Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Aha, tak už chápu Vaše preference. Vy nechcete moderní, spolehlivou, pravidelnou, pohodlnou a bezpečnou veřejnou dopravu. :-)

Vy byste asi rád jezdil ve starých krumplech, které se sem tam objeví na zastávce a posbírají lidi, kteří jdou náhodou okolo. :-) Hlavně, když to nebude dotované?

Já Vám tuto představu neberu. Je to Vaše věc, jakou dopravu si přejete. Jděte s tím do komunálních voleb, třeba vyhrajete. :-)

Já si pořád myslím, že ve všech ohledech platí, že lepší je být zdravý a bohatý než nemocný a chudý. To, co prosazujete není skromnost. Podle mě je to hloupost.

Místopis? Ale v tom máte nejspíš pravdu (nevím to jistě, nikdy jsem s taxíkem nejezdil, abych to tvrdil striktně). Dovedu si představit situaci, kdy zákazník chce zavést na místo, které sice v rámci místopisných informací existuje ale do navigace zadat nejde, např.

Nakonec ale vidíte, že zákonodárce reagoval zrušením této části regulace, poté co se zahájila celkem intenzivní veřejná debata na toto téma.

Regulace ve formě povinnosti místopisných znalostí nijak pokroku v zavedení navigací přece nebránila. Navigace se přece používaly dávno předtím, než tato regulace byla zrušena. A používaly by se dál i kdyby nebyla zrušena. Stejně tak tato regulace nemohla nijak zabránit ani vývoji navigace.

Jak podle Vás taxikářům bránila povinnost prokázat místopisné znalosti, v užívání nebo vyvinutí navigací? Nijak, šlo jen o to, že ti taxikáři měli určitý přehled navíc (možná zbytečně).

O.K. Tak přejděme od odhadů a dohadů k reálným datům.

Na níže uvedeném odkazu je (zatím nejčerstvější) celostátní výkaz pro rok 2019.

Náklady na pohonné hmoty činily 6,87 Kč/1km.
Celkové náklady činily 36,45 Kč/1km
Podíl nákladů na pohonné hmoty tehdy činil cca 19% při ceně průměrné nafty okolo 31Kč/l.
Dnes je nafta někde okolo 40 Kč, takže o cca o cca 30% dražší, takže podíl nákladů na pohonné hmoty se od roku 2019 nepochybně také zvýšil a odhadují ho někde okolo 22%.

V daném odkazu máte i ostatní náklady. Zkuste mi napsat, v kterých položkách se utrácí podle Vás zbytečné peníze a proč.

Pokud se týče podílu spotřební daně na ceně nafty, pak ten dnes činí cca 25% ceny včetně DPH (9,95/40). Pokud je tedy podíl spotřební daně na celkových nákladech 5%, pak náklady na 100% nákladů na PHM činí činí 20% (4 x 5%), což plus minus odpovídá výše uvedenému 19% - 22% podílu.

I pokud byste měl pravdu, že podíl spotřební daně je vyšší, např. dvojnásobný (tedy 10%) i v takovém případě jde stále o zcela nedostatečnou úlevu, když si uvědomíte, že dotace činí cca 50% celkové ceny dopravních služeb.

https://www.mdcr.cz/Statistiky/Autobusova-doprava/Ekonomicke-ukazatele-v-autobusove-doprave/Ekonomicke-ukazatele-vztazene-na-1-km

Státní pravidla jsou i na činnost policie, ubytování, poskytování právních, či lékařských služeb.... Celá společnost a ekonomika funguje v prostředí, kde platí pravidla určená státem. :-)

To ale neznamená, že taxikaření není soukromým podnikáním.

Pravidla pokroku nebrání. Naopak vytváří prostředí, v němž je pokrok umožněn.

UBER není pokrok. UBER je snaha obejít státem daná pravidla. Pokud se do UBERU implantuje taxikář s licencí, tak je vše v pořádku a tomu Vašemu "pokroku" nic nebrání. V čem konkrétně podle Vás spočívá pokrok, který přinesl UBER a jak mu stát brání?

Běžec s praporkem byl dávno tím státem zrušen. :-) Možná jednou dojde i ke zrušení regulace taxi služby... S tím já žádný problém nemám. Ale nepřinese to žádný skutečný pokrok. Jen prostě nebude provozování taxi regulovanou činností.

Moje kalkulace počítá s cca 25% ceny, zahrnující i zisk dopravců.
Pohonné hmoty jsou někde okolo 32% nákladů, nikoliv 10% až 15%.

Spotřební daň je jen detail s váhou asi 5% celkových nákladů. Tím nic nevyřešíte.

Méně rentabilní linky? Dotovaná doprava je bez dotací brutálně ztrátová. Dotace činí cca 50% příjmů dopravce. Pokud mu ulevíte od spotřební daně můžete snížit dotace o 10%. Těch zbývajících 90% Vám tam zbývá.

Státní taxi neexistuje. Taxi služba je soukromá služba.

Pokud by UBER dodržoval stejná pravidla, jaká platí pro taxi služby, pak by bylo vše v pořádku.
V takovém případě ale nejde o nějakou inovaci, že.
Jedinou "inovací" UBERU bylo pouze obcházení zákonů.

Ano, klimapakárnu se snažá realizovat státy. Nic není dokonalé. Některá konání státu neobhajuji. Naopak je kritizuji.
Ne, UBER není vynalézavost. Je to jen vychcanost a nekalá konkurence standardní taxislužbě.
Ano, konkurence je motorem pokroku. Některé dotace někdy umožňují, aby vzniklo prostředí, kde bude ta tržní konkurence možná. Když se do práce dostanou jen lidi, co mají auto, pak těch konkurujících subjektů bude méně a životní úroveň nižší a podnikání složitější.

Ano, dotovanou dopravu si platíme z daní a tím ty daně prostřednictvím těch dotací do určité míry vracíme zpět tam, kde to umožní zajištění např. zásadně důležité veřejné dopravy.

A ano, bez dotací by jednoduše některé věci vůbec nebyly. Než je člověk šmahem odmítne, měl by se zamyslet, o co tím přijdeme a zda je rozumné je rušit, zda si tím spíše neuškodíme.

Ano je to předpověď, ale REALISTICKÁ a opřená o logické argumenty.

Vy pak věštíte zcela bez jakékoliv opory v čemkoliv, že (asi z Marsu) přijdou lidé s nápady, kteří "to zařídí", tedy v podstatě nějakým zázrakem sníží náklady na dopravu jen tak mávnutím dotačního proutku o 50%, jenom díky invenci a vynalézavosti lidí.
Vždyť je to k smíchu. V poslední době jde vynalézavost lidí v tomto oboru spíše opačným směrem, kdy se snaží zavádět mnohem dražší dopravní technologie, díky obecně rozšířenému klimapanikářství.

Na jedné straně kritizujete moji realistickou předpověď a sám přijdete s čirou a bláznivou spekulací.

Země, kde není dotovaná veřejná doprava existují už desítky let, ale nikdo tam s ničím převratným nepřišel.

Ještě mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jestli náhodou to dotování dopravy nepředstavuje pouze vrácení daní, které z tohoto sektoru stát vybírá. :-) Pak by to de facto nebyla dotovaná doprava, ale čistě tržní doprava zbavená jak dotací, tak daní. :-) Tohle jsem nepočítal ale můžu předpovědět, že to nemusí být až tak daleko od pravdy.

"Dotace způsobují ekonomickou neefektivitu."

Samozřejmě, že pro některé dotace to platit může. Obecně to ale podle mě neplatí a jde spíše o ideologickou tezi.

Podle mě je třeba dotace posuzovat individuálně a tak, že srovnáme jak by fungovalo ekonomické prostředí s dotovanou službou/zbožím a jak by fungovalo bez dotací.

V případě dotování veřejné dopravy jsem toho názoru, že ekonomika by fungovala mnohem hůře v prostředí neexistující nebo cenově nedostupné nedotované dopravy, než v prostředí s existující a cenově dostupnou veřejnou dopravou. Toto je jedna strana mince.

Druhá strana téže mince spočívá v tom, že zrušení dotací do veřejné dopravy by teoreticky umožnilo snížení daní, které by lidem zůstaly k dispozici. A já se domnívám, že tato skutečnost by negativní dopady neexistence nebo cenové nedostupnosti veřejné dopravy nevykompenzovala. Ve skutečnosti by zrušení veřejné dotované dopravy mohlo mít na ekonomiku a potažmo i na veřejný rozpočet tak negativní dopady, že ani nebylo možné dané snížit, neboť neutracené dotace by sotva stačily na úhrady dané díry ve veřejném rozpočtu. V takové případě by zde nebyly ani ty peníze, které měly po zrušení dotací zůstat lidem. Lidé by "dostali" pouze zrušenou nebo cenově nedostupnou veřejnou dopravu.

Ale já přece nezpochybňuji, že ty peníze, které by se nevybraly na daních (díky tomu, že by se zrušily dotace veřejné dopravy) by se někde použily. Jenom tvrdím, že by to stejně znamenalo zánik nebo nedostupnost té nedotované veřejné dopravy, což by mělo přímé i nepřímé ekonomické následky, jež by nejspíše nebyly kompenzovány tím, že si lidé koupí více piva, cigaret nebo akcií.

A ano mohly by lidé ty peníze použít i na úhradu (avšak pouze části) zdražení veřejné nedotované dopravy. Problém je v tom, že ty náklady na zdražení dopravy by dopadly jen na ty, co tu dopravu využívají, zatímco daňová úleva odpovídající částce dotací veřejné dopravy by se rozmělnila mezi mnohem více subjektů, takže těm co využívají veřejnou dopravu by se ulevilo na daních mnohem méně, než by je zasáhlo zdražení dopravy.

Vidím dvě cesty jak zajistit veřejnou dopravu. V bohatých zemích, kde náklady na využívání nedotované dopravy budou nízké v relaci jejich příjmů, je nedotovaná doprava reálná. V chudších zemích je pak možnost jediná, a to dotovaná doprava. Jinde na světě mají nedotovanou dopravu, např. tuším ve Velké Británii. Tam si to mohou asi dovolit, protože jejich životní úroveň je dostatečně vysoká.

Obdobně to platí pro úroveň zásluhovosti veřejných důchodových systémů. Tam, kde je vysoká životní úroveň, si mohou dovolit velmi vysokou úroveň zásluhovosti důchodového systému, tam kde je nízká životní úroveň, je zásluhovost nízká, protože při vysoké zásluhovosti by většina populace důchodců z takto stanoveného důchodu nepřežila.

A trochu historie. V Evropě byla veřejná doprava nedotovaná až do konce 60. let minulého století. Pokračování v této praxi ale hrozilo, že většina dopravních firem jednoduše zkrachuje. Evropská komise tak přijala nařízení, že nově budou ztráty dopravních firem kompenzovány z veřejných rozpočtů a takto to funguje ve většině zemí EU dodnes. Kdyby možnost dotací veřejné služby byla zase zrušena, tak se systémy veřejné dopravy sesypou jak domečky z karet.

Rozvoz jídla do domu funguje bez dotací. Zákazníci na tuto službu jednoduše mají peníze, aniž by ji bylo nutné dotovat. A když se nebude rozvážet jídlo, tak se toho zase tolik nestane, jako v případě ukončení veřejné dopravy. Dovážka jídla prostě není ani strategicky pro chod ekonomiky důležitá, takže ani z tohoto důvodu nedává smysl ji dotovat. Rozvoz jídla je typická služba, za kterou si zákazníci jsou ochotni a mohou si dovolit zaplatit její tržní cenu. To u veřejné dopravy neplatí.

A nesouhlasím, že rozvoz potravin není nikde a nikdy dotovaný. Spousta firem nabízí rozvoz potravin zadarmo, takže ji dotují ti prodejci (a ve finále ji zaplatí ti zákazníci, co ji využívají). :-) Je to obdobný princip, jen v něm nefiguruje stát.

Srovnáváním rozvozu potravin a veřejné osobní přepravy se dopouštíte samozřejmě zjednodušení, které Vás vede k nesprávným závěrům.

Tak jistě, že to není totéž. Dotace veřejné dopravy ale činí cca 50% tržeb dopravních firem. Někde více, někde méně.

To znamená, že po ukončení dopravy by tyto firmy zkrachovaly pokud by s dotacemi nebyla zrušena i regulace cen jízdného. Pokud by se zrušily dotace i regulace cen jízdného, pak by ty firmy musely zvednout jízdné o minimálně 100%, aby se jejich hospodaření mohlo vrátit k původnímu stavu za předpokladu, že tyto služby bude při dvojnásobných cenách využívat stejné množství zákazníků. To je však velmi nereálný předpoklad, protože při dvojnásobném jízdném by přestala významná část cestujících tyto služby využívat (např. v Praze by náklady na dopravy (při nákupu ročního cenově výhodného kupónu) by nově představovaly namísto 10% cca 20% jejich čistých příjmů. V takovém případě by pak ani zvýšení cen o 100% nestačilo. Museli by zvýšit ceny ještě více, to by ale odradilo další cestující, takže ani to by nemuselo pomoci a museli by jít s cenou ještě výše, čímž ztratí další zákazníky a na konci této spirály je samozřejmě zánik veřejné dopravy jako takové.

Nic neignoruji. Už jsem psal, že Urzovy názory na příčiny hospodářského cyklu považuji za jedny z (mnoha) relevantních a že tedy není třeba o nich nijak dál diskutovat. Urza ale ignoruje i další relevantní příčiny hospodářského cyklu a odmítá připustit jejich existenci/relevanci. Nevím proč to dělá. :-)

Rovněž o tom, že hospodářský cyklus není nějaké automatické zlo, nehodlá vést žádnou diskuzi...

Pokud máte názory člověka s kterým diskutujete za zbytečný balast, pak je debata s Vámi samozřejmě úplně zbytečná.

Pravidla silničního provozu jsou taky vnější pravidla, jež ale bezprostředně ten efektivní provoz umožňují. Měnový systém, resp. obecně stát je prostředí, v němž (do značné míry) tržní ekonomiky funguje a umožňuje její efektivní chod. A funguje dobře i se všemi těmi cykly a inflací.

Vy chcete nahradit měnový systém (jednu z hlavních ekonomických infrastruktur) chaosem a tím byste chod ekonomiky velmi zásadně poškodil.

Je to stejné jako zrušit silnice a myslet si, že absolutně "svobodná" doprava bude fungovat lépe, než doprava po silnicích.

To, že centrální banky regulují výši úrokových sazeb, není pro chod tržních ekonomik nikterak zásadní problém. A někdo mimo trh je regulovat musí, protože v současném měnovém systému neexistuje tržní vztah mezi nabídkou úspor a poptávkou po úvěrech. Nabídka peněz je ve vztahu k potřebám ekonomických subjektů zcela pružná, bez ohledu na nabídku úspor. Za tuto svobodu vytvářet peníze, když je potřebujeme, "platíme" nutností regulovat úrokové sazby. A tímto kromě jiného získáváme pružně reagující peněžní systém, který uměle nesvazuje ekonomickou aktivitu (ani na straně spotřeby ani na straně produkce) případným nedostatkem peněžní nabídky (úspor).

Vysvětlení, že za cykly mohou zásahy centrálních bank do úrokových sazeb může být (avšak jen částečně) relevantní. Nicméně je zde mnoho jiných důležitých faktorů, které byste tím svým "řešením" té jedné příčiny (z mnoha) zhoršil. Ekonomika je docela komplexní záležitost a jednoduché recepty typu zrušme centrální banky, nebo zaveďme do měnového systému chaos, mohou mít (pro Vás) velmi nečekané a fatální následky (pro všechny).

Vaše směřování v rovině politicko-ideologické, ve smyslu méně regulujme a dejme lidem více svobod je pochopitelně v pořádku, pokud nejde o směřování do extrémních poloh.

Od ekonomie byste se ale měl opravdu držet dál. :-)

Kdyby v ekonomii platila jen jedna nějaká jasně daná universální pravda, která zajistí bezmeznou prosperitu a spravedlnost všem bez jakýchkoliv rizik, už by ji daleko chytřejší lidé, než jsme my zde, dáno objevili a snadno ji i prosadili. To se ale nestalo a nejspíše nikdy nestane. Proto jediná "správná" cesta je respektovat, že existuje vícero "pravdivých", resp. relevantních ekonomických i monetárních teorií. Je třeba jen stále usilovat o vyváženost těchto někdy i protichůdných přístupů a bránit přechodu do některé z jejich extrémních poloh.

Opakuji ekonomické cykly (stejně jako změny tržních cen) jsou přirozeným projevem nestability dynamického tržního ekonomického prostředí a boj proti ekonomickým cyklům je tak bojem s větrnými mlýny, či spíše snahou poroučet větru a dešti. Najděte si lepšího nepřítele, než jsou přirozené projevy trhu.

Nadměrné a často nesmyslné státní regulace jsou Vašim skutečným nepřítelem. Ale brojit proti existenci samotného státu jako způsobu organizace společnosti je již ten extrém, o kterém píši výše.

Kolikrát Vám mám napsat, že ten "problém", který Vy zde vidíte, NEEXISTUJE, resp. jde o přirozený projev tržního prostředí, nikoliv o problém, či nějakou vadu.

Skutečný problém by velmi pravděpodobně nastal teprve až s "řešením" onoho neexistujícího "problému", resp. zcela jistě by nastal v případě Vašeho "řešení" daného "problému" (návrat ke zlatému standardu).

Otázku (ne)existence onoho "problému" nevztahuji k mé individuální situaci. Tvrdím, že ten "problém" neexistuje objektivně, bez ohledu na to, jestli si s tím "problémem", přesněji projevem trhu, umím nebo neumím sám individuálně poradit.

Vy totiž označujete za problém něco, co je zcela imanentní součástí tržního prostředí. Je to jako byste považoval za problém, že jablko padá ze stromu směrem dolů a ne směrem, který Vy považujete za správný. Je to jako byste považoval za problém, že když si vsadíte, můžete prohrát...

Ještě je možné, že se míjíme v definici pojmu "problém". :-)

Zlatý standard není řešení problému (který navíc neexistuje).

Návrat ke zlatému standardu by naopak nový a skutečný problém zcela jistě vytvořil tím, že by zavedl brutálně rigidní peněžní prostředí, v němž by se velká část ekonomických aktivit vůbec neodehrála. Nejen těch špatných investic. :-)

Prostě by se svět vrátil do totální chudoby a permanentní krize.

Něco jiného je nějak se probít v již existujícím rigidním systému, který navíc ani úplně rigidní nebyl, protože tyto peněžní systémy nikdy nebyly úplně homogenní a vždy existovala vedle možnosti tvorby peněz pomocí monetizace zlata i možnost, že banky tvořili i bezhotovostní účetní peníze, které zlatem kryty nebyly.

A něco úplně jiného je ocitnout se v totálně rigidním systému v podobě zlatého standardu po 50 letech fungování v pružném monetárním systému účetních peněz. Total disaster.

Navíc takový přechod ani není prakticky možný.

Já nepochybuji o tom, že to vysvětlení v té přednášce bude znít logicky a nehodlám s ním polemizovat. :-) Snažím se jít v této diskuzi dál, než kam jste se dostal Vy v té přednášce. :-)

Vysvětlení hospodářského cyklu existuje více a nejen to od rakouské školy je správné...

Svět je složitější...

To, že si nemůžete svobodně vybrat pravidla silničního provozu, která musí být pro všechny účastníky silničního provozu stejná, je obdobně "vážný" problém, jako když si jednotlivé ekonomické subjekty nemohou svobodně vybrat, jaké budou používat peníze.

Zase jsme v situaci, kdy za problém označujete něco, co žádným problémem není a za řešení považujete něco, co by skutečný problém vytvořilo.

Peněžní systém je ze své podstaty společenská, nikoliv individuální záležitost. Individuální záležitostí je např. délka, či barva vlasů, která efektivní směně nebude nijak bránit, ať bude sebevíce excentrická a individuální.

Inflace (i deflace) a hospodářské cykly jsou pouze projevy fungovaní svobodné tržní ekonomiky. Když někomu vadí inflace, nechť se přesune do Severní Koreje, kde je nejspíše centrální regulace cen a žádnou inflací, deflací ani ekonomickými cykly netrpí.

Kdo chce žít v tržním prostředí, měl by se s inflací, deflací a ekonomickými cykly naučit žít.

A o tom, co způsobuje hospodářské cykly existuje mnoho opodstatněných(!) teorií, včetně té rakouské. Váš problém je, že jste si vybral z těch vícero správných teorií jen jednu a té věříte a podle ní se řídíte a všechny ostatní máte za nesprávné, protože si myslíte, že správná může být jen jedna jediná. To je ale ten největší z Vašich omylů. :-)

Avšak individualita v peněžním systému je stejně obtížná jako individualita v pravidlech silničního provozu, či právním řádu obecně. Čím větší podíl společnosti bude používat jediný universální prostředek směny, tím efektivnější ta směna bude a naopak, čím více bude existovat individuálních prostředků směny tím hůře bude směna fungovat.

Jinými slovy, pochybujete o užitečnosti standardizace obecně? Nebo máte pocit, že když žádné standardy nebudou a vše bude podléhat zcela individuálním rozhodnutím, tak že bude ekonomika fungovat lépe a efektivněji?

Svoboda je skvělá, ale bezbřehá svoboda se mění v pouhý chaos a ten už tak skvělý není.

A rovněž hospodářský cyklus není žádný automaticky zlý démon. Pokud totiž období prosperity trvá déle a přináší více, pak se vyplatí za toto zaplatit krátkými a nepříliš nákladnými obdobími deprese. Výsledek bude pravděpodobně mnohem lepší, než v případě svázání ekonomiky rigidním peněžním systémem, která eliminuje nejen ty recese ale i ty období rychlého růstu ekonomiky.

Ten pružný peněžní systém je lepší právě proto, že je v něm větší svoboda pro ekonomické aktivity pro ekonomickou iniciativu, které jediné mohou generovat skutečné hodnoty, v delším horizontu pak bohatství. Peníze (ať už rigidní nebo pružné) samotné žádné bohatství negenerují. Rozdíl mezi pružnými a rigidními penězi je pouze v tom, jak přívětivé (nebo nepřívětivé) monetární prostředí pro ekonomické aktivity vytvoří.

To není státní pohádka, či nějaká státní propaganda. :-) Píšu tam o tom, jak byl ten státní peněžní systém špatný (to asi státní propaganda dělat nebude) a jak dlouho trvalo, než bylo lidstvo donuceno ten nedokonalý peněžní systém opustit (v ohledu propojení peněz a zlata). Na monetárním systému spojeným se zlatem lidstvo lpělo strašně dlouhou dobu a draze za to platilo. Nejdráže právě po založení FEDu a následné Velké krizi v roce 1929.

Ten dnešní peněžní systém samozřejmě taky není dokonalý. Nic není dokonalé... Ale určitě je mnohem lepší, než ten, který byl v roce 1971 definitivně opuštěn.

A pokus o zavedení BTC jako universálního celoplanetárního prostředku směny není nic jiného, než pokus o návrat k jakési digitální variantě zlata. Jak to říkal Einstein? Jen blbec dělá stejnou věc a očekává jiný výsledek. :-)

To jestli tuhle pitomost (návrat k rigidnímu komoditnímu prostředku směny) udělají lidé na základě svobodné volby, nebo na základě státního diktátu je úplně jedno. Výsledek bude obdobně katastrofický.

Objem peněz může navyšovat úplně každý, kdo si od banky půjčí peníze, nikoliv úzká skupina lidí v centrálních bankách, či někde jinde. Je to tedy v podstatě mnohem svobodnější peněžní systém, než například ten, kde objem peněz určí příroda výskytem nějakého prvku na Zemi nebo nějaký Japonec, který si takový objem určí zcela arbitrárně bez ohledu na cokoliv. V systému účetních peněz si každý může tvořit své vlastní peníze, které ale následně musí v době splatnosti bance vrátit a tím je zase zničit. Peníze zde vznikají na dobu určitou a za přesně daným účelem (spotřeba, investice...) a na základě rozhodnutí jednotlivce a na jeho odpovědnost.

A inflace není nikterak strašný a neřešitelný problém. Od roku 1971 lidstvo s inflací docela dobře prosperuje. Inflace i deflace není nic jiného, než projevy toho co se děje mezi nabídkou a poptávkou na trhu. Není to žádný démon...

Takže je to tak jak jsem si myslel. Chcete řešit "problém" - inflaci, který problémem není a to navíc tím, že funkční peněžní systém chcete nahradit toliko zcela absurdním chaosem typu "ať si každý zvolí co bude považovat za peníze...".

FED vznikl jako nástroj řešení často se vyskytujících problémů, které způsobovala nestabilita tehdejšího peněžního systému, kterým byla směs zlatého standardu (hotovost) a účetních peněz (bezhotovostní peníze).

FED měl díky velikosti držení celkových rezerv celého systému hasit jednotlivé lokální požáry.

Výsledkem bylo určité delší období stability, v němž se jednotlivé lokální problémy skutečně hasily efektivně, avšak současně se tyto problémy v čase akumulovaly.

V roce 1929 jim to pak bouchlo do ksichtu naráz.

Do roku 1971 to ještě nějak flikovali a nakonec zavedly skutečně stabilní peněžní systém složený ze 100% pouze z účetních peněz.

"jediným smysluplným řešením je FED zrušit a hlavně odluka peněz od státu."

Jaký problém by to mělo vlastně řešit a proč jde o jediné smysluplné řešení takového problému.

Často se totiž setkávám s tím, že někdo chce řešit "problém", který neexistuje.
Pak ale "řešením" takového neexistujícího problému velmi pravděpodobně nějak skutečný problém vytvoříte. :-)

Zrovna otázka potratů není v mnoha ohledech vůbec triviální záležitost. A tak je jasné, že ani zde extrémní a jednoduchá "řešení" fungovat nebudou.

Ano. Nejen zákonné zákazy někdy daný problém neřeší a spíše ho zhoršují. Opravdu "objevné". :-)

A jen doplním, že a vždy je dobré se zamyslet, jestli to co má zákaz "řešit", je skutečně tak vážným problémem.

Samozřejmě, že mi vadí i ti, kteří se vyhýbají práci, neplatí odvody a čerpají péči, obdobně jako mi vadí ti co platí minimální odvod a čerpají. Ti první to ale nemají tak jednoduché. A ano, asi je těch prvních více. Alespoň doufám.

Jestli jsou odvody zdravotním pojišťovnám pojištěním nebo daní? Podle mě je to daň jejíž použití je určeno (na rozdíl od mnoha jiných daní) zákonem, přičemž jde do značné míry i o pojištění...

Protože je vychcanost platit minimální pojistné a čerpat maximální péči.

U každé obecné zákonné regulace lze najít případy, kdy výsledek bude mírně řečeno neoptimální a současně ignorovat všech těch např. 99% případů, kde ta regulace bude fungovat.

Píši o tom, že v ČR bude někdo platit minimální pojištění a jinde standardní pojištění ale péči (hlavně tu nákladnou) bude jezdit čerpat do ČR.

Ten příklad chodníků asi není nejpřiléhavější...

Pokud se odstřihnou od svého rodného státu úplně a řeší si vše v jiné zemi, pak jde o v zásadě poctivý přístup.

Měl jsem na mysli chytráky, co doma platí minimální pojistné, žijí jinde, a pak až je potká potřeba nákladné léčby, přijedou se léčit domů.