Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Jistě si lze představit, že je to všechno naprogramované a někdy v minulosti nějak mechanicky spuštěné. To ale neřeší otázku korelace mysli s okolním prostředím. Viz ten příklad s losováním čísel a ukazováním je Novákovi. Zkuste to vysvětlit bez osoby, jen s mozkem. Uvidíte, že se setkáte s problémem korelací mozkových akcí s okolním děním, které by byly absurdní, kdyby byly čistě mechanické. Tenhle problém řeší koncept osoby.
1.1 Mimochodem, teď mě napadlo, že otázku existence osoby řeší i Searlův Čínský pokoj (a tudíž i Turingův test, alespoň tak, jak je interpretován), a tedy ne otázku "může být počítač inteligentní", ač je tak předkládán.

2) Príde zemetrasenie, počítač padne na zem, zapne sa, loadne sa operačný systém. Aký uživateľ ho spustil? A ak to zemetrasenie počítač zničí, aký uživateľ program ukončil?
- A s čím to koreluje? Jde o korelaci. Představme si matematika, který něco počítá a každou chvíli použije kalkulačku. Kalkulačka něco dělá sama. Ale za korelací jejich akcí s řešeným problémem není ona sama, nýbrž matematik, uživatel-osoba. Kdyby kalkulačka sama korelovala s prostředím ( řešeným problémem) a sama od sebe počítala, co je třeba, mysleli bychom si, buď že je to strojová osoba, anebo že je to trik. Jenže v případě lidí to nemůže být trik, protože my víme, že máme vědomí. Alespoň já vím, že vědomí mám.

Co si mám nastudovat?

Nejde o to, jak MP vznikly, ani jak se spouštějí, ale kdo nebo co zařizuje, že korelují s okolním děním. Od začátku je řeč o tomto. U počítačů korelaci nezařizuje počítač, nýbrž uživatel-osoba. Tudíž PRÁVĚ KDYŽ budeme modelovat lidi podle počítačů, musíme dospět k závěru, že i v jejich případě tam musí být uživatel-osoba.
Scientisté dělají dvě základní chyby. Ta první je neskutečně trapná: Představují si lidský počítač jako systém hardware-software, přitom počítače jsou systém hardware-software-uživatel. Druhá není trapná, jen prozrazuje jejich neschopnost abstraktního myšlení: Představují si mysl jako akci programů a vůbec neřeší otázku jejich zahajování a ukončování. Co ty programy zapíná a vypíná? Jiný program? Kdo zapíná a vypíná ho? Jiný program? Kdo zahajuje a ukončuje ho? Nejde ani o to, že by to byl regressus ad infinitum, ale o to, že je to absurdní představa, jejíž absurdnost lze snadno dokázat myšlenkovým experimentem.

1. Je legrační, jak jsou scientisté přesvědčeni, že něco pochopili, když jen bezmyšlenkovitě opakují, co jim řekla autorita…
Vysvětlil jste jak mozkový program (MP) vznikl a co dělá, tj. jaké vstupy zpracovává na jaké výstupy. Řeč ale není o tom, nýbrž o korelaci programu s okolním děním. Víme že u MP taková korelace existuje. A u počítačových programů je za touto korelací uživatel-osoba, ne sám počítač.
Koneckonců, co se děje právě teď? Používáme nějaké programy, které nějak vznikly a nějak zpracovávají vstupy a výstupy. Ale za tím, že tyto programy zahajují a ukončují činnost, že korelují s okolním děním nejsou samy to programy, ani nějaké jiné, nýbrž akce osob, Vás a mě.
Čili přirovnávání lidí k počítačům je argument PRO existenci osoby, ne proti tomu. Scientisté jsou tak strašně hloupí, jsou to tak hloupoučké ženušky, že se jim vytratilo z vagíny, že za činností počítače není systém hardware-software, nýbrž hardware-software-uživatel. Neuvěřitelné selhání! Oproti tomu je nějaká středověká víra v anděly nebo magii rýmička…

2. Fyzikální koncepty jako síla a energie jsou taky skřítci?

Co takhle se soustředit a reagovat na můj argument?
1) Novakuv mozek se naprogramoval systemem uceni.
- Nejde o to, jak mozkové programy vznikly, ale kdo nebo co je zahajuje a ukončuje.
2) jiz dnes existuji neuronove site v digitalnich pocitacich, ktere dokazou predcit jakykoliv lidsky mozek
- Tyto programy zahajují a ukončují osoby-lidé, takže co?

3. Vraťme se k Novákovi. Řekněme, že mentální akci "poznej číslo a řekni ho" odpovídá mozková akce, kterou řídí nějaký mozkový program (MP). Akce MP po vylosování čísla 564 bude nějak jiná než po vylosování čísla 8. Otázka zní: Jak může být Novákův mozek naprogramován tak, že akce jeho programu odpovídají vylosovaným číslům? Obecně řečeno: Jak můžete naprogramovat korelaci s děním, které nemůžete znát?
Předvídám, že odpovíte tím scientistickým hloupým: "Máme počítačové programy, které dokážou řešit nepředstavitelně složitější úlohy". To problém nijak neřeší, protože v těchto případech tam není jen hardware a software, nýbrž i uživatel-osoba, který rozhoduje o zahajování a ukončování programů, určuje "teď se spustí tenhle program a teď se ukončí ten". Což je přesně to, co podle nás je i v případě lidského počítače: že je tam hardware a software a uživatel-osoba, která počítač obsluhuje.

poloz si otazku,jak je sakra mozne, ze nejaky mikroprocesor rozhodne,ze kdyz pohnes mysi na stole, tak se pohne kurzor na obrazovce. Kouzlo!!!
- 1. A kdo nebo co rozhoduje o zahájení a ukončení počítačového programu? Není to hardware, není to software, je to uživatel. Podobně, když si představíme, že v mozku jsou něco jako počítačové programy. Kdo rozhoduje o jejich zahájení a ukončení? Není to hardware (Brocovo centrum), není to software (určitý naprogramovaný jazyk v tom centru), je to uživatel (osoba).
2. Myšlenkový experiment: Budeme losovat čísla, od 1 do 1000 a ukazovat je Karlu Novákovi. Vylosujeme jich tisíc. Novák je všechny pozná. Jak to zvládne bez osoby, jen s mozkem? Kdo Novákův mozek tak naprogramoval a jak to dokázal? Jak si to představujete?
3. Je zábavné, že je to zřejmě přesně naopak, než jak si myslíte. Tyto scientistické myšlenky se do společnosti dostaly zřejmě tak, že byly mechanicky přejaty od starších myslitelů z dob, kdy neexistovaly pojmy hardware a software a kdy si zřejmě nikdo nedokázal představit, že by s myslí člověka mohlo být něco špatně (například že by byl tulák, alkoholik nebo sodomita), a jeho mozek přitom být v pořádku. Nedokázali si představit softwarovou vadu nebo prostě špatný, nevyhovující software.

1. Nejedná se o vědeckou otázku, nýbrž o filosofickou. 2. Tudíž nepopírám vědu, nanejvýš scientismus. 3. Primitivní jsou ti, kdo říkají "za lidské chování může mozek", kdo to opakují jako papoušci, aniž by se nad tím někdy zamysleli. 3.1 Dia můžete umístit kamkoliv; nejen na oblak, ale i do hlavy. Toho "vysvětlování bohy" či zmnožování jevů se právě dopouštějí scientisté, když říkají, že lidské chování způsobuje Mozek či Cerebros.
4. Koncept osoby je jako fyzikální koncepty síly a energie. Pomocí konceptů síly a energie vysvětlujeme projevy těles; přičemž síla/energie tělesa není identická s tělesem nebo jeho částí, nemůžete na ni ukázat prstem. Stejně tak koncept osoby vysvětluje projevy člověka; přičemž lidská osoba není identická s lidským tělem nebo jeho částí, nemůžete na ni ukázat prstem.

Vezměme si to poznání červeného papíru. Když je to jeden papír, skutečně to nevypadá, jako něco divného. Vezměme si papíry deseti barev, vylosujme jich tisíc a předložme je osobě. Shodneme se, že jejich barvu vždy pozná. Kdybychom jí předložili milión papírů, taky jejich barvu pozná.
Teď, jak to vysvětlíte bez osoby, jen mozkem? To je ten mozek nějak naprogramován, aby se správně měnil podle losování, které ještě nenastalo? Kdo by ho tak naprogramoval? A jak by to dokázal? Čili už poznávání je něco, co nelze vysvětlit mozkem, potřebujete na to osobu.

Pokud vím, základním ekonomickým pojmem, alespoň podle REŠ, nejsou peníze, ale užitek. Resp. jeho změny, zisk a ztráta, plus a mínus, zlepšení a zhoršení životní situace osoby.
Jde o to, že nejen kupování a prodávání, ale i běžné chování osoby lze nejlépe chápat v ekonomických pojmech. Není žádný důvod vymýšlet si jakési rádobyvědecké psychické zásvětí, které za to může, jak to dělá marcusant. Obecně, počínat si tak, že když chci něco vysvětlit, vymyslím si nějaké jsoucno, které za to může, je poddno vědy.

1. Proč čáry a kouzla? Může za to osoba. Že mozek, což je hrouda tuku, způsobuje lidské chování, nejsou čáry a kouzla? To jsou čáry a kouzla! Jak to dělá? A proč? Viz příklady, které jsem uvedl.
2. Podle mozku nelze poznat einsteina od negramotného, mozarta od amuzikálního, messnera od pecivála, casanovu od sheldona coopera… Jakékoliv osobností a schopnostní protipóly si představíte, nelze je podle mozku poznat.
3. To jsem zodpověděl. V těch dvou příkladech se psychika osob mění stejně, alespoň vektorově stejně, čili by za tím měly být stejné změny mozku.

Říkáte totéž co já. Spát pod mostem je sice špatné, ve smyslu nepohodlné, nerozumné, animální (je to "nekvalitní produkt"), ale laciné.
Marcusant ale z toho, že někdo se chová hloupě a animálně, nevyvozuje, že to je "sice špatné ale laciné", ale že je to biologické.

1.1 Chybný argument. Je to jako "pokud za lidské chování nemůže vliv hvězd, tak co za ně může?". 1.2 Proč by příčinou měla být fyzická věc? Není právě to na tom to divné? Proč by fyzická věc měla mít takovou moc? Navíc to nijak neřeší otázku prvotní příčiny, protože není vysvětleno, co je příčinou toho, že ta fyzická věc má takovou schopnost.
2. No, a co je ta analogie s mozkem? Je to přece tak, že rozdíly mezi lidmi, jak osobnostní, tak rozdíly ve schopnostech, vůbec nelze poznat podle odlišnosti jejich mozků.
3. Když je výstupem stejné jednání nebo chování, proč by za tím měly být různé stavy mozku? Proč by nestejné stavy mozku měly způsobovat stejné chování? Když dva lidé vidí zlevněné banány a koupí si jich víc než obvykle, je to přece stejné jednání. Co se týče fotbalových fanoušků, tam přece vidíte, že se chovají zhruba stejně, přinejmenším vektor změny nálady je u všech stejný.
Pěkný příklad zde: https://www.youtube.com/watch?v=VpO-U3XjL6k

DODATEK DODATEK DODATEK
S ekonomií je v rozporu i ta poslední marcusantova kravina: Zmíněná zkratkovitost, tedy např. hledání jednoduchých pseudologických souvislostí tam, kde lze nějaké korelace sotva tušit, je obecnou přirozenou vlastností lidské psychiky, která se projevuje zejména v situacích ohrožení.
- Není lepší to vysvětlit ekonomicky? Že taková strategie je "nejlevnější" nebo "nejlepší, jakou si osoba může dovolit" nebo "jediná, která je na skladě"? Když bezďák spí pod mostem, je to proto, že je to projev "obecné přirozené vlastnosti lidské psychiky, která se projevuje zejména v situacích ohrožení"? Anebo proto, že si nic lepšího nemůže dovolit, resp. že nemá na výběr nic lepšího?

1. Mozek nemůže za jednání osoby. Lze to jednoduše dokázat. 2. Proč si to vlastně myslíte? Má to nějaký důvod? Koneckonců to zní dost nepravděpodobně… 3. Není to v rozporu s ekonomií? S rakouskou ekonomickou školou? S pop-ekonomií? Když zlevní banány a lidi si jich koupí víc než obvykle, tak je to proto, že v mozcích těch miliónů lidí se náhodou něco změnilo a náhodou u všech stejně? Když je ve finále MS ve fotbalu penaltový rozstřel, tak mozky náhodou mění stejně náladu miliónům lidí, náhodou podle toho, jestli penalta byla proměněna nebo ne, a náhodou podle toho, zda se dotyčný narodil v Anglii nebo v Německu? To jako vážně?

1) Zmíněná zkratkovitost, tedy např. hledání jednoduchých pseudologických souvislostí tam, kde lze nějaké korelace sotva tušit, je obecnou přirozenou vlastností lidské psychiky
- A co je ta lidská psychika odlišného od lidského já, lidské osoby nebo lidské mysli?
Jak napsal Szasz: In the natural sciences, language (mathematics) is a useful tool: like the microscope or telescope, it enables us to see what is otherwise invisible. In the social sciences, language (literalized metaphor) is an impediment: like a distorting mirror, it prevents us from seeing the obvious.

2) Domnívám se, že se autor touto možná ne zcela obratnou formulací snaží oddělit individuální v zásadě nepredikovatelné chování osoby od chování, které lze připsat obecně lidství tedy vlastnostem vrozeným či vývojově podmíněným. (…) bude obecné lidské chování v obdobných situacích opětovně sklouzávat k bezhlavé stádnosti a ostrakizaci, protože je to chování přirozené a biologicky podmíněné, tedy vlastnost mozku(ů).
- Takže za chování, které člověk sdílí s ostatními, může mozek, kdežto za chování, kterým se od ostatních odlišuje, může jeho osoba? To jako vážně? Proč by za individuální odchylkou v chování nemohla být individuální odchylka mozku? A proč by za stejným chováním nemohla být stejnost osob? A za stejným chováním muslimů, fotbalových fanoušků, lidí na rockovém koncertě nebo demonstrantů v Minneapolis je teda stejnost mozků, ne stejnost osob?

Jako za vraždu nemůže puška, nemůže za ni ruka, nemůže za ni mozek, nemůže za ni ani mysl (ne mysl v psychiatrickém smyslu), může za ni osoba. Člověk nemá mysl, tak jako má tělo. Pojmy "mysl", "já" a "osoba" denotují totéž, je mezi nimi téměř jen gramatický rozdíl. Lze říct "Mé tělo je takové a takové, třeba staré", ale nemá smysl říct "Má mysl je taková a taková, třeba stará". To nesděluje nic jiného než "já jsem starý". Nelze myslet mysl Karla Gotta jako něco odlišného od jeho "já" nebo od jeho "osoby". To je totéž. Když se ptáme "Co máš na mysli" a "Jak se máš", ptáme se skoro na totéž. V němčině ani pojem "mysl" není. V angličtině taky není moc dlouho, v češtině to asi bude stejné.

Těžko říct, co je na vině. Možná zkratkovitost, kterou si náš mozek při myšlení rád zvolí za strategii
- Jediné, co mě zaujalo, je tento ikstý příklad, jak je agenda osoby samozřejmě připisována mozku. Na tom je postavena psychiatrie. Přitom mozek žádnou agendu nemá a mít nemůže; je to kus tuku. O tomhle jevu, kdy se lidé začínají dívat na svět psychiatrickýma očima, začínají myslet jako psychiatři, jsem už zde psal. Nazývám ho "psychiatrizace kultury". Má své zákonitosti. Něco se mozku přisuzuje, a něco ne. Například Urza v jednom rozhovoru samozřejmě připsal svou neustále dobrou náladu svému mozku, ale své anarchokapitalistické přesvědčení by nejspíš svému mozku nepřipsal, nebo snad ano?
Přesně o tomhle – kdy se agenda odejme osobě a připíše mozku, a proč – napsal Szasz knihu. Je to "Insanity: The Idea and Its Consequences".
Pro pořádek: mozek nemyslí a nevolí si žádné strategie, to dělají jen osoby.

Zároveň jim automaticky bez jakéhokoliv zjišťování nebo dokazování přisuzuje motivace. Viz argument, který jsem tu i jinde mnohokrát viděl - o bandě nájezdníků, která se přistěhovala k mírumilovnému sedlákovi a začala od něj vybírat daně - tak jsou prezentovány počátky států
- Jo. Zajímalo by mě, kolik anarchokapitalistů si uvědomuje, že podle jejich lóru byli kdysi v minulosti (blíže neurčené) svobodní lidé po celém světě poraženi v boji s lupičskými bandami…

Napsal jsem, že Urzovou rétorikou lze strhat nejen stát, ale i ankap; Vy píšete, že ankap je lepší systém než stát… Koza a vůz.

1) V ankapu je vláda. Ankap je stát, ve kterém vláda jen na začátku rozdělí přírodní zdroje a dál už do ničeno nezasahuje. (Tedy zhruba je to tak, viz dále).
2) Vláda je vše, co není směna. V ankapu je úloha vlády omezena na tyto čtyři oblasti:
1. Co je předmětem vlastnictví? (duševní vlastnictví)
2. Jak vzniká vlastnictví? (houmsteding: když v nevlastněném lese rozestavím fotopasti, začnu ho tím vlastnit?)
3. Co je porušení vlastnictví? (práva dětí, nesvéprávných, veškerá psychiatrická agenda: klasické idiots, infants and insane)
4. Co se stane s porušiteli vlastnictví? (bude možné prodávat lidi do otroctví/na orgány?, jak bude zajištěna nestrannost soudce?, bude vůbec existovat vláda zákona?)
- Všechny tyto body budou v ankapu nějak zodpovězeny, autorita to nějak rozsekne. Mnozí s tím jistě nebudou spokojeni. Co jim ostatní řeknou jiného než "Když se ti to nelíbí, běž jinam."?

3) Navíc obyvatelé ankapu nemusí být nespokojeni pouze s tím, co autorita dělá, ale i s tím, že něco nedělá. Nejen rozhodnutí o výrobě něčeho, ale i rozhodnutí něco nevyrábět je "akt řízení firmy"; stejně tak nejen akce ale i inakce je "akt vládnutí". Lidé nemusí být nespokojeni jen s tím, JAK si vláda/autorita počíná v oblastech, kam ji vykázal anarchokapitalismus; může jim vadit i to, že přijímá takové omezení. Může jim vadit, že ochrana práv není veřejný statek, že absolutní vlastnictví pozemku nelze omezit v zájmu ochrany přírody, že existuje soukromé vlastnictví výrobních prostředků…
Co takovým lidem řeknete jiného než "Když se ti to nelíbí, běž jinam."?

4) Komuny v ankapu. Takže vám komunistům by nikdo nebránil založit si (na svém a za své a jen pro ty, kteří o to stojí) kibuc a v něm mít společné třeba i manželky (pokud s tím souhlasí).
- To právě není jasné, zda by v ankapu mohly být komuny. Urza tuto otázku nikdy nezodpověděl, ačkoliv argument "kdo chce, může žít v komuně" stále používá. Jde o to, zda by pravidla komuny (práva a povinnosti člena komuny) přecházely do další generace. Zda by osoby, které se narodily v komuně, buď musely přijmout její pravidla, nebo odejít. Pokud by pravidla komuny nepřecházela do další generace, jednalo by se jen o hru na komunu, ne o skutečnou komunu.

Jo. Nazývám to "rozpor mezi anarchokapitalismem a voluntarismem": "Člověk má o svém životě rozhodovat sám; nemá podléhat žádné autoritě, pokud si ji dobrovolně nezvolí. Nejdřív se ale musí podrobit NAPu."

Tato argumentace nic neřeší, jen to jen rétorika, protože v plném rozsahu platí i pro omezení absolutního vlastnictví majetku, která anarchokapitalismus připouští. Narodíte se do ankapu na pozemku zatíženém nájmem, hypotékou nebo věcným břemenem. Odmítnete tytu závazky, protože jste nic nepodepsal. Vlastník vám řekne: "Když se ti to nelíbí, jdi jinam". Vy spustíte: "Tento argument považuji za absolutně nelogický až zoufalý. Je to asi jako použít při obhajobě násilníka argument, že oběť si měla dávat pozor, krom toho tam vlastně ani nemusela být a vůbec by se mohla přestěhovat do Somálska; neudělala-li to, nemá si nač stěžovat."
SCHÉMA je takovéto:
1. Nějaký právní stav věcí.
2. Jeho odmítání.
3. "Když se ti to nelíbí, jdi jinam".
4. "Zoufalý argument, protože to lze říct, i když je právní stav věcí nelegitimní".
- Jenže lze to říct, i když je právní stav věcí legitimní. Toho, o co jde, legitimity bodu 1, se tato argumentace nijak nedotýká.

Srovnání stát x ankap
1. Stát i ankap vzniká ovládnutím území = tím, že se na něm začne vymáhat právní řád.
2. Když máte právní řád, musíte mít termíny pro jeho porušení a pro jeho obranu.
Ve státu se tomu prvnímu říká "protiprávní jednání", tomu druhému "vymáhání zákona".
V ankapu se tomu prvnímu říká "útočné násilí", tomu druhému "obranné násilí".
3. Když máte právní řád, můžete mít osoby, které ho odmítají. V státu i v ankapu řeknou takovým osobám ti, kteří příslušný právní řád neodmítají: "Když se ti to nelíbí, jdi jinam".
Jak vidíme v ankapu mají pro tuto eventualitu lepší terminologii. "Když se ti nelíbí obranné násilí, jdi jinam" se říká líp než "Když se ti nelíbí zákony, jdi jinam". A "Když chceš páchat útočné násilí, musíš odejít" se říká líp než "Když chceš porušovat zákony, musíš odejít".

Pro pořádek:
4.1 Ti "etatisté" neobhajují násilí jako takové; obhajují svůj právní řád a násilí, které připouští. (Tj. násilí nutné pro obranu jejich právního řádu, tzv. "vymáhání zákona".)
4.2 A nemyslí si, že jejich právní řád je dobrý "protože můžete odejít", ale z jiných důvodů (protože ho považují za spravedlivý, rozumný nebo nutný).
5. Stejně tak ankapáci říkající "Když se ti v ankapu nelíbí, odejdi".
5.1 Neobhajují násilí jako takové; obhajují svůj právní řád a násilí, které připouští. (Tj. násilí nutné pro obranu jejich právního řádu, tzv. "obranné násilí".)
5.2 A nemyslí si, že jejich právní řád je dobrý "protože můžete odejít", ale z jiných důvodů (protože ho považují za přirozený).

A co v ankapu řeknete lidem odmítajícím politiku jeho vlády? Co jiného pro ně máte připravené než "Když se ti to nelíbí, odstěhuj se"?

K meritu věci:
1. Diskutujeme o tom, zda ankap má stejný rys jako státy, totiž že osoby v něm narozené mají povinnosti a práva, ačkoliv nic nepodepsaly. Já říkám, že má. Jde o to, zda se v tomto ankap od státu liší, nebo ne. Jak tomu říkat, zda "společenská smlouva" nebo "H 120", je už jen terminologická otázka. (Terminologická otázka je to, čemu Urza bůhvíproč říká "sémantická otázka".)
2. Nazývá se to "společenská smlouva", protože smlouvě se to nejvíc podobá. Jak byste to nazval jinak a výstižněji?

Mnohem méně důležité (protože – za předpokladu, že se shodneme v bodě 1 – se jedná o vyvrácení argumentů, proč něco nějak nenazývat, čili o vyvrácení argumentů v rámci jen terminologického sporu). Vezmu to od konce:
3. "Vlastnická práva podle ankapu platí sama sebou" je nesmysl. Nelze si pod tím představit nic existujícího. Všechna práva jsou jen dohody lidí. Lze myslet nanejvýš, že by tato práva měla platit, tj. měla by být dodržována. Nic víc.
4. Z principu sebevlastnictví nelze odvodit anarchokapitalistická vlastnická práva.
5. Souhlasem s anarchokapitalistickou společenskou smlouvou nesouhlasíte jen s principem sebevlastnictví a s vlastnickými právy, ale i s jejich aplikací. Ta začíná houmstedingem, a ten je arbitrární. Takže souhlasíte s tím, jak si nějací lidé před iks lety arbitrárně mezi sebou rozdělili přírodní zdroje. A to už určitě samo sobou platit nemůže.
6. I společenskou smlouvu můžete přijmout nebo odmítnout. Odmítnout ji ovšem znamená odejít z území, na kterém platí.

Představme si analogickou situaci s mafií, která začne na nějakém území vybírat výpalné a prohlásí to za společenskou smlouvu; všichni implicitně souhlasí – a kdo ne, má se odstěhovat pryč, protože zůstat znamená souhlasit.
- To je jako dokazovat, že ankap je nemorální, protože… "Představme si analogickou situaci s mafií, která zabere nikým nevlastněné území a prohlásí je za své soukromé vlastnictví; všichni implicitně souhlasí – a kdo ne, má se odstěhovat pryč, protože zůstat znamená souhlasit."
Tímhle argumentem uděláte z jakékoliv dobré věci špatnou. Prostě řeknete: "Vždyť by to mohla dělat i mafie!" Zřídit útulek pro bezdomovce? Špatně! To by mohla udělat i mafie! Založit firmu? Ale to mohla udělat i mafie, nebo ne? Špatně! Nasypat psovi granule? To by mohla udělat i mafie. Špatně!

Argumentujete, že v ankapu je lepší společenská smlouva než ve státě. Jenže Urza a obecně anarchokapitalisté říkají, že v ankapu společenská smlouva vůbec není! Takže jak to je? Narodíte se do ankapu a ačkoliv jste nic nepodepsal, máte povinnost nenarušovat vlastnictví všech ostatních a právo, aby všichni ostatní nenarušovali vaše vlastnictví. Co jiného to je, než společenská smlouva, tj. než smlouva se společností? Jak jinak to myslet, než jako smlouvu? Opakuju myslet; ne nazvat, protože nazvat to můžete jakkoliv, třeba "H 120". Jak jinak to myslet? Co jiného je ta povinnost a to právo, než jakási smlouva se společností. Protože ji neuzavíráte s žádným jedincem, ale s celou společností, tj. se souborem institucí.
Pojmenovat něco takového "společenská smlouva" je zcela v pořádku, protože smlouva je to, čemu se to nejvíc podobá. Jak byste to nazval jinak a výstižněji?

společenská smlouva jsou jen vznešené kecy pro obhajobu toho, že kdo má větší klacek, jím mlátí ostatní.
- Narodím se do ankapu. Všechno kolem mě je v soukromém vlastnictví jiných lidí. Jsem tím brutálně omezen. Proč bych to měl respektovat? Nikdy jsem nesouhlasil, že je to jejich. Explicitně s tím nesouhlasím! Jenže mám smůlu, protože soukromá bezpečnostní agentura je silnější. Omezuje mě z pozice silnějšího a soukromé vlastnictví jsou jen vznešené kecy pro obhajobu toho, že kdo má větší klacek, jím mlátí ostatní.
V ankapu i v ČR existuje povinnost respektovat soukromé vlastnictví všech ostatních lidí. Co jiného tato povinnost je než společenská smlouva? Jak jinak to koncipovat než jako společenskou smlouvu? Že společnost mi ukládá povinnosti (neporušovat soukromé vlastnictví všech ostatních), a za to mi garantuje práva (chrání mé vlastnictví). Jak jinak tomu říkat než společenská smlouva? Jaký je pro to v anarchokapitalismu termín?

Je zajímavé, že anarchokapitalisté jsou v lecčem nerozlišitelní od extrémních levičáků.
1. Levičáci odsuzují kolonialismus, jako by Evropané kolonizovali jakési lidskoprávní ráje; vůbec je nenapadne položit si otázku, zda Britská Indie nebyla náhodou lepším místem pro život než Mughalská říše. Dále je nenapadne položit si otázku, jak se tamější vládci dostali k moci. Zda to náhodou neprobíhalo po etické stránce stejně jako kolonizace nebo ještě hůř. Když Karel zkope Frantu, je až tak hrozné, když je poté zkopán Pepou?
Srovnejme to s Urzovým názorem na kolonialismus starověkých Římanů: Podobně vzdálená od reality je i romantická představa soubojů hrdinných Římanů s „barbary“ severu; o co se vlastně jednalo? Inu, římské legie prostě dobývaly další území, jehož původní obyvatelé byli v rámci tohoto procesu podrobováni, masakrováni, zotročováni a mučeni; dobyvatelským praktikám římských legionářů se svou krutostí nevyrovnali ani nacisté, kteří je sice předčili v rozsahu, což však bylo dáno pouze nárůstem populace a technologickým pokrokem.
zde: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=163
2. A teď Ondra líčí lidi jako oběti státní reklamy. Co to připomíná? No přece jak levičáci kritizující konzumní společnost říkají, že lidé si kupují věci, které nepotřebují, protože jsou zmasírováni reklamou…

1. Právo na spravedlivý proces není právem poškozeného, nýbrž obžalovaného. Znamená, že když jste z něčeho nařčen, nemůžete být hned zlynčován, ale máte právo na určitou ochranu – to je ten spravedlivý proces.
2. Z tohoto důvodu – že věc musí být vyšetřena a vina prokázána – se může proces táhnout.
3. V ankapu by to mohlo být jinak: tam by mohl soudce rozhodnout okamžitě v neprospěch nepojištěné strany (nebo prostě strany, proti které by byla jeho bezpečnostní agentura). To by ale pak nebylo právo na spravedlivý proces.

P.S 4. Jak je vlastně v ankapu vyřešena nestrannost soudce? Nestrannost soudce spočívá v tom, že ať rozhodne jakkoliv, dostane stejné peníze. V ČR je to zařízeno systémem přerozdělování. Jak by to bylo v ankapu? Co brání tomu, aby bezpečnostní agentura soudci řekla: "Musíš rozhodnout pro stranu A (našeho policajta, který zmlátil ankapáka), nebo přestaneš být našim soudcem."?

1) V ankapu si každý na svém zvolí svůj "systém aspektů života a majetku".
- Ne, volí si v rámci "systému" vytvořeném anarchokapitalisty. Tak jako dnes si volíte ve věcech spotřeby, zaměstnání nebo cestování, přestože žijete v "systému" vytvořeném demokraty.

2) Ten kdo si žádnou autoritu nezvolí si se svým majetkem na svém pozemku dělá co chce
- Stejně tak jako v ČR si na svém taky můžete dělat, co chcete. Jde právě o to, co je "vaše". A to stanovuje "systém". V demokracii je určován volbami, v ankapu anarchokapitalisty.

1) Pro mě je základním problémem demokracie, že člověk volí zastupitele (vládce všech aspektů života a majetku) nejen pro sebe, ale i pro jiného člověka.
- V demokracii si volbou politiků volíme samotný "systém aspektů života a majetku", ne vládce nějakého takového systému, daného a neměnného. Historický pojem vládce je zde zavádějící. Kdežto v ankapu je "systém aspektů života a majetku" stanoven anarchokapitalisty.

2) V pohodě by bylo, kdyby autorita platila jen pro toho, kdo si vládce zvolil.
- Takže v ankapu by lidé platili bezpečnostním agenturám, aby chránili jejich majetek jen před těmi, kdo… souhlasili s ankapem? Nebo dokonce s existencí té konkrétní bezpečnostní agentury? Když v ankapu někdo řekne jako Urza "Já nemám problém s autoritami, jen si chci autoritu sám zvolit", tak dokud si ji nezvolí, bude si moct chodit kam chce, dělat si tam co chce, a nikdo nebude mít právo mu v tom bránit?