Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Absurdní je už název té daně, nedaní se přece žádná hodnota kterou by někdo přidal.
Jinak samozřejmě z pohledu zlodějské instituce (státu) na DPH nic nelogického není. Je to jen další částečně maskovaný způsob loupeže. Když někdo unikne v prvním stupni při danění výplaty (buď trikem nebo prací mimo stát), je oloupen alespoň když za své peníze něco nakoupí.
Celkem fér by bylo, kdyby se na rovinu deklarovalo: všechno tady patří vládě(státu), lidé jsou vazalové a přinejlepším mají léno, nevlastní nic, mají jen dočasné zpoplatněné užívací právo. Za prodej na tomto území se vybírá poplatek 21%. Vazalové mají povinnost odvádět poplatky a nájemné ve výši xx%. Kromě práva užívat zaplacené léno, nemá vazal nárok na nic, poplatek je vlastnictvím vlády, která se může rozhodnout, jakou část peněz reinvestuje do infrastruktury aby zlepšila výnos.

Trochu mi ty buzerace firem (kontrolní hlášení DPH, EET, energetický audit, ...) připomínají poválečnou likvidační šikanu malých zemědělců skrze neúnosné kvóty. Že by si soudruzi vzpomněli na osvědčenou recepturu zákonné likvidace nepohodlných?

Není to stejné. Rozdíl je v tom, skrze volby se snažíte dosáhnout svého cíle také za peníze lidí, kteří nesouhlasí.

Já myslím, že není potřeba zakazovat nic z toho co píšete. Úplně stačí, když nebudete kupovat produkty od lidí a firem, které dělají věci, co se vám nelíbí. Pokud vaše nelibost dosáhne vyšší úrovně, je možné aktivně zasáhnout například informační kampaní a přesvědčit více lidí, aby se také od trapitelů izolovali. Je také možné založit certifikační firmu, která ověří, že daný produkt byl vyvinut a vyroben v souladu s vaším přesvědčením. Potom je snadné nekupovat necertifikovaný výrobek.
Pokud se vám nelíbí chování souseda zoofila, dejte mu to najevo, izolujte ho, nepomáhejte mu, neobchodujte s ním, přesvědčte dodavatele energií aby s ním neobchodoval.

LSD jsme zkusil jen jednou, v podstatě ze stejného důvodu jako vy. Také jsem chtěl vědět jak vlastně vypadá halucinace. Ke drogám jinak vůbec netíhnu a tabák je mi vyloženě odporný.
Bylo to zajímavé a v podstatě bych to popsal jako vy (taky matfyzácký mozek?). Musím říct, že mě to hodně naučilo o tom jak funguje můj mozek, respektive zpracování dat ze smyslů.
Zjistil jsem, že normálně vědomí nemá v podstatě přístup k surovým datům, dostává až upravená a komprimovaná data ve formě pojmů (objektů). Tyto pojmy vytvářeny preprocesorem jehož 4 vstupy jsou: smysly, zkušenost (paměť), očekávání (logika) a fantazie. Díky tomuto uspořádání vnímáme vědomím věci daleko ostřeji a bezchybněji než tomu ve zkutečnosti je a vlastně i být fyzikálně může. LSD podle mě naruší činnost preprocesoru tak, že váha zkušenosti, očekávání a fantazie není v rovnováze a mění se náhodně v čase.
Jako příklad činnosti v normálním stavu bych uvedl toto: jdu v lese a hledám houby, tj. vím jak vypadají a očekávám je na určitých místech. Pod korunami stromů je šero a na zemi bývá hodně listí, to znamená hodně obtížné podmínky pro vyhodnocení obrazu v reálném čase (zašuměný neostrý obraz, velmi velké množství objektů podobných cíli k vyhodnocení). V určitém okamžiku mi preprocesor předhodí dokonalý obraz hřibu, nadšeně se k němu řítím ... a najednou se jakmile se dostanu blíž a data z očí se stanou kvalitnějšími, obraz hřibu se mžikem přepne na stejně dokonalý obraz shluku starého listí. Pod vlivem LSD bych asi ten hřib i sebral a dal do košíku, očekávání by prostě přebilo smyslový vjem.
Halucinaci jsem si představoval asi tak, že třeba uvidím, jak se židle sama vznese do vzduchu, změní se v draka a ten odběhne pryč. Prostě jsem si představoval, že s LSD si užiju něco jako 3D animace kolem sebe. Tak to prakticky nikdy není, problém je, že halucinaci člověk hned vůbec nerozezná od reality, ani když se snaží o zpřesnění vjemů. Můžou to být i dost nenápadné věci. První halucinace co jsem odhalil byla toto: v místnosti kde jsem LSD experiment prováděl jsem zaslechl letět mouchu (v realitě pravděpodobně šum z průvanu), byl však leden a to jsou mouchy zalezlé. Zaujalo mě, kde se tu ta moucha bere, tak jsem jí sledoval jak poletuje až dosedla na okno. Šel jsem jí prozkoumat zblízka a chytil jsem jí (lehce jsem jí přimáčknul rukou na sklo okna) a cítil jak bzučí a šimrá do prstů. Je to přeci jen hnusnej tvor, tak jsem jí prostředníčkem rozmáčknul a cítil jak křupe. Potom jsem nadzvednul prst .. a pod ním nebylo nic než čisté sklo(realita).
Je to určitě zajímavé, nicméně bych to určitě nedoporučil každému. Pokud vám například normální svět nepřipadá jako dost zajímavý k žití, LSD vám může připadat tak zábavné, že realita bude potom příliš nudná a dostanete se do jisté psychické závislosti. Mám pocit, že může dojít k odmaskování duševních chorob jako třeba schizofrenie. Takže bacha, radši to nezkoušejte.

Jestli pak se v mediích rozhoří vášnivá debata o zpřísnění přístupu k nožům.
Je třeba nože zakázat, nebo alespoň registrovat. Normální občan nůž nepotřebuje, patří do rukou certifikovaných odborníků. Je potřeba zavést Knife free zones.

Ano samozřejmě to tak nějak dopadne v prvním kole. Pak se řekne, hele vono to furt není ono, musíme implementovat sledování lidí GPS náramkem. Je to potřeba vnímat jako klasickou iteraci salámové metody.
Nebo se přenese důkazní břemeno na občana, budeme muset nosit pravidelně účtenky za elektřinu, z místní nekuřácké hospody, fotky z obýváku, podepsané svědectví sousedů, atd.

Na úplnou nekontrolovatelnost bych nesázel, nahlašovací povinnost pro cizince platí i dnes a platila dříve i pro našince. Zřejmě není daleko doba, kdy budeme opět povinně hlásit, kde každý den nocujeme. Bonzáků se bohužel najde dost. Celý ten systém asi bonzáctvím počítá a asi můžeme očekávat posilování jeho důležitosti ve státní správě. Dovedu si představit i možnost zavedení E-call pro občany, nějaký náramek třeba, aby se ušetřil čas občanů s docházkou na úřad, v rámci všeobecného dobra.

Zrovna předevčírem jsem se při při cestě z práce zamýšlel nad tím samým, poté co se mi udělalo zle z nějaké socialistické reportáže na Radiožurnálu. Dnešní většinová média jsou hlásnou troubou politiků, bez nich by byli bez práce. Kdybychom žili v kapitalizmu, jak hlásá oficiální doktrína, neumím si představit, že by konzumenti platili za tento produkt a udržovali to ekonomicky při životě.

Ano, asi máte pravdu, úplně zbytečné není. Asi se ale shodneme, že v libertariánském společenství bychom to slovo použili velmi zřídka. Problém by zmizel, není třeba to řešit.

Já myslím, že argumentace vámi zmíněnou frází je vlastně úplně špatně. Nedorozumění plyne ze špatné definice, správná definice pojmů často vyřeší soustu problémů automaticky a usnadní diskuzi. Já za sebe bych viděl svobodu jako stav, kdy si můžu dělat neomezeně co chci s věcmi, co mi patří. V případě skutečného vlastnictví, je svoboda nevyhnutelná.
Lidé často vnímají svobodu tak, že si můžou dělat co chtějí i s věcmi co jim nepatří.
Podobně špatně je vnímán nárok a právo. Nárok obecně máme jen na to, co jsme si zaplatili. Význam tvrzení mám právo jít do nekuřácké restaurace znamená, že pokud jsme s majitelem nekuřácké restaurace učinili obchod, nikdo mi nemůže bránit zakoupené služby a zboží využít. Teď si uvědomuji, že z tohohle libertariánského hlediska je vlastně slovo právo úplně zbytečné.

V první řadě, název je špatně. Proč se důchodové pojištění jmenuje sociální? A vlastně to ani není pojištění. U pojištění hraje roli riziko, z toho se vypočítá sázkový kurz, a z toho je pak daná výše výhry nebo cena, je-li výhra daná. Asi by se to mělo jmenovat důchodové spoření, správné jméno hodně zjednodušuje diskuzi i myšlenkové pochody.
Stát, jako notorický dlužník, splácející starý dluh pouze dalším úvěrem, závisí na inflaci a tedy skrytém zdanění úspor. Kdyby nechal stát lidi spořit na důchod, zjistili by i ti chudší duchem, že jim stát naspořené peníze během života rozředil tak, že můžou jít žebrat. V současném systému je toto zamlženo, stát je dokonce ten dobrodinec garantující almužnu pro nemohoucí důchodce.
Zavést výši důchodové daně podle počtu dětí lze brát jako pokus o motivaci lidí k plození potomstva, které se o starší později postará. Navrhovaná závislost ale z těží odrazí náklady na výchovu dobrých potomků, to znamená, že tento experiment sociálních inženýrů nemůže být úspěšný.
Já za sebe hlásám, spořte si každý jak chcete, vychovejte si za své peníze dobré děti (kolik chcete), buďte dobří, slušní a pomáhejte ostatním tak, aby oni rádi pomohli vám až to budete potřebovat. Stát mi v tomhle nepomáhá, vlastně dělá všechno proti tomu.

Pro mě jako anarchokapitalistu je zdrojem morálky respekt k soukromému majetku. Proč je vraždit špatně? ...protože je to poškození cizího těla, tedy cizího majetku.
Vedle respektu k majetku si vystačím s preferencemi (typu záliba, vkus, sympatie) a s logickým přístupem "já pomůžu tobě, když můžu, ty pomůžeš mě, až to budu potřebovat", respektive "nedělám to co nehci aby mi ostatní dělali". Tohle už ale není o morálce, to je jen o logice a vkusu.

Tak lhaní na internetu je třeba řešit? Není politický nereálný slib také lež?
Je zajímavé, že politici by prý měli lhát (slibovat nereálné) jen doma:
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/novy-ukol-pro-politiky-co-v-zahranici-slibi-musi-dodrzet/r~36da47ac19a011e59db2002590604f2e/

Dokud ještě nemáme úplně fašistický režim, měli ty kontrolovaný lidi slušně říct váš vzkaz: „Táhněte do prdele!“.
Nejsem si 100% jist, ale myslím, že mladiství vzhled nezakládá povinnost podrobit se dechové zkoušce. U mladistvého je pasivní rezistence ideální postup, prostě nemluvím, nerozumím, nedýchám. Mělo by se to povinně učit ve škole :-)

Mám podobnou zkušenost. Zákonnost něčeho je evidentně špatné měřítko morálnosti (otroctví, nacizmus, střílení emigrantů na hranici, ...).
Hodně lidí je tak ale úspěšně indoktrinováno. Na klasické libertariánské otázky (jako třeba když ukradnu já = špatně, když úředník = dobře, proč?) odpoví lidi, jedno je podle zákona, druhé ne.
Problém je v tom, že většina lidí má ráda, nebo je tak někým zformovaná, když odpovědnost nese někdo jiný, nejlépe kýmsi delegovaný "odborník". Věc je tak daleko, že osobní zodpovědnost za rozhodování dobré/špatné alias morální/nemorální je pro většinu pohodlně nahrazeno hodnocením zákonné/nezákonné. Když se ukáže časem, že zákon je špatný, hle alibi: já dodržel zákon = dobrý člově, tvůrce špatného zákona = špatný člověk.