Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1) Mně tyhle dvě věty přijdou významově takřka totožné, nevidím rozdíl. Vymezeným časem pro trávení mimo školu jsou jistě prázdniny a víkendy.
2) a 3) Fajn, přesně v tomhle se neshodneme. Možná právě vámi zmíněná empatie je něco, co člověku pomůže pochopit, že i když se ty dvě instituce tváří o dost jinak, do nich umístění na tom mohou být v mnoha ohledech dost podobně. Já tam tu souvislost vidím mnohem větší než mezi holinkami a hodinkami, vy asi ne a každý nejspíš vidíme, co vidět chceme. To podle mě není důvod nadávat si tu do idiotů a podezírat se z demagogie.

Už rozumím. Ne, pouze mi přišlo celkem dost jasné, že JH pouze udělal chybu v psaní té první věty, vzhledem k tomu, že tam zároveň napsal, že se mnou souhlasí (přičemž já jsem dost jasně obhajovatel decentralizace) a že dále psal, že není obhájce státu. A jinak, pokud berete svobodu jako možnost uplatnit svoji vůli (což mi přišlo jako definice, z níž bylo vycházeno), pak bohatý člověk zcela jistě má více prostředků k uplatnění svojí vůle.
Ok, jen pak nechápu, proč mi to píšete, ztrácíte tím čas nás obou.

Takže se kromě vašich dojmů nic zajímavého (třeba kterou větu máte na mysli a co vám vadí) nedozvím.

Mně zase přijde jako překroucená vaše realita, ve které žádná jasná souvislost mezi těmito dvěma institucemi není. Nakonec asi každý vidíme, co vidět chceme.

Nějak nechápu, co se mi snažíte sdělit.

Tak fajn. :)

Děkuji! :-)

Děkuji za komentář. Na rozdíl od zdejších pánů úplně nejsem na ty táhlé a vyostřené diskuze. Podle mě vycházíte ze dvou premis, které nemusí platit. Zaprvé, nemám pocit, že anarchokapitalismus stojí na víře ve volný trh. Když už, tak vychází z libertariánské etiky a z ekonomických zákonů, vyvozených deduktivně z elementárních poznatků o lidském jednání. Zadruhé, co se týče utopie, mohu odkázat na tenhle svůj dřívější text: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1627

Nooo, tak samozřejmě že mnohým počínáním můžeme ubližovat lidem okolo, aniž si to uvědomujeme. To ale neznamená, že bychom se to neměli snažit minimalizovat - a myslím, že v případě státu určitě co minimalizovat je. Samozřejmě je dobré zaměřovat se na více věcí. Pro mě je třeba velké téma i veganství. A chovat se ekologicky je jistě taky celkem důležité pro dobré fungování společnosti.

"Decentralizace neznamená automaticky větší svobodu." - Jo, v tom s Vámi souhlasím. Můžeme mít decentralizovanou chudou společnost a centralizovanou bohatou. Bohatství automaticky znamená i víc možností, tedy svobody. Nicméně, myslím si, že decentralizace je jeden z celkem důležitých faktorů pro svobodnou společnost.

To nevím proč. Vždyť jste sám uznal, že rovné majetkové podíly vedou k demokratickému hlasování. Nebo jsou různá taková společenství, která dospěla k závěru, že je dobré dát všem lidem stejný hlas, to jsou třeba ty demokratické školy, které buďto vůbec neznáte (a pak doporučuji si o nich něco zjistit), nebo jste je asi přehlédl.

Jo, souhlasím. A co se mi s tím snažíte dokázat?

"Demokracii připomíná i fungování akciových společností."

Není to v rozporu. Pokud vlastním byt společně s dalšími lidmi, je snad v rozporu s volným trhem hlasovat s nimi o tom, jak bude vypadat? Proč se se mnou furt snažíte diskutovat, když pak nejste schopen uznat ani elementární chybu, třeba posledně co se týče rabování? Ztrácíte čas nás obou.

Vy o koze a já o voze. Píšete o tom, co já označuji jako demokratické státní uspořádání. To samotné slovo má více významů, než tvrdíte.

demokracie
"2. princip rovnoprávného a společného rozhodování v kolektivu: odborářská demokracie"
(prirucka.ujc.cas.cz)

Tak furt lepší než lhostejnost.

Inu, ale já přece neříkám, že vedení k názoru je ideální výchova - já jsem ji uváděl jen jako příklad toho, jak některé formy výchovy vedou k poslušnosti a některé naopak ne. Sám si nejsem jist tím, která forma výchovy je nejlepší, a přikláněl bych se asi k demokratické výchově. Článek pouze varuje před jedním konkrétním negativním aspektem toho, když výchova (a opět zdůrazňuji, nejen ta rodinná) až příliš vede k poslušnosti.

Díky moc. <3

Já ale tímto experimentem nedokládám souvislost, ale poukazuji na opomíjenou závažnost souvislosti, která již existuje a které si byl vědom i samotný Milgram.

Skvělý citát. ;)

Díky. Pozor na to, co si vyvozujete z textu, osobně nemyslím jen styl výchovy jako takový (který se obvykle spojuje s rodinou), šlo mi i o výchovu ve školách, která je institucionálně autoritativní; a nemluvím o výchovném stylu obecně, ale o především výchově k poslušnosti. Co se týče té výtky, osobně jsem ji čekal, jelikož poslušnost může být do jisté míry vrozená. Když se na Milgramovu práci podíváte do hloubky, zjistíte, že agentický stav je naučený stav. Proces učení probíhá i v rámci výchovy - bylo by dost nesmyslné předpokládat, že pokud někoho budu vychovávat k poslušnosti, nebude ji vykazovat oproti někomu, kdo byl vyzýván k tomu, aby si na věci dělal vlastní názor a byl komfortní s tím se vzepřít i někomu uznávanému. Takový elementární proces učení bych řekl, že za podložený označit lze, vzhledem k více než stoleté tradici vědecké psychologie.

Jinak, vztahem rodiny, institucionálního prostředí a poslušnosti se zabývá Milgram ve své knize Poslušnost vůči autoritě na stránkách 153-155, kdyby to někoho zajímalo. Na úvod uvádí: "Nejprve musíme uvažovat o silách, které na člověka působily, než se stal naším subjektem." Knihu doporučuji, je skvělá a zajímavá je mj. i obsažená kazuistika.

Hofman je termín, který bych zařadil do mnou nazývaných cimrmanismů. Další příklad může být třeba Chuck Norris. :D

To, co říkáte, je definice homonymie... polysémie je mnohoznačnost, což znamená, že významy spolu souvisejí. Příklad oka uvádíte správně, jenže nesprávně vyvozujete, že mezi sebou nesouvisí. Ty významy někdo vytvořil na základě podobnosti s původním slovem - zrovna u těch karet Vám to asi neřeknu, ale třeba ta past na králíka bude nápadně kulatá. Především, polysémii poznáte tak, že ve slovnících významy máte napsané očíslovaně, jako různé významově související významové varianty jednoho slova, nikoli přímo odděleně, jak tomu je u homonymie. A slovo rabovat má tyto významy uvedené minimálně dva - ostatně, je to celkem hodně používané slova, takže je celkem přirozené, že ho lidé přenášejí i jiných kontextů.

Definujte to, jak chcete, je to Vaše právo. Je však zvláštní, že vyčítáte anarchokapitalistům, že si svévolně definují slova, když to děláte především Vy sám. Přímo ve slovníkovém termínu slova rabování je loupení explicitně zmíněno. A ano, samo o sobě přepadení nemusí být vždy loupeživé, to jsem napsal nepřesně; ale zároveň loupeživé přepadení je zcela jistě také formou loupeže, a to o dost odlišnou nežli bankovní loupež.

Je super, že jste si to konečně přečetl. A to jste si všiml správně, akorát že rabovat je slovo polysémní. Co číslo, to odlišný význam. Odkazoval jsem na první význam toho slova, který je zároveň souvisí s loupením. Přičemž jednotlivé významy slov je vždy třeba vykládat zvlášť, nelze je zaměňovat.

Podle mojí pomýlené slovníkové definice, lol. No, poškodit ne, stačí použít fyzickou sílu, abych se dostal někam, kam přistup nemám - což se typicky asociuje s tím, že to buďto udělá přímo člověk, anebo k tomu využije nějaký nástroj. Ostatně, slovo příbuzné se slovem oloupit je vloupat se (někam). Jinak, ještě mě v noci napadl další typ loupeže, kterým je např. loupež v bance a podobných podnicích, která se dost zásadně liší od loupežného přepadení, kdyby Vás to zajímalo. Na Vaši obhajobu, jste Slovák a možná některým českým slovům nerozumíte tak dobře; spíš mě mrzí, že jeden z největších kritiků ankapu na Stokách vůbec nedokáže přiznat svoji chybu.

To snad už nemyslíte vážně, vždyť slovo loupit se vyskytuje přímo v té definici slova rabovat - a loupit znamená vykonávat loupež, kdyby Vám to bylo málo. Představte si, že uplatnění fyzické síly (násilí) nemusíte použít jenom vůči živé osobě, jak ostatně ukazuje Regis. Prosím Vás, než z něčeho příště začnete anarchokapitalisty obviňovat, aspoň si to ověřte, tohle fakt působí, jako byste prostě za účelem vyvrácení ankapu popíral fakta.

Opět - cože? Dobře, zkusím to zkopírovat přímo ze SSJČ.

rabovati ned. (z něm.)
1. (~; co) loupit majetek bezbranného obyvatelstva, vylupovat (opuštěné) byty ap., zvl. za válečného tažení; plenit 1, drancovat 1; (hromadně, pustošivě) vykrádat, vylupovat (vůbec), loupit I 1, 2: nacistické rabování na Ukrajině; vzbouření sedláci začali r. panská sídla; r. po domech (Jir.); r. židovi krčmu (K. Čap.)
2. (~; co, řidč. koho) nešetrně, nehospodárně, bezohledně těžit z něčeho, řidč. někoho; plenit 2, drancovat 2; vykořisťovat: r. v lesích, lesy, v dolech, doly; r. dříví; cizí kapitalisté nás rabovali a vyžírali (Zápot.); expr. (autor) smí být kdykoli rabován a vykrádán (Šal.)
3. expr. (co, koho) prohledávat, šacovat: r. kapsy (Včel.); budeme tě r. (Jahn)
4. horn. řidč. (~; co) plenit 4: r. výztuž
5. kart. (~; co) (v někt. hrách) po rozdání brát vyloženou kartu před nahlédnutím do vlastních karet: r. na červenou; r. krále
• předp. na- (si), pře-, vy-;
&#8594; nás. rabovávati
• bez předp.

Dokázal-li jsem vám konečně, že rabování je typ loupeže, pak musíte i uznat, že loupežné přepadení je pouze jedním z typů loupeže. Pro jistotu ještě přikládám definici loupeže ze SSJČ, abyste viděl, že to sedí:

loupež, -e ž.
1. zmocnění se cizího majetku násilím: dopustit se l-e; být přistižen při l-i; přen. expr. koloniální l. uchvácení (koloniálního) území; práv. trestný čin záležící v užití násilí n. pohrůžky násilím s úmyslem zmocnit se cizí věci
2. řidč. kořist z loupeže; lup I: stůl plný l-e (Jir.)

Pardon za několikeré zveřejnění, nějak mi blbne ověření "jsem robot".

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

S tím souhlasím - ale to už mi přijde úplně jiné případy než to, nač narážel Richard Fuld. Samozřejmě to bylo myšleno v souvislosti diskuzí a v souvislosti lidí, kteří mají úmysl vést nějaký dialog, nikoli užívat eristiky, aby zaměnili černou za bílou a manipulovali davy apod.