Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Situace, kdy mě sousedé přemlouvají, abych pomohl jednomu z nich, u mě ještě nenastala, zatímco situace, kdy z donucení přispívám na něčí léčbu, nastává zcela běžně. Pokud ale chcete řešit hypotetické situace, pojďme řešit tu se sexem, to je aspoň příjemné téma.

Protože jakmile začnete vytvářet arbitrární pravidla, dříve či později se s nimi dostanete do problémů. Buďto budou Vaše pravidla značně nepřehledná, nebo dojde k nějakému konfliktu mezi pravidly (pak musíte vyřešit, které pravidlo má přednost), nebo začnete řešit byrokratické problémy typu: co je nezbytná zdravotní péče pro souseda, a kolik vlastně musí stát?

A jinak než demokracie je lepších spousta jiných politických uspořádání, demokracie rozhodně není špičkou v oboru způsobů vládnutí. Vlastně v mém žebříčku politických systémů je někde na chvostu. Ankap, pak dlouho nic, pak minarchistická republika, osvícená diktatura, monarchie... pak dlouho nic... a pak jsou ty ostatní: demokracie, socialismus, komunismus, fašismus, teokracie atd.

Vymyslel. Jmenuje se to anarchokapitalismus.

Absurdní je jen tehdy, když Váš argument nefunguje univerzálně, tedy je zcela arbitrární. Jsem ale rád, že jste to přiznal.

Podobně důkladně čtete i ostatní příspěvky zdejších anarchokapitalistů?

Znáte to: Otevřel si volební místnost. Ale chodili mu tam lidi.

Takže si to shrneme:

1) Váš soused má zdravotní problém.
2) Vás ani Vašeho souseda neznám.
3) Vy byste mu pomohl dobrovolně.
4) Tvrdíte, že na dobrovolnou pomoc se nedá spoléhat.
5) Z čehož vyvozujete, že je potřeba mě donutit, abych pomohl Vašemu sousedovi, kterému už ale pomáháte Vy.
6) Mě nazýváte sociopatem, protože dobrovolně neřeším problém osoby, kterou ani neznám, zatímco Vaše představa donucení mé osoby Vám nepřipadá sociopatická ani trochu.

Pojďme si to převést na jiný případ, zcela identický, jen s jinou základní potřebou.

1) Váš soused chce šukat.
2) Vás ani Vašeho souseda neznám.
3) Vy byste mu dal zašukat dobrovolně.
4) Tvrdíte, že na dobrovolný šuk se nedá spoléhat.
5) Z čehož vyvozujete, že je potřeba mě donutit, abych dal zašukat Vašemu sousedovi, kterému už ale dáváte šukat Vy.
6) Mě nazýváte sociopatem, protože dobrovolně nedávám zašukat osobě, kterou ani neznám, zatímco Vaše představa donucení mé osoby Vám nepřipadá sociopatická ani trochu.

Víte, dost možná se svými zdroji nakládám účelněji a z mého nakládání by Váš soused profitoval více, než kdybych mu musel z donucení přispívat na péči. Problém je, že nevíte, ale představu už máte předem jasně vytvořenou. Užijte si to s tím Vašim sousedem.

Nevím, jestli Vy chcete pomáhat, pokud je ale Vaší představou pomoci Vašemu sousedovi, že mě přinutíte (cizího člověka pro Vás i pro Vašeho souseda), abych mu pomohl, pak jste ten sociopat jednoznačně Vy. Bez ohledu na to, co si myslíte o mé potřebě komukoliv pomáhat, ve svém životě velice jasně od sebe odlišuju věci, které dělám z vlastního zájmu, od věcí, které dělám z donucení. Vašemu sousedovi bych klidně pomohl z vlastního zájmu, ale rozhodně mu nepomůžu z donucení; v takovém případě raději poletím na Mars.

Jako že sousedi jsou automaticky sociopati, nebo jak to mám chápat?

Pokud z něčeho nehodláte slevit, tak to tomu sousedovi zaplaťte. Že se na milodary nedá spoléhat... no, Vy jste ten, kdo nechce pomoct sousedovi ze svého, ale chce okrást všechny ostatní.

A já zase jo, protože nejsem ankap-sociopat, kterému je u zadku, že nízkopříjmový soused nemá na operaci slepáku, a řekne si: jeho boj, měl si to líp zařídit. ;-)

Takže necháte okrást všechny ostatní, abyste mu na tu operaci nemusel dávat peníze? Povídejte mi něco o sociopatech.

Možná zjistíte, že není potřeba domluvit naprosto všechno. Přesně jak Vám napsal Honza výše: Domlouvá se tisíc lidí mezi sebou, jaký si upečou chléb, nebo prostě někde koupí/postaví pec, upeče chleba a nabídne jej ostatním? A kdo nechce, upeče si svůj, nebo si koupí od někoho jiného?

Když se podíváte na ty úžasné služby od státu, není tam nic, co byste musel domlouvat s ostatními. Někdo ty služby prostě nabídne platícím zákazníkům. A zákazník si vybere, co vlastně chce. Já určitě nemám potřebu ostatním říkat, jak se mají vzdělávat, jak si mají zařídit zdravotní péči, jak se mají zabezpečit proti zlodějům a požárům, a co já vím jaké potřeby ještě můžou mít.

Je jasné, že není reálně v silách žádného člověka, tady ani poslance, dopodrobna prostudovat veškerá témata, zákony a agendu státu.

Právě proto, že to není v silách žádného člověka, by žádný člověk neměl mít zodpovědnost za celý stát, a to ani rozprostřenou do parlamentu, vlády, nebo všelidového hlasování. Je efektivnější výpočet na jednom jádru, nebo distribuovaný paralelní výpočet deseti miliony jader, když každé řeší jenom svou část? Analogicky: Je efektivnější stát rozhodující o všem, nebo když si každý jednotlivý člověk rozhoduje o svém životě sám?

Doubravo, Vy nejste programátor, že? Jinak byste věděl, že odstraněním jedné chyby vytvoříte dvě další. To, že se zákon mění, znamená jen to, že se mění. Jakým směrem se mění, z toho nijak neplyne.

A co se týče demokracie. Je naprosto skvělá, pokud si myslíte, že by Vám do života mělo mluvit 10 milionů lidí, a Váš názor na Váš život by měl stejnou váhu jako názor každého z těch 10 milionů lidí. Já si to nemyslím, tudíž považuju demokracii za sračku.

Veřejnou debatu vnímám jako "dej čertovi prst...". Když se debatovalo o zákazu kouření, tak se stejně jelo v novinách, že se zakázat musí, a vypadalo to jako debata jen na oko, protože nakonec se stejně na názory obhájců svobody majitelů hospod vysrali jak na placatý kámen a zákaz prosadili. Od tý doby jsem z jakýchkoliv "veřejných debat" vyléčen, protože rozhodnuto je stejně předem, a jenom se snaží vzbudit zdání, že se o něčem debatovalo. Navíc "veřejná debata" je perfektním nástrojem salamismu, kdy máme stav A, chceme stav B, předhodíme tedy debatu o stavu C, abychom nakonec došli ke kompromisnímu stavu B.

Jediný způsob, jak těmto problémům předejít, je zrušit stát, a ať se každý zařídí tak, jak to vyhovuje jemu.

Tak ne, nezjistil heslo. Račte se sám podívat do zdrojáku. Je rozdíl mezi "velkej Ká" (to jsem já, a vždycky jsem byl) a "velkej mezera mezera mezera Ká".

Ne, proč? Panu kolegovi, který nějak zjistil moje heslo, jsem patřičně poděkoval, a svět se točí dál.

Jsem rád, že mám záskok, který se vydává za mě, aspoň mi šetří práci se stíráním etatistů.

Momentálně myslíte na to, jak mi odpovědět.

Ani ten beton není věčný, střídáním ročních období vznikají trhliny, a nakonec si příroda najde cesty. Zde dostává trhliny víra ve stát, to je ten beton, kam ankap nezasadíte, ale ty trhliny se budou zvětšovat.

Pokud jedna ze stran k soudu jít nechce, pořád je zde reputace soudu. Pokud rozhodl svévolně, jeho rozhodnutí jde napadnout, a pokud to dělá soustavně, nebudou jeho rozhodnutí respektována okolím. Ano, asi dojde k různým fragmentacím, ale dříve či později se tento konflikt nějak vyřeší, a bude zájem na jeho řešení z obou stran, protože půjde i o zákazníky a dodavatele těchto stran, kteří na tom budou mít zájem.

Máte pravdu, že bankrot z důvodu státního nařízení je značně nefér. Bohužel dokud nebudeme mít volnotržní zdravotní péči, tak se budou kvůli zdraví a ochraně zdraví dělat podobné přehnané a škodlivé akce vždy, místo aby si s tím poradil trh (lepší dostupností ochranných pomůcek, léků, procedur, diagnostik, lepší prevencí na straně lidí trhem lépe motivovaných dbát na své zdraví...).

Jako že to jde od desíti k pěti, protože procházejí čím dál větší píčoviny?

Co je sakra na státu předvídatelného?

A ten na to vezme ty peníze kde?

Tak lidé se chovají přirozeně, protože nic jiného než tu tyranii reálně neprožili.

Ve státu nemáte pojistky. Máte jen přesvědčení lidí, že nějaké pojistky existují, no reálně tu vládli ti komunisti nějakých 40 let, takže tolik k těm jističům.

Na trhu máte jasnou pojistku - prostě to nekoupíte. A pokud je někdo násilník, tak mu dříve či později dojdou zdroje. Vy vidíte tu situaci staticky, jako že bohatý si zaplatí někoho, kdo pro něj ztluče hromadu chudáků. Jenže tahle služba něco stojí, a bohatý má těch peněz sice hodně, ale pořád omezené množství. To množství peněz se mu bude snižovat, protože takovým chováním přijde o zdroje příjmů.

Samozřejmě, můžete lidi zblbnout, aby si mysleli, že utlačování druhých je správné chování. Státu se to povedlo, je tam určitá tradice, kontinuita (minimálně konceptu, ne příliš právní) ještě od dob, kdy vládce byl bůh; a dnešní lidé přistupují ke státu (jako konceptu) často se stejnou úctou jako kdysi ke kterémukoliv božstvu. Povede se to firmě? Pokud přijmeme, že ankap společnost vznikne po určitém vývoji mravního vědomí lidí, pak mám naději, že nepovede.

A kdo bude chodit k soudu, který rozhoduje podle toho, co kdo zaplatil? Kdo to bude platit?

Tak písmo svaté... pokud myslíte Bibli, tak každá křesťanská církev má svoji verzi Bible. K tomu má ještě svoji verzi kanonického práva a výkladu Bible. Např. katolická církev mění věci relativně často prostřednictvím různých papežských oběžníků (encyklik), koncilů apod. Takže bych o nějaké neměnnosti raději pomlčel.

Tak jsem zpátky. Takže když budu hlasovat proti Babišovi, tak se nestané premiérem? Nebo jak v mém případě bude fungovat moje volba? Já když si udělám volbu, do kterého půjdu krámu, tak prostě půjdu do krámu, který jsem si zvolil. Totéž když si vyberu nábytek, oblečení, jídlo... nějak se mi nestává, že bych si něco vybral, ale dostal něco úplně jiného. V čem je tedy ta demokracie lepší než trh, když tam nefunguje rozumně ani taková zásadní věc, jako volba něčeho.

Takže když budu hlasovat proti Babišovi, tak se nestane premiérem?