Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Chápu jak to myslíte. Pokud se v takových rodinách nějakým způsobem "objeví" děti, tak je to určitá etická otázka... nejsem soudce, jen hledám další souvislosti...
Nebojte, rozhovor Vám jistě neublíží. Poslouchám ráda různé názory... je to obohacující - a je to blahodárné pro mozek! :)

Jenomže v případě "legalizace těchto sňatků" jde ruku v ruce se změnou definice rodiny...

Rozhovor se týká výhradně našeho tématu, není tam nic mimo téma, je velmi zajímavý a věcný.

Nemusíte se vším souhlasit, ale vřele ho doporučuji.

Víte - pro pochopení problému nestačí číst nadpisy! Pro pochopení dané problematiky je nutné snažit se dozvědět různé typy informací. Máte možnost popřemýšlet o cca 4 hodiny trvajícím rozhovoru na toto téma. S některými názory můžete souhlasit, s jinými ne. Důležité je o tom přemýšlet a porovnávat různé informace...

Pokud nechcete jinou právní definici rodiny, tak se o ničem nemusíme bavit. To je právě totiž to klíčové - co co jde v této diskuzi...

Ano, je velmi relevantní.... a má dva díly! Pokud Vás tyto věci zajímají, tak byste si to měl pustit a popřemýšlet o tom i z jiné strany...
Pokud budete mít zákonem danou jinou definici rodiny, tak se to musí zároveň propsat do školních osnov... a tam nastává kapku problém...

Já to chápu, ale obávám se, že by to v současném systému napáchalo víc škody, než užitku... Pokud většinové společnosti v našem kulturním prostředí přijde polyamorie, polygamie apod. jako něco bizarního a nežádoucího, tak nevím proč by se to mělo všem předhazovat jako něco žádoucího zákonem... Zdaleka ne všichni homosexuálové také touží po manželství, myslím, že se jedná o malé množství aktivistů... Znáte např. Antonína Vavrušku? Jestli ne, tak si pusťte zde... https://www.youtube.com/watch?v=LrUBG-jPzEg

V první řadě bych tedy usilovala o odluku školství od státu, tím by se mohlo začít... pak zrušme stát... a pak si žijme každý po svém... Toto pořadí bych nepřeskakovala... :)

Pokud by stát manželství pro homosexuály i polyamoriky uzákonil, tak se tím pravděpodobně školách budou děti od malička povinně a plošně indoktrinovat... "takto může také vypadat ideální rodina - je to prostě jedna z podob" - ... Co když s tím jako rodič zásadně nesouhlasím? Nemám zájem na tom, aby mé děti v pubertě "experimentovaly" na základě této indoktrinace... Většině populace přijdou zejména polyamorní svazky "bizarní", ale jejich děti se budou učit ve školách, že je to "docela fajn věc"...

Zajímavé téma... Máte nějaké osobní zkušenosti s "polyamorním modelem rodiny"? Dítě by říkalo "mámo" jen své biologické mamince? nebo všem ženám v polyamorním svazku?
V případě "rozvodu" takového svazku by pak bylo dítě ve střídavé péči třeba šesti osob? ... jak to je myšlené?, máte k tomu nějaké informace?

A co matematika založená na geometrickém názoru - nebo na intuici?

No ona myšlenka, abychom vedli děti ke kritickému myšlení se v médiích často omílá... zároveň je problém s tím, co si pak každý pod tím pojmem představí...

Ok, ale zároveň platí, že logika je podoborem matematiky - to byla má poznámka.

To nepopírám, výchovu k morálce a kritickému myšlení svých dětí beru na sebe. Jen mi přijde líto, že se s těmito věcmi dítě ve škole příliš nesetká, bylo by to fajn...

Logika je především určitý postup ve filosofii i v matematice. Logika je podoborem filosofie i matematiky...
Např. Hejného metoda v matematice je velmi dobrá, protože rozvíjí právě logické myšlení.

supr, ano - tak by to bylo fajn! :)

co? moc nerozumím...

Ano, nějaká pravidla by doufám byla i v ankapu :)

Bylo by fajn vybrat si školu podle svého, líbila by se mi pestrost... různé školy a různá pravidla...
Mezi školami i učiteli jsou velké rozdíly... Určitě se na tom dá hodně zapracovat, o tom žádná...
Také počet žáků na jednoho učitele je dost velký...
Škola, která by fungovala v ankapu by doufám netvrdila, že je demokracie the best of! :)

Školu jako takovou nevidím takto černobíle. Chápu, že určitá pravidla jsou nutná - děti by měly akceptovat školní řád... Moje dcera má velmi milou paní učitelku, nemůžu si na ni v žádném případě stěžovat...

Pravda ale je, že škola by měla děti vést ke kritickému myšlení - a to se zatím vůbec neděje... (takže to zůstává zcela na rodičích).

Škoda že Thevar vždy jen vykopne nějaké téma a nechá ho jen tak, už ho dál nekomentuje... ocenila bych občas i nějakou obhajobu příspěvku... viz nebohá cukrářka nebo malíř (pokojů)...

To je ale otázka životního postoje. Já například začala podnikat od nuly - a šlo to. Je pravda, že jsem řadu let velmi tvrdě makala, ale o to víc si svého podnikání teď vážím...
Když bych to předem vzdala, tak bych teď byla pravděpodobně někde zaměstnaná - a nebyla bych moc spokojená... V životě je vždycky něco za něco... Nic není zcela zadarmo...

"Ankapisti" by byli jistě různí! Když by Vás jeden vykořisťoval, tak u něj nemusíte pracovat. Můžete pracovat u někoho lepšího - anebo pracovat sám za sebe.
Trh práce by mohl lépe dýchat a byl by zdravější... :)

Po pravdě řečeno, já to taky nestudovala - jak to aktuálně je... Řekla bych, že tam zákonitě budou velké rozdíly napříč jednotlivými školami...

já myslím, že to nakonec neprošlo! :)

Cukrář / cukrářka určitě nemusí být maturitní obor. I pokud je to maturitní obor, tak jsou na studenty kladeny různé nároky. Pokud studujete například gymnázium, tak se předpokládá studium na vysoké... Pokud studujete např. obor cukrář s maturitou, tak se nepředpokládá, že půjdete automaticky na vysokou... Rozsah znalostí je jiný... i rozsah praktických dovedností je diametrálně jiný - ti, co projdou gymplem mají hlubší teoretické znalosti, ale praktické znalosti téměř žádné...
Navíc maturitu z matematiky většinou neskládáte, pokud si to sami nezvolíte... :)

Jasně, já chápu (a souhlasím), že se učíme spoustu zbytečností... taky mám s matematikou své zkušenosti! :) Matika na gymplu snad nikoho ze třídy nebavila, učitelka měla už hrůzu do naší třídy vstoupit - nedokázala nikoho zaujmout, nikdo nedával pozor... já taky ne... Vždycky jsem se to pak spíš naučila doma sama z učebnice... z matiky jsem měla vždycky 3 - a to mi stačilo, takže jsem to víc neřešila. Nikdy jsem nelitovala, že jsem se matice víc nevěnovala, rozhodně si umím spočítat - co potřebuji, myslím si, že bych si bohatě vystačila s matikou ze základky :)
U té cukrářky je to zvláštní o to víc... skoro bych řekla, že zrovna vektory se tam ani není důvod učit... učí se tam vůbec??? nebo je to jen tak přikrášlená úvaha? nevím, je to spíš otázka na větší počet těch žáků / studentů... bylo by to zajímavé z více stran! V komentáři se poukazuje na stres, takže na vině (v tomto případě) bude zcela jistě víc faktorů...

Skoro bych řekla, že je to vymyšlený příběh. Kdyby tam šlo skutečně o to, že byla ze školy vyhozena z matematiky, tak je to celé špatně... Člověku to přijde až divné - kór když chodila ještě na doučování. Otázka je - jestli jste místo doučování neholdovali spíš konzumaci cukrovinek? to myslím jako srandu - ale také je to ve hře :)
Pak je tu otázka stresu. Byla to matematika? - nebo stres obecně? Byl to stres z matematiky? - nebo stres z učitele matematiky? - nebo stres z celého prostředí? - stres ze školy? víme, že sladké zahání stres :)
Pokud své "budoucí" řemeslo ovládala skvostně - a bavilo jí - tak o ni nemám strach, určitě si ve světě poradí. Pokud bude navíc pracovitá - a vlídná k zákazníkům - tak má velkou šanci uspět! Nebojím se o ni!

:D tak jo, díky!

"Ankapáci samozřejmě musí velmi zřetelně cítit sociální nátlak ze všech možných stran, protože jsou to fanatičtí individualisté, kteří vidí nepřípustný nátlak v podstatě ve všem, co v civilizované společnosti platí."...

Hmmm... Je těžké vést diskuzi s někým, kdo není schopen argumentovat něčím "konkrétnějším"... Holt, když žádný argument nemáte, tak si aspoň kopnete... že? :) Bravo!

Ano, takto by to bylo v pořádku, pokud bych čelila situaci já. Myslím, že s tím nemám problém.
Problém nastává, když se do stejné situace dostane malé dítě, které se leda tak naučí "o věcech moc nepřemýšlet a plout s davem"...
O tom byl můj příspěvek.

Jde o tedy o tuhle zmínku:
"Zaprvé existují i jiná „potrestání“ než násilná agrese (například kupecké právo bylo prosazováno ostrakizací: S obchodníkem, jenž nerespektoval rozhodnutí soudu, přestali ostatní uzavírat kontrakty, čímž prakticky zničili jeho živnost; v dnešní době se informace šíří velmi účinně, což činí ostrakizaci patrně mnohem efektivnější než dříve, kdy mohl ostrakizovaný řešit svou situaci tím, že se přesunul dostatečně daleko)."

No ona ostrakizace opravdu závisí na kontextu... Pokud uděláte nějakou křivárnu, tak je ta ostrakizace na místě... to je ale zcela jiný kontext... chtělo by to tedy více příkladů, jinak to tvrzení na ničem nestojí...

"ankapoví teoretici považujú ostrakizáciu za jeden z najdôležitejších nenásilných spôsobov"
Můžete to trochu rozvést? (třeba nějaký konkrétní příklad) - Moc tomu nerozumím a zajímá mě to! :)

Já svým dětem říkám: "Nedělej nikomu bezdůvodně nic - co bys nechtěla, aby on/ona dělal/dělala tobě.", "Když se ti něco nelíbí, řekni to.", "Když cítíš, že je něco špatného - zkus si to pro sebe formulovat a obhájit si to."
Když stádo dělá něco, co se zdá, že je dobré - tak se s tím hůř bojuje... a chce to svým způsobem odvahu... Pro "stádo" je hrozně snadné někoho označit za "divného", za "pitomce", za "hlupáka"... a vyloučit ho...

Sociální nátlak může být natolik sofistikovaný, že se cítíme hloupě, pokud se mu nepodřídíme... a přitom k tomu není důvod...
Pokud někomu chceme bez příčiny ublížit, tak je to něco hodně divného (zároveň pro mne nepochopitelného - i špatného)...