Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano, někteří lidé chtějí ovládat jiné. Co jim k tomu dá lepší podmínky? Společnost, v níž je stát přijímán jako někdo, kdo ovládat smí, nebo společnost, ve které lidi chápou, že stát je špatný a mají možnost volby, s kým budou interagovat? Když to řeknu jednoduše: Chceme těm zmetkům sebrat hračku.

Kdyby to bylo jenom na státech, tak propojené jsou jen ty veřejné instituce. Jakkoliv mohly státy vytvořit nějaké mezery ve svých systémech, museli je využít konkrétní lidé.

Oprava: S těmi zbylými čtvrtinami.

To ani nemá smysl... reagovat na jejich vymyšlené představy o tom, co si libertariáni myslí, je jako racionálně argumentovat proti posednutí ďáblem. A koukám, že Urza si myslí totéž. Stačí věta:

"Libertariáni označují přesun bohatství od bohatých k chudým prostřednictvím daní za násilí, krádež a zločin."

Což je jenom čtvrtina toho, co říkáme, zatímco s těmi zbylými třetinami by s námi nejspíš museli souhlasit. Považujeme totiž stejně tak za zločin i přesun peněz skrze daně od chudých k chudým, od bohatých k bohatým a od chudých k bohatým. A to prostě proto, že naše hledisko v otázce daní a lidské spolupráce není chudý / bohatý, ale krádež / dobrovolná směna. My stavíme na morálce, a2larm na závisti. Tečka.

To je hodně naivní představa. Ke společenským změnám skrze systém nedocházelo snad nikdy, co si z historie pamatuju (když nepočítám průsery typu nacismus nebo komunismus). Velké změny přicházejí vždy mimo systém. Plánoval někdo dobu počítačovou? Plánoval někdo průmyslovou revoluci? Plánoval někdo objev penicilinu? Zrušily státy poddanství jen tak, protože chtěly? Vždycky se muselo něco stát, lidi se nasrali, nebo prostě dělali, co uměli. Že Urza přednáší a publikuje, to je mimo systém. Že budou lidé využívat kryptoměny, šifrování, a stále více se chránit před nenechavými prackami státu, to je mimo systém. Že se rozjede sdílená ekonomika apod., to je mimo systém. A to je cesta. Lidé prostě časem přijdou na to, že stát nepotřebují. Šířit tuto zvěst, to je to nejmenší, co pro to lze dělat. Státy se tomu budou bránit, ale prohrají. Jak dlouho to bude trvat... jsem optimista, vidím to tak do 30 let. Internet je velmi rychlým motorem společenských změn.

V Německu zase tolik arabsky hovořících nebude, pořád je tam víc Turků než těch novějších imigrantů z různých koutů islámského pekla.

Je to drastické, jenže stávající systém neumožňuje dělat hladké přechody. Jakékoliv takové rozhodnutí musí být buď okamžité, nebo trvalé, což ve 4letých cyklech tradičního odezdikezdismu, kdy nová vláda často obrací naruby rozhodnutí předchozí vlády (a obvykle má talent najít přitom nové dno), je docela problém. Jinak samozřejmě libertariánsky přijatelný hladký přechod by se vymyslet dal - např. stávajícím důchodcům již důchod zůstane, stejně tak lidem, kteří půjdou do důchodu do pěti let; další ročníky už budou dostávat o 10 % méně než ty předchozí. Lidé, kteří by šli do důchodu za 15 let, už důchod nedostanou žádný. Souběžně s tím začnou za 5 let každý rok klesat odvody sociálního pojištění o 5 %. Za 25 let se odvody zruší. Je to asi nejměkčí varianta, která mě napadá, ale jak vidno, má velmi dlouhé lhůty a pravděpodobnost, že by tento plán nikdo nesabotoval, je velmi malá.

Ten posun byl obrovský průser a značně znesvářil národy na tom území žijící. Protežování Čechů a Slováků (místo Němců a Maďarů) ve funkcích veřejného života bylo značně nemoudré, a eskalovalo to až k odtržení Sudet.

Tak o daních je celkem jasná představa. Zvyšovaly se. Jen tak ze srandy jsem dneska dopoledne otevřel náhodný výtisk prvorepublikových novin. A tam bylo vyhlášeno zdvojnásobení daně na víno (z 40 haléřů na litr na 80 haléřů na litr, pod pokutou 100 Kč nebo 4násobku daně, podle toho, co je vyšší). Samozřejmě jedna vlaštovka jaro nedělá a můžu se mýlit.

Musím poděkovat za skvělý článek, četl jsem jej před pár dny. Líbí se mi to srovnání, jak nakládáme s prostředky podle toho, čí jsou a komu jsou určeny výsledky nakládání. Jinak diskuse je jako tradičně jedlá.

Osobně mám výhradu právě k tomu výzkumu a k těm dvěma třetinám; je to prezentované podle mě příliš prolibertariánsky optimisticky, zavádějícím až nepravdivým způsobem; realita bude taková, že ty dvě třetiny nebudou nakloněny libertarianismu, ale budou mít pár styčných bodů, které lze najít skoro s každým; typu stát je špatný hospodář, daně by se mohly snížit (kdo by nechtěl platit nižší daně, že), dotace jdou na nesmysly... na těchto věcech shoda je (shodnou se na nich socky, komouši, proruští trollové i pravičáci), ale na nějakých hlubších principech už ta shoda není, a právě tam se láme chleba, jak ostatně ukazuje i ta diskuse. :|

Knihy projdu, díky za tip. Nicméně na tom, co si myslím o výroku a jeho nositeli, se nic nemění.

3. Masaryk svou prestiž použil mj. k prosazení socialistické politiky, ale za to nemůže stejně, jako že se někdy podrbal na hlavě. Kdyby to většina lidí nechtěla, tak by to neprosadil.

Každý z nás má možnost volby, co v životě udělá, a měl ji i ten Masaryk. On nemusel prosazovat socialistickou politiku, nikdo ho k tomu nenutil, nikdo ho ani nenutil být prezident. Že to nevzdal a dělal, znamená, že chtěl. Nelze na něj pohlížet jinak než na úředníka rozdávajícího nesmyslné pokuty, fialové soudce kryjící rozmary policistů, zásahové jednotky obsazující growshopy či FAU; tito všichni lidé měli/mají možnost volby nebýt hnusné svině. Jenže se pro to nerozhodli. Všechny jejich skutky jsou výhradně jejich skutky, s jejich plnou zodpovědností.

3.2 Posuzovat podle současných, navíc těžce menšinových měřítek politiku před 100 lety je podivné.

Naopak je to naprosto nezbytné. Historie je nám učitelkou; chceme-li se z ní poučit pro dnešní dobu, musíme ta dnešní dnešní měřítka použít. Kdybychom použili tehdejší měřítka, zopakovali bychom tytéž chyby, které se tehdy staly. Můj oblíbený příklad - Hitler. Mám se na něj dívat tehdejší optikou, kdy byl spasitelem Němců a Židé byli zločinci? To jsou totiž ta tehdejší měřítka. A když je použiju, víte, co z toho logicky vyplyne? No ano, že Hitler je spasitel a měl by s těmi Židy zatočit. Bum, a zopakoval jsem tu chybu, kterou Němci tehdy udělali. Musím používat dnešní hledisko, když chci získat něco užitečného pro současnost. Hledisko časů minulých je snad je zajímavé jen tehdy, když budu chtít pochopit, jak lidé uvažovali v časech minulých.

4. A to nejhorší na konec: Vinit za současný socialismus osobu, která zemřela v roce 1937, je… No, nemám slov. Jste normální?

Velcí lidé, velké činy, velké následky.

Dále už to, že tak brilantní intelektuál, známý po celém světě, jako Čapek, Masaryka uznával, je dostatečné pro závěr, že to byla velká osobnost.

Nepochybně. A pro co je to pokus o argument (ad authoritam)? K čemu je mi takový závěr užitečný, když vím, že kritizuju velkou osobnost? Mám ji snad šetřit, nebo mě má její velikost vystrašit?

To je škoda, myslel jsem, že jsi z oboru a že znáš tu komunitu. O tom dělení vím, nicméně přesto je zajímavé sledovat, jak jsou ty programovací jazyky hodně podobné těm komunikačním. Ne mezi sebou (jako že by třeba španělština a Python byly nějak podobné), ale každá z těch dvou skupin vykazuje podobné dynamické rysy, jako vývoj a konvergence, přejímky; dále lze zkoumat strukturu, idiomy a fráze, šibolety, pidginy; a také lze testovat různé hypotézy a teorie, např. Sapir-Whorfovu hypotézu (tedy že např. programátor v Javě přemýšlí jinak než programátor v Prologu a jinak než programátor v C). Zajímalo mě, zda se tím někdo zabývá. :/ Protože vidíme programovací jazyky v mezinárodní komunitě, daly by se použít jako model toho, co by se dělo s komunikačními jazyky po zrušení občanství a států, jak se zajímá Princ.

Vskutku netuším, ale můžeme se podívat na jazyky programovací, jak se sjednocují. Vidíme, že existuje hromada jazyků, které každý reaguje na trochu jiné požadavky. Vypadají tedy v některých ohledech různě, v některých podobně. A lze pozorovat věci, které se dějí u přirozených jazyků, např. přebírání některých konstrukcí mezi jazyky; typickým příkladem jsou konstrukce podporující funkcionální programování nebo pattern matching, které jsou v dnešní době populární, ale dříve byly jen v malém množství jazyků (LISP, Prolog apod.).

@TaxationISTheft, tvrdíš, že jsi lingvista; zabýváte se i programovacími jazyky? ;)

Tak tohle ví naprosto přesně Urza: Trh nelze predikovat.

Tedy: nevíme. Různí lidé budou poptávat různé jazyky. Kde bude potřeba širší spolupráce, tam se uplatní lingua franca, v dnešní době je to angličtina. Jinak budou lidé mluvit rodnou řečí, jež se budou různě rozvíjet a konvergovat, což je přirozené. Dle mého názoru ultimátním tržním řešením bude inteligentní osobní překladač, jako mají ve Star Treku.

Obě písmena latinské abecedy lze vystopovat v řecké abecedě (iota a upsilon, později ypsilon). Co se zavedení v českém jazyce týče, i/y měla svou relevanci historicky, kdy bylo potřeba rozlišit dvě různé hlásky. Ovšem toto rozlišení upadlo snad někdy na přelomu 14. a 15. století a obě hlásky se začaly vyslovovat stejně, jak dokumentuje Hus (který toto sjednocení výslovnosti, jež se nakonec ujalo, kritizuje). Dnes je tedy jediný rozdíl v měkčení předchozí souhlásky, a pak ještě na Ostravsku, kde pod vlivem sousední polštiny (kde to tak mají) i/y rozlišují. V písemném projevu si to vezeme jako přítěž z minulosti - ovšem i v té minulosti to bylo všelijaké a záleželo na pravopisné normě; např. tzv. bratrský pravopis (užívaný od Bible kralické až do začátku 19. století) psával, podobně jako dnes Poláci, ypsilon po každém "z", a to i po spřežkách rz, cz; Říha se tedy psal Rzyha a cikán se psal czykan.

Ne všude se s tím ale takhle serou. Jižní slovanské jazyky i/y nerozlišují vůbec a píší jen jedno i; k měkčení předchozí souhlásky pak používají j, a to i před "i", takže co my např. píšeme jako niva, se v chorvatštině píše njiva, a když někoho oslovíme ty[i], chorvatština píše [i]ti. Východní slovanské jazyky pak používají cyrilici, kde mají obvykle také jen jedno i (vyjma ukrajinštiny, která rozlišuje podobně jako polština).

Sadomasoryk - znamenám si tento dobrý termín pro pozdější užití. Jinak v Tel Avivu po něm dokonce pojmenovali nějaké menší náměstí, jakož i v pár českých městech.

Přesně. Přitom stačí se začíst do tehdejších novin a projevů v parlamentu. Ona se ta doba strašně idealizuje, a mně také připadá jako ideál - ideál státu, který si není jistý svou státností. Speciální zákony o stycích s Rakouskem (a s lidmi v Rakousku), diskriminace neslovanských "menšin" ve státních službách; a mimochodem, po atentátu na Rašína přišel zákaz držení zbraní. Znárodňování nakousl už Urza, já si vybavuji hlavně znárodnění drah, všechna železnice se převedla pod Československé dráhy, přitom před tím řada z nich byly docela slušně prosperující podniky (a to neříkám proto, že bych hrál deskovku 18CZ, o tuhle historii jsem se zajímal už předtím). Samozřejmě existovalo vojenské otroctví (tedy povinná vojenská služba), samozřejmě existovala docela drsná cenzura (každé vydání novin musel schválit cenzor) a monitorovaly se projevy, samozřejmě stát trestal nestandardní soukromé vztahy (rozuměj samcoložství), samozřejmě byla politika podobná žumpa jako teď. Vážně na té době není nic dobrého a její idealizace je mnoho malých i velkých lží.

A pak přijde zmrd typu Masaryk, a řekne, že charita je ponižující a je třeba dobročinnost nahradit sociální povinností. Fakt nedík. Evidentně charita fungovala.

Souhlas, je to spíš výkřik do tmy. Další texty budou zase víc v normě. Zrovna dneska ráno jsem jeden námět chytil.

To je jednoduché.

1) Jsem poměrně lekavý. Přijde nečekaná rána, cuknu sebou. Což v případě, kdy se potřebuju na něco soustředit a s něčím jemně pohybovat, je docela průšvih. Ucpat uši nepomáhá, já ty rány cítím celým tělem.
2) Jsem praktický. Vidím, jak to bouchá blízko, jak se chvějí okenní tabulky. Mám strach, aby něco neshořelo, nebo dokonce nespadlo. Zvlášť dům, ve kterém bydlím.

Proto mi to vadí. Představa, že jsou všichni lidé 30+ stejní, je podobně kreténská, jako že všichni 40+ jsou blbci požadující povinnou vojnu a dráty na hranicích. Tvoje dcera je holt jiného než já, a je to dobře; kdyby všichni měli stejnou povahu, byl by svět k nesnesení.

Ano, tam je stát velmi silný a zasahuje do mnoha aspektů životů. Může se tedy zdát, že jde o případy něčeho jiného, nebo že je to něco extrémního a do diskuse se nehodícího. Jenže ony ty státy vlastně nejsou až tak daleko od EU nebo Norska či Švédska. Ano, nezbožňujeme vůdce (sv. Andrej je ANOmálie), máme opozici (nicméně fakticky jde jen o loutkové divadlo), zasažených aspektů životů je třeba jen polovina a míra zásahu také třeba poloviční. Jenže, tady ta podobnost končí. Jo, ještě se liší mezinárodní vztahy, ale to je otázka kdo má koho rád a my kluci co spolu chodíme. Ale jinak, prašť jako uhoď. Liší se jen míra zkurvenosti, ale vytyčený směr je stejný - do bankrotu. Protože tam to vede. Budou se zvedat daně, lidé budou stále více optimalizovat, do toho bude přibývat důchodců a další lidí nárokujících si sociální dávky... zhroutí se to. A až se tak stane, bude to v podstatě stejný zážitek jako Venezuela nebo KLDR, protože v té chvíli bude ten stát nejsilnější, bude se snažit vytřískat daně stůj co stůj, aby mohl ty důchodce atd. uživit. Takže stačí počkat, Švédsko, Norsko atd. jedou stejným směrem jako Venezuela, jen jsou pozadu (mají větší zásoby) a jedou pomaleji (mají menší socialismo y muerte). Ale času je dost.

Díky za skvělý článek. Líbí se mi od začátku do konce; vypíchnul bych ty čtyři odstavečky o rozhodování za své versus za cizí a pro sebe versus pro cizí.

Druhá možnost je být skutečně tím, kdo rozhoduje. (I když pak na té židli asi dlouho nevydrží.)

Hlavně proč by je to mělo zajímat; server vůbec nemusí být určen obyvatelům ČR. Odhaduje se, že mimo ČR žijí asi 2 miliony Čechů (rodilých mluvčích).

Záleží na vztahovačnosti orgánů; pak to může být:

* zneužívání osobních údajů
* pomluva
* šíření toxikománie

Samozřejmě je to všechno píčovina, ale co udělá soudce, který tohle dostane pod ruku? Potopí kolegy?

To je dobrý začátek. Ti lidé nejsou povinni tu práci dělat. Jejich rozhodnutí, ať jsou sebeblbější a ať se na zákony vymlouvají sebevíc, jsou jejich rozhodnutí. Teď ještě to rozšířit na úředníky.

"Tak jak vám to klape, Pepo?"
"Nemůžu si stěžovat."
"Vážně?"
"Vážně nemůžu."

a zřídit ministerstvo líných a vošklivých žen,
to by pak mohlo zaměstnat spoustu úředníků...

A hlavně úřednic. Aby to ministerstvo dostálo svému názvu. Otázkou je, co na to Marksová apod., přeci jen, konkrétní pohlaví přímo v názvu ministerstva, a ještě ke všemu s takovými adjektivy. Aby se, chudák, necítila dotčená a neodbučela někam do Indie. Co takhle rada vlády pro rovné příležitosti... oh wait.

Nejen ošklivé, ale i jinak vadné. Mohly by se vyplácet třeba kompenzace za línou ženskou. Což by vlastně byly ukradené peníze od pilných žen.

Aby pak zapomněli, že i kdyby ta studie měla pravdu, vztahovala by se na lidi single a v manželství teď. Studie neříká nic o tom, zda by ti single byli po vstupu do manželství také štastnější. Aneb - co je příčina a co je následek? Jsou někteří lidé šťastní, protože jsou v manželství? Nebo jsou lidé v manželství, protože jsou šťastní? Nebo má manželství i štěstí nějakou jinou příčinu? Co když, kacířská myšlenka, vstupují do manželství spíše lidé, kteří vědí, že tak budou štastní, zatímco lidé, kteří vědí, že by v manželství šťastní nebyli, do něj nevstupují?

Ale vysvětluj tohle etatistoj.

Jediné, co víme, je, že soudce Dredd poslal Urzovi nějaké kryptopeníze na knížku. Zda jsou z jeho soudní činnosti, nevíme. Kdyby ano, byla by to pěkná reklama, že to funguje. Ale taky se teprve může chystat byznys rozjet. Nevíme.

Asi jsem něco přehlédl, ale prošel jsem tu stránku, a chybí mi tam dvě věci:

1) Fungující odkaz na Detaily fungování rady.
2) Nějaké reference, tedy jaké případy soudce řešil a jak je (vy)řešil (alias proč bych si měl vybrat právě jeho).

Nečekám, že sem napíše, dává si záležet na anonymitě, ale třeba se mu to donese. A i kdyby ne, je to zajímavý model soudnictví.