Vize vzdělávání 3/3 – Vzdělání jen pro bohaté? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V minulých textech jsem psal o jedné z vizí svobodného vzdělávání a pokusil se odpovědět na otázku, zdali by v tomto případě nedocházelo k nedostatku učitelů. Dnes by chtěl pokusit odpovědět na otázku, zdali by toto vzdělání nebylo jen pro bohaté. I když cenově by vyšla hodina na stejné peníze, je nezpochybnitelné, že ve státní škole neplatíme celou částku najednou a je rozprostřena do celoživotního placení daní. Ve Svobodném přístavu se nejednou řešilo, že je to však právě stát, který převážně vytváří chudé lidi tím, že jim bere cca 70 % toho, co vydělají. Nicméně i tak by se kupříkladu mohly domluvit dvě tři rodiny a jeden učitel učit dvě tři děti najednou, čím by se náklady výrazně snížily. Také by nebylo zapotřebí tolika vyučovacích hodit a dále si umím představit, že by vznikaly vzdělávací firmy, které by poskytovaly dlouhodobé rozložení splátek, či by vyučovaly chudé děti zdarma, aby podpořily své public relations. Nehledě na to, že pokud si nejchudší lidé v Indii jsou schopni zajistit soukromé vzdělávání, nevidím důvod, proč bychom si ho nemohli dovolit i zde. Na závěr bych připomněl, že by takto fungovala jen část, a nikoliv celé vzdělávání. Základním problémem však v současné době je povinná školní docházka, která velmi limituje tyto alternativní možnosti, které by mohly pozvednout vzdělávání do zcela nových výšin.