Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Předefinování je, že se změní pojem, který slovo označuje, a původní pojem se přestane používat. Jde vlastně o to, že z jazyka se vezmou JMÉNA, přiřadí se jim jiné pojmy, resp. koncepty, a ty koncepty, které ta jména označovala původně, se přestanou používat. To je to důležité: že zmiznou z jazyka. Proto předefinování.
Anarchokapitalisté předefinovali stát, svobodu, totalitu, společenskou smlouvu, zákon, autoritu, dobrovolnost, násilí… Ve všech těchto případech byly původní koncepty odstraněny: anarchokapitalisté už jimi nemyslí.
V případě Misesova racionálního jednání je to ale jinak. Tam Mises přiřadil slovu racionální další význam (další koncept), ale ten původní tím nezrušil. Takže to není předefinování.

Podobnost, ne souvislost. Souvislost: příčinný vztah mezi jevy. Podobnost: Shodnost charakteristik věcí.

1. Takže jsme se dozvěděli, že povinná školní docházka je povinná. A že pobyt ve vězení je pro vězně také povinný. Čili že mezi školou a vězením je tato… souvislost? Tím asi Ondra myslel podobnost.
2. Childhood is a prison sentence of twenty-one years.
- Thomas Szasz, 1973
3) Je pak de facto v zákonné moci rodičů, zdali z domova udělají druhé vězení anebo dítěti udělí svobodu dělat to, co chce.
- Zda mu udělí volnost. Zde vidíme, že je třeba svobodu a volnost rozlišovat. Když rodiče řeknou dítěti "Můžeš si hrát", neřekli bychom, že dítě má proto svobodu. A svobodu samozřejmě nemá, protože je stále dítě: rodiče stále mají právo (a povinnost) o něm rozhodovat.
4) Škola i vězení jsou navíc obě sociální instituce, které mají za jeden z cílů osobnostní posun jejich účastníků. V obou případech totiž nejste společností vnímáni jako dost dobří k tomu, abyste v ní žili prostě takoví, jací jste.
- Ano, tak to bohužel "je" v tom smyslu, že si to kdekdo myslí, protože to všemožní polointelektuálové bezmyšlenkovitě mantrují. Už jsem ti mnohokrát vysvětlil, že je to nesmysl, a ty to bez jakékoliv argumentace opakuješ znova a znova. Urza light… Vedle toho, že je to ekonomicky a eticky chybné, což už jsem vysvětlil, to tak ve skutečnosti prostě není! Je spousta zločinů, které jsou zaměřeny proti konkrétní osobě. Všechny vraždy s nějakou osobní motivací: ze msty, ze žárlivosti, z urážky. To jsou vraždy, u kterých není důvod se domnívat, že by dotyčný vraždil dál. Přesto je potrestán. A nikdo ani neuvažuje, že by potrestán být neměl, protože není důvod nevěřit "že už bude hodný".
5) Obě v tomto cíli však z podstaty selhávají,
- Že vězení tento účel neplní, je v pořádku, protože to jeho účelem nemá být. V Česku se všechny děti naučí číst, psát a počítat, osvojí si sociální dovednosti, jsou pod dozorem. To je účel základních škol. V čem tedy selhávají? Povinná školní docházka je jen moc dlouhá. Měla by být tak do 12. To ale není selhávání. A v ČR jsme na tom v tomto ještě dobře.
6) Inu, rád bych se zkrátka dožil doby, ve které si nebudu muset vybírat, do kterého vězení svoje dítě pošlu.
- Té doby jste se dožil: domácí vzdělávání je legální.

DODATEK2 DODATEK2 DODATEK2
Lór je "(osobou) vytvořený příběh světa".
Což se samozřejmě vztahuje na všechny vymyšlené světy: 1. význam. Ale i příběh skutečného světa je vždy příběh vytvořený nějakou osobou, takže i to je lór: 2. význam. Vše co je přístupné interpretaci, může být součástí lóru. Že diskutujeme pod článkem nazvaným "Je to jen moje přání!", je fakt, není to lór. Ale že Urza je/není iluminát, už je lór. Všechno co není evidence, je lór.
Lór je tedy v prvé řadě veškerá minulost: všech osob, lidstva, všehomíru. Svět se skládá z evidence a z lóru.

DODATEK DODATEK DODATEK
Příklady použití:
https://www.youtube.com/watch?v=8VEGIff5Gus&t=446s 24:05
https://www.youtube.com/watch?v=ih0ogKgAvak&t=218s 6:55

Lór, z angl. lore, je termín ze sci-fi a fantasy. Znamená "příběh světa". Příběh + parametry světa (fiktivního) je lór. Harry Potter, Hvězdné války, Zaklínač, Zeměplocha mají svůj lór. Systém používání hůlek v Harrym Potterovi je součást lóru Harryho Pottera. Možnost skoku do hyperprostoru v Hvězdných válkách je součást lóru Hvězdných válek. Že je možné vzít libovolné dítě a pomocí bylin ho změnit na mutanta-zaklínače je součást lóru Zaklínače.
Lór je vlastně "svět něčeho", svět s genitivem. Takže vymyšlený svět, ale také subjektivní svět. Proto dává smysl mluvit o lóru = subjektivním světě anarchokapitalistů.
Všechna náboženství mají lór. Že svět začal Adamem a Evou a skončí druhým příchodem Krista je lór křesťanů.
Ale i interpretace historie je lór. Tomáš Halík má na historii křesťanství nebo katolické církve úplně jiný názor než Richard Dawkins. Má jiný lór.
Shrnuto: "Lór" má dva podobné významy: 1. Příběh vymyšleného světa (+ jeho parametry) 2. Určitá interpretace historie skutečného světa.
Výraz používá (v 1. významu) Medojed na svém youtube kanálu, například v sérii Filmstalker o nových Star Wars. Odtud to mám.

K otrokářství Přemyslovců: Podle Dušana Třeštíka nebyla ovšem cla a obdobné poplatky zdaleka nejvýznamnějším příjmem českého státu v 10. století. Potřeby panovníka nemohla uspokojit ani daň, kterou byli v této oblasti tehdy zatížení svobodní lidé. Opravdu rozhodujícím zdrojem příjmů panovníkova dvora byl prodej otroků (daň vybraná za rok totiž odpovídala ceně asi 90 otroků). Tento stav se nadto doplňoval s faktem, že rozhodující výdaje se týkaly panovníkovy družiny, respektive „armády“, která právě přísun otroků zajišťovala, například ze Slezska nebo Haliče.
- Takže místo aby zdanili poddané, lovili Přemyslovci otroky mimo území státu, nebo na jeho periferii, každopádně mezi pohany.
Vy jste z toho udělal tohle: Banda ozbrojených maníků jezdila někam plenit území, která sloužila jako zásobárny otroků... aby jim nelezl někdo do zelí, tak si území hlídali, z čehož se časem stal stát. Po otrocích máme nevolníky, poddané, a dnes občany, v zásadě ale sdírané pořád, jen dnes díky pokroku už nemusíme dřít na poli.
Jak vidíte, historická následnost otroci – nevolníci – poddaní – občané, kterou sugerujete, tam ve skutečnosti není. Od začátku byli vládci a poddaní; otroci byli něco extra. Že ve společnosti existují "lidé druhé kategorie", dělení lidí na "my" a "oni", na "plnohodnotné" a "méněcenné", najdeme v historii leckde, už v primitivních společnostech, a vypíchl bych anarchokapitalistické Spojené státy.

A diskuse o tom, jak stát vznikl, je právě kvůli tomu důležitá. Nelze to zamluvit tím, že se to prostě nějak stalo. Jinak by se oponovalo proti státu, který vznikl násilím - pak je stát jednoznačně nelegitimní, a proti státu, který vznikl domluvou jeho obyvatel.
- Naopak, to je nepodstatné. To, čemu říkáte stát, je určité znění společenské smlouvy. Ta je buď dobrá nebo špatná. Čili je nepodstatné, jak vznikla: zda souhlasem většiny, nebo silou proti vůli většiny. V obou případech mohla vzniknout dobrá i špatná.
Vy byste přece také zavedli ankap (= jiné znění společenské smlouvy) klidně proti vůli drtivé většiny obyvatel území a neviděli byste na tom vůbec nic špatného.

Odkud máte, že Přemyslovci obchodovali s otroky? Kdo byli ti otroci? Jejich poddaní, poražení nepřátelé, obyvatelé dobytého území? Komu je prodávali?

1. Takže lór je takovýto: Na začátku byli na světě proto-anarchokapitalisté, kteří "jen chtěli svobodně žít v klidu a míru". Pak se objevilo pár loupeživých band, které tuto drtivou většinu populace snadno porobily, protože… tato drtivá většina se nemohla účinně bránit, vůbec to nešlo, ovce vůči vlkovi hadr (takový beran má proti vlkovi slušné šance). A nešlo to, protože… nemohli opustit svou půdu? Proč nemohli vypsat daně a za ně zřídit armádu, která by území strážila, dokud by lupičské bandy nepobila? Tedy proč to nemohli řešit stejně, jako problém nepřítele/škůdce (komunistů, drog, virů) řeší dnešní státy? Protože by to byl vznik státu, který nechcete?
Představme si, že by se koncept státu vytratil z hlav lidí; všichni by začali nechávat všechny na pokoji; nastal by zlatý věk vašeho lóru ve 21. století. Rozumím tomu správně, že když by se objevili první deviace-lupičské bandy, by tyto snadno zřídily státy, protože společnost by vůči nim byla úplně bezmocná? Pokud ano, je ankap utopie. A pokud ne, co přesně je jinak? Copak dneska nám bandy nemůžou vyplenit pole? Nemůžou nám znemožnit komunikaci?
2. Pořád je zde ještě třetí způsob vzniku státu: z potřeby všemi uznávané autority.

DODATEK2 DODATEK2 DODATEK2
Celé je to o tom, že Urza si představuje společnost, kterou nějaká organizace kontroluje tak, jak to chce on, jak to on považuje za spravedlivé, a říká tomu, že "trh se udržuje sám"…

DODATEK DODATEK DODATEK
Tatáž myšlenka v angličtině od objektivisty:
https://www.youtube.com/watch?v=ZX_FZMYGpPo

Stručně řečeno, hlavní Rothbardovou chybou bylo, že to byl strašně povrchní myslitel…
Rothbard se mýlil v tom, že neuznával nevyhnutelnost společenské smlouvy, to je jasné. Zde by mu ale jen stačilo změnit rétoriku: místo "přirozené právo" by říkal "přirozená společenská smlouva". Jeho hlavní chybu vidím v tom, že si představoval: stát zřizuje školy, ale to může dělat trh; poskytuje lékařskou péči, ale to může dělat trh; vytváří peníze, ale to může dělat trh. A pak pokračoval: stát vymáhá právo, ale to taky můžou dělat soukromé subjekty na volném trhu. A neuvědomil si, že nejsilnější z těchto "subjektů na volném trhu" se nutně STANE státem. Protože taková organizace už nebude firma podnikající v určitém právním rámci, ale bude ten právní rámec vytvářet. A nebude ho vytvářet proto, že by uspěla na trhu, ale proto, že je nejsilnější na daném území.
Čili Rothbardova hlavní chyba je klasická chyba přechodu z části na celek nebo z nižší úrovně na vyšší. Trh je soupeření ekonomických subjektů podle pravidel nabídky a poptávky v rámci právního řádu. Ale právní řád samotný už nevzniká podle pravidel nabídky a poptávky; vzniká silou. Urza řekl: "Trh se může udržet sám". To je ale jen prázdný plác. Nelze si pod tím nic představit.
Je to klam stejného rodu, jako když se ptáme "K čemu jsou játra/srdce/mozek/cévy" a pak se stejně zeptáme na celek: "K čemu je člověk, osoba?". To první jsou fyziologické otázky, to druhé je morální otázka. Nemůžete si položit otázku "K čemu je člověk", jako by to byla fyziologická otázka. Nemůžete ji zodpovědět fyziologickým jazykem. To prostě nejde. A takové pošetilosti se dopouštějí Rothbard a Urza: Tážou se na vznik trhu, jako by se tázali na vznik určitého stavu v rámci toho trhu. Myslí si, že tu otázku lze zodpovědět, vůbec myslet, tržním jazykem. Nejde to. Nad fyziologií je morálka, nad trhem je síla. Nemůžete vyšší oblast myslet nižším jazykem. Když vystoupíme z oblasti fyziologie, MUSÍME hovořit a myslet jazykem morálky. Když vystoupíme z oblasti trhu, MUSÍME hovořit a myslet jazykem síly. Jinak to nejde. Takový je svět.

1. Loupeživá banda by nejspíš neměla dost síly k zotročení dostatečného množství lidí. I Vaše příklady – Římané, Egypťané (nevím jak Mojmírovci a Přemyslovci) – nejsou "vznik státu loupeživou bandou", nýbrž státní agresí. Čili ty historické příklady nevysvětlují samotný vznik státu. Jistě, když vznikne stát, může napadnout jiný a obyvatele zotročit.
2. Pro příklady, že státy můžou vzniknout způsobem "loupeživá banda", není třeba chodit do středověku. Co jiného bylo nacistické Německo? (Jenže to byl právě už loupeživý stát.) Proč by ale měly vznikat JENOM takto? Krajinou nijak neorganizovaných proto-anarchokapitalistů táhly loupeživé bandy. Proč státy vznikly JEN zotročením proto-anarchokapitalistů bandami? Proč nevznikly organizací proto-anarchokapitalistů PROTI loupeživým bandám? Podle vaší pohádky loupeživé bandy vždy zvítězily. "Kdysi žili ve světě svobodní lidé. Pak všichni prohráli v boji s loupeživými bandami." Tomuhle věříte. Uvědomujete si to vůbec? Není to divné? Proč loupeživá banda vždycky vyhraje?
Takže to je druhý způsob vzniku státu: organizací společnosti pro boj PROTI loupeživým bandám. Jak víte, že státy nevznikly mnohem častěji takhle? Koneckonců pokojné obyvatelstvo má proti bandě výhodu, že oni brání své, kdežto lupiči kradou cizí. Ozvěnou toho by bylo, že rétorika boje je odnepaměti základní a nejsilnější legitimizace státu. Naposled jsme ji zaznamenali ve "válce" s koronavirem.
3. A je ještě třetí způsob vzniku státu: z potřeby autority, obecně uznávané, která by rozsoudila spory členů společnosti. Čili vznik zevnitř, bez vnější hrozby, bez loupeživé bandy, jen společenskou dynamikou.
Proto "z Boží vůle král". Opět komunikujete se slovníkem v ruce: "Bůh" znamená tohle, "vůle" tohle – už to mám! Ignorujete, co tím lidé mysleli. Oni nejspíš nebyli tak hloupí, aby si mysleli: "Král je z Boží vůle, takže si s námi může dělat, co chce". Tím "z Boží vůle král" se nejspíš rozumělo, že vládne v souladu s uznávanými principy, což tehdy nebylo možné vyjádřit jinak než jazykem náboženství. Jak jinak byste to tehdy vyjádřil? Tušíme za tím tu potřebu principu, který by byl nad všemi lidmi, kterému by se všichni museli podřídit, a který nastoluje spravedlivý řád – čili to, co je pro Vás NAP.

Pokud se tři kmeny spojí tak, že si to odhlasují, nebo si je někdo podrobí, je v určitém směru jedno. Prostě tím vznikne síla, která má převahu nad všemi v okolí.
- +1. Perfektní myšlenka. Podstatou státu je kontrola území. A je jedno, jestli vznikne zevnitř nebo zvenčí: jestli se lidé na určitém území sjednotí a začnou ho kontrolovat, anebo jestli je někdo ovládne a začne je kontrolovat. Stát vznikne v obou případech.

Pro Vás platí, že čím víc myšlenek, tím větší myslitel?
- Není tam ekvivalence, jen jednostranná implikace. Hluboký myslitel má hodně myšlenek, ale ne každý, kdo má hodně myšlenek, je hluboký myslitel.
Pokud Rothbard nevyprodukoval hodně myšlenek, je vysoce pravděpodobné, že nebyl hluboký myslitel.

Vlastně na tom něco je. Tehdy platilo právo silnějšího a mohl jste si vybrat, zda budete slabší nebo silnější, dneska platí státní právo a můžete si vybrat, zda budete daňový plátce nebo daňový příjemce.
Chybné je jen to kastovní myšlení: že tehdy byla kasta "proto-anarchokapitalisté", kteří byli poraženi kastou "bandité" – byli slabší a silnější; a že dnes je kasta "stát" a kasta "obyčejní lidé" – jsou daňoví plátci a daňoví příjemci.

1. A co Vám připadá tak zvláštního na tom, že ve státech v časech, kdy bylo otrokářství normou, existovalo otrokářství? Proč z toho vyvozujete, že vznikly KVŮLI otrokářství? Váš historický ankap, Amerika za kolonizace, byl otrokářská společnost. A plyne z toho pro ankap něco jiného, než že v těch dobách bylo otrokářství normální? V časech kdy vznikaly státy taky lidé jezdili na koních a bojovali meči; jsou snad tyto skutečnosti PŘÍČINOU vzniku států?
2. Pokud v té době bylo otrokářství tak samozřejmé, že bandité mohli prodávat celé vesnice, je to v naprostém rozporu s vaší pohádkou o tom, že se lidé kdysi přirozeně řídili NAPem. Podle vašeho lóru přece ve zlatých časech před vznikem států byli téměř všichni lidé anarchokapitalisté – protože přirozeně uznávali NAP. A všichni se nechali zotročit pár loupeživými bandami…
Svět vzniku prvních státu, jak ho líčíte, je Hobbesova "válka všech proti všem", ne anarchokapitalistický pokojný zlatý věk.

3.2 Vojáci ve Vietnamu všichni užívali stejně heroin = měli stejný synaptický syndrom. Ale psychicky závislých bylo jen 13% z nich, jak se ukázalo po návratu domů. Čili to je jen 13% korelace mezi synaptickým syndromem způsobeným drogami a psychickou závislostí.
4. Tvrdíte vlastně, že když na poškození organismus nějak fyziologicky zareaguje, už to není poškození… Podle Vás by všechny infekční nemoci byly fyziologické stavy. Malárie by nebyla nemoc, protože malarická horečka a ostatní symptomy jsou fyziologickou reakcí organismu na infekci. A není to nijak přehnané přirovnání, protože i heroinový abstinenční syndrom může způsobit smrt. Vidíte, k jakým absurdním závěrům Vás psychiatrie dovedla?

4.1 Věřím, že věříte, že schizofrenie má objektivní (ve smyslu "biologickou") podstatu. Všimněte si, že jsem poukazoval na něco jiného: na to, že diagnóza schizofrenie nemá žádnou objektivní podstatu. (Objektivní ve významu "nezávisející na lidské libovůli".) Na čem objektivním se zakládala diagnóza schizofrenie Anderse Breivika nebo Barbory Orlové? Na tom, že se pár psychiatrů dohodlo, že dotyční mají schizofrenii… Čili diagnóza schizofrenie se nezakládá na ničem objektivním; zakládá se jen na dohodě psychiatrů. Takže je naprosto a dokonale neobjektivní, protože tam není NIC, ALE VŮBEC NIC, co by nezáviselo na lidské libovůli.
Je v tom stejný rozdíl, jako mezi tím, když scientista věří, že to, že Karel Novák je zmrd, má biologickou podstatu (protože jak by to mohlo být jinak, že), a tím, že nějací lidé pověřeni úkolem rozpoznávat zmrdy se mezi sebou dohodli, že Karel Novák je zmrd. Ať už tam biologická podstata je nebo není, v diagnóze zmrdství nehraje žádnou roli.
4.1.2 "Stává se, že schizofrenie je nerozpoznána, ale že by byla mylně diagnostikována ne" to je samozřejmě nesmysl
- Jak je to nesmysl? Jak často se to stává? Jak k tomu dochází? Jak může člověk s diagnózou schizofrenie dokázat, že schizofrenii nemá? Já tvrdím, že to nejde. Není žádný takový způsob. Protože není žádné objektivní kritérium pro diagnózu schizofrenie, není samozřejmě ani objektivní kritérium pro její zrušení.
existují diagnozy jako Akutní psychotická porucha. Tato diagnoza bývá přidělována osobám s psychotickými projevy při první hospitalizaci či při výskytu netypických projevů.
- A proč se to tak dělá? Protože psychiatři si dokážou rychle člověka otipovat, zda ho můžou zavřít, aniž by si způsobili problémy, ale už nedokážou tak snadno zjistit, zda z něho můžou udělat kariérního schizofrenika. Takže to řeší touhle diagnózou. Akutní polymorfní psychotická porucha znamená "chceme tě zavřít, ale ještě nevíme, jestli z tebe chceme udělat schizofrenika". Geniální!
Každopádně i u této diagnózy platí, že když už ji nějaký psychiatr udělí, ostatní ji nezpochybňují.
4.1.3 Vy nevíte, co byl Rosenhanův experiment? Normální lidi se podvodně vetřeli jako pacienti do PN, a když dostali diagnózu schizofrenie, tak přestože se chovali úplně normálně, všichni psychiatři s nimi jednali jako se schizofreniky a ani je nenapadlo, že jimi nejsou. Takže když použijeme Váš příměr s uříznutou nohou, je to jako by byl v nemocnici úplně zdravý člověk, který by měl v záznamech, že nemá nohu, a všichni lékaři by si proto mysleli, že skutečně nemá nohu a jednali by s ním tak.
4.1.4 hlavními cíli skupinové psychoterapie jsou: změna náhledu na svou situaci, úleva, porozumění tomu, co se s nimi děje, případně u KBT terapeutů ještě nácvik konkrétních problematických situací
- Až na tu "úlevu", kdy není jasné, co to má být, je to v souladu s tím, co tvrdím: že jediným účelem skupinových terapií v PN je vštípit pacientům identitu duševně nemocného; přimět je, aby uvěřili, že jsou duševně nemocní.
To, proč na somatických odděleních obvykle není skupinová psychoterapie (např. na onkologii docela často bývá) je způsobeno tím
- Ale to, že někde v nepsychiatrickém nemocničním oddělení mají psychoterapii jaksi nezodpovídá tu otázku, proč je to na psychiatrii integrální součást léčby, která je navíc povinná, a nikde jinde to tak není. Vysvětlil jsem proč to tak je: protože jen na psychiatrii je zásadně důležité vymýt pacientům mozek.

4.3 Vyhýbáte se odpovědi na otázku. Uznal byste existenci, krevní skupiny, na kterou by neexistoval objektivní test, a která by byla poznávána tak, že by se určití lidé věřící v její existenci vždy mezi sebou dohodli, zda ji někdo má nebo ne? Pokud byste neuznal existenci takové skupiny, proč uznáváte existenci schizofrenie? V čem je rozdíl?

1. Pokud byl Rothbard "jeden z největších myslitelů, ekonomů, filosofů a géniů", proč Urza představil čtenářům Stok za pět let tuto JEDINOU jeho myšlenku? Žádné jiné nezná? Proč potom Rothbarda pokládá za "jednoho z největších myslitelů"? Anebo Rothbard žádné jiné nevyprodukoval? Totéž: Proč ho pak pokládat za "jednoho z největších myslitelů"?

2. A tato jediná Urzou přestavená Rothbardova myšlenka je chybná. Respektive jsou dvě možnosti: buď anarchokapitalismus není ten anarchismus, o kterém Rothbard mluví, anebo je ta myšlenka chybná. Anarchismus dejme tomu implikuje kapitalismus, ale kapitalismus neimplikuje anarchismus.
Podle anarchokapitalismu by ve společnosti mohly vznikat struktury nerozlišitelné od dnešních států. Buď čistě tržně, postupným skupováním pozemků bohatšími subjekty: takzvané soukromé státy; anebo tak, že se vlastníci vzdají absolutní kontroly nad pozemky v zájmu nějaké společné ideje: komuny. Je pravda, že není jasné, zda anarchokapitalismus připouští vznik komun (skutečných komun, tj. takových, ve kterých se její pravidla vztahují na další generace). Urza se k tomu nikdy nevyjádřil; z duchu anarchokapitalismu a Rothbardových myšlenek plyne, že to nepřipouští. Každopádně soukromé státy vlastněné korporací nebo jedincem připouští. A když anarchokapitalismus připouští vznik struktur k nerozeznání od současných států, je nesmysl tvrdit, že když máte kapitalismus máte nutně i anarchismus.

3) zastánci rakouské ekonomické školy neaplikovali své (správné) závěry na stát
- To jako vážně? Bastiat, Mises a Hayek nekritizovali stát? Co kritizovali, když ne stát? Vždyť nedělali nic jiného, než že kritizovali stát! Co věta "zastánci rakouské ekonomické školy neaplikovali své (správné) závěry na stát" znamená? Jaké své správné závěry neaplikovali na co? Protože některé své závěry rozhodně na stát aplikovali; vlastně nedělali nic jiného, než tohle…

1) „A já to ještě musím platit ze svých daní,“ čílí se pravicový konzervativec; ptám se, proč mu to přijde nefér, na což dostanu rozhořčenou odpověď, že přece tohle si on nepřeje, jsou to jeho peníze, tak by měl mít právo rozhodovat.
- Opět a zase: povrchní myšlení, chytání za slovo, velmi čestně bez uvedení citace. Z hlediska pragmatiky, slovy "Musím to platit" se chce v těchto případech říct tohle: "Je to špatná politika a týká se mě". Takže dotyčný si stěžuje na špatnou politiku, ne na zdanění jako takové. Ale proč to nepřekroutit, že? Všimněte si, že Urza je povrchní nebo hluboký podle toho, jak se mu to hodí. Když je dobrý hejt hned na povrchu, sebere ho; často vysloveně slovíčkaří, jako "Nepodepsal jsem společenskou smlouvu". Teprve když na povrchu nic není, jde se do hloubky: třeba bude hejt tam.
2. Napadlo vás někdy, že "Proč to musím platit?" se lze ptát i v ankapu? "Proč musím platit ochranu svých práv?" "Proč musím platit za neničení životního prostředí?" Jako ve státu si lidé můžou stěžovat "Proč to musím platit ze svých daní", v ankapu si jiní lidé můžou stěžovat "Proč to musím platit ze svých peněz"?
3. případně nějaké velmi nelogické odvolávání se na společenskou smlouvu a podobné nesmysly.
- Kolikrát už bylo Urzovi vysvětleno (a před jakou dobou), že povinnost neporušovat soukromé vlastnictví všech ostatních v ankapu je společenská smlouva. On sám to dokázal (možná aniž by si to uvědomil), v diskuzi: "Když v nevlastněném lese rozestavím fotopasti, houmsteduju ho tím?" "O tom by rozhodoval soud." Takže společenská smlouva je i v ankapu – narodím se do ankapu a mám spoustu povinností, ačkoliv jsem nic nepodepsal – ikskrát už to bylo dokázáno, ale Urza ji bude pořád označovat za "nesmysl". To je pak těžké…

3.2 To, čemu říkáte synaptický syndrom je patrně nedílnou součástí psychické závislosti a významnou motivací v rámci následného chování. Korelaci nikdo nezjišťoval, takže se jedná o teoretické plky
- Jak to, že korelaci nikdo nezjišťoval? Podle studie veteránů z Vietnamu je korelace pouhých 13%. Navíc i kdyby byla 100%, co z toho plyne? Dejme tomu, že chuť na něco, třeba na sladké, by korelovala se synaptickým syndromem. Znamenalo by to snad, že každý kdo má velkou chuť na čokoládu, ji musí sníst? Že nemůže odolat? Opomíjíte roli osoby a toho, o co jí v životě jde.
4. Nebyla řeč o stavech "mít/nemít abstinenční příznaky po užívání opiátů", ale "mít/nemít abstinenční příznaky". "Mít žízeň" je funkce organismu, tedy projev zdraví (ačkoliv je to subjektivně nepříjemné), kdežto "mít abstinenční příznaky" není funkce organismu, nýbrž jeho dysfunkce, tedy nemoc.

4.1 Jinak oznámení, že "Vy všichni, co jste tady, máte právo na invalidní důchod" může vycházet ze znalosti diagnoz daných pacientů. V případě, že se jedná o pacienty psychotické, jedná se o prostý legislativně zakotvený fakt.
- Tohle je obzvláště výživné. 1. Nárok na invalidní důchod vzniká diagnózou, která nemá žádnou objektivní podstatu. Pár psychiatrů se mezi sebou dohodne, že Karel Novák má schizofrenii (tj. že o něm tak budou mluvit), a to je to jediné objektivní, co tam je.
2. Psychoterapeut si udělá názor podle diagnózy, přitom na tom, zda osoba má schizofrenii, se psychiatři shodnou tak v 5% případů. Musíte vědět, že to tak je. Že tam je "tvrdé jádro", na kterém se všichni psychiatři shodnou, takzvané "příznaky Kurta Schneidera prvního řádu", které ale tvoří zlomek schizofreniků, pár procent nanejvýš, a na zbytku, "měkkém obalu", který tvoří 95% případů, se už neshodnou. A může to fungovat jen tak, že každý diagnostikuje podle sebe a nezpochybňuje diagnózy ostatních. Když už osoba od někoho diagnózu dostane, ostatní ji nezpochybňují. Dobře víte, že to tak je. Vysvětluje to například Rosenhanův experiment a známý fakt, že se snad nestalo, že by byl někdo chybně diagnostikován jako schizofrenik. Breivik byl v tomhle naprostou výjimkou. Stává se, že schizofrenie je nerozpoznána, ale že by byla mylně diagnostikována ne. Psychiatři se prostě mýlí jen jedním způsobem. V psychiatrii je jen falešná negativita, falešná pozitivita ne. Proč? Protože je tam dohoda, že diagnózy kolegů se nezpochybňují…
3. Potvrzujete závěr Rosenhanova experimentu, že když má člověk psychiatrickou diagnózu, pro psychiatry je už navždy duševně nemocný: smýšlejí tak o něm, jednají tak s ním, nic tím nemůže otřást. Byť by se choval sebenormálněji, nic to nemůže změnit. Všechno je hotovo…
4. A nejlegračnější na tom je, jak se ani nesnažíte popřít, že jediným smyslem skupinových terapií je přimět pacienty uvěřit, že jsou duševně nemocní. Co by to taky mohlo být jiného, že? Krásně to vysvětluje tu záhadu, že pokud jsou duševní nemoci jako jakékoliv jiné nemoci, proč jsou skupinové terapie jen na psychiatrii? Pro nejsou ve všech nemocnicích? Protože jen na psychiatrii je třeba pacientům vymýt mozek. Jen na psychiatrii je třeba pacienty zpracovat, aby o sobě začali smýšlet úplně jinak než doposud. A psychoedukace, komplement toho, je též jen na psychiatrii. Co je smyslem psychoedukace? Přimět i rodinné příslušníky pacienta, aby o něm začali smýšlet úplně jinak než doposud.
Schválně: Jaký JINÝ účel skupinové terapie ještě mají kromě vštípit identitu psychiatrického pacienta nebo ji posílit? Uveďte jednu věc.

4.3 Je to jednoduché: Buď existuje objektivní test na schizofrenii, nebo neexistuje. Jak víte, neexistuje. Uznal byste existenci, krevní skupiny, na kterou by neexistoval objektivní test, a která by byla poznávána tak, že by se určití lidé věřící v její existenci vždy mezi sebou dohodli, zda ji někdo má nebo ne? Pokud byste neuznal existenci takové skupiny, proč uznáváte existenci schizofrenie? V čem je rozdíl?

1) Pocitace dneska umi korelovat s nahodnymi jevy, a ne ze ne.
- Zde se musím opravit, resp. zpřesnit to. Nejde o samotnou korelaci s náhodnými jevy, ale o její kvalitu. Počítače neumí korelovat s náhodnými jevy tak, jako to umí lidé. Vysvětlím to v odpovědi aaa.
Vlastně i kvalita korelace je trochu zavádějící pojem, neumím to ale vyjádřit lépe. Nepopírám, že počítač může v principu vždycky napodobit chování člověka, to ale neznamená, že může mít stejné kvality. POSLEDNÍ NÁPOVĚDA: Když dva lidé vykazují stejné schopnosti, neznamená to, že skutečně mají stejné schopnosti. Gramotná osoba, může snadno předstírat, že neumí číst; naopak to ale neplatí. Je zde asymetrie. Když má Pepa oproti Karlovi kvalitu navíc, může snadno dělat, že je "jako Karel"; Karel ale nemůže dělat, že je "jako Pepa". A přesně tak je to s člověkem a počítačem: snadno můžete představit, že člověk je "jako počítač"; to ale neznamená, že nemá oproti počítači kvalitu navíc.
2) Mimochodem, co to znamena, ze Novak ta cisla "pozna"? To totiz neni prdel, je velmi pravdepodobne, ze jednak nevis, o cem mluvis a jednak ani nevis o tom, ze Novak spoustu cisel vubec nepozna.
- Znamená to, že řekne nebo napíše jméno vylosovaného čísla. Jako by poznával cokoliv jiného: rostliny, zvířata, celebrity. Proč by Novák neměl poznat běžně používaná čísla, řekněme do miliardy?

1. Urza napsal, že by se v ankapu takhle situace řešila. O tom, zda rozestavení fotopastí v lese je houmstedování, by rozhodoval soud. Takže…
A právo rozsoudit tento spor se neodvíjí od vlastnictví, protože žádná ze stran ještě les nevlastní, když se jedná o houmsteding. Taky to není soukromá věc těch dvou stran, protože rozhodnutí soudu v této věci zavazuje všechny obyvatele ankapu. Tudíž by nemělo smysl, aby strany spor daly k rozsouzení "nějakému arbitrovi"; musí to rozhodnout někdo, jehož rozhodnutí budou všichni respektovat. Prostě princip autority.
2. V ankapu je právní systém založený na NAPu. Autorita rozhodne 1. co je předmětem vlastnictví 2. Jak se nabývá vlastnictví (houmsteding, rozhodne o rozdělení přírodních zdrojů) 3. Co je porušení vlastnictví. 4. Jak bude jednáno s přestupiteli vlastnictví.
Vlastně rozhodne o tomtéž jako v ČR.
3. Ne, protože osoba, která na svém pozemku přechovává útočníka, se stává útočníkem.

2. Zřejmě ze spolehlivého zdroje, když to nezpochybňujete… Takže když 87% závislých přestane brát heroin, nic to neznamená, protože 13% nepřestalo?
3. Neřekl jsem, že fyzická závislost odstrašuje, ale že abstinenční příznaky vedou k tomu, že lidé přestávají brát drogy. Nevidím důvod, proč by to s alkoholem mělo být jinak.
3.1 Je to zvyšování tolerance, které s abstinenčními příznaky souvisí. Feťácky je to "nenakopávání", je to snad u všech drog a při denním užívání se to začne projevovat celkem brzo. Jde o to, že to osobu směruje OD drogy. Tělo na drogu reaguje tím, že sníží požitek z ní; tím osobě říká "Už mě neber, vždyť už to ani není ono".
3.2 Psychická závislost je definována jako chování. To, o čem mluvíte, není psychická závislost, ale řekněme "synaptický syndrom". Jde o to, že i kdyby užívání drog způsobovalo synaptický syndrom, neznamená to, že všichni, kdo tento syndrom mají, budou psychicky závislí. Podle studie veteránů z Vietnamu, kterou jste nezpochybnil, by to bylo jen 13% z nich. A to proto, že psychická závislost je chování, je to rozhodnutí osoby.
Máte pravdu, že to je podobné jako duševní nemoci. Kdyby byly schizofrenie a deprese definovány jako synaptické syndromy, zjistilo by se, že to vůbec nekoreluje s osobami, které byly diagnostikovány podle chování. Podobně jako s veterány z Vietnamu, jen korelace by byla nejspíš ještě mnohem menší.
Nenapsal jste, co se měří.

4) Funkcí organismu je mít abstinenční příznaky.
- Takže kdo nemá abstinenční příznaky, je nemocný… Vidíte, jaké nesmysly říkáte?
2. Veteráni z Vietnamu se skutečně nestali feťáky ze stejného důvodu, ze kterého se jimi nestávají osoby léčené opiáty: protože se jimi nechtěli stát. Měli jinou životní náplň.
4.1 Psychosomatika s psychiatrií nijak nesouvisí. Už jsem vysvětlil proč. Že se v ní uplatňuje psychoterapie? Však psychoterapie s psychiatrií taky nesouvisí. Skutečná psychoterapie ne. To, co probíhá v PN, skupinové terapie, není psychoterapie, nýbrž brainwashing, jehož jediným cílem je přimět násilně hospitalizované uvěřit, že jsou duševně nemocní. Ve skupině, kde už je pár zpracovaných, to jde líp. Já vím, jak to tam vypadá. První co "psychoterapeut" řekne – lidem, které vidí poprvé v životě, a o kterých nic neví – je: "Vy všichni, co jste tady, máte právo na invalidní důchod".
4.2 Rozdíl je v tom, že osoby s pohlavně přenosnou nemocí jsou odsuzovány za to, jak onemocněli, ne za to, že jsou nemocní. Kdežto psychicky závislí jsou odsuzováni za to, že jsou psychicky závislí. Proč? Protože psychická závislost je chování, tedy je přístupná morálnímu hodnocení.
4.3 Co to znamená? Chcete říct, že existuje objektivní test na schizofrenii? Co to je? Jak se provádí?
5. Vysvětlil jsem v odpovědi velkému Ká.

Mám důvod, proč všechno neříct hned. Odpovězte na příklad s Karlem Novákem, to věc posune dál.
Slovo "korelace" snad nemusím vysvětlovat. Nejde o korelaci s okolím, ale o korelaci s náhodnými jevy, dostatečně náhodnými, Počítače buď nekorelují s ničím (běží podle algoritmu), nebo korelují s nenáhodnými jevy (dostatečně nenáhodnými), např. šachové programy, anebo korelují s jednáním osoby (textové editory). S náhodnými jevy počítače nekorelují. Kdyby se dokázalo, že lidská mysl koreluje s náhodnými jevy, znamenalo by to, že v lidském mozku nejsou jen programy, nýbrž i osoba, která rozhoduje o jejich zahajování a ukončování.
Odpovězte na příklad s Novákem. Budou losována čísla od 1 do 1000, bude vylosováno 1000 čísel (nebo milion, dostatečně velký počet náhodných čísel), Novák je všechna pozná. Jak to chcete vysvětlit jen mozkem, bez osoby?

1. Když v nevlastněném lese rozestavím fotopasti, houmsteduju ho tím? O tom by rozhodoval soud. Jakým právem? Právem vlastníka rozhodně ne… Právem autority.
2. Vytvoření právního systému: 1. Co je předmětem vlastnictví? 2. Jak se nabývá vlastnictví? 3. Co je porušení vlastnictví? 4. Jak bude jednáno s porušiteli vlastnictví?
To všechno někdo bude muset rozhodnout. Jakým právem? Právem vlastníka ne. Právem autority.
3. Vymáhání práv na soukromých pozemcích (zatýkání zločinců nebo i vyšetřovací úkony). Zaměstnanci bezpečnostních agentur budou vstupovat na soukromé pozemky a zatýkat tam lidi. Jakým právem? Právem vlastníka ne.

Samozřejmě, že v ankapu je vláda. Vláda je všechno, co není směna. Takže je jasné, že bez vlády to nejde.
SHRNUTÍ: Argumentace, že stát nemá právo něco dělat, protože není vlastník, je chybná, protože tyto akce státu nejsou porušením principu vlastnictví, nýbrž extrapolací (řekněme) principu autority, který je v ankapu taky. A ještě je otázkou, zda je v ankapu autority skutečně méně, protože tak jako rozhodnutí něco nevyrábět je "akt řízení firmy", i rozhodnutí do něčeho nezasahovat je "akt vládnutí" nebo "akt autority". Na což poukázal aaa. Prostě v ČR autorita víc zasahuje než v ankapu, to ale neznamená, že víc rozhoduje. Každopádně ve čtyřech oblastech, které jsem uvedl, je v ankapu zasahující autorita.

1. Stejně tak kalkulačka má program na počítání odmocnin. Po zadání čísla 38 spočítá její odmocninu, stejně tak s číslem 39, 40, 41… Přesto nefunguje bez osoby-uživatele, resp. osoba-uživatel zařizuje korelaci jejich programů s okolním děním.

2. Ale kolik bylo závislých VE Vietnamu. 87% ze závislých ve Vietnamu po návratu domů přestalo heroin brát.
3. Věděl jsem, že si toho zdánlivého rozporu povšimnete a vytrhnete to z kontextu. Fenomén fyzické závislosti vede k tomu, že lidé berou méně drogy, čili k tomu, že tráví míň času neproduktivní činností. V tomto smyslu jsou dobré.
3.1) Fyzická závislost způsobuje potřebu zvyšovat dávku pro dosažení stejného účinku látky, protože způsobuje aktivaci organismu čili obranného mechanismu vůči tlumící látce, tedy vaše věta "Kdyby neexistovala, feťáci by brali drogy mnohem VÍC, ne méně" je úplný nesmysl.
- Organismus způsobí, že osoba má z drogy menší požitek, a tudíž ji přestává brát. Tohle říkají sami feťáci.
3.2) Tělo se tomuto "brání" snížením citlivosti na dopamin, snížení celkové produkce apod. Tyto skutečnosti lze docela dobře změřit, proto se jedná o skutečnosti objektivní.
- Z čehož má plynout co? A co se dá docela dobře změřit?

4) Žízeň není až tak projev zdraví jako reakce na neuspokojivý stav organismu (dehydrataci). Fyzický abstinenční stav je fyziologickou reakcí na dlouhodobé tlumení organismu. (…) Fyzický abstinenční stav tedy dle vaší definice nemoc nemocí není.
- Dle toho by i nemoc z ozáření byla fyziologickou reakcí na vystavení organismu radiaci, a tedy ne nemoc… Žízeň je zpětnovazební systém, který má jasnou funkci: zajistit organismu vodu, kterou potřebuje pro přežití. Žízeň pociťují i zvířata. Čili žízeň je funkce organismu. Kdežto heroinové abstinenční příznaky jsou narušením funkce organismu. Funkcí organismu jistě není mít heroinové abstinenční příznaky. K čemu by mu byly? Jak by zlepšily jeho fitness?

4.1. Ad psychosomatika. Psychosomatika s psychiatrií nijak nesouvisí, protože psychosomatika je o psychické etiologii tělesných nemocí. Je známo, že duše má vliv na tělo.
4.2) Závislost je morálně hodnotitelná zejména protože si ji dotyčný způsobil až na výjimky sám svým rozhodnutím a je jen logické, že nese následky.
- Ne, psychická závislost je morálně hodnotitelná, protože to je chování. Všechen AIDS, všechny pohlavní nemoci si dotyční způsobili až na výjimky svým rozhodnutím. A plyne z toho něco?
4.3) Schizofrenii si rozhodnutím způsobit nelze nebo jsem se s tím ještě nesetkal ani jsem na to nenarazil v literatuře.
- Schizofrenii si nejde způsobit rozhodnutím, protože neexistuje. Už to, že neexistuje objektivní test na schizofrenii je analytický důkaz toho, že neexistuje. PŘÍKLAD: Představte si, že by nějaká skupina lidí začala tvrdit, že objevila pátou krevní skupinu, ale neměla by žádný způsob, jak objektivně dokázat, zda ji někdo má. Důkazem existence té krevní skupiny by bylo, že by jim byly předloženy krevní vzorky a oni by se mezi sebou dohodli, které z nich náleží do páté krevní skupiny. Uznal byste existenci té krevní skupiny?

5. Nepodstatné, protože práva lidí v ankapu se také neodvíjejí jen od vlastnictví. Například rozhodování autority o houmstedingu a právním systému nebo právo zasahovat na soukromých pozemcích proti přestupitelům NAPu se neodvíjí od vlastnictví.

V čem se Urza mýlí:
1. Přirovnávání drogové závislosti k závislosti na vodě/vzduchu/jídle. Fyzická závislost, např. heroinové abstinenční příznaky, je projev nemoci (orgánové dysfunkce), kdežto projevy fyzické závislosti na vodě, jídle a vzduchu, tj. žízeň, hlad a dušení se jsou projevy zdraví. Takhle má tělo fungovat.
2. Zdůrazňování skutečnosti, zda závislému jeho stav vyhovuje. Přitom to je jedno. Fyzická závislost je nemoc, a je jedno, co si o tom závislá osoba myslí, zda jí to vyhovuje. A psychická závislost je chování, které je přístupné (jako jakékoliv jiné chování) morálnímu hodnocení. A opět je jedno, jak závislá osoba své chování morálně hodnotí; nic to nemění na tom, že jiní to můžou hodnotit jinak. Není žádný důvod, proč zrovna zde aplikovat jakousi "subjektivnost morálky". Urza odsuzuje policisty za porušování NAPu. Taky by asi neřekl, že v případě, že policista své chování hodnotí jako morální, je skutečně morální, protože jen on sám to může zhodnotit: "a nikdo krom nich samotných nemůže vědět, jak to doopravdy je".
3. Označování závislostí za svinstvo: "Závislosti jsou svinstvo". Co to má znamenat? Fyzická závislost vede k tomu, že lidé berou drogy méně, ne více. A psychická závislost je chování. Když tím chováním osoba ubližuje (fyzicky) jen sobě, tak proč tomu říkat svinstvo?

1. Tenhle problém popsal Szasz. Jde o to, že se v nějaké věci určitá skupina "zmocní jazyka", tj. začne o ní nějakým způsobem mluvit a podaří se jí svůj jazyk celospolečensky prosadit, "uvalit" na celou společnost. Tak protidrogoví válečníci říkají, že oni jsou proti užívání drog. Čili jejich oponentům nezbývá (pokud přistupují na jejich jazyk) než být pro užívání drog, což v důsledku znamená, že jsou proto, aby se rodili děti s abstinenčními příznaky. (V angličtině je to ještě silnější: against drug abuse x for drug abuse.) Strana, která se zmocnila jazyka to pochopitelně udělala tak, aby v rámci svého jazyka (své jazykové hry, možná) nemohla prohrát. V takovém případě má protistrana jedinou možnost: odmítnout jejich jazyk. Což nemusí být snadné, když na něm vyrostli; navíc "protijazyk" nemusí být vymyšlen.
A jak vidíme, přesně tohle dělá Urza: přistupuje na jazyk protidrogových válečníků (myslí jím a mluví), a tudíž nemůže vyhrát.

2. Urza by si měl o problematice něco přečíst. Například jak ti největší feťáci ve chvíli, kdy už je droga nenakopává, se dobrovolně nechávají zavřít na psychiatrii, aby si odvykli a mohli si drogu opět užít.
Nebo jak za války ve Vietnamu američtí vojáci masově užívali heroin, a nevznikl z toho, když se vrátili domů, žádný společenský problém, prostě s tím přestali.
3) Závislosti jsou svinstvo;
- Též si něco přečíst o rozdílu mezi fyzickou a psychickou závislostí. Fyzická závislost (abstinenční příznaky) je dobrá. Je to vlastně obrana organismu proti jedu. Kdyby neexistovala, feťáci by brali drogy mnohem VÍC, ne méně. Viz bod 2. Spousta feťáků přestala brát drogy právě proto, že by už byli unaveni z abstinenčních příznaků; nechtěli to už prožívat. A psychická závislost je chování, tak jaképak svinstvo?

4) a ani závislost na vzduchu, vodě a jídle není žádný med
- A co takhle závislost na Zemi, Slunci, Galaxii, Vesmíru, prostoru, fyzikálních zákonech, hmotě, nebo jakékoliv činnosti, kterou chce osoba dělat (tedy nejen gambling/sledování porna/styk s určitým člověkem)? To taky není žádný med? Tady vidíte do jakých absurdností Vás Vaše chybné myšlení zavádí. Kořen je v tom nesmyslu, který vehementně šíří i Urzová, že nemoc je "špatný pocit" a léčení "odstraňování špatného pocitu", čili že nemoc je subjektivní. "Závislost na vodě" je jeden z myriády absurdních důsledků, které to má. Když tuto psychiatrickou hovadinu odvrhnete, je to úplně prosté. Fyzická závislost (abstinenční příznaky) je nemoc, je to objektivní stav organismu. Je úplně jedno, jestli je člověk chce nebo nechce mít, a je jedno, že jsou nepříjemné. Když osoba s AIDS řekne, že chce mít AIDS, že jí to nevadí, znamená to snad, že je zdravá? Když neplodný muž řekne, že mu to nevadí, že nechce mít děti, znamená to, že je zdravý? Když těhotná žena řekne, že nechce mít dítě, znamená to, že je nemocná, že embryo v jejím břiše je jakýsi nádor? Když položíte ruku na rozpálenou plotnu, tak ta bolest je co? Nějaká porucha nervové soustavy? Ne, projev jejího správného fungování. A stejně je to se závislostí na vodě/vzduchu. Je jedno, že žízeň/dušení se je subjektivně nepříjemný pocit, je to projev správného fungování organismu, tj. zdraví. A pokud by smrtelná nebo nevratná poškození způsobující otrava byla subjektivně příjemná, znamenalo by to, že je to projev zdraví? Shrnutí: Dopouštíte se toho nesmyslu (na kterém je postavena psychiatrie), že slučujete projevy zdraví a nemoci jen na základě jejich společné subjektivní nepříjemnosti (v psychiatrii je to ještě sloučeno s nepříjemností pro okolí osoby, tedy ne takové, kterou pociťuje osoba, ale kterou pociťuje okolí osoby z ní). To pak v důsledku vede k těmto absurditám.
Jde o to co je výchozí bod, zda je správně zvolen. Pokud si za výchozí bod zvolíte "špatný/dobrý pocit", zavede vás to do těchto absurdit. Pokud vyjdete z objektivně špatného/dobrého stavu organismu, tj. zdraví a nemoci, je to naprosto logické. Pak fyzická závislost (abstinenční příznaky) je nemoc jako jakákoliv jiná, těžší nebo lehčí, a psychická závislost je chování jako jakékoliv jiné, tj. přístupné morálnímu hodnocení.

5) především ale neexistuje morální ospravedlnění pro násilí (výběr daní) páchané na celé společnosti, aby bylo pácháno další násilí (válka se závislostmi) na určitých skupinách (zejména poskytovatelích „rozkoší“). Bez ohledu na „společenský přínos“ (který je beztak pochybný) něco takového není omluvitelné; čím by také mohlo být?
- A co takhle tím, že na to vláda má právo? Co omlouvá výkon vlastnických práv vlastníků pozemku v ankapu? To, že na to mají v rámci anarchokapitalistického právního systému právo. Co v ankapu omlouvá ničení přírody vlastníkem území? Když někdo houmsteuduje nebo koupí území s nedotčenou přírodou a úplně ho zničí: vykácí lesy, vyhubí zvířata, rozemele skály, srovná se zemí hory, případně otráví vzduch a vodu, co to omlouvá? Taky bychom se mohli ptát: "Především ale neexistuje morální ospravedlnění pro nevratné ničení životního prostředí. Bez ohledu na „společenský přínos“ (který je beztak pochybný) něco takového není omluvitelné; čím by také mohlo být?" No tím, že v ankapu mají vlastníci území toto právo. Ničím jiným.

1. Iterace tréninku jsou za podobou programu, čili za jeho vznikem v určité podobě. Jak zajišťují jeho korelaci s prostředím? Učím se poznávat čísla. To jsou iterace tréninku; vzniká tak mozkový program (MP) "poznávání čísel". Jak samotná existence takového MP (nebo libovolného množství takových MP) zajistí jeho/jejich korelaci s okolním děním? Viz ukazování vylosovaných čísel Novákovi. Jak samotná existence MP "poznávání čísel" vysvětluje skutečnost, že Novák pozná čísla, tj. ne samotnou takovou jeho schopnost, ale časoprostorovou korelaci té schopnosti s okolním děním?
Kalkulačka má taky spoustu programů a umí věci, které žádný člověk neumí, ale časoprostorovou korelaci své schopnosti nezajišťuje ona sama, je k tomu potřeba uživatel-osoba.
2. Co bych měl vědět o neuronových sítích?