Znásilněná si za to může sama – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

No jako vážně. Měla si dávat pozor. Třeba se neoblékat vyzývavě, neopíjet se na diskotéce nebo se nevracet potemnělým parkem. A jo vlastně – většina znásilnění proběhne mezi lidmi, kteří se znají, a temná ulička je klišé. To je fuk. Pořád si za to může sama. Sama si přece vybírá, kterými lidmi se obklopuje. Sama si vybrala partnera. Sama si vybrala, ke komu pojede na chatu. A když ty lidi nezná, tak se s nimi nemá scházet sama, protože přece neví, co od nich čekat. Že to byl její otec, když jí bylo 14? Nezájem, měla utéct, je to její chyba.

To jste si ale právě přečetli sračku, že? Je to tak. Je to naprostá hovadina. I kdyby se skutečně nějaká holka potulovala obnažená po parku a prozpěvovala si, jak je nadržená, absolutně nikomu to nedává právo ji zatáhnout někam za keř a tam se ukojit. Stejně jako tohle právo nemá partner. Nemá ho nikdo. Říká se tomu svalování viny na oběť – jako že se někdo choval hloupě, takže si může sám za to, že ho kdosi zprznil, okradl, zabil, whatever… každý moderní levičák vám vysvětlí, že to je naprosto nepřípustná argumentace a že vina je vždy plně na straně agresora.

Já s nimi souhlasím. A na rozdíl od nich jsem ještě k tomu konzistentní. Takže nikdy nikomu neřeknu, že pokud mu vadí, že ho stát okrádá a buzeruje, má se odstěhovat do Somálska. Protože to je přesně to nepřípustné svalování viny na oběť, které je u příkladu se znásilněním tak zřejmé.