Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nevím nevím. Chceme se v případě trhu, jako např. kryptoměnový trh, bránit působení lidského faktoru?

Záleží jak kde. Na západním cípu Čech lze nalézt matriky i starší, na východě jste naopak rád za 1700. Pak máte různé urbáře, berní ruly, lánové rejstříky, ale to je dost torzovité. Překlepů ve všech těch dokumentech je také dost, a krasopis... no, dnes jsou nároky na čitelné písmo úplně jinde než tehdy; tehdy to byl (v některých případech) krasopis, ale dnes je to těžko čitelné. Antonius je v pohodě, co teprv Adalbert, Theofil, Albina, nebo Kunigunda. Nicméně matriky neslouží úplně k identifikaci. Původně to byl výkaz činnosti faráře.

K identifikaci sloužily různé pasy, v pozdějších dobách např. vandrovní knížky. Šlechtici měli různé pečetní prsteny, lejstra, erby. No a když se vrátím k pasům, tak s tím souvisí i heslo, password, tedy slovo sloužící jako pas, umožňující průchod. Zaklepals na bránu a musels říct heslo. A nejčastěji se v praxi používal klasický systém svědků, kteří dosvědčili totožnost.

Z čehož je jasně vidět, kdo je pán a kdo je sluha; navzdory té krásné teorii o smyslu státu, již zastánci státu rádi předhazují.

Takže zastánci státu jsou ve fázi popírání? Zajímavý psychologický postřeh, a dává smysl.

To jsem pochopil. A tuším, jak to mohlo pokračovat.

Tereza: Jediné zvíře je pro mě Urza.
Plaskacka: Zvlášť, když to dělá s Luklem a ty je při tom točíš.
Urza: Díky, to je milé.

(Extrapoluji typické Kanálové diskuse z youtube. Předpokládám, že gymnázium mělo vyšší úroveň a došlo maximálně na ty roztomilé opičky.)

Takže někdo blízký umírá a existuje jediná pomoc, a já budu v té chvíli řešit, jestli to není svinstvo? Moc se omlouvám, ale asi do mě kopali elektrickým proudem málo, a mám ještě nějaké city; řešit, zda jediná pomoc mým umírajícím blízkým je svinstvo je až někde docela dole v mém žebříčku hodnot. Nejprve pomůžu, a až pak budu řešit svinstvo.

Problém je, že stát v podstatě vytyčuje kvůli daním různé další kolonky v účetnictví, které pro firmu jako takovou přestavují administrativní zátěž, ale přidanou tržní hodnotu nemají.

Pokud se bavíme o velkých firmách, toky peněz bývají složité a je v zájmu firmy ty toky nějak podchycovat. Ale pokud se bavíme o nějakém řemeslníkovi, který dělá věci a hned za ně dostává zaplaceno, tak ten prostě vidí v peněžence / v bance, co má v ruce / na účtě, zajímá ho tedy akorát jeho vlastní cashflow. Nějaké manažerské účetnictví... i kdyby ten řemeslník měl v plánu se nějak rozrůst (a teď nemyslím do šířky svým tělem), tak nějaké účetnictví má možnost si zavést kdykoliv vždycky podle své potřeby. Rozhodně není potřeba, aby jej měl od začátku, nebo dokonce nějakým předem daným způsobem. Tedy, není to potřeba, když se do toho zrovna nepřisere stát.

Mimochodem, taková vsuvka. Zníte dost jako manažer, jako nějaký CFO apod., nebo jako prodejce účetního SW (nebo rovnou ERP, SAP apod.), který se snaží prodat kanón i živnostenským vrabcům. Z mojí zkušenosti, zvláště u velkých firem si půlka lidí akorát neustále přeposílá různé excelovské tabulky (které si může generovat nějaký počítač někde sám pro sebe) a pořádá jeden mítink za druhým nad různými bláboly z powerpointu, což je všechno manažerské účetnictví jako prase; dokážu si tržní kapitalismus zcela v pohodě představit i bez nich; řada živnostníků funguje bez účetnictví docela dobře.

Vycvičeni? Povídejte, přehánějte. Moje názory jsou moje názory, jestli narážíte na mě, protože vím, že jsem často označován za skalního, ale za vycvičeného kýmkoliv se nepovažuji. Já tu všude čtu celkem konkrétní způsoby, jak neviditelná ruka něco zajistí, a když za něco může etatista, tak jak konkrétně. Je tedy možné rozporovat jednotlivé konkrétnosti (a na základě toho vyvracet i ty teorie, které z toho vycházejí), diskutovat o nich, a někteří se i snaží, ale tento Váš příspěvek prostě klouže po povrchu, místo aby se to našich nápadů/názorů nějakým jasným způsobem zakousnul.

Urzův scénář samozřejmě blbý je, ale docela ukazuje jednu věc - nejsme nějaká jednolitá masa. Každý tady má svůj názor a to spektrum je docela široké; v podstatě se protínáme akorát v jediném místě, a tím je reputace toho lékaře. Takže ring je volný, nebojte se vstoupit. Zatím jste se nějak nenápadně připlížil a krčíte se v rohu.

Dík, takže tam nebylo potřeba chodit.

To je asi zatím nejlépe napsané shrnutí názorů mnohých zdejších diskutujících, jaké jsem tu četl.

A těch 6 let nemusí být 6 let, stejně jako ten nedostatek lékařů jaksi nevzniká okamžitě. Vážně bych to nechal trhu.

Já třeba substitutem myslel zdravotní sestru, někoho se zdravotnickým rychlokursem, robota... ano, i bylinkářka nebo mastičkář mohou být substituti, stejně jako různí léčitelé, a někteří skutečně fungovat mohou (i slepé kuře občas najde zrno), ale na mysli jsem je neměl.

Dávati se musí pomálu, zřídkakdy, a hlavně s nechutí.

Automechanikovi nekoukám na vercajk, věřím mu. Protože pokud to zfušuje, musí to na vlastní náklady předělat, a pokud to bude fušer, jeho pověst utrpí. Hospoda to samý. Nekoukám do kuchyně; vím jak občas vypadá ta moje. Pokud se hospoda proslaví tím, že její hosté vždycky chytnou za pár hodin sračku, tak její pověst taky utrpí. Dlouhá inkubační lhůta sice může stěžovat odhalení, ale ne znemožňovat; Vaše pojišťovna může z nahlášených případů a z matematických modelů tipovat původ nákazy a ověřovat. Navíc nevíte:

* Zda se ukazování kuchyně nemůže stát konkurenční výhodou. V Asii vaří Vaše jídlo před Vašima očima.
* Zda se neobjeví cenově dostupné způsoby, jak si čistotu jídla rychle zkontrolovat nějakým speciálním nástrojem, říkejme mu třeba "čichač jedu".
* Zda se neobjeví různí agenti, kteří budou z pozic nastrčených zaměstnanců dokumentovat čistotu.

A hromada dalších možností, které mě nenapadají, protože nejsem centrální plánovač.

Když lidi uvidí, že být lékař je tak výnosná profese, budou se chtít stát lékaři. Počet lékařů vzroste a konkurenční tlak jejich marže sníží. Vedle toho máte i různé substituty, řadu rutinních úkonů nemusí provádět nákladně vzdělávaný lékař. Ekonomie 101.

Co prosím? Ty zisky lékařů s životy pacientů úzce souvisejí. Když nebudou mít lékaři zisky, znamená to, že nebudou zachraňovat životy pacientů. Ani jedno nemá přednost před druhým, jsou to dvě strany jedné transakce.

Ty rozdíly se časem srovnají. Dotační podnikatelé postupně přijdou o své majetky, pokud o jejich služby nebude na trhu zájem, a chudí lidé přestanou být omezováni státem a budou mít daleko více příležitostí ukázat, že jsou opravdu užiteční.

Já nevím, kolik je málo nebo hodně hospod. Nejsem centrální plánovač.

Sekulární společnost před 500 lety taky nikdo neviděl. A dnes ji máme. Plantáže bez otroků před 200 lety na jihu USA taky nikdo neviděl, a dnes tam jsou. Před 50 lety bylo velmi nákladné vydat knihu, píseň, nebo prostě šířit své myšlenky. Dnes je to směšně levné. Že něco nevidíte, neznamená, že to nemůže existovat. S Vaším přístupem by lidé ještě lezli po stromech a houpali se na liánách. Lidstvo, od dob, co zná písmo, si předává zkušenosti napříč generacemi, jedna generace navazuje tam, kde ta předchozí (nebo ta před ní, nebo nějaká jiná úplně dávná) skončila, a zažívá nějaký pokrok.

Já věřím, že jednou lidé prohlédnou i státy, společenský vývoj v určitých skupinách k tomu směřuje - vidím sílící kritiku státu a politiků snad po celém světě, informační společnost a kyberprostor představují zcela nové zkušenosti; vidím zcela odlišný přístup mileniálů k věcem než u té předchozí generace; ano, spousta mileniálů je hrozně zhýčkaných, ale také podstatně tolerantnějších a sebevědomějších, což je právě to, co mě naplňuje tou nadějí. Ano, nejspíš to ještě třeba sto let potrvá, a musí se vystřídat ještě několik generací, ale jsem si jistý, že víra ve stát bude v průběhu následujících desetiletí dostávat povážlivé trhliny (a současné vedení mnohých států tomu hodně pomáhá). Nebude to ale snadné, státy nepadnou všechny najednou a nepadnou ochotně; bude to krvavé století.

Mimochodem, on i koncept státu za těch několik tisíc let prošel vývojem. Dnes by vládce-bůh rozhodně u lidí neprošel, ani vládce pověřený bohem, a mnohde ani dědičný vládce. Někdy kolem roku 1848 se lidem muselo nakukat, že si vládnou sami, takže už opravdu moc nechybí, aby se jednak zbavili prostředníků, jednak aby přestali vládnout jeden druhému a začali se respektovat.

V ankapu ta úměra v podstatě platí, pokud jste k bohatství nepřišel nějakým darem nebo dědictvím. Ovšem i v takovém případě darující nebo zesnulý nejspíš viděl určitý užitek v tom, že Vám přenechá nějaký svůj majetek. V ankapu nemáte dotace z násilím získaných peněz, nemáte vliv na žádnou vládu, aby ve Váš prospěch ohýbala zákony, takže co vyděláte, je Vaší prací.

Nebo zůstanou tady, a:

* budou si říkat o adekvátní peníze; které jim zůstanou, nebudou muset platit daně
* budou studovat levnější školy
* budou rutinní záležitosti více svěřovat méně kvalifikovanému personálu a robotům

Protože když zmizí regulace, víc lidí si zkusí otevřít hospodu?

Vy máte dost.

Jinak násilí vůči lékařovi je sice zajímavý nápad, ale zapomínáte na variantu ozbrojeného lékaře a na variantu "no tak budu mrtvý, no a co, mrtvý je neošetřím" lékaře. Jsem zvědav, co bude dělat stát, až mu dojdou lékaři, protože zařídil, aby lékař musel mít tak náročné a komplikované studium, a pak je není schopen pořádně zaplatit. Jestli těm zbývajícím dá pistoli k hlavě, nebo jak si to představuje.

Napospas konkurenci a špatné reputaci.

Zákon řeší to, že politici chtějí vypadat, jako že něco dělají a myslí na lidi. V některých krčmách je špína zákon nezákon a některé krčmy mají čisto i v době, kdy tam kontrola není. Když zákon zmizí, ti, kdo na to srali, na to budou srát dál, a ti, kdo na to nesrali, na to nebudou srát z těch důvodů, ze kterých na to nesrali doteď. Zmizí zákon, nezmizí problém, ale objeví se mnoho různých dalších přístupů k jeho řešení.

To je právě ten problém. Vy byste chtěl nějak zahrnout všechny mezilidské interakce do sady nějakých pravidel. Na světě je 7 miliard lidí (no, už to asi bude víc). Krát 7 miliard lidí, to máte nějakých 50 trilionů interakcí, na které chcete nějak centrálně vytvářet pravidla. To není v ničích silách. Jděte s tím do háje, ošéfujte si svoje interakce, a jak interaguju já, do toho se Vy ani nikdo jiný necpěte.

Pardon, na tohle reagovat musím. V demokracii je v konfliktu prakticky každý. Můžete být součástí mnoha různých většin, jejíž názor se prosadí, ale také jste součástí mnoha menšin, jejíž názor bude v lepším případě ignorován, v horším potlačen, v tom nejhorším bude zadupán do země spolu s Vámi. Nepřijde mi, že v demokracii přijdete do nejméně konfliktů. Pokaždé se najde nějaká menšina, jíž jste členem, nějaký Váš zájem či názor, proti kterému nějaká jiná většina zakročí, a Vy budete v konfliktu. V ankapu jste určitě menšina, a sice menšina jednotlivce, ale k Vašemu názoru se přihlíží, protože jej vyjadřujete tím, za co platíte.

Tady je vidět, jak je důležité, aby existoval volný trh, aby i ten největší "necita" měl obrovskou konkurenci a Vy jste nemusel být tím "necitou" zahnán do kouta ke krajnímu řešení (otázka je, zda zabití "necity" Vám zaručí, že Vám ten "necita" potom poskytne nějakou službu, ale Vy jste asi v té hypotetické situaci chtěl zabít někoho jiného).

Bezcitně? Ok. Další na seznam. Myslím, že se ta diskuse pročistí velmi brzo.

Řešit cenu až po zákroku zavání průšvihem, protože jsme zase u sice možná žádané a chtěné služby, ale nesjednané. Ale samozřejmě, mohlo být sjednáno něco ve smyslu "udělejte to, cenu si pak řekněte potom". Což je holt podobná blbost dotyčného jako v demokracii, kdy většina demokratických teorií předpokládá, že voliči zmocňují své zástupce, no v praxi si ti zástupci pak dělají co chtějí. V dnešní době prakticky každý servis Vám dá nějaký orientační odhad ceny opravy, a když v průběhu zjistí, že oprava vyjde výrazně dráž, tak Vás informují a chtějí Váš souhlas, zda mají pokračovat. Lze celkem rozumně předpokládat, že podobně budou na volném trhu fungovat i mechanici lidských těl, tedy lékaři. Jediný výrazný rozdíl je v tom, že ne vždy máte možnost být přítomen obchodnímu jednání a jste odkázán na vůli jiných lidí; tohle vyřeší až nějaký transhumanismus.

Myslím, že už jsem Vás plně pochopil. Jste jeden z těch, kteří když nechápou něčí city, potřeby atd., tak pro ně neexistují (a nedokážu teď rozhodnout to, zda je horší jejich přehlížení, nebo jejich zesměšňování). A z toho chápu, že jste přesně ten typ osoby, se kterou nechci nic mít, ani vést diskusi. Teď už tu ignoraci Vaší osoby budu brát důsledně.

Čistě empiricky já vlastnictví chápu tak, že co dostanu, to mám. Co koupím, to mám. Co dostanu od někoho výměnou, to mám a tamto už nemám. Tečka. Nejsem nesvéprávné lítostivé pako, které chce část něčeho, co někomu někde za něco dal, nějakým způsobem přes X prostředníků zpátky. To je moje empirie. Vy samozřejmě máte pohled jiný, mějte si jej a klidně si provozujte nějaký stát s jeho daněmi, ale mě z té "hry" vynechte.

Lepší a podrobnější odpověď Vám budu schopen dát až někdy později odpoledne.