Pouliční osvětlení – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Zaujímalo by ma že keď odsudzujete štátnu sociálnu pomoc lebo údajne podnecuje nezodpovednosť, prečo potom nevidíte že nebránenie čiernemu pasažierstvu je rovnako podpora nezodpovednosti.
Navyše s tým rakúskym ignorovaním matematiky nevidíte že takom modeli financovania aký ste v článku opísal by sa zrealizovala máloktorá stavba, keďže každý čierny pasažier zvyšuje cenu investície pre platičov, čo tiež bude mať negatívny vplyv na množstvo potenciálnych platičov.

Problém monetizace takto široce dostupných statků je docela dobře viditelný na internetu. Tam se "černé pasažérství" řeší hodně, a myslím si, že podobným způsobem se bude řešit i u věcí jako je pouliční osvětlení atd. Takže reklamy, různé placené akce (firma si zaplatí, udělá si nějakou akci na pozemcích majitele), samozřejmě zahrazený průchod a platba vstupného... a spousta dalších možností, které sám pořádně neznám.

Čiže za Facebook neplatia dobrovoľne užívatelia, ale nedobrovoľne zákazníci čo kupujú výrobky z reklamy.

Netušil jsem, že zákazník kupuje zboží nedobrovolně. Dobré vědět, zase jsem se od Vás něco naučil!

Thumb up! To si pan G zase smlsne, uz ho zacinam chapat :).

Máte svojráznu logiku, žasnem čo dokážete odvodiť z mojich argumentov :-D

Pochopil jsem to od vás stejně jako Velkej Ká. Zákazník si zboží z reklamy na FB kupuje snad dobrovolně, nebo ne? BTW zákazník je kolikrát zároveň ten uživatel.

Aj keby zákazník bol zároveň aj užívateľom FB, nemá ako zistiť kto všetko zadáva na FB reklamy, takže nevie či v cene konkrétneho tovaru platí aj reklamu. A aj keby to vedel, to že si konkrétny tovar kúpi neznamená že by ho nechcel kúpiť radšej lacnejší o náklady na reklamu.

No jo, to je problém rohlíků, zájezdů, thajských masáží, nemovitostí... i mimo FB. Popravdě, když si jdu koupit varnou konvici, tak je mi celkem jedno, jestli si za to výrobce koupí reklamu nebo vibrátor. Já dám X kč, dostanu konvici a to je z mého pohledu vše. Pokud vás to trápí, můžete se prodejců a výrobců ptát, co z toho platí a podle toho věc koupit / nekoupit. Tu svobodu máte. Nevidím problém.

No to je právě rozpor v chápání nákladové a hodnotové teorie ceny.
Podle nákladových teorií je cena to, co si spočítá prodejce z nákladů. Podle hodnotových teorií to, co si spočítá prodejce jako "cenu", je pouhá kalkulace. Skutečná cena na trhu je potom to, 1) co si zákazník s prodejcem dohodnou, nebo 2) v každém okamžiku, kdy tu cenu napsanou prodejcem zákazník akceptuje. A cena (i dle její definice v ekonomii) je to pouze a jedině v situaci volnotržních vztahů, kdy zákazník není nikým a ničím nucen cenu akceptovat a zboží/službu musí povinně koupit. Kdy se může se svobodně a dobrovolně rozhodnout dle svého, zda zkusí/může usmlouvat cenu jinou, nebo prodejcem stanovenou kalkulaci akceptovat nehodlá a nákup neuskutečnit. Je-li u toho ovlivněn ve větší či menší míře propagandou (= reklamou), záleží na jeho schopnosti volního jednání.

Ja chápem že vy ankapisti ignorujete náklady, ale výrobca/predávajúci ich ignorovať nemôže,inak skrachuje. Takže tovar bude vyrábať a ponúkať iba v prípade že jeho nákladová cena je menšia než bežná predajná cena na trhu. A ty ako zákazník tú ponúknutú cenu buď akceptuješ a kúpiš si ten tovar, alebo ju neakceptuješ a ten tovar nebudeš mať. Nikto sa ťa na žiadnu "subjektívnu hodnotu" pýtať nebude.

Na subjektivní hodnotu se tě sice nikdo ptát nebude, ale budeš podle ní jednat (to je reálný projev subjektivní hodnoty).

Ty si jasnovidec?

Ne. A nerozumím, co se tou otázkou snažíš říct. Vysvětlíš pls?

Že ako vieš podľa čoho sa ja rozhodujem na čo svoje obmedzené zdroje použijem. Keď tvrdíš že sa rozhodujem podľa nejakej "subjektívnej hodnoty" o existencii ktorej som ešte pred 2 rokmi ani nevedel. A napriek tomu som sa dokázal rozhodnúť.

Já se (možná naivně) domnívám, že se rozhoduješ ty sám na základě toho, co ty sám považuješ za sebe nejvýhodnější. V míře, kterou ti umožňuje současný pokroucený korporátní fašismus se snažíš tak jednat. Na základě svého subjektivního rozhodnutí. Protože to jsou tvá subjektivní rozhodnutí, tak skutečně nevím podle čeho se rozhoduješ. Jediné co vím je to, že učiníš nejlepší možná rozhodnutí na základě svých subjektivních rozhodnutí. Ty se nemusíš chovat subjektivně, protože to říká nějaká poučka. Ta poučka (subjektivní teorie hodnoty) je platná proto, že jsme poznali, že duševně zdraví střízliví příčetní (to není pejorativní) jedinci se rozhodují na základě svého subjektivního hodnocení příležitostí. Sám jsi to svým příspěvkem potvrdil, že se rozhoduješ ty a já nemůžu vědět na základě čeho. Subjektivního posouzení hodnot se "dopouštíš" ze své přirozenosti, protože jako živočišný druh používáme k rozhodování subjektivní "parametry".

Stalo se ti někdy "to je moc drahý, to si teď nekoupím" a radši sis peníze nechal na něco jinýho? To je ta subjektivní hodnota. Nepotřebuješ vědět, že ji máš, ona je výsledkem tvého chování. Šedesát je moc, možná kdyby to stálo pade.

Přestože na cenovce je cena pokrývající výrobní náklady, ty je tomu výrobci v tu chvíli nezaplatíš. Někdo jiný třeba jo. Nebo bude muset jít s cenou dolů, aby aspoň neprodělal tolik. Atd., přece to kolem sebe vídáš.

Keď vám to robí radosť tak si pre mňa za mňa moje konanie nejako ideologicky zaškatuľkujte, ale ja pri svojom rozhodovaní používam moje objektívne potreby, objektívne ceny a objektívny stav mojej peňaženky.

Jenže tvoje osobní "parametry", jsou právě tvoje osobní subjektivní parametry. Tvoje "parametry" nemusí být shodné s "parametry" někoho jiného. Stejně jako on není schopen vědět, na základě čeho se rozhoduješ, stejně tak ty nemůžeš vědět, na základě čeho se rozhoduje on. Proto je to subjektivní teorie hodnoty.

A ve finále se nějak rozhodnete podle svého subjektivního cítění naléhavosti různých potřeb. Sám to někde výš píšeš - koupím nebo nekoupím. No a tomuhle jevu my říkáme subjektivní hodnota. Je to problém?

Problém mám s tým že tvoja subjektívna hodnota nejakého tovaru síce môže nadobúdať hodnotu od 0 do nekonečno, ale ten tovar aj tak buď kúpiš za predajcom určenú cenu, alebo nekúpiš vôbec, takže tá "subjektívna hodnota" je pre mňa zbytočný umelý pojem.
Ja nepopieram že každé rozhodnutie subjektu sa dá nyzvať subjektívnym, aj keď je determinované objektívnymi skutočnosťami, len v tom nevidím zmysel to takto nazývať, je to vlastne tautológia.

Sereš průjem. Žádná "subjektivní hodnota" neexistuje. Nejde o žádnou "subjektivní cenuů a "objektivní cenu" ty mrdko zasraná vypíčená. Jde o "subjektivní teorii hodnoty" a vysvětlili jsme ti, co to znamená ve tvém vztahu k nějakému statku včetně vztahu k ceně (nejen v této diskusi) asi milionkrát. To ty čuráku domnívám se moc dobře víš a zase jemom motáš svoje hovna, že jde o nějakou "subjektivní hodnotu", abys nemusel uznat, žes něčemu hovno rozuměl. Tak táhni do prdele mrdko. Na takovýhle čurákoviny fakt nemám nábohe.

Klídek lebo dostaneš infarkt, blbečku.

Čili jestli tomu dobře rozumím, tak na tom, co se reálně děje, se shodnem. Tobě se akorát nelíbí ten pojem subjektivní hodnota. Takže nemáme problém, díky za vyjasnění :-)

Nejde ani tak o ten jeden pojem, mne sa nepáči celá RŠ vrátane subjektívnej teórie hodnoty. Ekonómia bez matematiky (vzorcov) u mňa nie je ekonómia.

To je problém socializujících "ekonomů". Buď si pletou ekonomii s účetnictvím nebo se domnívají, že lidskéjednání má nějaké změřitelné a spočítatelné parametry. protože je nemá, vymýšlejí záhadné vzorce a k nim záhadná zaklínadla. vzorci dokazují ta zaklínadla a zaklínadly dokazují ty vzorce. A mnozí (např. ty) neumí nic jiného, než ty vzorce papouškovat, aniž by věděli co (ne)znamenají. Ekonomie je věda sociální, nikoli přírodní. Vzorce používají pouze přírodní vědy.

To že si blbý a nedokážeš tie vzorce pochopiť neznamená že sú "záhadné". A mimochodom, sociológia tiež nie je prírodná veda a vzorce či štatistiky používa rovnako ako väčšina ekonomických škôl.

Vážení, tak se na něj nezlobte...
Já bych tomu i věřil, že Norbertsnv přijde do obchodu, podívá se na rohlíky a housky a začne počítat:
Mám hlad a potřebuji do sebe dostat 2500 Kj. K tomu, abych se najedl, potřebuju sníst 300 g pečiva, 100 g tvrdého sýra a 50 g másla. Když si koupím rohlíky po 43 g, kolik jich potřebuji? Sýry mají různé kalorické hodnoty. A kvalitativní. Máslo taktéž. A tak dále. Takže Norbertsnv má tyto hodnoty zjištěné, spočítané, u sebe ověřené a naprosto objektivně si nakoupí 6,976744186046512 rohlíků, doma odměří podíl másla a sýra a naprosto objektivně se nají.

Já přijdu do krámu a řeknu si, že mám subjektivní chuť na housku a dám si je třeba 4 se šunkou...

PS: Čísla jsem odhadoval, nemám čas hledat kalorie všech surovin, ale uznávám, že se dají objektivně zjistit a dle toho počítat jídelníček...

Jo a samozřejmě tyto výpočty porovná se všemi ostatními možnými kombinacemi housek, rohlíků, sýrů, jogurtů, restaurací, dovozu jidla domů, jejich cenami, dobou trávení a náklady na spotřebu energie podle hmotnosti nákupu při nesení domů.

No a pořád je to jeho subjektivní posouzení hodnoty zkombinovaných potravin vzhledem k jeho subjektivním potřebám, tudíž jde pořád o jednání tak, jak jej poznala a popsala subjektivní teorie hodnoty.

Neviem ako ty, ale ja nenakupujem za KJ, ale za €.

Ok, no problem, každý máme rád něco. Mně třeba v RŠ matematika nechybí - používá ji tam, kde je třeba a necpe ji tam, kde neumí věci vyčíslit, ohodnotit.

Pokud cena produktu/služby, za kterou jsou zákazníci ochotni/schopni toto koupit, nepřesáhne ceny, za které jsou nakupovány zdroje, potřebné k výrobě produktu/služby (náklady), cení si zákazníci těch k výrobě potřebných zdrojů víc. Jsou schopni je jiní jinde jiným způsobem použít daleko efektivnějším výdělečným způsobem = lépe uspokojit jiné potřeby zákazníků. Této nabídky si zákazníci cení víc a proto její hodnotu určí tím, že uzavřou koupi za v tom okamžiku sjednanou výdělečnou cenu. V tomto okamžiku dali najevo, že zdrojů využitých k výrobě produktu/služby si cení míň, než na kolik si cení produkt/službu. Každá cena, dosažená na volném trhu okamžitou svobodnou a dobrovolnou dohodou (viz někde výše zmíněné dva způsoby té dohody), je v daném okamžiku skutečnou = tržní cenou. Náklady jsou něco, co se do ní musí vejít, aby to byla hospodářská činnost. Za vyšší cenu to zákazník na volném trhu nekoupí, protože pokud se doposud bez toho obešel, obejde se bez toho dál. Rozhodně to není tak, že člověk koupí téměř cokoli za téměř jakoukoli cenu, protože mu "nic jiného nezbývá". Měl a má stále nějaký levnější substitut, jeho potřebám vyhovující, který na volném trhu může nakupovat dál. Nějakým způsobem už svou potřebu doposud uspokojoval a nemá sebemenší zájem, uspokojovat tutéž svou potřebu dráž jen proto, že nějaké náklady. A pokud tu potřebu neuspokojuje, tuplem neskočí na nabídku zbytečně drahého uspokojování potřeby, na niž doposud rezignoval. Pokud se to tedy do nákladů nevejde, řešení, že zvednu cenu a zákazníci si Produkt/službu budou kupovat za tu vyšší cenu a hotovo posekáno, je právě nesmyslná premisa nákladové teorie. Pokud se to do ní nevejde, může to člověk provozovat jako koníčka a dotovat náklady z jiné své práce/podnikání. Nebo je to špatný krach-podnikatelský projekt a provozovatel by měl od něj ustoupit, nechce-li sám sebe ožebračit.

Prečítať si nejakú poučku dokážem aj sám.

jo to je obrovský problém.. já jsem si koupil rohlík ale nechci už platit to pečení, protože to jsem si neobjednal já chci rohlík za nižší cenu bez nákladu na pečení.... panebože odkud se berete??? To není normální vy snad budete tvrdit že hovno nesmrdí a budete se o tom hodiny hádat... a nakonec z vás vyleze že hovno páchne a že je to uplně něco jinýho než smrdět....fakt nevím jestli to děláte schválně a mate z toho prdel a nebo jste fakt tak primitivní :-D

Si na omyle, ja na rozdiel od teba aj rozmýšľam a preto viem že rohlík bez pečenia nebude, ale bez jachty či vily majiteľa pekárne byť môže, keďže tá jachta či vila sa procesu výroby rohlíka nijako nezúčastňuje.

Ne. Není na omylu. Používá ke svému rozhodování svoje subjektivní "parametry", na základě kterých jedná. Špatné nejsou ani ty jeho, ani ty tvoje. Jen máte každý jiné. Jsou to vaše subjektivní rozhodování, která určují vaše jednání.

To že rožok bez pečenia nevyrobíš nie je "subjektívny parameter", ale objektívna skutočnosť.

Proboha, lidi jednají na základě svých vlastních subjektivních rozhodnutí. Která to jsou, je jejich subjektivní věc. O tom je subjektivní teorie hodnoty statků. O nich se zákazníci rozhodují, zda jejich hodnota je tak vysoká, aby byli ochotni nenechat si hodnotu v podobě svých peněz, a radši je směnit za ten který statek. Stylem: "Stovku za tohle??? To teda nedám! Dvěstěpade za tohle? To je levný, to si dopřeju." Jaká konkrétní kriteria pro rozhodnutí koupit/nekoupit používají je na každém jednotlivci, tedy jsou subjektivní.

Objektivní potřeba pekárny pro pečení rohlíků nemá s hodnotou rohlíku žádný objektivní vztah. Používá-li někdo jako kriterium objektivitu existence pekárny, není to samo o sobě špatně, jen je to opět jeho subjektivní kriterium, které pro své rozhodnutí použije.

Tebe by to "zaujímalo"? Ale jdi brepto. Vždyť ty jsi takový ancapácký všeználek. Máš nastudováno a hlavně LOGICKY nachápáno skoro úplně všechno z ancapu! Tak jak to, že na takovou hloupůstku se můžeš ptát? Proč rovnou nerozporuješ to, co se v ancapu na tohle téma píše? Ty takový logik, vědátor a znalec Rakouské ekonomie se ptáštakhle primitivně! Tststs.
Nechápavý nelogický smajlík s nevěřícně vytřeštěnýma nelogickýma očima.

Vlastně ty jsi pořád stejnej trollí pračurák. Ty tvoje včerejší exhibice mě fakt bavily. Bez přehánění to byl docela vtipný dokolečkatočkolotoč.

Čo už sa dá na ankape LOGICKY chápať, keď teória ankapu je DOGMATICKÁ.

Teorie ankapu je axiomatická.

>> Nechápavý nelogický smajlík s nevěřícně vytřeštěnýma nelogickýma očima.
Dik. Skoda, ze sem nemuzete dat primo fotku.

Myslím, že ušetřené nervy a čas z toho, že lidi nemusejí řešit v životě takové ptákoviny (např. skládat se na osvětlení, ale je toho mnohem mnohem víc) a místo toho můžou dělat něco produktivního pro svůj prospěch a užitek, vyváží i tu skutečnost, že se náklady na to platí z daní. Nechci půlku času v životě strávit tím, že si sám budu zařizovat všechno, co by normálně zařídil stát. Že občas zařídí i něco, co konkrétně já tak úplně nepotřebuju, mi nevadí (pokud to není vyloženě nějaká ultra drahá blbost), využije to nejspíš někdo jiný a je to prostě daň za to, že se tím nemusím zabývat.

Řekl bych, že skládání na osvětlení je jen jedna z možností, jak se taková věc zaplatí. Jiná je, že osvětlení prostě pořídí majitel pozemku, a náklady na to rozpočte do jiných příjmů ze svých pozemků a aktivit. A navíc, možná právě to, že lidé budou řešit takové "praktičtější" věci, je více zapojí do světa, do života a do společnosti, než když se každé odpoledne po šichtě v kolbence rozkydnou s pivem před televizí. Nehledě na to, že skládání se na cokoliv jaksi... není povinné.

Neviem či súdite podľa seba, ale ani zďaleka nie každý si po práci sadne s pivom v ruke ku televízoru.

Ok, ale kolik lidí se opravdu zapojuje do společnosti? Není to trochu škoda? Máme hromady sociálně vyloučených (a nejde jen o cikány), a jedna z těch forem vyloučení je ta, že v podstatě si sednou před televizi s pivem, nebo dělají jinou podobně produktivní činnost.

A to byste to vyloučení chtěli vyřešit tím, že ty lidi budete nutit se do společnosti zapojovat? (Jasně, podle ancap logiky tohleto není žádné nucení, ale podle logiky reálného světa ano, protože tomu člověku de facto nezbyde jiná možnost, těžko se mu bude žít bez pouličního osvětlení atd.)

Mno, zaplatit jeste neznamena rozsvitit. Jak budete (byt jednomu jedinemu) sousedovi vysvetlovat, ze ho "na jeho" rusite pri sledovani vzdalenych galaxii a jinych spancich?

Tam predsa nastupuje Urzova fotónová teória!

Len škoda, že kvôli toľkému kýblovaniu, čo tam vtedy bolo, si už nepamätám, ako to skončilo, a teda či posielanie fotónov je alebo nie je útok alebo na čom to závisí.

Myslim, ze vicemene (aspon co pamatuji a aniz bych mu chtel nejak krivdit) se saltrem na R.
(Asi si nakonec uvedomil, ze fotony maji nulovou hmotnost jen pri odpocinku, a tudiz by se to mohlo nepekne zamotat. :))
Btw, nejaka kratsi peripetie tusim probehla kdysi i zde; jist uz si ale zdaleka nejsem a hodlat prilis nehledam.

No, všimněte si, že polovinu pracovní doby děláte na to, abyste mohl právě zaplatit daně, přestože byste místo takové ptákoviny mohl dělat něco produktivního pro svůj prospěch a užitek :-)

Tak já zcela souhlasím s tím, že daně by se mohly snížit, pokud by stát přestal rozhazovat za některé nesmysly (hlavně dotace firmám), nicméně jsou prostě základní věci, které by stát zajišťovat měl.

To su ktore?

Zkus si (znovu) přečíst článek, pod kterým diskutujeme, možná tě jeden příklad napadne.

No, ja len, ze stat nedokazal zabezpecit vo svojej rezii ani dostatok toaletneho papiera, tak by ma zaujimalo, co dolezite mu chces zverovat.

Konec konců je úplně jedno, co komu svěří a jakým způsobem bude platit za dodávky, pokud to půjde z jeho kešeně. Pak je taky úplně jedno, jestli ta firma, které něco svěří bude mít formu s.r.o., a.s., družstva, státu...

Každý okrem bankárov platí všetko zo svojej kešene, prípadne z pôžičiek. Jedine banky vytvárajú peniaze "z ničoho".

Ale jo. Fuldopeníze znám. A velice dobře chápu jejich podstatu a smysl. Nemyslete si, že pan Fuld na Finmagu píše nějaké novinky. Já si na něm ověřuju, že všechno je skutečně tak, jak píše a přesně jak to píše to chápu. Fakt účetní peníze fungujou. Vždyť to kolem sebe vidíme dnes a denně. Ale chápu k tomu nákladovou teorii hodnoty. A subjektivní teorii hodnoty. Kvantitativní teorii peněz. Tady nejde o to samo o sobě, co vím. Z tohoto základu (a nejen z tohoto) si dovedu složit dostatečně dokonalou mozaiku toho, k čemu povede možnost vytváření hodnot "z ničeho".

Ale to ja nepopieram že nezodpovednosť súkromných bankárov škodí ekonomike, akurát podľa mňa nie sú riešením problému tisíce virtuálnych rádobypeňazí.

V pořádku. Nutí ti je snad někdo? Ne. Brání ti někdo v užívání státních barvotisků? Ne. Co jsou nebo budou peníze, o tom rozhodují lidi souborem a interakcí svých subjektivních jednání na trhu. Pomatení ajťáci samozřejmě mohou vytvářet na svých počítačích co si zamanou. K čemu to bude dobré nebo nedobré rozhodnou svým jednáním lidi sami. Zvlášť ty virtuální měny mohou kohokoli nechat zcela klidným, protože je v žádném případě nelze nijak lidem vnutit k trvalému užívání.

Ovšem pokud jde konkrétně o BTC, když jsem se o něj začal zajímat, směňoval se někde pod pěti stovkama korun. Dnes je za dlouhé desítky tisíc. Má jednu obrovskou nevýhodu pro to, aby se stal penězi. Ukrutnou volatilitu. A nikde není žádný "předpis" nebo "poučka", na základě nichž by bylo možno a priori tvrdit, že ta volatilita odezní. Nikdo ti ho nenutí ani nijak vnutit nemůže, takže si s ním vůbec nemusíš dělat starosti, pokud nechceš. Rozhodně krypta nejsou řešením pro státní dluhové nepřetržité průjmy, které z podstaty nemohou skončit. Jsou pro tyto potřeby nepoužitelné. Takže žádný stát je pro své účely monetární politiky rozhodně nebude moci využívat.

Miešaš hrušky s jablkami. To že je vás ankapistov málo na to aby ste dokázali zrušiť štát je jedna vec, to že či by mi ( teoretické budúce ) zrušenie všetkých menových regulácií mohlo uškodiť je iná vec.

Hm, co jsem si to tak posledně zjišťoval, stát toaletní papír nezajišťuje, vyrábějí ho soukromé firmy. Takže nějak nevím, co tímhle chceš naznačit.

Káčko tím chce naznačit, že si pamatuje dobu, kdy toaletní papír zajišťovala monopolní firma "Státní papírenský průmysl" a na hajzlu jsme si utírali prdel nastříhaným Ruďasem. Taky tu dobu pamatuju, kdy stát vysvětloval trpělivě lidem, že všechno bude. I toaletní papír bude. Papír... papír... papír na knihy, ano i knihy budou... knihy... kniha... bachor čepac sléz. Ano i maso bude... A u drogerií kdykoli, u knihkupectví a řeznictví tuším ve čtvrtek, stály fronty lidí s otázkou kdy ten toaletní papír, ty knihy a maso teda budou.

Fiala, toto môžeš rozprávať nejakému teenagerovi čo o socializme počul iba z YouTube a nie mne čo som socializmus zažil na vlastnej koži. Áno, nebolo v obchodoch toľko tovaru ako dnes, ale že by to bola taká katastrofa ako píšeš je zavádzanie. A konkrétne toaletný papier chýbal iba krátko, to keď vyhorela jedna z fabrík kde ho vyrábali.
Navyše v rozpore s tvojimi bludmi o ekonomickom krachu socializmu sa zásobovanie tovarmi postupne zlepšovalo a nie naopak.

A ty zasa toto pis niekomu, kto nezil v socializme a nepozna fakty.
Iste nebolo to tak hrozne, ked moja babka chcela v 80. rokoch v bernolakove kupit maso, tak vstavala o pol tretej rano, aby sa, ako tretia v poradi postavila do fronty, kde otvarali o siestej. Pocas vojny to bolo urcite horsie. Kazdu zlu situaciu mozes vylepsit, ked ju porovnas s este vacsim marazmom. To tvoje zasobovanie tovarom, co sa zlepsovalo...co k tomu dodat? Fakty citat nebudes, alebo ich citat budes, a napises znovu ako kokot to iste.
Z tvojej frekventovanosti tvojich trolovacich blabolovtuna, je mi jasne, preco volas po socializme. Ako neschopny darmozrac, co sa v slobodnom trzmnom prostredi uzivit nedokaze, je tvojou jedinou spasou kradnut vyprodukovane zdroje.

Ona vyhořela jedna jediná (!!!) fabrika a to bylo důvodem k tomu, aby od Aše po Michalovce nebyl k dostání toaleťák? To je strašný logistický problém! To se musel ÚV dost zapotit! Vyrábí se v Andoře toaletní papír? Jakej problém je dovézt toaleťák na vrcholky Pyrenejí a prostředek Evropy, kde vyhoří jedna jediná fabrika je v prdeli s nastříhanýma novinama!

Ono by taky bylo dost smutný kdyby za čtyřicet let nebyli komouši schopní zlepšovat zásobování zbožím!

https://www.facebook.com/roman.maca.9/videos/10218329675060040/ tady máš ten krátký výpadek výroby

Ale toto už je nacismus:

- http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/libertariani-a-kultura.html,
- http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/lidske-rasy-jsou-realne--rasa-je-platnou-vedeckou-kategorii.html

Musíme proti tomu protestovat!

http://www.nechtenasbyt.cz/mrakodrapy-avsak-zadna-kanalizace-poznejte-mesto-ktere-ridi-soukrome-firmy/

Tady je příklad města bez centrální vlády. A zajímavé je, že problémy nevznikají na souromých pozemcích, mezi jejich vlastníky a nájemníky, ale na hranici soukromých a "veřejných" pozemků. Že by to bylo tím, že se lidi mezi sebou dokážou domluvit během chvíle a se státem (správcem těch "veřejných" pozemků) by to domlouvací řízení trvalo dlouhé desítky měsíců s pravděpodobností 50/50 :o), že to ne/vyjde? Že se tam splašky vypouštějí do řeky? No ono je to tam jednak zvykem. Jakkoli to mohu považovat za nechutné, nehygienické a neekologické, prostě jsou tam zatím na této úrovni. A jednak ta řeka je "veřejný" statek. Opět je problém hlavně v tom, že není nikdo, kdo by měl zájem domluvit se na vhodnějším řešení (třeba čistička). Případně ten podnikatel musí sám od sebe iniciovat dlouhé desítky měsíců trvající kolotoč nesmírně finančně náročných korupčních jednání s všeobjímajícím bohulibým (ne)potřebným státem, s tím výše zmíněným nejistým výsledkem. Proč by to proboha měl dělat? Opět je za tím neexistence skutečného vlastníka schopného volním způsobem jednat a ne jen papírovou (= zákonama a nařízeníma vyfutrovanou) korupční, navíc nezájem projevující obludou.

Ano, jste prudce aktualni, tohle tady jiste jeste nebylo. Toho idiotskeho placani jste se ale mohl uchranit uz pouhym prectenim toho clanku samotneho.

Btw: Co se stane, když je město řízeno téměř kompletně soukromými firmami?
Inu, treba https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities. Klikat vlastne ani neni nutno.

Já ten článek četl. X-krát. A dozvěděl jsem se, že vyřešit v článku zmíněné nepravosti, které tam fakt existují na hranici mezi soukromým a "veřejným" pozemkem, trvá několik let. V té Indii jednání v extra korupčním prostředí. Zatímco na hranicích mezi pozemky soukromých vlastníků dochází průběžně k oboustranně výhodným dohodám. Soukromí vlastníci tam nelijí splašky sousedovi "přes plot". Pro tebe to však není nic. Sám skutečný argument nemáš. Zmůžeš se jen na "idiotské plácání".

Bohužel, tvůj odkaz je nefunkční.

Určite to bude len náhoda že najznečistenejším mestom na Zemi je práve ten neriadený Gurugram. Vlastnou blbosťou si celému ankapu strelil vlastný gól v téme ekológie.

Znečištěný a nebezpečný není obecně Gurgaon. Znečištěné a nebezpečné jsou tam "veřejné" pozemky, jejichž vlastník/správce nabízí protistranám k jakékoli dohodě pouze a jedině několikaleté brodění se jeho byrokratickými pomejemi. Takového vlastníka/správce neschopného operativní rozumné dohody jednoduše ostatní ostrakizují. Takový vlastní/správce svým vlastním pitomým přístupem ke svým statkům je příčinou toho, že jeho statky jsou mu znehodnocovány. No a postupně o ně jakýmkoli způsobem přijde.

Ouha, tak to se omlouvam. Nicmene fcil jsem zkusil posledni FF, Chrome, Edge a Operu (a pro slusne lidi i par let stary FF v45) a vsechny tam usluzne hopsaj. Zkusil jste pripojit se k siti?

Nicmene #2, z "klikat ani netreba" (a linku samotneho) se dalo leccos vytusit. Nicmene (#3) tu relevantni cast Vam sem rad zkomprimuji:
world-most-polluted-cities - 2018 - rank 1 - Gurugram, India.

Nu a k clanku Vasemu: nesmite pri cteni podobneho porna tolik honit, rozechvele opticke sensory pak neudrzi stopu a prehrata a-cpu si tam nasledne dopocitava buhvico. Jen letmo:

Dystopický svět mezi privatizovanými částmi, netolerovatelné mezery v infrastruktuře tohoto města, obrovské bezpečnostní mezery ve zbytku města, oblasti, které vůbec nejsou bezpečné, odpadní vozy často vyhodí svůj obsah na veřejném prostranství, i když to představuje zdravotní riziko pro nedaleké slumy, úředníci nemají zdroje na to, aby proti těmto přestupkům bojovali.
Gurgaon představuje důležitou lekci o limitech privatizace.

Jéžiš, já tady diskutuju na Stokách a zapomněl jsem se připojit k síti! :o)))

To je právě ten problém. Státní aparát = správce veřejných statků (pozemků a řeky) nemá zbla zájem se se svým okolím dohodnout na nějakém kloudném oboustranně výhodném řešení. Jen pyskuje, že nemá dost prostředků na své násilí. To je jediný způsob, jak státní aparát jedná, jinak postupovat z podstaty neumí. Přitom prostředky na dohodu má. Jen je nemá vůbec žádnou motivaci používat.

Guargon představuje důležitou lekci o schopnosti soukromých vlastníků se navzájem na styku svých území dohodnout a neschopnosti státního aparátu učinit totéž stejně jednoduchým způsobem.

No jo vlastne. A zkusil jste na ten odkaz kliknout? Jakoze nastavit na nej takovou tu sipku (na obrazofce) a zmacknout tlacitko (takovy to, jak to pri zmacknuti jakoby tak jako lupne) na mysi (takovy to maly, jakoby s vocaskem, nejspis nekde pobliz prave ruky)?

Jinak jste samozrejme nezklamal: nejakej standardne neagresivni anarchista mi ve vsi slusnosti vysype svy sracky na zaprazi, nacez ja, potencialni agresor, jenom pyskuju, ze nemam dost prostredku na sve nasili. Ten prehraty a odkrveny mozek je u Vas zjevne zalezitost chronicka. Co uz...

No a co tedy nábízí k dohodě ten státní aparát:
1) Dodržování zákonů. To znamená, že aby jim mohl soukromník vyhovět, musí absolvovat šílené několikaleté finančně náročné korupční kolečko, aby dejme tomu mohl na "veřejném" pozemku postavit pokračování kanalizace, čističku a výpust vyčištěné vody do řeky (no to si nechci představit ani v podmínkách Střední Evropy!). Přičemž na konci klidně může být 50/50 :o) kulaté razítko a slovo "Nepovoluji", protože soukromý žadatel nesplnil nějakou z šíleného bambilióóónu zákonných a podzákonných podmínek. A prachy, čas úsilí práce projektantů a podnikatele v trapu. To je srovnání s dohodou, které v nějaké pomyslné řadě pozemků ujednali soukromí majitelé! S "tím před sebou" a s "tím za sebou" v řádu dnů max. týdnů a průběžně celý systém dle vlastních vzájemně propojených potřeb postupně na svých pozemcích na základě vzájemných svobodných a dobrovolných dohod zlepšují. A pak najednou na konci té pomyslné řady je státní aparát, který navrhuje tu výše zmíněnou "dohodu", spíše řečeno ve srovnání se všemi souvisejícími dohodami v řetězci před ním naprosto bez obalu sračku.

2) Obranu. Proti čemu? Proti majitelům pozemků, kteří vzájemně uzavřenými a dodržovanými dohodami dali jednoznačně najevo, že rozumných mnoha dohod v rozumném reálném čase se vůbec nebrání, potřebují je a běžně je mezi sebou zavírají???

Jsem schopen abych tak řekl "vchápat" se do tvého způsobu uvažování a pobrat, že takové jednání je legitimní a jedná se skutečně o obranu. Ale pouze "vchápat". Je mi takové uvažování hnusné. Mafiánské.

Ty so okrem odborníka na všetky ekonomické školy aj odborník na Indiu a zvlášť indické zákonodarstvo? Gratulujem :-D

Já ti teda ocituju z toho mého odkazu:
Díky regulatorní zvláštnosti byly pozemky kolem Gurgaonu řízeny jedinou agenturou, kanceláří premiéra státu Haryana, ne obvyklým indickým houštím konkurenčních vládních úřadů. Znamenalo to, že plány developerů mohly být schváleny v řádu dní, ne let.

Nic si z toho nedelejte, priste uz se treba do spravneho vlakna trefite. Ve Vasem pripade to navic je vcelku prast jako uhod.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie.A190411_141422_zahranicni_dtt

Jen tak si představuju tu příšernou ancapáckou pojišťovnu, co by asi tak udělala se zaměstnanci příšerné ancapácké bezpečnostní agentury, kteří by ji tímto svým jednáním způsobili ohromnou škodu na vyplaceném životním pojištění. Jak by některým z nich zprostředkovala nějaké školení. Že to je jako řešení. :-)))), Jenže to vůbec není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, jaké by ta ancapácká pojišťovna měla po takové strašné chybě svého smluvního partnera postavení na trhu a u dobrovolně platících zákazníků. Nejen stávajících (mnohdy už vlastně v takový okamžik bývalých), ale i u potenciálních zajímajících se v tu chvíli o uzavření životního pojištění. Že by v těch tržních dobrovolných vztazích nebylo možno poskytovatele špatných služeb zákaznicky potrestat.

Netvrdím, že by se něco takového nemohlo v ancapácké části společnosti přihodit. Jen se obávám, že na rozdíl od ancapu, monopolní postavení britské policie je dál neotřesitelné, je navýsost pusinkaté, takovéto policii nevydat zákaznickou důtku a je možná třeba dát té polcii ještě víííc.

To bude v ankape ozaj radosť žiť ak si chybu jednoho zamestnanca odserie celá firma s majiteľom aj kolegami vinníka :-D.

Ano. Takto to na volném trhu funguje. Je v zájmu všech zainteresovaných, aby služby byly co nejkvalitnější a nějaký exces dokázali zákazníci brát jako zcela ojedinělou výjimku a firma to ve vzácně se vyskytujících případech ustála. Ne aby zákazníci dnes a denně krafali na "novinkách" o zlovolnosti policie a neměli šanci s tím cokoli udělat.

V ancapácké části společnosti by ani ochranná agentura ani pojišťovna žádným způsobem nehájili práva stalkera a už vůbec by nebránili oběti stalkingu, aby se proti tomu jakkoli bránila. V krajním případě i krajním způsobem.

Chceš povedať že takto to na voľnom trhu možno raz bude fungovať? Keďže zatiaľ voľný trh nemáme nikde, všade je nejaký štát či aspoň warlord viac či menej regulujúci nedostatky voľného trhu. Zodpovednosť je určite správna, len aby sa pri takom prístupe za chvíľu neminuli podnikatelia ochotní riskovať svoje majetky, keďže ľudským omylom či úmyselne chybnému jednaniu sa nedá úplne zabrániť.

Samozřejmě, že lidským omylům a dokonce ani špatným úmyslům se nelze v žádném případě úplně vyhnout nebo jim úplně zabránit. Volný trh sám o sobě není vůbec žádný zázrak, který by automaticky všechny problémy projednou definitivně vyřešil. Jen porovnávám důsledky, ke kterým dochází na volném a nějakým způsobem regulovaném trhu. Těžko říct, na co by kdo riskoval svoje majetky. Vždycky lidi nějakým způsobem "riskovali" své majetky. Naše rozhodnutí jsou subjektivní. Co je pro jednoho nepřiměřený risk může být pro jiného výzva. I bezpečí je potřeba a vždycky v její prospěch něco riskovali.

Tvrzení, že člověk by něco nedělal, protože by nebyl ochoten riskovat zdroje k tomu potřebné, vede v konečném důsledku k popření existence našeho živočišného druhu. Pak můžou mít lidi strach riskovat, aby se z jejich firem a živností dostaly k zákazníkům jedovaté potraviny, padající domy, hořící auta... Všechno lidské počínání může vést ke špatným koncům, se zbraní i chlebem (beze srandy). Člověk na základě velkého rizika není schopen jednat? To je ovšem v rozporu s jeho existencí a jeho existujícím jednáním.

V tom Gurgaonu riskovali soukromí developeři své majetky a krom původních asi 4.000 policistů přibylo cca 35.000 "příslušníků" soukromých bezpečnostních agentur. Evidentně opět neplatí tvrzení, že by se vytratili podnikatelé v tomto oboru. Jsou už teď v Gurgaonu a jsem přesvědčen, že ke spokojenosti všech obyvatel Gurgaonu používají v určitých případech (potírání zločinnosti např.) postupy ne zcela v souladu s Indickým právem.

Môžeš tu tapetovať koľko chceš, objektívny fakt že čím väčšie riziko tým menej ľudí ochotných ho podstúpiť aj tak nevyvrátiš.

Jak porovnávají lidi možná rizika a možné výnosy závisí na jejich subjektivním posouzení. Nezavísí na tvém nebo mém dojmu o rozhodování, která dělají cizí lidi. Můj ani tvůj dojem není žádný objektivní fakt. Pouze čtu, že jednání lidí, která prokazatelně existují, rozporuješ na základě svého subjektivního dojmu o rizicích a výnosech, jejž nazýváš "objektivní fakt".

A ak subjektívne bude považovať riziko za objektívne vysoké, tak tie peniaze investuje niekam inam.

Ano subjektivně. Čili někdo to riziko bude subjektivně považovat za přijatelné a jiný za nepřijatelné. Lidská jednání existují. Jejich existence (třeba v oboru ochranných agentur) je v rozporu s tvým tvrzením. Jeho opakováním ten rozpor neodstraníš. Na volném ancapáckém trhu bude podnikání daleko jednodušší (žádné pracné, zdlouhavé a drahé vyběhávání povolení, licencí pro sebe, pro své zaměstnance, ...) a levnější (žádné povinné nákupy nic nepřinášejících složitých účetních programů počítajících daně, odvody, DPH, jejich (z)vratky, spotřebky, zákonem dané odpisy na to takhle na ono zase jinak, ...). To co tu píšeš je pouhé tvrzení, pro které neexistuje žádný skutečný argument.

Pokud nějakou nabídku zákazníci na trhu sami od sebe ignorují, není chyba ani v nákladech, ani v rizicích. Pokud jsou zákazníci ochotni za nabídku zaplatit tak málo, že to nepokryje náklady na potřebné zdroje, dávají tím zákazníci vlastně najevo, že ty zdroje mají větší hodnotu, než produkt/služba, která jejich použitím vznikla. Taková nabídka spotřebovává zdroje, které jiní zákazníci (= zpracovatelé) jinde dokážou využít lépe a jejich produkt/službu ohodnotí jejich zákazníci jako potřebnou = koupí ji za cenu převyšující náklady na ty zdroje.

Už len to že máš kdekade po svete s.r.o. dokazuje že podnikatelia nechcú veľké riziko.

Všechny ty s.r.o., a.s., v.o.s., k.s., jsou zákonné výmysly států. Navíc v historii lidstva trvající jeden pšouk. Dlouhé desetitisíce let lidi riskovali zajištění své bezpečnosti a všeho ostatního v daleko problematičtějších dobách a situacích i bez tvých posraných etatistických sro-výmyslů. No a podnikatelé je využívají podle toho, jak která ta státy uměle vymyšlená forma se jim hodí do krámu. Kdo se tomu může divit?

Jinak hypotéza, která vychází z premisy, že člověk by nejednal, je píčovina, která rozporuje jeho samotnou existenci.

Navíc ty se tady holedbáš, jak rozumíš tržním zákonitostem, tak si laskavě odvoď sám, k čemu dojde na trhu, kde nastane v nějakém oboru převis nabídky nad poptávkou. Já ti to nebudu po milionté vysvětlovat.