Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Iste, vy ankapisti nechcete násilie a preto presadzujete legalizáciu zbraní :-DDD

Logické cvičení: Zkuste promyslet, jestli je možno vymýtit zbraně za použití jiných zbraní za podmínky, že všichni mají mít rovná práva. :-DDD

ankapisti si odmietate priznať že pre ankap to platí rovnako ako pre štáty.

Zkuste si představit opt out ze státu a z anarchokapitalismu. A obojí porovnejte, co se stane. Zjistíte, že to totéž není. To proto, že ankap je pouze absence státu. Zkoušíte stejný relativismus Jakuba G, protože žádný eticky relevantní argument pro stát nemáte. Netřeba argumentovat pro ankap, je třeba argumentovat proti státu a pokud zastánci stát neobhájí, stát odmítnout. To stačí.

Skutečně: Proč by mělo být něco závazné? Proč by nemohly být jen dobrovolně přijaté závazky? Protože vstup do světa si člověk nevolí. Jsou pro něj závazné pravidla světa, do kterého se narodil, ač si je nezvolil. Proto „vnucené závazky“ musí existovat, jsou nevyhnutelné. A to je stát.

Jestli je to Vaše odvodnění, tak není úplně poznat, jestli stát obhajujete nebo kritizujete.

Pomůcka (aby se urychlila debata): Do otrokářského státu se také někteří narodili jako otroci s tím, že otročení pro ně mělo být závazné, jako něco, co si sami nevolí (podle Vás).

Pro státy platí, že chtějí všechny nechat na pokoji? Zajímavé. Prosím jeden jediný příklad.

Je. No a? Stejně tak, co je vlastnictví, je subjektivní, což vám vůbec nebrání prosazovat nějaký konkrétní subjektivní pohled.

Takže jste pro systém, ve kterém na základě monopolu moci nikdo žádný konkrétní subjektivní pohled prosazovat nebude moct? Jestli ano, skvělé a smekám.

Proč by mělo být něco závazné? Proč by nemohly být jen dobrovolně přijaté závazky? Protože vstup do světa si člověk nevolí. Jsou pro něj závazné pravidla světa, do kterého se narodil, ač si je nezvolil. Proto „vnucené závazky“ musí existovat, jsou nevyhnutelné. A to je stát.

Z čehož nutně neplyne, že to za závezné musíte považovat. Představte si, že se narodíte jako otrok do otrokářského státu. Proč se máte smířit s tím, že Vám nikdo nedal na výběr a určí Vám, že otroctví je pro Vás závazné?

Jestli se má čeho bát, tak toho, že ho anarchokapitalisti nechají na pokoji :-D. Kulkami do zad typicky vznikají státy.

Třeba tak, že neobsahuje výjimky ve stylu, pokud anarchokapitalisté někoho násilím omezí, nekrátí ho tím na svobodě.

Takže anarchokapitalisté dělají výjimku například pro zloděje, kterému chtějí násilím omezit krást, třeba tak, že si zamykají byt, protože si myslí, že tím ho na svobodě neomezí, protože tuto svobodu nikdy neměl. Kdežto slušní občané státu ho krást nechají, protože vědí, že by mu tím jinak sbobodu omezili, protože podle nich tu svobodu má. A své byty tedy nechávají odemčené, protože co kdyby náhodou chtěl navštívit zrovna ten jejich. Děkuji za skvělou kritickou analýzu, začínám v tom mít konečně trochu víc jasno.

A dost zajímavé by bylo teda zkusit v mém domě, kolik tam mám za sousedy slušných občanů, co druhým nechtějí omezovat svobodu, v poměru k anarchokapitalistům. Oni to na sebe otevřeně neřeknou ale když teď díky Jakubovi G víme, jak se to dá poznat...

Protože diktatura nevylučuje osvícené vladaře, kteří neškodí, neválčí a zavádějí užitečné refory. Totalita vylučuje.

Takže aby se někteří nepřežírali, je lepší, aby někteří (jiní) se nedostali k jídlu vůbec? Souhlas, že když vezmete jednu věc (to přežírání) vytrženou z kontextu celku, pominu, že to nebyl point debaty, a řešíte to separátně, bez ohledu na cokoliv ostatní, tak zamezit lidem přístup k jídlu to řeší. To Vám musím dát za pravdu.

Anarchokapitalisti konečně přiznali, že systém, kde je pomoc potřebným založená na čistě dobrovolné solidaritě, v reálu nefunguje, a ve výsledku zabíjí lidi.

Příspěvek špatně čtete. Příspěvek říká, že lidi zabíjí omezování volného trhu. Zkuste jako myšlenkový experiment zakázat obchody s potravinami a nechat zajišťování jídlem na dobrovolných darech a poskytování jídla za úplatu trestat. A otestovat, aspoň virtuálně, co se asi stane. Protože taková je v dárcovství (nejen té kostní dřeně) v podstatě situace. Ankap preferuje opak.

Tomu se říká (ve statistice, a AI) overfitting. A jsou vypracovány metody, jak se mu vyhnout (cross validation, ...).
Pokud politici neustále roubují speciální předpisy na speciální (a často umělé) problémy, je to typický overfitting. Snaha o abstrakci a redukci pravidel na minimální ale robustní a dobře prověřený systém, který by nebylo nutno neustále měnit, je opak.

V Praze například neustálá snaha definovat nějaký pojízdný aparát a ten zregulovat, když se na to vygenerují nové předpisy a umístí značky za miliony, vždycky trh přijde s něčím novým. A zastánci cyklistiky (takový ti levicově-zelení, co jsou zároveň odpůrci automobilismu) jsou z toho navíc zmatení, protože se jim střetávají dva principy, kde jeden vede na podporování a druhý na omezování téhož.

To souhlasí. Mít prostor pro třetí stav je dobrá možnost oproti vnucování falešných dilematů. Typu nejsi s námi, tak jsi proti nám. Třetí možnost (třeba nechat se vzájemně na pokoji) neexistuje.

V konečném důsledku pacienty nezabíjejí tyto vlastnosti, ale spíše jejich nedostatek.

Vykompenzovat to ale může obchod. A o tom je ten příspěvek. Že kvůli pravidlech založených na ideách solidarity poškozujeme obchod, v důsledku čehož zemře lidí víc.

Mimochodem, za to, že lidi neumírají, může nesrovnatelně víc obchod než solidarita. V celé historii. Lokálně v čase a v prostoru to může být opačně ale celkově dominuje ten obchod. Solidarita dává motivaci pomáhat lidem, které známe převážně osobně. Obchod umožňuje širokou spolupráci miliard lidí, ač se navzájem vůbec neznají.

Ještě oprava (připadá mi ale důležitá, protože celá následující výměna se točila kolem pojmu poškození v mém tvrzení, kterou chce Jakub G neustále relativizovat):

Marťan: "V ankapu můžete cokoliv, když při tom nepoškozujete druhého. Co si o tom myslí ankap teoretici je irelevantní. Plnou zodpovědnost za své činy nesete Vy, nikoliv oni." (viz odkaz, na který tento příspěvek reaguje, na co reagoval je zkopírováno v něm).

Je to hodnotové tvrzení. Unáhlil jsem se, je to trochu bonmot ale reaguje na jiný bonmot (Jakuba G), podbarvený navíc emotivně poznámkou o půlce mozku. Ony se ale bonmoty špatně vyvracejí analyticky, protibonmotem je to méně vtipné a pracnější (a všimněte si, že je v nich dobrý náš pan prezident a v médiích je mistrnně využívá).

Důležité ale je, že tvrzení dokážu přeříkat tak, že půjde o analytické tvrzení, i když už nebude tak krátké a tak hezké, čehož ale Jakub G ve svých občasných výkřicích zneužívá:

"V ankapu se všichni lidi mohou chovat tak, že nepoškozují ostatní. Na rozdíl od státu, kde je poškozování druhého institucionalizováno jako součást státní moci (tím se liší ankap od státu a je tak v podstatě i definovaný). Chovat se však může každý jak chce, jen v ankapu, na rozdíl od státu, si nese každý ve všech případech za své jednání plnou zodpovědnost. Jako státní zaměstnanec jste občan jiné kategorie: můžete víc a zodpovědnost máte menší. Když si dáte pozor a neporušíte žádná procesní pravidla, nenesete dokonce zodpovědnost žádnou. Případné vysouzené škody v důsledku Vašeho jednání hradí daňový poplatník. Můžete rozhodovat o tom, co mohou a nemohu ostatní, i když nikoho svým jednáním nepoškozují. A nemusíte financovat vymáhání, to si zaplatí ti, proti nimž jsou pravidla použita. Neznamená to, že se to nemůže stát i v ankapu ale jen jako důsledek jednání jednotlivců, a za předchozí podmínky (ta zodpovědnost). Není v něm nijak inherentně přítomno. Stát se to může ale ani nemusí."

Možná v těchto případech vložím disclimer, že reaguji bonmotem na jiný bonmot.

Pro Jakuba G cvičení, jestli za předpokladu, že můžeme definovat pojem poškození analyticky (na tom jste se dosud neshodli, proto předpoklad), je tvrzení výše analytické.

Mimochodem ale ekonomie pojem ekonomické poškození používá. A že je ekonomie alaytická věda jste mi už jednou potvrdil. Takže předpoklad je podle mého platný. I kdybyste mi dokázal chybu v mé definici (což jste zatím neukázal ale kdyby), můžeme se podívat, jak to mají v té ekonomii.

když používáš termín, který nejsi schopen ani pořádně definovat.

Definoval jsem tady https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=679#l50437. Vy jste to ani po mnoha výměnách nepobral. Na argument, ze kterého plyne, že nechápete psaný text, napíšu protiargument. Jenže Vy ho ignorujete a nadále si melete svou. Nebo opakovaně nechápete. Ono to nelze od sebe rozeznat, co je co.

No, ukážu Vám to konkrétně, protože na obecnou výhradu Vy oponujete obecným popřením, aniž byste uvažoval:

Marťan: "poškozená strana musí deklarovat poškození..."

Na to Vy mi klidně po několika výměnách napíšete:

Jakub G.: "Ale ty sám jsi tvrdil, že nejde o to, že to tak vnímá, ale že to musí být faktické poškození!"

Chápete, že když má definice dvě podmínky, které musí být splněné zároveň, tak musí být obě splněné zároveň? Nevím, co dělám špatně, je to elementární logika pro střední školy. Když to jasně napíšu, několikrát jsem Vám už Vaše tvrzení opravoval a Vy mi asi potřetí (už to nepočítám) opakovaně protiargumentujete něčím, co jsem netvrdil, tak je to těžké.

Tak znova a pro blbé: Musí být přítomno obojí. V definici to jasně máte. Kdyby moje kočka uměla lhát, tak se nespokojím s projevy poškození, protože ve hře bude i její lhaní. Dobře jste to překroutil. Jestli je to z hlouposti nebo záměrně neřeším. Obojí ale důvod, proč se s Vámi nedá efektivně diskutovat.

fyzika je nenormativní věda, zabývající se tím, co se reálně děje

Ekonomie také. Já definuji poškození ekonomickými prostředky. Přečtěte si definici ještě jednou. Nebo raději vícekrát. Odkaz viz výše.

Když však mluvíš o tom, jak by se lidé měli v ankapu chovat a co by činit neměli, tak už jsi v normativní rovině.

Ano. Ale to neznamená, že jim to určuju. Umím rozlišovat etický a analytický postoj.

Pro desetileté děti:
Když říkám, co je eticky správně a co je špatně, je to můj etický postoj. Neznamená to, že chci někomu něco určovat. Znamená to, že se tak chci chovat já. Můžu takto poměřovat chování ostatních ale to neznamená, že je k tomu nutím.

Když popisuji analyticky, nevnáším do toho moje postoje. Výpovědi nezáleží na tom, co si o tom kdo myslí. Záleží na tom, co pozorujeme, na definicích a ostatní se vyvozuje deduktivně.

Naučte se prosím obě věci rozlišovat. Zoufale je mícháte dohromady. Když popíšu poškození analytickými prostředky v pojmech ekonomie, je to ekvivalent když definuji rychlost ve fyzice. A když potom řeknu, že někdo je nebo není poškozen, je to ekvivalent tvrzení, že rychlost dosáhla 1 m/s. To je analytické tvrzení. Když řeknu, že rychlost tělesa by měla být menší než 2 m/s, protože se mi to tak líbí, je to ekvivalent jako když řeknu, že nikdo by neměl druhého poškodit.

U té rychlosti můžeme zůstat. Já Vám budu Vaše případné protiargumenty přeříkávat v ní. Možná se diskuse zefektivní.

A ještě dodatek, neznamená to ještě, že druhému něco vnucuju. V případě, kdy se mě to netýká. To bych nerad. To bych byl totiž za etatistu. Vnucoval bych druhému svoji morálku s tím, že ji považuju za nadřazenější. Kdežto pokud někdo poškodí mě a já se poškození bráním, hájím si své individuální zájmy. Etatista pak nejsem. Etatista je ten, co ostatním vnucuje svoji morálku a rád by ji jednotně institucionalizoval, aby byla jednotná a závazná pro všechny. Zdálo se mi, že s tímhle pojmem máte trochu problém.

A pokud řekneš, že v ankapu lidé nesmí nikoho fakticky poškodit, pak ta definice, co to je fakticky poškodit, sakra ovlivní to, co lidé v souladu s ankapem mohou!

Touto větou jste potvrdil to, co píšu nad ní. Že je potřeba rozlišovat analytické a hodnotové tvrzení. Prosím, příště obojí rozlišujte. Ušetříme množství textu, času a nervů. Nemusím Vám doufám ukazovat chybu? Když totiž řeknu, jaká etika jednání je pro mě OK a jaká není, nemění se tím definice poškození!!! Vy jste si myslel, že jo? Proč? Co Vás k tomu vedlo?

Mám hypotézu, že naše neustálé nedorozumění plyne z Vašeho etatistického uvažování, které máte hluboko zadrátované v hlavě a nedokážete ho opustit. Když například řeknu, že pro mě není v pohodě se navzájem poškozovat, představujete si, že v ankapu toto bude v nějakých ankapáckých zákonech a bude tvrdě vymáháno ankap policií. A že chci definici závaznou pro všechny a považuji ji za navrhovaný zákon. To je ale chybný pohled. Tohle není ankap. To je Vaše představa ankapu. V ankapu bude mít každý svou etiku a bude se chovat podle ní. A žádná ankapácká policie, která by vymáhala chování podle ankapácké etiky, nebude, jinak by nešlo o ankap. Navíc se na ankap etice ankap komunita neshodne, což jste si asi už všiml. A dokonce ani na NAP, což je považováno za největší možnou množinu, která je ještě konzistentní, se neshodnou.

Jestli máte nějakou představu ankap, která je ale chybná a vy ji neustále vyvracíte, tak sorry ale jde o slaměného panáka.

Spoustu věcí jste pominul. Například že si mohu zvolit definici pojmu poškození a přitom ostatním neurčovat, co má být poškození pro ně, s tím už souhlasíte? Nezmiňoval bych to, kdybyste neměl potřebu takové frekvence osobních útoků a přitom vlastní chyby přecházel mlčením. Statistika má nevybírat, co se hodí a nezamlčovat, co se nehodí. Už jsem se Vás ptal minule. Ať můžeme otázku definování uzavřít.

A tuhle podmínku, tento princip určování faktického poškození, jako určil kdo? Hmm?

Prozradím Vám pro Vás asi objevnou věc:

MÍRU URČOVÁNÍ FAKTICKÉHO POŠKOZENÍ NEURČIL OBECNĚ NIKDO!!!

Ukazujete etatistické myšlení par excellence. Že bez státu ani nevíme, jak si správně uprdnout. Kdo myslíte, že určuje, jak se mají lidi správně dorozumět mluveným jazykem? Kdo určuje, jak mají rodiče vychovávat děti? Kdo určuje, jak si mají lidi obstarávat obživu? Vzdělávat se? Trávit volný čas? Smiřte se s tím, že lidi dělají mnoho věcí a zvládají je, aniž by jim to někdo určoval.

Právě jsi to určil, právě jsi určil způsob, jak se určí faktické poškození.

Moje kočka pozná, že ji někdo druhý poškodil (ujišťuji Vás, že to pozná). Nevím nikdy dopředu, jaká bude ta míra ale když k tomu dojde, tak ona to okolí sdělí. Mám i odpozorováno několik způsobů, jak to řeší a umím je popsat. Budete mi také tvrdit, že mé kočce určuji způsob, jak má poznat, že je poškozená? Pomíjím, že neumí číst a neví, co je anarchokapitalismus.

Byl jsem skoro naštvaný, že si stále trváte absurdně na svém a nedodržujete Vaše vlastní tvrzení, že se mnou nemáte zájem diskutovat. Ale teď se přiznám, že začínám být zvědavý, protože si nedovedu představit, s čím přijdete nyní. Tím, že na ní nadále trváte a Vaše eko Vám brání přijmout, že jsem na začátku něco střelil, aniž byste si to rozmyslel a nyní Vám Vaše ego brání omluvit se a vzít své tvrzení zpět jako omyl [konec diagnózy]. Podle mého byste měl tezi vzdát jako neudržitelnou. Ale Vy se ji budete snažit udržet, si tipuju. Jen si ani při té nejbujnější fantazii nedokážu představit, s čím přijdete. Třeba že kočku týrám na principu woodoo na psychické úrovni, aniž bych o tom sám věděl. To Vám asi uznám, protože jestli něco nevím, nemůžu to vyvracet.

Pojem poškození si v obecné rovině definovat podle Vás (doufám) můžu, chci-li ho vůbec používat. Souhlas? A doufám, že mi nebudete nadále podsouvat, že tím určuju ostatním, kdy jsou poškození. To jen abyste si nemyslel, že jsem si Vaší snahy argumentoval na pricnipu mé volby definice nevšiml. Tím, že zvolím nějakou definici, ještě do dění nezasahuju. Ve fyzice, když si definujete rychlost, neznamená, že ovlivňujete (asi tedy metodou tužky a papíru) rychlost tělesa.

Pomůcka: Zkuste si to na jiném pojmu. Definujte pojem bolest. A pak se zeptejte, jestli tou definicí také určujete, kdy má ostatní lidi něco bolet a kdy nemá. Konec příkladu pro pětileté.

A nějak si zpracujte, že o bolesti i o poškození je možno lhát. Bezpečně však poznáte, že člověk lže, když chybí příčina toho poškození. Což je ovšem zjistitelné objektivně. Pro moje předchozí tvrzení stačí rozpoznat toto. Neboli, můžete se chovat tak, že víte s jistotou, že nikomu neškodíte.

Tak kdo tedy definuje, zda poškození bylo faktické nebo ne.

Když se domluví, tak poškozený, poškozující mu na jeho podmínky přistupuje. Když se nedomluví, tak arbitr, kterého si zvolí (předpokládám, že hovoříme o vyspělé a kulturně pokročilé společnosti).

Ani v jednom případě to neurčuju já ani Urza ani socialisti, komunisti ani demokratická většina (předpokládám, v návaznosti na předchozí, že tu probíráme, kdo to bude určovat v anarchokapitalismu).

Bože, ty jsi fakt kus debila.

Bacha na slova, abyste si nemusel přiznat, co nechcete.

Aj prenajímanie pozemku je hospodárením, aj keď reálne ten pozemok využíva nájomca a nie prenajímateľ.

Tam zas mají smlouvu. Je to totéž, jako když druhému půjčím auto. Dotyčný ho může dočasně využívat, protože já ho v dané době nepotřebuju a on mi za to zaplatí, čímž mám z auta užitek také. Ale ne takový, jako dotyčný (vyjádřeno nyní nominálně, v těch penězích a předpokládejme pro zjednodušení, že si oba využívání auta cenme stejně), jinak by pro něj byla transakce nevýhodná, vynaložil by víc, nanejvýš stejně, jako si cenil užitku z ježdění. Vtip je v tom, že když já momentálně nepotřebuju jezdit a dotyčný potřebuje a nemá auto, transakce je výhodná pro obě strany. Proto je pravděpodobné, že když se sejde nabídka s poptávkou, že se obě strany domluví a nikoho třetího k tomu nepotřebují narozdíl od případu dále.

Ale nemůžu o věci, kterou jsem nikdy nevyužíval, prohlásit, že od teď jsem vlastník já a užívající ji mají u mě v pronájmu a oni mi budou platit nájem. Resp. můžu ale budu buď mafián nebo stát (nelze rozlišit).

Prní případ od druhého se rozliší existencí smlouvy. Klíčové slovo je konsent.

nezáleží na tom, jak to vnímá poškozený
Záleží. Ale nejen na něm.

záleží jen na tom, jak jak sis ty, a tobě podobní vypatlanci, definoval
Nezáleží jen na tom.

Nerozhoduju. Hlavně, že jsem to psal o příspěvek výše. Tady nepomůže výmluva, že si tu nepamatujete.

Je to jako kdybyste vtrhnul jako mafián do hospody a prohlásil, že jde o Vaše mafiánské území a všichni přítomní Vám zaplatí výpalné. A že se hospoda musí složit na sto tisíc korun, protože to je Vaše taxa za zajišťování bezpečnosti v ulici. Lidi, co ale náhodou byli zrovna na záchodě, to zaslechnou a stihnou utéct oknem, aby se vyhnuli zaplacení. Podle Vás byl ale útěk nemorální, protože ostatní kvůli nim zaplatí víc.

Podobně, kdo má kvalitní bezpečnostní dveře od bytu a robustní zámek, poškozuje ty, co mají obyčejné dveře a obyčejný zámek, protože zvyšuje pravděpodobnost, že budou vykradeny byty jejich. A za každé pořízení bezpečnostních dveří by se měly odvádět odvody, které by se přerozdělovaly bytům s obyčejnými dveřmi.

Tomuto uvažování se říká kolektivismus. Jeho atributem je, že někdo za Vás rozhodne, co je veřejný zájem a jaká je jeho cena. A vytváří koncepty společností, kde tuto cenu platit musíte, ač jste jiného názoru, co je pro Vás osobně dobré.

Viz můj minulý příspěvek.

Protože i když někoho poškozuješ, i když ten druhý to vnímá tak, že ho poškozuješ, ty prostě prohlásíš, že ho to nepoškozuje a tím je to dle tebe vyřešeno.

Nezáleží na tom, jak to vnímá jedna nebo druhá strana (přesněji poškozená strana musí deklarovat poškození ale nesmí si ho vymýšet, musí být přítomno fakticky) nebo jak to vyhodnotí třetí, nezůčastněná strana (tedy i já). Rozhodující je primárně, jestli došlo nebo nedošlo k faktickému poškození. Tedy moje prohlášení na to nemá vliv.

Píšu to tu pro ostatní. Vy máte ode mě z minulosti dostatek příkladů a vysvětlení, stačí se k nim vrátit. Že to obracíte a vytváříte zdání, že nechápu já, když přitom nechápete Vy, je jen Vaše oblíbená rétorická mlha.

I výběr daní je reálné hospodaření,...

Ještě dodatek, co stát nazývá hospodařením:

Nejsme schopni vyjít s penězi. Můžeme buď snížit výdaje nebo zvýšit daně. To je zatím matematika. Snížit výdaje se nám nechce, nepohodlné a politicky nevděčné, poškodíme tím naše kamarády, kterým jsme pomohli k různým pozicím na místech, kde nečelí tržní konkurenci a mají své jisté. Zvyšovat plošně procentuálně daně už nejde, to šlo ještě za dob Špidly a Kalouska, protože to šlo podpořit strachem z krize. Dneska už to je na hraně, že i se státem spříznění ekonomové nás varují, že to podlomí růst, který zoufale potřebujeme. Tak se pokusíme zpřísňovat výběr, ať to stojí, co to stojí (EET, zajišťovací příkazy, digitální a sektorové daně, ... kdyby nebyl u kormidla nejbohatší mafián, jehož by to poškodilo, zdaňovaly by se i dividendy).

Je to asi jako kdybyste hospodaření rodiny, která nemůže vyjít, nazývali řešení "budem od teďka ve všech obchodech a za všechny služby platit nižší ceny, soukromí poskytovatelé se s tím budou muset smířit, pravidla určujeme my".

Pro ostatní, co mají alespoň půlku mozku: V anakapu můžete to, co ankap teoretici určili, že můžete. V principu se to tedy neliší od kreslení čar na mapě.

Pro ostatní, co mají celý mozek: V ankapu můžete cokoliv, když při tom nepoškozujete druhého. Co si o tom myslí ankap teoretici je irelevantní. Plnou zodpovědnost za své činy nesete Vy, nikoliv oni.

Jinde ti to nevyšlo...

Jako že mi nevyšlo, že na mě nebudete reagovat? Ano, máte pravdu...

I kdyz ponecham stranou oblibene ankap tresnicky (tj. vsechny ty naroky, smlouvy a dobrovolnosti)...

Bankovní lupiči by mohi říct: ... "když ponechame stranou ta oblíbená pravidla těch, k nimž si pojedeme pro peníze".

Docela se Vás začínám bát. Pravidla (podle Vás ankap, podle mě naprosto obecná) jako smluvní závazky musíte respektovat v každé slušné společnosti (slušné=nemafiánské, opět, klíčové slovo konsent) a to všude na světě, což ukazuje, že to není nějaký výstřelek, který by hájila omezená skupina jako svůj výmysl. Že to má stát i v zákonech ještě neznamená, že tato pravidla stát tvoří a bez něj by nebylo. On pouze dodatečně institucionalizoval, co mezi lidma bylo vždycky. A platí naopak, že stát může tato pravidla i porušovat. Nazývá se to daněmi, znárodňováním, humanitárním bombardováním, vyhlazováním Židů, anexí, .... .

A nepřestane to být násilím tím, že se to zlegalizuje zákonem.

I výběr daní je reálné hospodaření, ...

Myslím, že velkej Ká hospodařením nazýval aktivitu, při níž vytvářím produkt vlastní prací a někdo je ochoten ho ode mě koupit. Hospodařením nenazývá, že si najmu tým s bambitkama a pojedeme do banky pro peníze. V druhém případě chybí dobrovolnost protistrany.

To území získal tak, že nakreslil čáru na mapě.

Což je v principu stejné jako ankap přístup.

Není. V ankapu nemůžete nakreslit čáru na mapě a přitom nebrat ohled na to, co si o tom myslí ti, co pozemek využívali už před tím. Nerázdný pozemek můžete v ankapu (a nejen v ankapu) kupovat za tržní cenu, nikoliv vytyčováním na pamě, jako to vídáme ve filmech z armádních štábů. Klíčové slovo: konsent.
'
(Resp. můžete, myslím přivlastňovat si zakreslováním do mapy ale to je tak všechno. Jakmile na ten pozemek vkročíte, někdoho, kdo už tam je, poškozujete. A nesete za to veškerou zodpovědnost. Kdežto státní zaměstnanci nenesou žádnou zodpovědnost a zodpovědné osoby se ve státě nedopátráte. A když přece jen v rámci hry na právní stát někdo vysoudí újmu proti státu, neplatí to nikdo ze zaměstnanců státu osobně, platí to vždy daňový poplatník, který věc prakticky nemohl ovlivnit. Pamatujete, jak jsme platili 10 miliard zahraniční mediální skupině? Každého občana státu to stálo tisícovku, ač licenci uděloval někdo na ministerstvu. Protože ministerstvo to ze zákona udělat mohlo, bylo z obliga. Soukromé ministerstvo by zaniklo bankrotem.)

Pokus o relativizaci krádeže beru ale zároveň označuji za chybný. Není to stejné.

Kontrolní otázky: Které slovo oba případy od sebe odlišuje? Dokážete vysvětlit jeho význam?

Zajímavé. A že Vás to vždycky tak rozčílí. A že jsou Vaše příspěvky vždycky prošpikovány osobními útoky. To o něčem svědčí. Jak byste případně poznal, kdyby se propaganda měla týkat i Vás? Že stát indoktrinuje a to už i malé děti, to tu doufám rozporovat nebudete.

Pardon, položil jsem omylem otázku a zapomněl jsem, že tu se mnou odmítáte diskutovat. Já na to vždycky po Vaší další nové reakci zapomenu. Mám to přeformulovat?

Kdybys uměl číst,...

Problém je jinde. V neschopnosti odlišit analytické tvrzení a hodnotový soud. A vyvozovat z toho pak tvrzení o morálce.