Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ad 1)

Pokud spíše potkáváte úředníka, policistu, nebo vojáka, pak žijete ve státě.
Pokud je častější, že potkáte medvěda, vlka, nebo lišku, pak žijete v lese.

Pokud má kuní ksicht surikaty v čapím hnízdě, žijete ve státě.
Pokud má sojka sojčí vejce v sojčím hnízdě, žijete v lese.

Ad 3) Ankap nemá žádnou organizaci, dokonce ani území a obyvatele. Ankap může existovat paralelně se státem, v takovém stavu se také rozšíří a bude takto dlouho fungovat. Pravidla neexistují. Předpokládá se respekt k soukromému vlastnictví, protože je to evolučně vyselektovaný rys, ale jinak? Volný styl.

Otázkou je, zda vůbec diskutujeme model vlastnictví či uspořádání vlastnických vztahů, který by byl v anarchii relevantní.

Dává celkem rozum vlastnit celý dům.

O něco méně dává smysl vlastnit nějaký podíl; zde už ale lze, pokud to pravidla dovolují, daný podíl odejmout. Ne všechno podílové vlastnictví má ale takové možnosti, takže takové případy potom končí u soudu. Tento model známe jako družstva, ale existují i jiné hodně podobné modely.

Potom je možnost vlastnit konkrétní část domu, např. obvodové zdi, střechu, schodiště, výtah, sklepy a další společné prostory. Potom bych mohl vybírat poplatek, např. při použití výtahu, z něhož bych financoval např. opravu střechy. Nad tím, kdo vlastní byty, nemám žádnou moc.

No a potom je tu smrtící kombo. Byty jsou soukromé, na společné prostory existuje podílové vlastnictví.

Musíme si tedy v této filozoficko-definiční otázce objasnit pojmy samé. Protože existují rozumná řešení, blbá řešení, a debilní řešení soužití a sporů.

Je mi vážně u prdele, že používáte nesrozumitelné argumenty. Je to Váš problém, ne můj. Vy jste ten, kdo mě chce přesvědčit, ne já Vás.

A já zase nemůžu za to, že nejste schopen napsat konkrétní argument k věci. Byl omyl, že jsem se rozhodl na Vás jakkoliv reagovat. Už se to nestane, omlouvám se.

To já bych doved taky, sypat hovna a dělat ze sebe chytrýho. Ale s diskusí to jaksi nic nemá.

Takže utilitarismus. Přesvědčení, že účel světí prostředky. V tomto směru, je stát čirým projevem utilitarismu: má nějaký účel, ať už ten propagovaný (řídit společnost, aby nezlobila) nebo ten daleko racionálnější (chovat a oškubávat stádo), a tomuto účelu jsou podřízené veškeré prostředky, které používá.

Víte, proč si klepu hlavou nad Vaším používáním cizích termitů na vlastní rizoto? Protože generujete argument proti názoru, který zastáváte. Proto se Vás ptám, jak jste to myslel, protože je dost dobře možné, že jste to myslel úplně jinak, a vidíte účelovost někde úplně jinde (a nevidíte ji u sebe), bohužel když neřeknete kde, tak ze sebe děláte akorát přechytralého šaška.

Takže jestli Vás chápu dobře, možná se už před tisícem let dala skladovat elektřina v hliněných bateriích. https://en.wikipedia.org/wiki/Baghdad_Battery

Dnes už to tutově možné není.

Ano, jsme ve filozofii dál, takže víme, co je to ten utilitarismus. Co zůstává záhadou, jak toto slovo chápete Vy a jakou má souvislost s tím, o čem se tu bavíme.

Že by do světa kolem sebe? Nějak nevnímám fyzickou přítomnost státu. Ano, lidi se bojí různých státních zásahů, tak buď mezi kámoši jdou úplně bokem, jinak občas nějaké pravidlo přiohnou. Fyzicky stát vnímám jen když úředníci vyrazí páchat zlo ("něco při kontrole najít musíme"), nebo když nějaký policajt obtěžuje, nebo když přistane nějaká pokuta. A pak samozřejmě ty daně. Pak se stát snaží kroutit všemi možnými i nemožnými mezilidskými interakcemi, vymýšlí na to formuláře, papíry a pravidla, ale když se dva domluví a jde to zcela mimo, co kdo zmůže? A že zvláště lidé, kteří se mezi sebou znají, k takové domluvě sahají často a rádi, považuji za velmi dobrý důkaz toho, že lidé se chovají anarchokapitalisticky, byť si to neuvědomují naplno a do důsledků.

Mohl byste tu jistě velice úchvatnou myšlenku rozvést?

Oni jimi jsou, už od přírody, jen si to plně neuvědomují. Velká část našich životů se odehrává mimo stát, a stát obvykle zasáhne sem tam nějakou pokutou nebo jinou nepříjemností.

* budou snažit, aby si vybrali ten jejich, ...

1. Pak jste nepochopil, co jsem napsal. Můžete být plně šťastní i na cizím pozemku. A můžete si vybrat, jaký pozemek to bude. A rozumní majitelé pozemků se budou snažit, aby si vybrali ten Váš, pokud z toho něco budou mít.

2. Pak bych čekal, že když jim ty důsledky připomenu, že se nad tím aspoň zamyslí. Jenže to tak v reálu není.

Nechce sa mi veriť, že si naozaj myslíte, že terminálny cieľ "zástancov tradičných hodnôt" je nešťastie žien a homosexuálov.

V některých případech tomu bohužel věřím, jinak by to museli být opravdu velice hloupí lidé, kteří v něco věří, ale něco úplně jiného si myslí.

v nádeji, že poriadok a stabilita v životoch drvivej väčšiny ľudí je dôležitejšie ako šťastie maličkej menšiny, ktorá nedokáže zapadnúť

Ano, to je přesně ten kolotoč šílených výmluv, který slýchám. Jenže jediní, mezi koho nedokážou buzeranti zapadnout, jsou tihle intolerantní píčusové. Žádný z nich mi na přímý dotaz (když už diskuse došla k tomu pořádku, a že párkrát došla) nebyl schopen popsat přesný mechanismus, jakým by štěstí homosexuálů narušilo pořádek a stabilitu v životech lidí. Chvílemi to vypadalo dokonce tak, že oni sami (ti intolerantní píčusové) by vyšli ven a začali dělat bordel, protože jinak by k narušení toho pořádku jaksi nedošlo.

niektorí ľudia závislí na štáte by sa bez neho nedokázali zaobísť a v anarchokapitalizme by trpeli oveľa viac

Podle mého názoru by to dokázali; pouze jejich štěstí by už nadále nebylo na úkor štěstí jiných lidí (skrz daně).

1. Lidé, kteří nevlastní pozemek, mají pořád sílu své peněženky.

2. Bohužel diskutoval, a docela dost. Nedá se to. Oni vidí spiknutí a rozklad a úpadek společnosti. Jenom proto, že někde nějaký Pepa nebude mít Vlastu, ale Vlastu. Může jim to být u prdele, oni je nemusí vůbec znát atd. Ne, stejně jim chtějí škodit. Padají z nich takový perly jako: "Mají být rádi, že je nezabíjíme," a hned vzápětí, "Ať si jdou demonstrovat do arabských zemí." Doteď mi nebyli schopni odpovědět, a že jsem se ptal vážně mockrát, jakým způsobem je osobně ohrožuje to, že ten Pepa nemá Vlastu, ale Vlastu. Ne, nic, rozjedou ten svůj kolotoč splašených výmluv.

Anarchokapitalista chce šťastné všechny lidi.
Anarchokomunista chce šťastné všechny lidí (tedy pokud zrovna nemyslí na třídní boj a vyvraždění bohatých).

Neshodnou se v tom, jak toho dosáhnout.

Zastánce tradičních hodnot (ať už to znamená cokoliv) chce tu či onu skupinu lidí nešťastných a nasraných, a vědomě to přiznává. Když je proti manželství homosexuálů, chce, aby buzeranti byli nešťastní. Když je proti potratům, chce, aby nechtěně těhotné ženy byly nešťastné. Nic mu neudělali, nikterak mu neuškodili, jen nezapadají do jeho vidění světa. Jak se s takovým monstrem dá diskutovat?

Důvod, proč se staří lidé hůře učí, je čistě biologický - jejich mozek už je starý, a nefunguje tak dobře. Učení, adaptace, je totiž jednou z funkcí mozku, a pro každého živého tvora, který má mozek, je učení zcela přirozené. Jen, samozřejmá věc, málokterý tvor udělal z učení mučení. Většina tvorů se učí hrou, nápodobou a metodou pokus-omyl.

Není potřeba znát výrokovou logiku, stačí důkladně testovat.

Chápu. Nejste moc dobrý ve vysvětlování a kromě světových stran si pletete i ty diskusní.

Ano, když se odehrává masakr, při kterém má umřít více lidí, nikdo nepoužije zbraň proti útočníkům, a nechá si ji jen na případ, kdy se útočník rozhodne zabít jen dva a třeť člověka. Na to by se dal vymyslet formulář, kolik lidí plánujete zabít, a podle toho by byli na místě připravení obyčejní lidé se zbraní, nebo objednán výjezd policie. /s

Tohle vysvětlujte všem zakazovačům a omezovačům.

Více ozbrojených magorů mezi lidmi = větší pravděpodobnost, že se pozabíjejí.

Přesně tak, hledá se kompromis mezi stavy:

1) Funguje to
2) Je to na hovno

Kompromisem bude něco, co funguje na hovno.

A třeba mně se nezdá, že to, že část restaurací je kuřáckých a část nekuřáckých, je na hovno. Prostě si vyberete. Podle mě je to stav "funguje to".

První problém těch diskusí je v tom, že většinou se hledá kompromis, nikoliv jasné držení se nějakých zásad či naopak jejich jasné zpochybnění. Jinými slovy. Máte stav A. Něco se stane. Navrhovaný stav C je blíže k Vámi vysněnému stavu Z. Nakonec se udělá kompromis na stavu B. Atd.

Druhý problém je, že na veřejnosti ta diskuse nebývá nestranná, a média i politici mají typicky již předem vybrané své favority, které tlačí. Velmi dobře to bylo vidět u kouření v hospodách. Diskuse sice byla, ale politikům i novinářům byla u prdele - chtěli zakázat, měli většinu, tak to udělali a propagovali. Stejně tak se zavíráním krámů o svátcích.

Tak já se ani neptal kde, já chtěl jasně ukázat na ty dva obrázky.

Pokud narážíte na příspěvek, kterým jste otevřel vlákno, pak tam daná věta působí zcela mimo, protože neuvádíte, mezi čím máme rozdíly hledat. Takže přesně tomu nerozumím.

A pak je tam druhá věc, jakkoliv bych našel těch deset rozdílů mezi čímkoliv, pořád nevím, co brání ostatním koupit v čase dostatku také, resp. jak by s tímto dané rozdíly jakkoliv souvisely.

Abyste měl radost, tak pro Vás deset rozdílů mezi čísly 1 a 10: 9, 9, 9, 9, 9, 9, 9, 9, 9 a 9.

Takže vyslýcháte každého zákazníka pod lampou?

Na to Vám seru.

A co brání ostatním nakoupit v čase dostatku také? Nemáte jak oddělit spekulanta od normálního spotřebitele.

Umělec je často rád, že agentura zajistí prostory, propagaci, organizaci. A za to se holt platí. Umělec ale taky není škodný, a taky chce docela dost.

Přiznat si, že současná demokratická zřízení není to, co umožňuje lidem mírovou spolupráci, svobodu a prosperitu.

Začal by uvažovat o změně bezpečnostní agentury, zejména pokud by byl ubodán její klient.