Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jak konkrétně by vypadala reklama na volném trhu v nějak zvláštních oborech, jako je třeba vámi zmíněné pohřebnictví, nemám tušení. Dokážu si domyslet, že podnikatelé, kteří by svou reklamou odpuzovali zákazníky by možná až bankrotovali a ostatní podnikatelé v oboru by jejich reklamní chyby s největší pravděpodobností neopakovali. Obávám se, že majitel/provozovatel penzionu pro staré lidi by měl tak nepřeberné množství možností reklamy pro tuto cílovou skupinu svých stálých ubytovaných zákazníků, že by musel být permanentně ožralý a sjetý (současně), aby sám své i potenciální klienty (= vlastně nájemníky) odrazoval reklamou na rakve a náhrobní kamení. Reklama se navíc nikam neumísťuje jen tak. Ten kdo ji chce zadat, má vždycky nějakou smlouvu s majitelem/provozovatelem toho kterého reklamního prostoru. I ten si dává pozor, aby neuveřejnil ve svém prostoru zjevně hnusnou reklamu (byť nezodpovídá za její pravdivost). Mohl by si odradit své stálé zákazníky, kteří se u něj ubytovávají, kupují si jeho časopis apod., aniž by je zveřejněné reklamy zajímaly, ale pohled na takovou reklamu by je zhnusil a odradil od dalšího nákupu.

Pokud někdo nesnáší menšiny, ještě to nutně nemusí znamenat, že to není anarchista a že podporuje útlak menšiny většinou. Může třeba jenom chtít ty menšiny, které nesnáší nepouštět na svůj pozemek.

Já chápu, že Urza nechce tohle fórum omezovat. Bylo by však vhodné se zamyslet nad tím, zda je opravdu tak libertariánské nechat tady zasírat diskusi skutečnýma nesmyslama typu lžiMartin lžiPánek.

Tyhle slátaniny jsou sračka někde na pomezí Marxe, Hitlera a Duceho.

Sereš průjem. Žádná "subjektivní hodnota" neexistuje. Nejde o žádnou "subjektivní cenuů a "objektivní cenu" ty mrdko zasraná vypíčená. Jde o "subjektivní teorii hodnoty" a vysvětlili jsme ti, co to znamená ve tvém vztahu k nějakému statku včetně vztahu k ceně (nejen v této diskusi) asi milionkrát. To ty čuráku domnívám se moc dobře víš a zase jemom motáš svoje hovna, že jde o nějakou "subjektivní hodnotu", abys nemusel uznat, žes něčemu hovno rozuměl. Tak táhni do prdele mrdko. Na takovýhle čurákoviny fakt nemám nábohe.

Viz. odpověď Glandeho.
+
Ten, kdo vydraží umělecké dílo má největší kupní sílu právě a jedině v tomto okamžiku koupě díla. Ale jakkoli chudý/bohatý člověk má jen konečné omezené množství prostředků. Zejména volných peněz k laskominám. Takže se rozhoduje, jaké laskominy si dopřeje a jaké ne. A protože peníze utratil za jednu věc, kde tedy měl největší kupní sílu, nemůže si za ty samé už koupit vůbec nic jiného a v těchto ostatních případech měl největší kupní sílu někdo jiný. To jsou důsledky jednání, které je popsáno souslovím "náklady obětovaných příležitostí". No a v těch obětovaných příležitostech jiných obchodů, kterých se už těmito penězi nemohl účastnit, tedy měl ne menší, ale vůbec žádnou kupní sílu. Tudíž se neděje nic, nad čím bych měl nějak kdovíjak hloubat. Je to totiž na pochopení naprosto triviální jev na trhu.

Ano subjektivně. Čili někdo to riziko bude subjektivně považovat za přijatelné a jiný za nepřijatelné. Lidská jednání existují. Jejich existence (třeba v oboru ochranných agentur) je v rozporu s tvým tvrzením. Jeho opakováním ten rozpor neodstraníš. Na volném ancapáckém trhu bude podnikání daleko jednodušší (žádné pracné, zdlouhavé a drahé vyběhávání povolení, licencí pro sebe, pro své zaměstnance, ...) a levnější (žádné povinné nákupy nic nepřinášejících složitých účetních programů počítajících daně, odvody, DPH, jejich (z)vratky, spotřebky, zákonem dané odpisy na to takhle na ono zase jinak, ...). To co tu píšeš je pouhé tvrzení, pro které neexistuje žádný skutečný argument.

Pokud nějakou nabídku zákazníci na trhu sami od sebe ignorují, není chyba ani v nákladech, ani v rizicích. Pokud jsou zákazníci ochotni za nabídku zaplatit tak málo, že to nepokryje náklady na potřebné zdroje, dávají tím zákazníci vlastně najevo, že ty zdroje mají větší hodnotu, než produkt/služba, která jejich použitím vznikla. Taková nabídka spotřebovává zdroje, které jiní zákazníci (= zpracovatelé) jinde dokážou využít lépe a jejich produkt/službu ohodnotí jejich zákazníci jako potřebnou = koupí ji za cenu převyšující náklady na ty zdroje.

Proboha, lidi jednají na základě svých vlastních subjektivních rozhodnutí. Která to jsou, je jejich subjektivní věc. O tom je subjektivní teorie hodnoty statků. O nich se zákazníci rozhodují, zda jejich hodnota je tak vysoká, aby byli ochotni nenechat si hodnotu v podobě svých peněz, a radši je směnit za ten který statek. Stylem: "Stovku za tohle??? To teda nedám! Dvěstěpade za tohle? To je levný, to si dopřeju." Jaká konkrétní kriteria pro rozhodnutí koupit/nekoupit používají je na každém jednotlivci, tedy jsou subjektivní.

Objektivní potřeba pekárny pro pečení rohlíků nemá s hodnotou rohlíku žádný objektivní vztah. Používá-li někdo jako kriterium objektivitu existence pekárny, není to samo o sobě špatně, jen je to opět jeho subjektivní kriterium, které pro své rozhodnutí použije.

Jak by na volném trhu, kde neexistuje povinnost koupit, mohla existovat nějaká tržní převaha? Co to vůbec je? Ale to je zacyklení do víc než rok trvajícího kolovrátku, který tady předvádíš. Tržní převaha na volném trhu by byla, protože to norek tvrdí. Z ničeho ji nelze odvodit, ale prostě je a basta. Náklady obětované příležitosti zákazníků tě nezajímají.

Ancapáci ty "volby" nazývají násilím proto, že to není žádná jejich volba, ale volba úplně cizích lidí, která je jim státním aparátem násilím vnucována. Anarchista by si zvolil řešení podle svého a bylo by mu šumák, jaké řešení si pro sebe zvolí Káčko, Géčko nebo Fiala. Pokud by Fiala měl zájem o nějaké společenství á la demokratický stát, realizoval by ho s těmi, kteří o takové řešení mají zájem. Ty, kteří o takový způsob řešení nemají zájem, by Fiala ani jako člen demokratického etatistického spolku nenutil k tomu, aby se na tom s ním podíleli nebo jim na svá demokraticky zvolená řešení kradl nebo delegoval neexistující svoje práva krást cizí peníze na tento spolek, jako že nějak záhadně tomu spolku patří. Že své demokraticky zvolené řešení je nějakým záhadným způsobem platné i na pozemcích vlastníků, kteří členem spolku nejsou.

Žádná tržní převaha na volném trhu neexistuje. Protože na volném trhu neexistuje povinnost si něco koupit a je na rozhodnutí (potenciálních) zákazníků, zda tak učiní.

Jak porovnávají lidi možná rizika a možné výnosy závisí na jejich subjektivním posouzení. Nezavísí na tvém nebo mém dojmu o rozhodování, která dělají cizí lidi. Můj ani tvůj dojem není žádný objektivní fakt. Pouze čtu, že jednání lidí, která prokazatelně existují, rozporuješ na základě svého subjektivního dojmu o rizicích a výnosech, jejž nazýváš "objektivní fakt".

Ne. Není na omylu. Používá ke svému rozhodování svoje subjektivní "parametry", na základě kterých jedná. Špatné nejsou ani ty jeho, ani ty tvoje. Jen máte každý jiné. Jsou to vaše subjektivní rozhodování, která určují vaše jednání.

Jenže tvoje osobní "parametry", jsou právě tvoje osobní subjektivní parametry. Tvoje "parametry" nemusí být shodné s "parametry" někoho jiného. Stejně jako on není schopen vědět, na základě čeho se rozhoduješ, stejně tak ty nemůžeš vědět, na základě čeho se rozhoduje on. Proto je to subjektivní teorie hodnoty.

No ono by šlo lidské rasy nějak exaktně popsat a rozlišit. Třeba nějakým způsobem jako u psů nebo koní. Sami vidíme a dokážeme rozlišit predispozice jednotlivých ras, speciálně třeba ve sportu. Ale i lidí takový popis asi nemáme až tak zapotřebí zapotřebí. Snad s výjimkou např. lékařských výzkumů pro potřeby léčení ras s odlišnými vlastnostmi = reakcemi rasově různých organizmů na způsoby léčení.

V pořádku. Nutí ti je snad někdo? Ne. Brání ti někdo v užívání státních barvotisků? Ne. Co jsou nebo budou peníze, o tom rozhodují lidi souborem a interakcí svých subjektivních jednání na trhu. Pomatení ajťáci samozřejmě mohou vytvářet na svých počítačích co si zamanou. K čemu to bude dobré nebo nedobré rozhodnou svým jednáním lidi sami. Zvlášť ty virtuální měny mohou kohokoli nechat zcela klidným, protože je v žádném případě nelze nijak lidem vnutit k trvalému užívání.

Ovšem pokud jde konkrétně o BTC, když jsem se o něj začal zajímat, směňoval se někde pod pěti stovkama korun. Dnes je za dlouhé desítky tisíc. Má jednu obrovskou nevýhodu pro to, aby se stal penězi. Ukrutnou volatilitu. A nikde není žádný "předpis" nebo "poučka", na základě nichž by bylo možno a priori tvrdit, že ta volatilita odezní. Nikdo ti ho nenutí ani nijak vnutit nemůže, takže si s ním vůbec nemusíš dělat starosti, pokud nechceš. Rozhodně krypta nejsou řešením pro státní dluhové nepřetržité průjmy, které z podstaty nemohou skončit. Jsou pro tyto potřeby nepoužitelné. Takže žádný stát je pro své účely monetární politiky rozhodně nebude moci využívat.

Ona vyhořela jedna jediná (!!!) fabrika a to bylo důvodem k tomu, aby od Aše po Michalovce nebyl k dostání toaleťák? To je strašný logistický problém! To se musel ÚV dost zapotit! Vyrábí se v Andoře toaletní papír? Jakej problém je dovézt toaleťák na vrcholky Pyrenejí a prostředek Evropy, kde vyhoří jedna jediná fabrika je v prdeli s nastříhanýma novinama!

Ono by taky bylo dost smutný kdyby za čtyřicet let nebyli komouši schopní zlepšovat zásobování zbožím!

Samozřejmě, že lidským omylům a dokonce ani špatným úmyslům se nelze v žádném případě úplně vyhnout nebo jim úplně zabránit. Volný trh sám o sobě není vůbec žádný zázrak, který by automaticky všechny problémy projednou definitivně vyřešil. Jen porovnávám důsledky, ke kterým dochází na volném a nějakým způsobem regulovaném trhu. Těžko říct, na co by kdo riskoval svoje majetky. Vždycky lidi nějakým způsobem "riskovali" své majetky. Naše rozhodnutí jsou subjektivní. Co je pro jednoho nepřiměřený risk může být pro jiného výzva. I bezpečí je potřeba a vždycky v její prospěch něco riskovali.

Tvrzení, že člověk by něco nedělal, protože by nebyl ochoten riskovat zdroje k tomu potřebné, vede v konečném důsledku k popření existence našeho živočišného druhu. Pak můžou mít lidi strach riskovat, aby se z jejich firem a živností dostaly k zákazníkům jedovaté potraviny, padající domy, hořící auta... Všechno lidské počínání může vést ke špatným koncům, se zbraní i chlebem (beze srandy). Člověk na základě velkého rizika není schopen jednat? To je ovšem v rozporu s jeho existencí a jeho existujícím jednáním.

V tom Gurgaonu riskovali soukromí developeři své majetky a krom původních asi 4.000 policistů přibylo cca 35.000 "příslušníků" soukromých bezpečnostních agentur. Evidentně opět neplatí tvrzení, že by se vytratili podnikatelé v tomto oboru. Jsou už teď v Gurgaonu a jsem přesvědčen, že ke spokojenosti všech obyvatel Gurgaonu používají v určitých případech (potírání zločinnosti např.) postupy ne zcela v souladu s Indickým právem.

Já se (možná naivně) domnívám, že se rozhoduješ ty sám na základě toho, co ty sám považuješ za sebe nejvýhodnější. V míře, kterou ti umožňuje současný pokroucený korporátní fašismus se snažíš tak jednat. Na základě svého subjektivního rozhodnutí. Protože to jsou tvá subjektivní rozhodnutí, tak skutečně nevím podle čeho se rozhoduješ. Jediné co vím je to, že učiníš nejlepší možná rozhodnutí na základě svých subjektivních rozhodnutí. Ty se nemusíš chovat subjektivně, protože to říká nějaká poučka. Ta poučka (subjektivní teorie hodnoty) je platná proto, že jsme poznali, že duševně zdraví střízliví příčetní (to není pejorativní) jedinci se rozhodují na základě svého subjektivního hodnocení příležitostí. Sám jsi to svým příspěvkem potvrdil, že se rozhoduješ ty a já nemůžu vědět na základě čeho. Subjektivního posouzení hodnot se "dopouštíš" ze své přirozenosti, protože jako živočišný druh používáme k rozhodování subjektivní "parametry".

Já ti teda ocituju z toho mého odkazu:
Díky regulatorní zvláštnosti byly pozemky kolem Gurgaonu řízeny jedinou agenturou, kanceláří premiéra státu Haryana, ne obvyklým indickým houštím konkurenčních vládních úřadů. Znamenalo to, že plány developerů mohly být schváleny v řádu dní, ne let.

Ale jo. Fuldopeníze znám. A velice dobře chápu jejich podstatu a smysl. Nemyslete si, že pan Fuld na Finmagu píše nějaké novinky. Já si na něm ověřuju, že všechno je skutečně tak, jak píše a přesně jak to píše to chápu. Fakt účetní peníze fungujou. Vždyť to kolem sebe vidíme dnes a denně. Ale chápu k tomu nákladovou teorii hodnoty. A subjektivní teorii hodnoty. Kvantitativní teorii peněz. Tady nejde o to samo o sobě, co vím. Z tohoto základu (a nejen z tohoto) si dovedu složit dostatečně dokonalou mozaiku toho, k čemu povede možnost vytváření hodnot "z ničeho".

Káčko tím chce naznačit, že si pamatuje dobu, kdy toaletní papír zajišťovala monopolní firma "Státní papírenský průmysl" a na hajzlu jsme si utírali prdel nastříhaným Ruďasem. Taky tu dobu pamatuju, kdy stát vysvětloval trpělivě lidem, že všechno bude. I toaletní papír bude. Papír... papír... papír na knihy, ano i knihy budou... knihy... kniha... bachor čepac sléz. Ano i maso bude... A u drogerií kdykoli, u knihkupectví a řeznictví tuším ve čtvrtek, stály fronty lidí s otázkou kdy ten toaletní papír, ty knihy a maso teda budou.

No a co tedy nábízí k dohodě ten státní aparát:
1) Dodržování zákonů. To znamená, že aby jim mohl soukromník vyhovět, musí absolvovat šílené několikaleté finančně náročné korupční kolečko, aby dejme tomu mohl na "veřejném" pozemku postavit pokračování kanalizace, čističku a výpust vyčištěné vody do řeky (no to si nechci představit ani v podmínkách Střední Evropy!). Přičemž na konci klidně může být 50/50 :o) kulaté razítko a slovo "Nepovoluji", protože soukromý žadatel nesplnil nějakou z šíleného bambilióóónu zákonných a podzákonných podmínek. A prachy, čas úsilí práce projektantů a podnikatele v trapu. To je srovnání s dohodou, které v nějaké pomyslné řadě pozemků ujednali soukromí majitelé! S "tím před sebou" a s "tím za sebou" v řádu dnů max. týdnů a průběžně celý systém dle vlastních vzájemně propojených potřeb postupně na svých pozemcích na základě vzájemných svobodných a dobrovolných dohod zlepšují. A pak najednou na konci té pomyslné řady je státní aparát, který navrhuje tu výše zmíněnou "dohodu", spíše řečeno ve srovnání se všemi souvisejícími dohodami v řetězci před ním naprosto bez obalu sračku.

2) Obranu. Proti čemu? Proti majitelům pozemků, kteří vzájemně uzavřenými a dodržovanými dohodami dali jednoznačně najevo, že rozumných mnoha dohod v rozumném reálném čase se vůbec nebrání, potřebují je a běžně je mezi sebou zavírají???

Jsem schopen abych tak řekl "vchápat" se do tvého způsobu uvažování a pobrat, že takové jednání je legitimní a jedná se skutečně o obranu. Ale pouze "vchápat". Je mi takové uvažování hnusné. Mafiánské.

Pokud cena produktu/služby, za kterou jsou zákazníci ochotni/schopni toto koupit, nepřesáhne ceny, za které jsou nakupovány zdroje, potřebné k výrobě produktu/služby (náklady), cení si zákazníci těch k výrobě potřebných zdrojů víc. Jsou schopni je jiní jinde jiným způsobem použít daleko efektivnějším výdělečným způsobem = lépe uspokojit jiné potřeby zákazníků. Této nabídky si zákazníci cení víc a proto její hodnotu určí tím, že uzavřou koupi za v tom okamžiku sjednanou výdělečnou cenu. V tomto okamžiku dali najevo, že zdrojů využitých k výrobě produktu/služby si cení míň, než na kolik si cení produkt/službu. Každá cena, dosažená na volném trhu okamžitou svobodnou a dobrovolnou dohodou (viz někde výše zmíněné dva způsoby té dohody), je v daném okamžiku skutečnou = tržní cenou. Náklady jsou něco, co se do ní musí vejít, aby to byla hospodářská činnost. Za vyšší cenu to zákazník na volném trhu nekoupí, protože pokud se doposud bez toho obešel, obejde se bez toho dál. Rozhodně to není tak, že člověk koupí téměř cokoli za téměř jakoukoli cenu, protože mu "nic jiného nezbývá". Měl a má stále nějaký levnější substitut, jeho potřebám vyhovující, který na volném trhu může nakupovat dál. Nějakým způsobem už svou potřebu doposud uspokojoval a nemá sebemenší zájem, uspokojovat tutéž svou potřebu dráž jen proto, že nějaké náklady. A pokud tu potřebu neuspokojuje, tuplem neskočí na nabídku zbytečně drahého uspokojování potřeby, na niž doposud rezignoval. Pokud se to tedy do nákladů nevejde, řešení, že zvednu cenu a zákazníci si Produkt/službu budou kupovat za tu vyšší cenu a hotovo posekáno, je právě nesmyslná premisa nákladové teorie. Pokud se to do ní nevejde, může to člověk provozovat jako koníčka a dotovat náklady z jiné své práce/podnikání. Nebo je to špatný krach-podnikatelský projekt a provozovatel by měl od něj ustoupit, nechce-li sám sebe ožebračit.

Jéžiš, já tady diskutuju na Stokách a zapomněl jsem se připojit k síti! :o)))

To je právě ten problém. Státní aparát = správce veřejných statků (pozemků a řeky) nemá zbla zájem se se svým okolím dohodnout na nějakém kloudném oboustranně výhodném řešení. Jen pyskuje, že nemá dost prostředků na své násilí. To je jediný způsob, jak státní aparát jedná, jinak postupovat z podstaty neumí. Přitom prostředky na dohodu má. Jen je nemá vůbec žádnou motivaci používat.

Guargon představuje důležitou lekci o schopnosti soukromých vlastníků se navzájem na styku svých území dohodnout a neschopnosti státního aparátu učinit totéž stejně jednoduchým způsobem.

Konec konců je úplně jedno, co komu svěří a jakým způsobem bude platit za dodávky, pokud to půjde z jeho kešeně. Pak je taky úplně jedno, jestli ta firma, které něco svěří bude mít formu s.r.o., a.s., družstva, státu...

Ano. Takto to na volném trhu funguje. Je v zájmu všech zainteresovaných, aby služby byly co nejkvalitnější a nějaký exces dokázali zákazníci brát jako zcela ojedinělou výjimku a firma to ve vzácně se vyskytujících případech ustála. Ne aby zákazníci dnes a denně krafali na "novinkách" o zlovolnosti policie a neměli šanci s tím cokoli udělat.

V ancapácké části společnosti by ani ochranná agentura ani pojišťovna žádným způsobem nehájili práva stalkera a už vůbec by nebránili oběti stalkingu, aby se proti tomu jakkoli bránila. V krajním případě i krajním způsobem.

Znečištěný a nebezpečný není obecně Gurgaon. Znečištěné a nebezpečné jsou tam "veřejné" pozemky, jejichž vlastník/správce nabízí protistranám k jakékoli dohodě pouze a jedině několikaleté brodění se jeho byrokratickými pomejemi. Takového vlastníka/správce neschopného operativní rozumné dohody jednoduše ostatní ostrakizují. Takový vlastní/správce svým vlastním pitomým přístupem ke svým statkům je příčinou toho, že jeho statky jsou mu znehodnocovány. No a postupně o ně jakýmkoli způsobem přijde.

Já ten článek četl. X-krát. A dozvěděl jsem se, že vyřešit v článku zmíněné nepravosti, které tam fakt existují na hranici mezi soukromým a "veřejným" pozemkem, trvá několik let. V té Indii jednání v extra korupčním prostředí. Zatímco na hranicích mezi pozemky soukromých vlastníků dochází průběžně k oboustranně výhodným dohodám. Soukromí vlastníci tam nelijí splašky sousedovi "přes plot". Pro tebe to však není nic. Sám skutečný argument nemáš. Zmůžeš se jen na "idiotské plácání".

Bohužel, tvůj odkaz je nefunkční.

No to je právě rozpor v chápání nákladové a hodnotové teorie ceny.
Podle nákladových teorií je cena to, co si spočítá prodejce z nákladů. Podle hodnotových teorií to, co si spočítá prodejce jako "cenu", je pouhá kalkulace. Skutečná cena na trhu je potom to, 1) co si zákazník s prodejcem dohodnou, nebo 2) v každém okamžiku, kdy tu cenu napsanou prodejcem zákazník akceptuje. A cena (i dle její definice v ekonomii) je to pouze a jedině v situaci volnotržních vztahů, kdy zákazník není nikým a ničím nucen cenu akceptovat a zboží/službu musí povinně koupit. Kdy se může se svobodně a dobrovolně rozhodnout dle svého, zda zkusí/může usmlouvat cenu jinou, nebo prodejcem stanovenou kalkulaci akceptovat nehodlá a nákup neuskutečnit. Je-li u toho ovlivněn ve větší či menší míře propagandou (= reklamou), záleží na jeho schopnosti volního jednání.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie.A190411_141422_zahranicni_dtt

Jen tak si představuju tu příšernou ancapáckou pojišťovnu, co by asi tak udělala se zaměstnanci příšerné ancapácké bezpečnostní agentury, kteří by ji tímto svým jednáním způsobili ohromnou škodu na vyplaceném životním pojištění. Jak by některým z nich zprostředkovala nějaké školení. Že to je jako řešení. :-)))), Jenže to vůbec není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, jaké by ta ancapácká pojišťovna měla po takové strašné chybě svého smluvního partnera postavení na trhu a u dobrovolně platících zákazníků. Nejen stávajících (mnohdy už vlastně v takový okamžik bývalých), ale i u potenciálních zajímajících se v tu chvíli o uzavření životního pojištění. Že by v těch tržních dobrovolných vztazích nebylo možno poskytovatele špatných služeb zákaznicky potrestat.

Netvrdím, že by se něco takového nemohlo v ancapácké části společnosti přihodit. Jen se obávám, že na rozdíl od ancapu, monopolní postavení britské policie je dál neotřesitelné, je navýsost pusinkaté, takovéto policii nevydat zákaznickou důtku a je možná třeba dát té polcii ještě víííc.

http://www.nechtenasbyt.cz/mrakodrapy-avsak-zadna-kanalizace-poznejte-mesto-ktere-ridi-soukrome-firmy/

Tady je příklad města bez centrální vlády. A zajímavé je, že problémy nevznikají na souromých pozemcích, mezi jejich vlastníky a nájemníky, ale na hranici soukromých a "veřejných" pozemků. Že by to bylo tím, že se lidi mezi sebou dokážou domluvit během chvíle a se státem (správcem těch "veřejných" pozemků) by to domlouvací řízení trvalo dlouhé desítky měsíců s pravděpodobností 50/50 :o), že to ne/vyjde? Že se tam splašky vypouštějí do řeky? No ono je to tam jednak zvykem. Jakkoli to mohu považovat za nechutné, nehygienické a neekologické, prostě jsou tam zatím na této úrovni. A jednak ta řeka je "veřejný" statek. Opět je problém hlavně v tom, že není nikdo, kdo by měl zájem domluvit se na vhodnějším řešení (třeba čistička). Případně ten podnikatel musí sám od sebe iniciovat dlouhé desítky měsíců trvající kolotoč nesmírně finančně náročných korupčních jednání s všeobjímajícím bohulibým (ne)potřebným státem, s tím výše zmíněným nejistým výsledkem. Proč by to proboha měl dělat? Opět je za tím neexistence skutečného vlastníka schopného volním způsobem jednat a ne jen papírovou (= zákonama a nařízeníma vyfutrovanou) korupční, navíc nezájem projevující obludou.