, které jsou vesměs silově vyvážené. Toho vyvážení je asi možné dosahovat nějakou regulací typu stát (třeba ta minarchie), nebo živelnější akcí typu hromadné nestátní narušení NAPu a asi bych nemohl říct, že v určitou situaci by mi obojí přišlo špatné, ale i tyto věci mají zase své háčky. Slušným ideálem by tak byl i ten ankap tvořený těmi obezřetnými lidmi a (politicky) uvědomělými spotřebiteli :) kteří udržují rovnováhu společnosti.
..........................................................
Ještě odpovím na něco z druhého vlakna:
https://stoky.urza.cz/texty/tolerance-sexualnich-mensin-1929#comment73034
Ten gembler je zajímavý příklad - myslm že tam může platit to, že on i majitel automatu z toho můžou mít užitek (ten hráčský rauš a ten profit), i když u toho hráče je to holt ten dost subjektivní užitek.
Ale ten hráčův užitek raušem nepovede k tomu blahu, minimálně né k tomu jak my si ho představujeme, ale naopak může tu společnost formovat zrovna k centralizaci moci, případně i k té dystopii.
Tu základní část metafory (každá dobrovolná směna zvyšuje užitek všech stran této směny) to ale myslím nevyvrací, pokud to hodnotíme jen v rámci té jednotlivé transakce a v rámci toho subjektivního užitku. Spíš mi připadá, že z té jedné části metafory nutně neplyne ta druhá: jedinec sledující své sobecké zájmy tímto jednáním na volném trhu zároveň dělá to nejlepší pro blaho celé společnosti. Buď nechápu ten kumulativní užitek (tvořící blaho), nebo se s ním nestotožňuju jako s funkční ideou.
Komentář 73235
Ano, i já věřím v to, že by to takto nějak mohlo být. Ale pak mi už celý ankap nedává smysl, protože pokud připustíme, že by se svobodná společnost mohla dostat do podobné formy, jako máme dnes (akorát by to bylo v souladu s NAPem), opravdu pak dává smysl delegitimizovat současný stav jen kvůli tomu, že se věci nestaly podle nějakého algoritm (NAP), který si uměle vymyslelo pár lidí? Jinak řečeno, není dnešní stav věcí důsledkem toho, že to tak lidé +- chtěli (místo udávaného útlaku státy)?
K tomu druhému. Našel jsem to teď v Urzově knize a je to tak, jak jsem přepokládal (akorát místo slova "užitek" nebo "blaho" používá slovo "prospěch", ale podle mě v tom nebude mít zásadní definiční rozdíl):
Anarchokapitalismus spočívá v pravém opaku; lidé si nenechají nikým vládnout, budou svobodní a převezmou zodpovědnost sami za sebe. Takzvaný „prospěch společnosti“ je součtem prospěchu všech jejích členů, který si však každý zajistí nejlépe sám, neboť jen on nejlépe ví, co vlastně chce. Není třeba nikoho, kdo by takové společnosti vládl a komu by mělo domnělé sociální inženýrství sloužit
Komentář 73260
Kdyby se v takové případné budoucnosti ukázalo, že ta minarchizace společnosti byla k prospěchu, a že společnost chce jít až k ankapu, tak možné to teoreticky je, ale to už by stejně vyhodnocovaly jiné generace podle současného stavu té budoucí společnosti.
Nedávno jsem slyšel citát Junga zhruba ve smyslu: "ideál je dobrý jako ukazatel cesty, ale nešťastný reálně dosažený stav"... a ankap bylo to první, na co jsem si v té souvislosti vzpomněl.
Souhlasím s tím, že dnešní stav věcí lidé většinově chtějí. A prakticky má smysl přemýšlet o nějakém blížení se k NAPu (nemyslím ani jeho úplné naplnění) asi jen ve chvíli kdy by to přineslo nějaké praktické posuny oproti současnosti (např. horší možnost vyvlastňování pozemků, větší suverenitu vlastníků, menší zásahy zákonů do života lidí atd.), což je opět jen určitá možnost inspirace, proveditelná za přadpokladu že o to bude společnost stát.
Ta delegetimizace současného stavu u mě nevychází až tak z ankapu, ale spíš z osobního pohledu na společnost, kdy se mi nezdá, že by stát reálně měl za hlavní cíl plnit i ty funkce, které deklaruje že má primárně naplňovat. Určitě nějaké funkce plní, ale příjde mi to spíš jako taková druhotná úlitba lidem a né jako jeho hlavní funkce - tu bohužel vidím spíš v tom ovládání lidí a jejich zneužívání a ve zvýhodňování skupin, které jsou si schopné skrze stát a vliv na jeho zákony zvýšit svůj užitek. I když většině lidí zdá se ty úlitby příjdou jako dostatečná kompenzace a jsou s daným stavem vesměs spokojení a maximálně řeší nějaké z mého pohledu kosmetické úpravy. Reálně se ale myslím daná situace nedá řešit na rovině kolektivní (neexistuje řešení které by bylo přijatelné pro všechny), ale jen na rovině individuální (každý stojí před výzvou si danou situaci vyrovnat podle svých možností). Ankap je tak pro mě spíš tím případným hypotetickým ukazatelem a často i jen takovým kuriózním myšlenkovým cvičením.
..............................................
Jestli Urza ten obecný prospěch bere jako ten součet malých prospěchů, pak je to asi poměrně dobře napadnutelné tím, že ten součet může znamenat i extrémně nerovnoměrné rozložení prospechu. Je to trochu jako ten příklad s kuřetem, ze kterého v průměru dva lidé snědí polovinu i pokud jeden z nich nesní nic a druhý celé.
Komentář 72896
Komentář 72901
Komentář 72912
Komentář 72918
Komentář 72986
1/ Teorie ankapu spory neobsahuje (je konzistentní)
2/ Teorie ankapu je neúplná (právě aby se zabránilo sporům)
3/ Teorie ankapu nezaručuje "dobrý" výsledek, ve smyslu zaručeného veřejného blaha
Komentář 73002
Buď ta teorie obsahuje spory a pak je nekonsistentní, nebo ty pojmy jako "blaho" označují něco opravdu úplně jiného, než jak se používají dnes. V obou případech to tu teorii diskvalifikuje.
Komentář 73003
Správně jste podle mne usoudil, že buď blaho (a upřesněme, že veřejné blaho) buď označuje něco jiného, než jak se běžně používá nebo by byla teorie nekonzistentní. Konečně se ale někam dostáváme, protože já si myslím, že ankapisté s takovým pojmem vůbec neoperují a proto ta teorie není nekonzistentní. Ale rozhodně je neúplná. Ale nikdo ji za úplnou nevydává. Kdežto jiné teorie (třeba i Ústava je daleko úplnější, avšak nekonzistentní). Nebo můžeme vágně říkat, že ponecháváme prostor k interpretaci.
Komentář 73006
Pokud jsem říkal, že je ta teorie nekonsistentní, pak je to proto, že jsem nepředpokládal, že by Urza myslel veřejným blahem něco diametrálně odlišného od běžného chápání toho pojmu.
Pokud mi někdo řekne, že "vlak je rovnoběžník", také budu říkat, že to nedává smysl, než aby mě napadlo to, že ten člověk pojmem "vlak" označuje "čtverec".
Komentář 73008
Komentář 73018
Komentář 73019
Komentář 73020
Ide tu o filozofické základy tej teórie, ktorej prednosťou podľa Urzu je to, že je konzistentná. Čo tam mám zle? Nie je tá transakcia dobrovoľná (v zmysle, ako toto slovo používa Urza) alebo azda úžitok z tej transakcie (v zmysle Urzu resp. rakúskej školy) na niektorej strane je záporný?
Komentář 73022
Na jedné straně máte smrt (kterou ten člověk nechce) a na druhé straně má život, i když v hodně blbých podmínkách. Ten chleba asi není to jediné jídlo, co dostane (není to jediný užitek z té traskace), protože i otrok potřebuje občas od otrokáře najíst (=další užitek). A pokud to bylo na hraně se smrtí, tak kdyby se mu časem to otroctví znelíbilo, tak pořád můlže zkusit časem utéct (=potenciální výhled na další užitek), nebo se zabít. Dostane ale každopádně nějaký čas pobyt na této planetě navíc (=asi hlavní užitek z dané transakce), o což mu ve chvíli transakce jde.
A stejně tak by mohl být i člověk, který toto vše zváží, a řekne si, že pro něj má větší užitek svoboda, oproti užitku přežití v otroctví, takže tu smrt příjme. Zní to drsně, ale když je vstupní situace drsná, vyplývá z toho i drsnost závěrů.
Komentář 73024
Ale oveľa lahšie sa bude rozporovať "dobrovoľnosť" - lebo v tomto prípade vstupuje do hry pud sebazáchovy, teda človek je vlastným telom nútený riešiť svoj hlad ako potrebu na najnižšej úrovni Maslowovej pyramídy. Dobrovoľnosť sa v bežnej reči (aj oficiálej češtine/slovenčine) berie ako konanie z vlastnej vôle, ale tá vôľa je pudom potlačená.
Komentář 73026
Komentář 73027
Predstavme si:
"Každá dobrovoľne uzavretá transakcia je prospešná (=zvyšuje úžitok) pre obe strany"
- to je v bežnej reči akceptovateľné tvrdenie. Ale len preto, že za slovom "dobrovoľnosť" sa skrývajú viaceré nevyslovené podmienky - vlastná vôľa, dostatočné používanie rozumu, dostatočné vedomosti, atď. Preto v dnešnom právnom systéme deti alebo osoby s psychickým postihnutím či chorobami majú obmedzené právo uzatvárať zmluvy, a sú na platnosť zmlúv rôzne ďalšie obmedzujúce podmienky. A k tomu judikatúra či "zvykové právo", ktoré to ešte podrobnejšie popisuje.
Ale v urzovskej definícii pojmov všetky tieto nuansy odpadajú a pokiaľ viem, za nedobrovoľnosť je ochotný považovať len priamu vyhrážku fyzickým násilím. A pri takejto definícii je vyššie uvedená téza zavádzajúca (s vetou "Čokoľvek, čo človek robí, okrem toho, ak ho iný k tomu núti fyzickým násilím, je preňho prospešné" by 98 % populácie nesúhlasilo).
Komentář 73030
Komentář 73039
O tomhle jsem už celkově napsal tolik komentářů :)
Komentář 73038
Ale chápu tu výhradu s tou dobrovolností - je to určitě o míře nějakého vyjednávacího tlaku, a to že ankap má tu hranici mezi dobrovolným sa nedobrovolným zrovna danou tou hranicí kdy začíná fyzické násilí, neznamená, že někdo nemůže mít tu hranici dobrovolnosti jinde. Když vezmu třeba takový protipól ankapu - hnutí Zeitgeist, tak tam třeba za násilí považují jakékoliv nepomožení (pasivitu) ze strany společnosti, v případě že pomoc je jinak technicky možná - nazývá se to strukturální násilí. Takže tam by i tu hranici dobrovolné volby měli dost jinde než ankap.
To s tím užitkem ale vidím pořád vesměs stejně, dokonce i kdybych se díval na nějakou ne-ankapáckou (neNAPovou) situiaci typu být k otroctví přinucen i tím násilím, tak pokud chce někdo přežít tak holt má z mého pohledu větší užitek z toho příjme otroctví a zachová si život. Jinak by se tak nerozhodl - ale jestli to slovo užitek zní blbě, tak by se tomu mohlo říkat nějak neutrálněji, třeba naplnění aktuální potřeby, v tomhle případě potřeby přežít.
Komentář 73025
Komentář 73028
Ja by som k tomu povedal len, že je pomerne tragikomické, že tak učinil v súvislosti s otázkou potierania týrania "svojich, na svojom a za svoje" zvierat, ale to, že by človek ako vlastník samého seba mohol sám seba predať, ho nejako zásadne nevzrušovalo, tam konzistencia redukcie všetkého na vlastníctvo mala prednosť. Ale v zásade to nie je nič nové, lebo dnes často vajíčko orla (= nenarodený jedinec orla) požíva väčšiu ochranu než nenarodený jedinec človeka.
Komentář 73029
Komentář 73031
Vlastne sa tým hovorí "vlastníctvo je nedotknuteľné, ale v skutočnosti nie, ak sa nájde dostatočná zhoda na tom, kedy sa to vlastníctvo proste narušovať bude" - a tým sa to nelíši od akýchkoľvek iných spoločenských usporiadaní (aj dnes je vlastníctvo v princípe chránené, okrem prípadov A, B, C, D (D ako "dane"),...). Potom už zostáva len myšlienka, že právo a jeho vymáhanie by fungovalo na voľnotržnom princípe, ale prečo by vlastne malo? Keď môžeme vlastníctvo narúšať na základe dopytu po tomto narúšaní, prečo by to malo byť trhové, keď trh je na vlastníctve založený?
A tiež argument o nelegitimite štátu, že sa vraj rozkladá na ulúpených pozemkoch, stráca silu. Trebárs tam niekde za čias Václava a Boleslava bol sudca, ktorý voľnotržne akceptoval dopyt šľachty ako najsilnejšej ekonomickej sily, a vydal rozsudok o odňatí pozemkov ich predošlým vlastníkom...
Komentář 73033
Komentář 73037
Vnímám to stejně.
Komentář 73036
Komentář 73043
Komentář 73228
Komentář 73044
Komentář 72794
Komentář 72805
Komentář 72829
Jediný rozdíl proti dnešnímu státu by bylo to, že by se (snad) dalo dohledat to, že si to své území opravdu získala (koupila) bez násilného nátlaku na předchozí majitele.
Z toho důvodu by takto vzniklý stát měli ankapisti tipuju uznávat, pokud by chtěli zůstat konzistentní.
Komentář 72851
https://ankap.urza.cz/definice/
Stát
Monopol na násilí na daném území, které nevlastní;
Komentář 72871
V tom příadě máte pravdu s tím že ten stát (dle Urzí definice) nemůže vzniknout tím skoupením území a byla by to podle jeho definice vždy jen ta firma nebo něco jiného než stát. A díky za ten odkaz.
Komentář 72936
Komentář 72939
Komentář 72941
Komentář 72935
Komentář 72942
Komentář 72830
Asi jako když by nějaký sedlák vlastnil pozemek, který jeho praděda získal podovodem, vraždou, krádeží, tak tomu prapotomkovi už taky nebudeme úpírat vlastnictví jeho dědictví, po těch letech.
Tedy z hlediska ankapu to násilí pokračuje i nadále po ukončení územní expanze, třeba vůči obyvatelům výběrem daní atd, ale to už by se dalo v případě provedení tlusté čáry možná (nebo spíš ne) obhájitelné tím, že to násilí si ten stát či panovník děla ná území které vlastní a které získal jako majetkové dědictví.
Komentář 72913
Komentář 72818
Dát hlas Urzemu, hm zasloužil by si ho za ty své myšlenky, ale v současné době je to plýtvání hlasem, jelikož jak jsem již psal, společnost ještě není na ně ready, takže je třeba vycházet ze současné situace a dát ho , já osobně Priratstanu , nějaké straně, která odstaví od koryta tragický ubožáky jako je ANO, CSSD, komunisti anebo SPD, kteří brání cestě, která by ve finále mohla směřovat k Urzovo myšlenkám.
Jinak více takových myšlenek jako má Urzo, at ta myšlenková energie má větší a větší sílu :)
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.