Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Není. Protože nejspíše platí, že zase naši občané ošlapávají chodníky, které financoval on ve své zemi.

Klasická vychcanost. Využívat výhod "polovičního socialismu" ale nechat ostatní, aby to daněmi a odvody financovali.

Spousta lidí by měla být překvapena ze svého diletantství...

"Svoboda slova nezasahuje do svobody slova jineho cloveka."

Já píšu o tom, že absolutně svobodným projevem může být zasahováno do jiných práv a svobod jiných subjektů, nikoliv do jejich svobody projevu.

Tak samozřejmě, že není problém najít příklad "diskutabilního" omezení svobody vyjádření názorů. Tady jde ale o obecný koncept toho, že prakticky jakékoliv právo nemůže existovat bez omezení, protože jinak by výkon takových absolutních práv mohl zasahovat do práv jiných osob. Jde o to uvědomit si, že koncept omezení (i základních) práv zákonem, a to z důvodu zamezení zasahování do jiných práv, není nic špatného. Naopak, jde o systematickou nezbytnost.

Ale to je přece obdobné. I verbálně lze přece ublížit jiným lidem. I právo svobodně vyjadřovat svůj názor by nemělo být absolutní a mělo by být omezeno právě s ohledem na to, že vyjádření názoru může zasahovat do práv jiných osob. Tvoje právo na vyjádření názoru je tak správně omezeno např. v tom ohledu, že nemůžeš lidi svými názory urážet, aniž bys tím porušil zákon, apod.. Chápu, že zrovna tobě se to moc líbit nebude... :-)

Ale to je přece v pořádku, že Listina neposkytuje nijak neomezená základní práva a umožňuje jejich omezení.

Např. právo na život není absolutní. Toto právo nemusí jiní respektovat např. v případě, kdy je bezprostředně ohrožuje zbraní na životě. Napadený má právo na svůj život a právo na jeho přiměřenou obranu a výkonem tohoto práva může zasáhnout do práva na život agresora. Žádná práva nejsou absolutní a je to tak v naprostém pořádku.

Právě i proto, aby se manželé nemuseli všemi právy a vztahy zabývat individuálně, tady taky ten institut manželství existuje. Aby to nebyl jen takový právně bezvýznamný rituál. Pokud někomu nevyhovuje, jak je tento institut zaveden do právního řádu, má možnost si individuální vztahy zařídit sám podle sebe a svého/svých partnera/partnerů, bez ohledu na to jaké kdo má pohlaví nebo kolik jich je. Tedy s výjimkou práv, která už vznikla ostatním právě z titulu již dříve uzavřených manželství.

Pokud ten Amazoňan nebude respektovat jakýsi základní "právní systém" alespoň v tom ohledu, že Vás hned při prvním setkání nezabije, tak si s ním rozhodně nezačutáte.

Bez onoho elementárního práva, zakazujícího zabíjet (také) příchozí, které bude tím domorodcem akceptováno a dodrženo, se s ním prostě na pravidlech fotbalu nedohodnete. Nejprve potřebujete bezpečné právní prostředí, kde se můžete na něčem dohodnout a pak se můžete dohodnout na nějakých dalších pravidlech.

Takže konstrukt vlastnických práv máme odkoukaný od opic? :-)

Tak do toho. Kdo Vám brání prosadit zákony, kterým se zruší lidská práva? Jen do toho. Zkuste to. :-)

Jistěže to je lidský konstrukt, jedno z práv, které lidé vymysleli. Nikdo jim žádné vlastnické právo (ani žádné jiné právo) automaticky nepřiznává. :-) Toto ale nejsou schopni pochodit. Je-legitimní vlastnické právo, je legitimní i zákon ukládající povinnost platit daně např. Jeden zákon dané právo přiznává, druhý zákon jej omezuje.

Tak to je škoda, že nemáte čas na materii, která má zásadní vliv na to, jestli Vám ten anarchokapitalismus bude držet pohromadě. :-)

Padělání peněz není okrádáním ostatních držitelů peněz, jak tvrdíte v odkazovaném videu.

Paděláním a zaplacením padělanými penězi se dopouštíte spíše podvodu, kdy prodávajícího uvádíte v omyl, že od Vás přijímá skutečné peníze a padělatel tím získá majetkový prospěch na úkor podvedeného, kterému nikdo ty padělané peníze za pravé nevymění.

Pokud si ale kdokoliv půjčí od banky peníze, tak tím vytvoří nové skutečné peníze. Toto samozřejmě nemá s paděláním peněz nic společného (jde o tvorbu peněz, nikoliv jejich padělání). Mimo jiné i proto, že při vzniku nových peněz v bance nikdo nikoho nepodvádí, nikdo tím nezíská neoprávněný majetkový prospěch a nikdo také není poškozen, jako by tomu bylo v případě padělání peněz.

1. Tržní ceny (byť ovlivněné státními zásahy) považuji za stejně relevantní pro rozhodování v tržní ekonomice fungující v prostředí státu, jako tržní ceny odrážející fungování ekonomiky v prostředí bez existence státu. Skutečnost, že drtivá většina firem nekrachuje v prostředí cen ovlivňovaných státem, dokládá, že státní zkreslení cen nemá na chod ekonomiky žádný zásadní vliv. Státní ovlivnění cen je pouze vnějším vlivem, stejně jako např. počasí. A ano nevhodné a/nebo neuměřené ovlivňování cen státem může mít stejně zhoubné následky jako extrémní počasí. A stejně jako dobré počasí může pomoci produktivitě v oblasti zemědělství, tak i vhodné zásahy státu, mohou být obecně prospěšné.

2. Předem se omlouvám za značný rozsah mého příspěvku, ale sám nejlépe víte, že obsáhnout problematiku peněz a hospodářského cyklu asi nejde vtěsnat do několika málo vět.
Nejprve k údajně podvodným bankovním praktikám, o nichž referujete v odkazovaném videu.

Banky se systematicky nedopouštěly primitivního podvodu v podobě vydávání nekrytých bankovek. Vedle 100% zlatem krytých bankovek totiž banky (společně s dlužníky) emitovaly i účetní bezhotovostní peníze, které byly kryty závazkem dlužníka vrátit tyto půjčené peníze zpátky bance. Tyto bezhotovostní peníze tedy nebyly kryty zlatem vůbec (pokud tedy dlužník neposkytl zástavu za úvěr právě v podobě adekvátního množství zlata). Současně ale tyto bezhotovostní peníze, jež nebyly kryty zlatem, mohly být směněny (vybrány z banky) za bankovky, které zlatem kryty byly (pokud tedy těmito bankovkami banka disponoval např. díky vkladům klientů nebo díky půjčce hotovosti od jiné banky). V oběhu tak bylo přesně tolik bankovek, kolik bylo zlata v bankách a banky v tomto ohledu nijak systematicky nepodváděly. Samozřejmě, že nelze vyloučit individuální podvodné jednání některých bank. Nešlo ale o peněžní systém založený na legalizaci takovýchto bankovních podvodů.

Bezhotovostní účetní peníze, které zlatem nebyly kryty vůbec pak mohly obíhat i ve fyzické formě bankami akceptovaných šeků a směnek, jež se používaly také jako platidlo v mnoha transakcích. Kdo přijímal jako platbu šek, nebo směnku, věděl že velmi záleží na důvěryhodnosti toho, kdo šek nebo směnku vystavoval.

V dobách „zlatých standardů“ tak existoval jakýsi smíšený peněžní standard bankovek krytých zlatem ze 100% a bezhotovostních peněz, jež nebyly kryty zlatem vůbec, avšak byly kryty závazkem dlužníka splatit svůj dluh bance a dlužníkovým majetkem, který byl bance poskytnut jako zástava. Tento nehomogenní monetární systém byl samozřejmě značně nestabilní, protože v oběhu byly různě kvalitní peníze. Často a nepředvídatelně tak docházelo k úprkům z bezhotovostních peněz do zlata a s tímto souvisejícím peněžním kontrakcím, jež měly za následek vážné ekonomické problémy.

Výše uvedený mechanismus vzniku hospodářského cyklu je paradoxně do určité míry „kompatibilní“ právě s tou teorií ABCT, která vychází rovněž z tvrzení, že krizím předchází peněžní expanze, která umožní mnoho špatných investic, které nakonec spustí krizi, při níž tyto investice zanikají a s nimi i peníze, které vznikly v době expanze nad rámec objemu zlata v bankách v době dané peněžní/úvěrové expanze.

Já ale tvrdím, že sestupná fáze hospodářského cyklu není způsobena výhradně těmi špatnými investicemi učiněnými na základě (zdánlivě) zkreslených cenových signálů. Je přece klidně možné, že ty investice se staly špatnými až v důsledku příchodu oné sestupné fáze cyklu a nebýt tohoto, byly by tyto investice i nadále ziskové. Je tedy otázkou, zda se ty investice staly špatnými až s příchodem sestupné fáze hospodářského cyklu, a tedy nemohly být příčinou příchodu této fáze, nebo zda špatné investice příchod sestupné fáze cyklu samy způsobily.

Současně tvrdím, že jednou z mnoha zásadních příčin existence hospodářského cyklu byl i nestabilní nehomogenní peněžní systém (zlatem kryté bankovky + zlatem nekryté bezhotovostní peníze), v němž po určité době hospodářského růstu a peněžní expanze rostly rovněž i ceny. V určitém bodu odpoutání se cen od své zlaté kotvy začala být možnost směny peněz zpět do zlata příliš atraktivní. A v důsledku následné hromadné demonetizace zlata (směny peněz za zlato) nastala velmi zásadní peněžní kontrakce a ceny se začali vracet zpět k jejich „zlaté paritě“.
Dalo by se říci, že takto fungovala ona pověstná zlatá cenová kotva, která ALE společně s cenami periodicky stahovala na dno i celé ekonomiky. Tady tedy vidím lví podíl na systémových příčinách existence hospodářského cyklu.

Špatné investice samozřejmě mohou mít vliv na existenci hospodářského cyklu, stejně jako úspory a investice na sekundárních kapitálových trzích (nekompenzované odpovídající úvěrovou expanzí), jež vnímám rovněž (vedle nehomogenního peněžního systému) jako další systémovou příčinu existence hospodářského cyklu. Netvrdím tedy, že ABCT je a priory nesprávná teorie. Jen mám pochybnosti o míře její relevance a rozhodně mám za to, že ABCT neobjasňuje všechny relevantní příčiny existence hospodářského cyklu. Ostatní zmíněné vlivy podílející se na "běhu" hospodářského cyklu jsou podle mě minimálně stejně relevantní, ne-li významnější.

Dnešní bankovnictví je pak založeno pouze na existenci účetních bezhotovostních peněz emitovaných soukromými bankami. Tento peněžní systém je tedy homogenní a díky tomu i stabilní. Ekonomiky se tak díky zavedení současného homogenního peněžního systému zbavily jedné z významných příčin existence hospodářského cyklu (zlaté kotvy). A nejen to. V současnosti, když se začne schylovat k sestupné fázi hospodářského cyklu, pružné účetní peníze umožňují státům zabránit pádům ekonomik do hlubokých krizí.

3. Tohle považuji za ideologicko-politický argument. Ano úrokové sazby určuje centrální autorita. A má to jednoduchý důvod. V současném monetárním systému neexistuje tržní vztah mezi nabídkou peněz (úspor) a poptávkou po úvěrech. Chápu, že se Vám to z hlediska Vámi zastávaného ideologického postoje nelíbí, ale tahle "vada na tržní kráse" má i mnoho výhod, které se Vám asi taky nebudou zamlouvat.

4. Podle mě je obrovský rozdíl, pokud v době ekonomické krize úřaduje na MF rozpočtově "odpovědný" Kalousek nebo "rozhazovačný" Babiš. :-)

1. Hodnota informací obsažená v cenách se velmi přeceňuje. Zcela tržní ceny samy o sobě nezaručí, že Vaše investice bude zisková.

2. Hospodářské cykly nezpůsobují zásahy centrálních bank. Hospodářské cykly způsobuje kapitalismus samotný. Pokud lidé část svých příjmů spoří a/nebo investují na sekundárních kapitálových trzích, pak tyto peníze chybí v kupní síle poptávky na trhu s produkty, což může vyústit v nadbytečnou produkci, propouštění, pokles spotřeby a další nadbytečnou produkci, čímž se ekonomika dostane do sestupné spirály. Zabránit tomu může pouze nahrazení peněz vyvedených z trhu do úspor a investic na sekundární kapitálové trhy penězi, které jiní lidé a/nebo stát vytvoří tak, že si je půjčí od banka a následně je utratí. Hospodářský cyklus není nevyhnutelným v prostředí současných účetních peněz, protože tento systém umožňuje státu ekonomiku na počátku každé krize "zasypat" penězi a tím krizi způsobenou odlivem peněz do úspor účinně eliminovat. To platí jak pro krize způsobené uvnitř dané ekonomiky, tak pro krize způsobené vnějšími vlivy. Pouze krize mající příčinu na straně produkčních kapacit nelze snadno zažehnat pouze novými penězi. Nicméně lze jimi částečně kompenzovat dopady takových krizí.

3. Ano, regulace úrokových sazeb může být vnímána jako nespravedlivá jednou vůči držitelům úspor (záporné reálné úrokové sazby), jindy vůči dlužníkům (kladné reálné úrokové sazby). Eliminace vlivu inflace na úspory je možná i bez podstupování nadměrného rizika, pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Naproti tomu dlužníci žádný nástroj na eliminaci vlivu kladných reálných úrokových sazeb k dispozici nemají.

4. Ano stát může škodit svým občanům. Stejně jako jim může prospívat. Záleží na tom, jestli si zvolíte populistického politika, který je populární, protože svým občanům pomáhá, nebo si zvolíte rozpočtově "odpovědného" politika, který svým občanům bude klidně škodit, protože je to je podle něj odpovědný přístup.

Přístup k penězům není všechno. Jde i o to, jaké šance máte například proti konkurenci, která v daném sektoru působí nepřetržitě stovky let, celé ty roky akumuluje kapitál a má obrovskou hromadu know-how, které za ty roky nasbírala.

Ano, máte pravdu, že jsem zastáncem trhu a současně státního přerozdělování, jež má částečně eliminovat vliv přerozdělování tržního. Tímto přerozdělováním ale nedochází k srovnávání nějakých startovacích pozic. Cílem státního přerozdělování není eliminace majetkových nerovností nebo srovnání startovacích pozic. Cílem je posílení kupní síly poptávky, která je oslabena tržním přerozdělením a tím, že část peněz skončí v úsporách a/nebo na kapitálových trzích.

Státní přerozdělování nicméně eliminuje výpadek kupní síly, nastalý v důsledku odlivu části peněz do úspor a/nebo na kapitálové trhy, pouze částečně. Proto se ke státnímu přerozdělování připojuje i posilování kupní síly poptávky ze strany státu (a jiných subjektů) na dluh, tedy novými penězi, které stát (či kdokoliv jiný) společně s bankou vytvoří tím, že si je od banky půjčí.

Jinými slovy pro zachování rovnováhy nabídky a poptávky na trhu (a tedy i cenové stability) je třeba, aby všechny příjmy všech subjektů tekly zpět do ekonomiky, kde se za ně nakoupí v ní vyprodukovaná produkce. Pokud tomu tak není, pak se musí spotřebitelé a/nebo stát (a/nebo někdo jiný) zadlužit, aby jiní mohli spořit a investovat na kapitálových trzích. Další možností je pak ekonomický úpadek provázený deflací.

Potenciál zadlužení soukromých subjektů (resp. spotřebitelů) se vyčerpává velmi rychle, takže nakonec nezbyde, než aby nastoupilo trvalé zadlužování státu.

Smyslem výše uvedeného ale rozhodně není nějaká snaha o srovnávání nějakých startovacích pozic.

Požadavek rovnosti příležitostí je samozřejmě totální nesmysl. I kdyby se nakrásně podařilo nějak v nějaký okamžik postavit všechny na stejnou "startovací čáru", tak za nějaký čas automaticky nastane situace, kdy všichni budou mít zase ty příležitosti odlišné. Je to prostě nesmysl a je jedno, kdo ho prosazuje.

V anarchokapitalismu se přece taky hlasuje. Penězma a o všem.

Anarchie je ale přece jen krajní polohou demokracie. :-) Není něco úplně jiného, co by nutně nebylo slučitelné. :-)

Ano, nikdo neví, jen si myslí, ale na základě toho, by chtěl rozvrátit aktuálně funkční svět.

Mi to přijde podobné jako u BTC. :-)

Dnes je doba bláznivých nápadů. Snad z toho nějak včas vyvázneme.

Proč bych měl utrácet své zdroje za to, že se v mé blízkosti může vyskytnout debil, s kterým si poradím sám?

A jsme zase u toho hodnocení, zda vynaložené náklady na omezení emisí budou mít dostatečný efekt na omezení škod způsobených změnami klimatu nastalých v důsledku dané časti "lidských" emisí. Podle mě to nejde vůbec spočítat. Všechno to bude totálně hypotetické.

Exaktně lze ale spočítat a předpovědět o co bojem proti klimatu přijdeme, jak dramaticky poškodí lidstvo snaha o nadměrně rychlé opuštění současných emisních technologií. Intuice mi říká, že náklady na v podstatě marný pokus o odvrácení klimatických změn budou kolosální a ve výsledku se jen velmi významně oslabíme v situaci, kdy budeme muset čelit následkům klimatických změn (pokud tedy přijdou).

Otázka je jak kvantifikovat ten vliv a jak se to bude projevovat a jestli jiné vlivy nejsou stejně nebo více významné. A na určení následků emisí CO2 jsou jen nespolehlivé teoretické modely, do nichž si autoři zahrnou jen to co se jim hodí, aby se chovaly tak jak si přejí.

Pořád mi to principiálně přijde jako snaha "dékodovat" informace, které ten signál obsahuje, pouze ze šumu, který ten signál zkresluje.

A co když nechci platit žádné agentuře? Proč bych měl? Jsou to moje práva a já si je ochráním sám. Proč do toho tahat agenturu?

Nelze vyloučit, že ten hulákající debil bude najatý právě nějakou agenturu a takto si vytváří nové platící zákazníky.

A vidím, že jsi zase začal s osobními invektivami. Neklamný to znak toho, že ti došly jakékoliv argumenty. :-)

Zrušení získávání energie na bázi uhlíku (uhlí, plyn, biomasa ...) a jádra a jejich nahrazení solárama a větrníkama v tak krátké době, jak je to naplánováno je prostě megalomanství jako prase.

Navíc nejsou technologie, které by v takovém případě zajistili celoroční stabilní dodávku elektřiny.

A výroba těch nových zdrojů energie samotná vyprodukuje více CO2, než v následujících letech omezí. Čili z hlediska snížení emisí je to nesmysl.

Megalomanie a absurdní nesmysly jsou to.

Pokud Vás postihne sesuv půdy, nebo povodeň máte smolíka, pokud nejste dobře pojištěn. Koho byste chtěl hnát k zodpovědnosti za řádění přírodních živlů? Prdící krávy? :-)

Na 100 tisíci kilometrech čtverečních bude taková variabilita teplot v čase a prostoru, že dramaticky několikanásobně překročí ty "naměřené" změny teplot. Jinými slovy chybovost toho měření bude např. +/-3 stupně celsia, takže výsledek měření v podobě oteplení o 0,5 stupně celsia bude totální hausnumero pohybující se oblasti chybovosti měření.

Tak na wiki se píše, že na Zemi jsou tisíce míst, kde se měří teploty za účelem určení průměrné teploty Země. Pokud těch měřících míst je např. 5000, pak na jedno místo připadá cca 102 000 kilometrů čtverečních. Pro představu Rakousko má rozlohu 83 tis. km2. Potenciální chybovost takového měření musí být každému člověku s mozkem v hlavě na pevní pohled jasná. Takové měření vůbec nemůže vypovídat o nějaké průměrné teplotě s přesností na desetiny stupně celsia. To je prostě úplně šílené. :-)

Absurdity plodí další absurdity. Zcela zákonitě.