Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Co konkrétně myslíte? Třeba "To v tom státě máte o chlup lepší možnost dohlédnout dále." To tedy rozhodně nemáte! Vláda jedná dost nevyzpytatelně.

2. Ustoupit čemu? Myslíte změnit názor? Museli bychom se bavit o něčem konkrétním. Nejsem dogmatická, zajímají mě argumenty.

3. shoda, to je fajn :-)

4. Mám velký problém s legislativou, která je překomplikovaná. Proto se demokracie mentálně vzdávám. Nikdo nechce ankap hned, ale je fajn o něm přemýšlet a vytvářet podhoubí.

Přijde mi, že navenek se říká "názorová pluralita", ale ve finále kdo vybočí z hlavního proudu, dostane důrazně přes prsty a je ostrakizován... Demokracie se mi též jeví jako veškerého smyslu postrádající :)

1. Ne - to není pravda. V demokracii platím daně a šlus. Pokud se vláda rozhodne platit věci, se kterými morálně nesouhlasím, tak se na tom chtěj nechtěj musím finančně podílet.

2. V pořádku je co? Že si vyslechneme různé názory? nebo naše školství?

3. Super :)

4. Pokud mám s něčím / s někým morální problém, tak mu nedám své peníze. Pokud bych to udělala, tak mám pocit, že si tím špiním ruce. To je můj hlavní problém.

Otázka je spíš proč jezdit s tak blbě navrženým autem... Proč nevyzkoušet raději nový model - nebo o novém modelu reálně uvažovat jako o východisku?
Zejména pokud je provoz toho starého modelu navíc tak drahý, že jeho neefektivitu budou splácet ještě nenarozené děti...
Proč bychom se měli ze setrvačnosti plácat v jednom bodě - a říkat si: Je to sakra blbé, ale to nevadí, zatneme zuby - hlavně že máme demokracii!
Není náhodou spíš utopie představa, že jednou nám ta demokracie začne konečně fungovat?

"Lidi si vybrali problematický model soužití." Ano, proto bychom měli hledat nějaký jiný - nový - model...

Karel Janeček nedávno zveřejnil tenhle post:
"Svoboda je pro mne na vrcholu lidských hodnot. Svoboda je klíčem k odemknutí potenciálu naší společnosti, který je založen na jedinečnosti každého z nás a na naší vzájemné spolupráci.
Svobodné společnosti přirozeně musí být pestré, a to v postojích ke světu, názorech a životních stylech...
...Názorová konformita do svobodné společnosti nepatří, protože ubíjí rozum a kreativitu a vytváří atmosféru strachu a průměrnosti. Nám všem přeji, abychom byli odvážní a nebáli se promluvit, když s něčím nesouhlasíme."

Člověk by si řekl, to zní hezky... jenže se mi to moc neslučuje s demokracií - tedy se "špatným modelem", takže to intuitivně vnímám jako utopii :)
Podle Janečka "Názorová konformita do svobodné společnosti nepatří", ale ve skutečnosti je v demokracii vlastně "názorová konformita velmi ŽÁDOUCÍ"
Ale možná by to i tak byl určitý předstupeň k anarchokapitalismu??? Nevím, záleželo by na dalších konkrétních věcech...
Co myslíte???

1. To není jedno, v ankapu by byla možnost volby. Neplatila bych nikomu, s kým bych měla zásadní morální problém.

2. Také vidím, že to nemusí být zlé, ale není to ani příliš dobré. Dovedu si představit něco mnohem lepšího a efektivnějšího.

3. Super! :)

4. Pokud mi kapitalista nabídne něco lákavého, tak je to fajn - a mé peníze si zaslouží! Pokud ne, půjdu ke konkurenci nebo najdu alternativu...

Průser je, když nám státy cíleně ničí měnu, zadlužují naše děti, chovají se k nám jako k dětem - a tváří se, že je vše v pořádku.
A když někdo protestuje, tak dostane pořádně "za uši"...

To je přece nesmysl!
1. V ankapu bych nebyla nucena platit věci, které odporují mému morálnímu přesvědčení.
2. tady si rozumíme
3. tady si snad také rozumíme :)
4. O mém osudu bych si v ankapu mohla rozhodovat sama - tedy ne lidi, kteří o mých preferencích a potřebách zhola nic nevědí.

Trápí mě to, že financuji věci, se kterými morálně nesouhlasím a které se mi přímo příčí.
Trápí mě to, že mé děti budou ve škole indoktrinovány věcmi, se kterými morálně nesouhlasím.
Trápí mě to, že se v současném systému necítím komfortně.
Trápí mě to, že o mém osudu do velké míry rozhodují z mého pohledu "nekompetentní osoby".

To jste napsal vy - ne já: "Tedy, že by bylo prospěšné, kdyby lidé dokázali demokracii lépe pochopit a pak s ní dokázali lépe zacházet..."
Teď píšete "Ono to uvědomění nutné není." ... z toho mi vyplývá, že to tedy není nutné, ale prospěšné...
Takže znovu: Jak konkrétně si představujete "lepší pochopení demokracie"?

Fakt? :) Jak mám tedy "lépe pochopit demokracii"?
Divíme se, že je naše společnost tolik rozdělená... Není divu, žijeme v demokracii.

Jak konkrétně si představujete "lepší pochopení demokracie"?
Reaguji na tuhle větu: "Tedy, že by bylo prospěšné, kdyby lidé dokázali demokracii lépe pochopit a pak s ní dokázali lépe zacházet..."
Můj pocit je takový, že když demokracii lépe pochopíme, tak si nutně uvědomíme, že by bylo dobré tento systém pomalu opustit...
Babiš také demokracii "svým způsobem" pochopil - a vydojil z toho všechno... a po něm přijdou další...

Souhlasím. Možnosti člověka jsou z velké části determinované okolními podmínkami. Ale pokud člověk opravdu něco chce a dá do toho maximum (+ má kapku štěstí), tak z toho může uniknout. Takže je to vlastně celkem pozitivní zpráva... :)

Přesně tak jsem to pochopila.
Pokud by se ukázalo, že o nekvalitní (a levné) výrobky není zájem, tak je jednoduše už nebude nikdo vyrábět... Danou věc si raději člověk vypůjčí, případně si koupí kvalitnější značku v bazaru (v dobré víře, že bude spolehlivě fungovat). V tom je právě krása volného trhu...

každý je svého štěstí strůjcem... možná proto, že ta agentura by mnohdy řešila i jiné problémy než občasné noční hulákání :D

Možná proto, že je pošetilé "nemít u nikoho zastání", pak se musí počítat s určitými problémy... :)

V první řadě máte i jinou možnost obrany než "vymlátit zuby výtržníkovi" - například zavoláte své bezpečnostní agentuře, aby mladíkovi udělila pokutu za rušení nočního klidu...

Za alternativní školy se musí většinou hodně platit, což si právě ta "cílová skupina" nemůže většinou dovolit, takže je nucena chodit do klasické školy a tam celkem dostává na frak...
Internet je geniální nástroj pro CELOŽIVOTNÍ vzdělávání. Děti by měly být ideálně vedeni do určitého věku, pak už by měly být schopné se efektivně učit pomocí internetu.

Přišlo by mi fajn, kdyby existovaly různé školy - a rodič by pro své dítě mohl vybírat. Myslím si, že školy většinou moc nerozvíjí právě tu zručnost a kreativitu... Bylo by fajn mít také školy, které rozvíjí víc nějaké manuální dovednosti a kde není nutný nějaký vyslovený vědomostní dril a teorie... Pokud budou "méně chytré" děti rozvíjet svoji zručnost, tak to vůbec není špatné. Potřebné věci (například k vlastnímu podnikání) se mohou později naučit také... Důležitý je ten dobrý pocit, když se jim něco povede a někdo je upřímně ocení. Je fakt, že pokud člověka nějaké téma zajímá, tak se mu bude věnovat zejména mimo školně... V současné době si spoustu informací (včetně videí) může člověk najít na internetu - a to je bezvadná věc pro celoživotní vzdělávání!

Já bych řekla, že existují hloupé děti - i hloupé přístupy ke vzdělávání. Intelekt nemá každý stejný, zručnost máme také každý jinou, krásu také máme rozličnou... Pokud dítě není příliš bystré, tak bych se snažila rozvíjet jeho zručnost a podobně...

no jasně! proč bychom nemohli žít v Kocourkově, nenachytáme si ještě trochu světla do pytle :D

Pozitivní status práv = vyznačuje se tím, že občan (člověk) má právo na určitá plnění od státu, stát je povinen určité právo zaručit, poskytnout ochranu, nepostačí jen, aby se zdržel zasahování do statusu jednotlivce.
Příklad: Jste vrah a jdete před soud. Dostanete státem přiděleného obhájce, kterého platí občané daného státu. Máte na něj nárok.

Na otázku jsem odpověděla, přijde mi to naprosto přirozené a chápu to od malička. Pokud něco dostávám, cítím potřebu se revanšovat. Pokud nic nevlastním, nenárokuji si to - ale vlastním přičiněním (prací) se snažím věci měnit.

Vzpomínám si, že když mi bylo cca 8 let, tak jsem jela se svojí sestřenicí k její babičce na celé prázdniny - doma nebyla přívětivá situace. Oslovovala jsem ji babičko, ale žádný pokrevní vztah jsem s ní neměla. Už v té době jsem chápala, že mne v té době po dobu 2 měsíců dávala jídlo a poskytovala přístřeší. Cítila jsem se jí velmi zavázaná. Proto jsem zcela dobrovolně na oplátku na jejím statku s plným nasazením pracovala. Cítila jsem, že je správné se nějak revanšovat - aniž jsem o to byla žádána. Skládala jsem uhlí, sušila seno, čistila kurník... přišlo mi to logické a správné... "Babička" mne o to nežádala, ale byla tím velmi potěšena... Bylo to hezké léto, ráda vzpomínám.

Chápu to takto od malička. Přijde mi to naprosto přirozené!

Jenže ta pozitivní formulace znamená něco jiného.

Negativní formulace = "Mám právo, aby mi nikdo nevzal kartáček." je jasná, vlastním ho a mám na něj právo.

Pozitivní fomulace = "Mám právo mít zubní kartáček." má jiný význam... mám na něj opravdu právo? Pokud jsem ho i vlastnil, ale třeba mi spadl do hluboké vody a neumím plavat... Mám tedy právo na svůj kartáček, ale už ho zřejmě nikdy neuvidím... a tím to končí. Nebo mám právo na kartáček za každé situace? Tedy na nový kartáček?

Možná to bylo myšleno tak, že jsou dva, tři lidi na pustém ostrově... A každý tam má svůj kartáček na zuby a zubní pastu. Tam už je negativní právo celkem jasné... :)

Rozlišování na pozitivní a negativní právo NENÍ samoúčelné a nesmyslné. Právo má smysl pokud jsme v prostředí, kde jsou další lidé - a kde je nějaký vlastnický vztah k majetku (k vlastnímu tělu nebo k jinému osobnímu majetku)...

Myslím si, že se Bible v kuse ani nedá číst, je fajn se k určitým příběhům vracet opakovaně (třena i náhodně)... Určité pochopení symbolů vyžaduje ohromně velkou časovou investici, kterou tomu většina lidí nechce obětovat... proto lidi většinou na náboženství pohlíží jako na něco divného a nežádoucího, což mi přijde škoda, protože pohled na svět je tak komplexnější... (to je můj pocit)...
Já jsem vyrůstala v katolické rodině, takže jsem cca 10 let chodila na náboženství a cca do svých 20 let jsem chodila i do kostela... Rozhodně nejsem žádný fanatik co se týče víry, ale zpětně vidím, že určitá znalost symbolů je mi v životě hodně užitečná, myslím si, že to prohlubuje určité abstraktní myšlení - a nutí to k přemýšlení obecně... Pan Rota je fajn, ale podle mě je jeho "vědecký přístup" odtržen od širší komplexity, proto jsem na to reagovala...

Hrozně zajímavej rozhovor, zejména ke konci! Mám trochu pocit, že si většina lidí (včetně Martina Roty) při vyslovení pojmu "náboženství" představí fanatické katolíky v Polsku apod., ale naprosto nechápe jakousi "podstatu" toho slova. Bylo by hezké zamyslet se v tomto kontextu i nad "nedogmatickým náboženstvím", líbí se mi například Einsteinova "kosmická zbožnost" atp. :) Pokud bych dělala rozhovor s panem Rotou, zeptala bych se ho určitě také jestli například četl Bibli... předpokládám, že pokud ji někdy zkoušel číst, tak ji velmi brzy s nezájmem odložil. Myslím si, že tento druh "literatury" je dnes pro většinu lidí absolutně nesrozumitelný, protože je tam příliš mnoho symbolů - náznaků - a vyžaduje to naprosto jiný typ myšlení... Ale tak jako je zajímavé ponořit se například do křesťanských náboženských představ - stejně tak člověka mohou fascinovat náboženské představy lidí ve starověkém Egyptě... jsou to jiné světy, ale nesmírně hluboké...

napsala jsem před chvilkou odpověď - omylem do nového komentáře (viz níže)

Takže dětem budeme říkat, že nemají automaticky přebírat názory, že nemají podléhat prvnímu dojmu... mají si vyhledávat různé zdroje a ověřovat informace...
A pak je nějaký "problém", který by děti měly kritickému myšlení podrobit... Budou ověřovat vědecká fakta, dostupné informace, důraz budou přikládat odborníkům... jenže jak budou do svého posuzování zapojovat nějaké morální aspekty - napadne je to vůbec? a dokážou postihnout širší komplexitu problému? Jak si mají děti utvořit vlastní názor, když jejich představa o pojmech "svoboda", "smrt", "bolest", "láska", "bůh", "intuice", "svět", "duše".... bude pro ně jen něco mlhavého - o čem nikdy aktivně nepřemýšlely a nedokáží k nim přiřadit žádnou hodnotu? Nebude jim chybět nějaká zásadní báze znalostí, na které by si mohly utvořit svůj hodnotový systém???

Myslím si, že bychom se neměli ukotvovat ani ke státu - ani k ankapu. Kriticky myslet jsme schopni pouze tehdy, pokud dané věci dokážeme stále "zkoumat", podrobovat je kritice, vyhodnocovat. Kriticky nepřemýšlíme, pokud se neptáme po smyslu, pokud nepromýšlíme alternativy. K tomu nám slouží zejména filosofie.