Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pojem "lumpárna" předpokládá morální systém (MS). V rámci MS, ve kterém je zlepšení něčí situace ipso facto morální, zlepšením něčí situace lumpárnu provést nelze; v rámci MS, ve kterém zlepšení něčí situace není ipso facto morální, tím lumpárnu provést lze.

občas pak slýcháme, že ty chudé země „vykořisťujeme“. Něco takového může platit za předpokladu, že bychom jejich obyvatele k něčemu násilím nutili
- Takže tentokrát Urza "nezná" pojem vykořisťování. Vykořisťovat někoho znamená "využít jeho špatné situace ke svému nespravedlivému obohacení". Neznamená to "použít násilí". Urza by měl rovnou říct, že neuznává ten pojem, a ne takhle "dokazovat", že o vykořisťování nejde.
Je to jako by argumentoval, že Karel nepodvedl Slavoje, protože "něco takového by molo platit za předpokladu, že by Slavoje k něčemu násilím nutil".

Tuto inteligentní odpověď jsem samozřejmě čekal. Od anarchokapitalistů vždy čekám to, co by napadlo každého osla, a nebývám zklamán. Ano, Ondra to napsal (a asi i Skála a Urzová); ano, na první pohled to dává smysl; ale když se nad tím trochu zamyslíte, je to hovadina. Protože:
1. I kdyby bylo pro získání vzdělání (jakéhokoliv) nutné studovat VŠ, což není 2. a i kdyby bylo pro přijetí na VŠ nutné chodit čtyři roky na gympl, což není 3. pořád zůstává tento problém:
Kdyby studium na gymnáziu bylo doslova memorování čísel z telefonních seznamů, tak by se Ondra (a Urza, Skála a Sládkovská) čtyři roky učili telefonní čísla, nechali se z nich zkoušet, psali z nich písemky, protože jim rodiče (nebo "společnost") řekli: "Když chcete na VŠ, musíte mít maturitu"? To jako vážně? Takže vidíte, že je to hovadina.

Zejména žáci na střední často vnímají omezení výuky jako vysvobození od každodenních problémů ve škole. Nikdo vás nenutí 7-8 hodin denně dělat něco, co nechcete. Teď to trvá třeba jen 4-6 hodin. Nejste nuceni k tolika věcem a můžete si při hodinách dělat, co chcete. Můžete se věnovat samostudiu témat, která vás doopravdy zajímají. Můžete si rozvrhnout čas, nikdo vám nic centrálně neplánuje a nenutí.
- Proč teda na tu školu chodí, když je to tak strašné? V ČR je povinná školní docházka do patnácti let.
Tohle je další refrén v anarchokapitalistickém hnutí: 1. Urza, který přirovnává povinnou školní docházku tuším ke znásilňování nebo zotročování, tak poté, co byl devět let znásilňován/zotročován, se rozhodl pro studium na gymnáziu, čili se rozhodl pobývat další čtyři roky ve stejném systému, a poté další čtyři nebo kolik let studoval VŠ. 2. Totéž Urzová, Skála a nedávno Ondrášeček. Všichni napsali úvahy, jak jsou gymnázia zbytečná, nesmyslná a nekvalitní – poté co do něj čtyři roky dobrovolně chodili… Přitom všichni z gymnázií zamířili na VŠ nebo to chtějí udělat (Ondra) – rozhodli se nadále pobývat v nesnesitelném systému státního školství.
zde: https://www.mises.cz/clanky/osm-let-utrpeni-790.aspx
zde: https://www.mises.cz/clanky/pet-let-s-pomackanym-papirem-quot-maturita-quot--2139.aspx
zde: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1441
To nikdo z nich nevěděl, že povinná školní docházka je jen do patnácti, a že tedy na gymnázium nemusí chodit? Proč tam chodili, když to bylo tak strašné? Proč tam chodili!!!??? PROČ TAM CHODILI!!!!!!!!????????

A když dohledáte povinnou školní docházku ve světě, zjistíte, že v ČR jsme na tom ještě dobře. Je běžná povinná školní docházka do 18, v Evropě i v USA.

Ach jo… Je otravné číst na diskuzním fóru články někoho, kdo se neobtěžoval obeznámit se s proběhlou diskuzí, která věc podstatně posunula. Jako téměř vždy u Ondrovy článků, téměř všechno je naprosto špatně. Oceňuju ale zřejmě správné použití pojmu "připodobnění" místo běžnějšího "přirovnání".
Ač nemám problém vypisovat, co všechno je špatně – taková komplexní kritika má smysl – teď na to nemám náladu. Takže jen to podstatné a nové: Ondrův argument.
1) Pokud se totiž podíváme na Platónovu metaforu, vidíme jasnou roli, kterou kormidelník zastává – ovládá loď směřující do cíle.
- To podstatné je rozdíl mezi technickým a etickým problémem. O technických problémech se nehlasuje – ani v demokracii. O etických problémech naopak dává smysl hlasovat, proto se to v demokraciích dělá. Nehlasuje se o tom, jaká je hodnota čísla pí nebo jaká je hustota zlata. To jsou technické problémy, které jsou svěřovány odborníkům. Hlasuje se o tom, zda by měli potřební lidé mít právo na hmotnou pomoc od společnosti nebo zda by děti měly být chráněny před sexuálními potřebami dospělých. Je to rozdíl mezi "je" a "mělo by být", mezi technikou a etikou.
Na tomto rozdílu Urza postavil svou argumentaci proti Bobu Kartouzovi ve videu "Boj o demokracii". Takže opět mám pocit, že jsem jeden z mála, kdo tady Urzu sleduje nebo věnuje pozornost tomu, co říká…
Ondrův argument je naprosto špatně v tom, že v demokratických volbách se nerozhoduje o tom, jaký kormidelník má ovládat loď (technický problém), ale o tom, kam má loď plout (etický problém).

1. Na Stokách se diskutuje už pět let. Za tu dobu kritici anarchokapitalismu diskuzi o něm podstatně posunuli. Je otravné číst komentáře a dokonce články někoho, kdo se zjevně vůbec nenamáhal obeznámit se s proběhlou diskuzi, píše jako by žádná nebyla, jako by byl rok 2015 a Urza právě zveřejnil "Anarchokapitalismus". Ono to chvíli trvá, než se odhalí slabiny ideologie a zformulují se protiargumenty, ale už se to stalo, diskuze se posunula a má se v ní pokračovat, a ne se vracet na začátek. Obzvláště otravné je, že neznáte Hefovy argumenty, že anarchokapitalisté mají jiné názvosloví a dokonce pojmosloví než státisté, že "vlastnictví" v anarchokapitalismu znamená něco podstatně jiného než ve státě. Kolikrát to tady padlo… Dále že suverenita sice v anarchokapitalistické teorii není, v názvosloví, ani v pojmosloví, přesto ale v sociální realitě akapu JE.
Naštěstí Hefo už to hlavní opravil, takže to nemusím dělat já.
2. Hefo napsal:podľa ankapových teórii toto vlastníctvo štát nadobudol nelegitímne (ale legitímny vlastník (v ankap zmysle), ak vôbec ešte žije/existuje, nenašiel dosť silnú bezpečnostnú agentúru, aby svoje právo vymohol).
- To souvisí s tímto problémem: Součástí anarchokapitalismu je tato myšlenka: Zatímco na volném trhu jsou náklady obrany majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda daný majetek vůbec vlastnit, doktrína duševního vlastnictví, podpořená Státním extravagantním monopolem na sílu, podporuje lidi nárokovat si majetek, který je inherentně neobhajitelný.
zde: https://www.mises.cz/clanky/myslenky-jsou-zadarmo-103.aspx
Otázka: Pokud to tak je, jak víme, že Česká republika není ankap, kde se náklady na obranu majetku soukromníků ukázaly být příliš vysoké?
Jsou dvě možnosti: a) Buď je tato myšlenka chybná, a pak vyvstává otázka, jak je to správně. Nebo b) je tato myšlenka správná, a Česká republika je ankap.
Tohle je zásadní problém v samotném jádru anarchokapitalistické teorie. A nikdo ho neřeší, pokud vím. Už jsem ho tady opakovaně uváděl, a žádná reakce nepřišla. Zkuste to vyřešit, to je problém pro Vás. Já jeho řešení neznám, ale já nad ním nemusím přemýšlet, protože nejsem anarchokapitalista. Mě netrápí, že to možná ukazuje, že anarchokapitalismus je nesmysl.

Nemělo tam být "důchodci", ale "senioři". Děti neodsuzujeme za nesoběstačnost, protože na to ještě nemají; seniory neodsuzujeme za nesoběstačnost, protože na to už nemají.

1. Já jsem schopen komentovat Urzovy články v kontextu jeho celé tvorby. Proč se ošklíbá nad pojmy pravičák a levičák? Co se mu nezdá? Nejspíš že ty pojmy neodpovídají skutečnosti (tedy podle něj). Je dobré to mít na paměti, až Urza zase spustí "každý si může nadefinovat co chce, jak chce, pokud definici používá konzistentně". Urza mnohokrát řekl, rozhodně implicitně, ne-li explicitně, že "neodpovídání pojmu skutečnosti" přinejmenším nehraje roli, ne-li nemůže existovat. Tak nad čím se ošklíbá?
2) Ale mozna zijes v nejake bubline a netusis, ze pojmy jako "levicak" a "pravicak" si 100 lidi vysvetluje 100 ruznymi zpusoby. Osobne znam tolik vykladu, ze nektere z nich si skoro az odporuji.
- 1. To může v pořádku. Pokud by pravičák i levičák měli po 10 atributech, dává to 100 variant, jak je odlišit. Může být, že žádná z nich nepřevládá. 2. Pokud by si výklady pojmů odporovaly, bylo by to něco jiného, ale skutečně si odporují?
3. Pravice a levice se používají ve dvou významech: 1. Vzácněji jako synonyma pro konzervatismus resp. socialismus. 2. Jako aproximace politické orientace osoby. Jedná se o základní aproximaci postojové škály: na jedné straně (napravo) je "prosperita společnosti", na druhé (nalevo) je "kvalita života jedince". Politický střed usiluje o rovnováhu obou požadavku. Napravo je konzervatismus, nacionalismus, klasický liberalismus, minarchismus; nalevo je sociální demokracie, reálný socialismus, komunismus a současný na menšiny orientovaný liberalismus nebo neomarxismus nebo co to je… Krásně to sedí a většina lidí to rozlišuje (přinejmenším intuitivně).

Já myslím, že se obě tyto skupiny mýlí. „Levičáci“ více, neboť ten, kdo pracuje na černo, rozhodně na nikom neparazituje
- Pojem parazitovat na někom má dvě složky: 1. že osoba žije z cizích zdrojů 2. že to morálně odsuzujeme (děti, postižené, důchodce nebo osoby v domácnosti neoznačujeme za parazity). Podstatné je to první kritérium, které předpokládá systém alokace zdrojů osobám; když tohle máte, můžete žít na úkor někoho jiného, můžete spotřebovávat něco, co systém nealokoval vám. No, a tenhle systém alokace zdrojů (SAZ) není stejný u pravičáků, levičáků a anarchokapitalistů: každá skupina má svůj.
Podle SAZu pravičáků jsou parazité pobírači dávek, podle SAZu levičáků jsou to aktéři šedé ekonomiky, podle SAZu anarchokapitalistů je to "stát" (který neumí definovat, proto uvozovky).
Urza pěkně čestně sugeruje, že morální pojem je objektivně nějaký, že má obsah nezávisející na perspektivě osoby, na jejím morálním a právním cítění.

Levičáci a pravičáci v uvozovkách. Ach jo…
1. Opět pěkný rozpor. Vzpomeňte, kolikrát vám Urza otrávil okamžik poukázáním na to, že "každý si může nadefinovat co chce, jak chce". Proč teda cítí potřebu distancovat se od pojmů levičák a pravičák tím, že je dá do uvozovek? Jsou snad špatné? Ale špatné pojmy přece neexistují: Každý si může nadefinovat co chce, jak chce…
2. Pravice a levice jsou zavedené a užitečné pojmy. Aproximují politickou orientaci. Co na nich vlastně Urzovi vadí? Že nejsou dost objektivní, nebo co? Brzo bude Urza dávat do uvozovek všechno: "mladí" x "staří", "bohatí" x "chudí" (to už jednou udělal), "muži" x "ženy"… Všechno to bude v uvozovkách, protože nelze přesně říct, kdo je mladý a kdo starý, kdo je bohatý a kdo chudý. A ani, kdo je muž a kdo žena: jsou přece baculatí a bojácní muži a šlachovité a rázné ženy.

A jak chcete do ceny započítávat uhlíkovou stopu bez vlády? Upozorňuju, že v ankapu jsou jen soudy, nikoliv vláda.

Pojďme se podívat, jak dokonale to sedí na ankap a jeho soukromé bezpečnostní agentury.

Lidé si vytvořili stát proto, aby zajistil to, co je potřebné pro všechny.
- Lidé si vytvořili soukromé bezpečnostní agentury, aby zajistily to, co je potřebné pro všechny.

Stát lidi chrání a pomáhá jim.
- Soukromé bezpečnostní agentury lidi chrání a pomáhají jim.

Proto stát potřebuje mít moc.
- Proto soukromé bezpečnostní agentury potřebují mít moc.

Stát je společenstvím lidí, kteří žijí trvale na určitém území a mají své zákony.
- Ankap je společenstvím lidí, kteří žijí trvale na určitém území kontrolovaném soukromými bezpečnostními agenturami podle poptávky platební většiny a víceméně v souladu s NAPem.

Náš stát se stará o Čechy, Moravu a Slezsko a jejich obyvatele, nazývá se Česká republika.
- Soukromé bezpečnostní agentury se starají o ta a ta území a jejich obyvatele, nějak se jmenují (případně se nějak jmenuje jejich síť).

A uhlíková stopa?

DODATEK DODATEK DODATEK
Dodávám, že věta "Ankap není stát" je sama o sobě v pořádku, bez ohledu na to, jak to je. A to proto, že lidé nemluví filosofickým jazykem (nepoužívají slovo "stát" jako filosofický termín), ale běžnou řečí, kde je význam slova dán kontextem. A jde právě o to, co se větou "Ankap není stát" myslí, jaký význam v ní mluvčí, anarchokapitalista slovu "stát" dává. Pokud mluvčí státem myslí "všechny druhy států kromě ankapu", je věta "Ankap není stát" samozřejmě pravdivá. Pokud ale státem myslí "kategorii, do které náleží státy, ale ankap ne", už věta samozřejmě pravdivá není a vyžaduje dokázání.
Mezi "koncipovat" (vytvořit pojem) a "definovat" (zařadit pojem do hierarchie pojmů) je zásadní rozdíl v tom, že koncipování vás nijak neomezuje, kdežto definování ano. Vytvářet pojmy můžete do aleluja, kdežto když pojem definujete, jste už navždy omezen kategorií, kterou jste mu přiřadil, což brání v rozletu. Proto se Urza definování ankapu a státu tak brání (totéž zřejmě Rothbard). Dokud pojem nedefinujete, můžete si plácat, co vás napadne, téměř bez omezení. Říkám téměř, protože nějaká omezení tam jsou: pojem může být nesmyslný (kulatý čtverec), demagogický (pravý Skot, viz No True Scotsman) nebo si můžete začít protiřečit.

1) Tak jako pro páťáka bych měl třeba jednoduchou definici státu: Stát je základní územní mocenská jednotka, disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Stát je vymezen státní mocí a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci(což teď porušuju EU), a to jak vnější, tak vnitřní." prostě definice
- 1. To není definice. 2. Je to podstatně horší charakteristika (asi) státu, než Ondrův výpisek, obzvláště pro páťáka. Co si páťák může představit pod "základní územní mocenskou jednotkou"?
2) prostě definice žádný kecy kolem toho jak stát chrání, pomáhá a zařizuje když to není pravda = propaganda
- To není propaganda, ale legitimizace. A podle Rawlse stát (v nejobecnějším smyslu, kam spadá ČR i ankap) legitimizuje právě to, že chrání slabé lidi a pomáhá jim. Tuto legitimizaci Urza v diskuzi s Backou nijak nezpochybňoval. Takže já naopak oceňuju, že ve státních učebnicích zaznívají uznávané filosofické myšlenky – ve formě přístupné páťákům, samozřejmě.
3) jak to myslíte, že ankapáci neumí definovat stát?
- Tak, že Urza a ani Rothbard, pokud vím, nikdy definici státu nepředložili. Definovat znamená "určit nadřazený rod a druhový rozdíl". Pojem stát musí mít nějakou nadřazenou kategorii (rod), od které se liší druhovým rozdílem. (Ledaže by byl nejvyšší kategorií, což není už proto, že vyšší kategorií je instituce.)
Struktura je takováto:
[ÚROVEŇ 1: Kategorie, do které náleží stát a další pojmy] ---> [ÚROVEŇ 2: Kategorie stát (zde už náleží jen stát)] ---> [ÚROVEŇ 3: Kategorie druh státu (zde náleží jen jeden z druhů státu)]
Ankap nemá být stát. Takže se na některé úrovni musí od státu, řekněme od ČR, kategoricky lišit. Může se lišit už na úrovni 1: pak by ankap byl od státu opravdu hodně vzdálen. Nejspíš se ale liší – pokud se liší – na úrovni dvě: pak by ankap a stát byly dva druhy rodu, který by nebyl stát. Pokud se liší na úrovni tři, je ankap druh státu. Pak by nebyla pravda, že ankap není stát.

Stát je instituce ovládající území (a lidi na něm žijící) s pomocí zákonů, jejichž dodržování vymáhá silou.
- 1. Víte, že to není definice, doufám? To jen pro pořádek. 2. Předpokládám, že stále platí, že ankap není stát. Podle této koncepce by ale bezpečnostní agentury v ankapu byly státem (a ankap by tudíž byl státem v druhém významu slova "stát"). Ovládají území a lidi na něm žijící, používají k tomu sílu. Jediný rozdíl je v nepřítomnosti zákonů. To je ten rozdíl mezi státem a ankapem? Že v ankapu nebudou zákony? Když proti sobě stavíte stát a ankap, myslíte tím "společnost ovládanou organizací řídící se zákony" a "společnost ovládanou organizací neřídící se zákony"?

OPRAVA OPRAVA OPRAVA
"Ti nejlepší demagogové" můžou být mezi těmi nejmocnějšími v bezstátní společnosti, vlastně je to docela pravděpodobné, až jisté. Nemůžou jimi být jen "ti s největším kyjem", protože v takovém případě "by vznikl stát", jak Urza brilantně dokázal.

Předně je otázka, zda brát vážně predikce bezstátní společnosti od anarchokapitalisty, který 1. nedokáže definovat stát 2. zcela vážně se ohání oxymorónickým pojmem "polycentrické právo" 3. bezstátní společnost si představuje jako společnost naprosto atomizovanou, k čemuž není dobrý důvod 4. pomíjí moc peněz: že v bezstátní společnosti sice nebudou těmi nejmocnějšími "ti nejlepší demagogové" ani "ti s největším kyjem", ale přesto nějací nejmocnější budou, "ti s nejvíce penězi", a tyto osoby budou, tak jako politici, "lidé jako my" a bude jen na nich, co udělají, na čem se spolu domluví. Urza se za ně nemůže zaručit o nic víc, než se Havel mohl v roce 1990 zaručit za Babiše.
Každopádně tři body:
1. Je otázkou, zda je to tak, že státní společnosti vedly války, anebo tak, že společnosti, které vedly války, Urza označuje za státní společnosti. Co je příčina a co následek? Připomínám, že Urza neumí stát definovat…
2. Že v bezstátní společnosti bude méně válek, ztrácí na přitažlivosti, když si uvědomíme, že v téže společnosti bude mít každý právo přechovávat na svém pozemku atomovou bombu.
3. Pokud se v historických anarchiích moc neválčilo, bylo to především proto, že ty společnosti byly velmi chudé, a na pořádnou válku potřebujete bohatství. Čili argument "v historických anarchiích se moc neválčilo, takže…" je jako argument "v historických anarchiích nebyl kosmický program, takže…".

1) Ano, přesně to by to znamenalo - v daném místě by už nebyla svobodná společnost, ale území mafie.
- Kdybych byl ankapák, tak bych se teď dal neproduktivní a protivnou cestou, že bych se ptal "A co se musí stát, aby území změnilo suveréna? Když v Ostravě na náměstí zloděj někomu ukradne peněženku, stačí to, aby to náměstí přestalo být součástí ČR a stalo se zlodějovým ministátečkem?" atp. Naštěstí ankapák nejsem, takže vím, že se má postupovat od obecného k partikulárnímu. Působení mafie na území státu, byť sebeúspěšnější, nijak neruší to, že stát své území kontroluje (= vytváří na něm sociální realitu práv). A to proto, že území kontroluje ten, kdo má na něm mocenskou převahu. Státy mají nad mafiemi typicky drtivou mocenskou převahu. A s mocenskou převahou je to jako s převahou ve sportu. Když tenista, který má v zápase drtivou převahu, ztratí fiftýn, neznamená to, že na chvíli ztrácí drtivou převahu a že v tu chvíli má drtivou převahu soupeř.
2) Uvnitř toho červa v jablku už není realita jablka, ale realita červa.
- Která ale neruší přírodní realitu jablka – stále objekt rozpoznáváte jako jablko – stejně jako mafie neruší sociální realitu státu – stále území rozpoznáváte jako kontrolované státem.

1. Nedá mi to, abych se nezeptal, co lepšího byste pro páťáky měli vy, kteří neumíte po 10 letech diskutování o státu stát definovat.
2. Připadá mi to jako výpisek z nadprůměrně kvalitní učebnice. Je tam všechno, co potřebuje páťák vědět o státu. Což je hlavně znát denotát slova "stát". Pak tam je ještě základní legitimace státu, souvislost státu a moci, jméno státu, ve kterém páťák žije, a jména jeho částí. Nic víc páťák nepotřebuje vědět. Politiku ještě pochopit nemůže.
3. Takže anarchokapitalisté nejenže nevědí (nebo "nevědí"), co je totalita; nevědí (nebo "nevědí") i co je propaganda. Kde tam vidíte "zveličování věci s úmyslem oklamat"?
4. Ostatně každá věta platí v plném rozsahu i pro ankap.

Ale nevytváří sociální realitu práv. Kdyby v ankapu začala působit mafie, tak by to jako znamenalo, že ankap padl, protože tam prosperuje mafie?
Mafie ve státu je jako červ v jablku. Červ neruší přírodní realitu jablka a mafie neruší sociální realitu práv vytvořenou státem.

1) Rozdíl je v tom, že silnější pes mrdá. A na tom území je silnější pes ta mafie.
- 1. A v ankapu nebude silnějším psem soukromá bezpečnostní agentura nebo celek více takových agentur? 2. Že mafie někde prosperuje z ní nedělá silnějšího psa nebo stát o nic víc, než totéž dělá silnějšího psa nebo stát z firmy. A dokonce i kdyby mafie byla silnější pes než stát, nedělalo by to z ní stát, pokud by nevytvářela sociální realitu práv. Můžeme si představit bytost se schopností měnit myšlením realitu. Byla by silnější než stát, mohla by si dělat, co by chtěla. Přesto by nebyla státem, protože by nevytvářela sociální realitu práv.

2) Takže komunisti, nacisti a další nikdy nekradli. Ok.
- 1. Jistě také kradli. Vláda, jako každá mocná organizace, může i krást. 2. Říkat znárodnění "krádež" je sémanticky v pořádku, jen je třeba si uvědomovat, že kategoricky se o krádež nejedná. Komunistické znárodňování byla řekněme nespravedlivá a nerozumná politika, ale ne krádež. Jeho obdobou v ankapu by bylo nespravedlivé a nerozumné rozhodnutí autority o houmstedingu. Jako ten příklad "když v lese rozestavím fotopasti, houmsteduju ho tím?". Kdyby v ankapu autorita přiklepla s takovým divným odůvodněním pár lidem obrovská území a vytvořila tak obrovskou mocenskou nerovnováhu, to by byla anarchokapitalistická obdoba komunistického znárodňování.

0. Mohl bych myšlenku vyjádřit i tak, že stát se od mafie liší v tom, že vytváří "právní rámec" nebo prostě "práva", ale nejspíš bych nebyl správně pochopen. "Právní rámec" konotuje zákony, které chtějí ankapáci zrušit. Kdybych napsal "vytváří práva", reakce ankapáka by byla, že s právy se rodíme, a že stát žádná práva nevytváří, jen bere. Jde mi o sdělení myšlenky a pak musí jít jazyk stranou. A myšlenka pochopena byla, jak je zřejmé i z Vašeho příspěvku. Nápady na zlepšení terminologie vítám.

1. Práva jsou statusy. Je to sociální jev, ne přírodní. Přírodní realitu lidé nevytváří, ale tu kulturní a sociální ano. Sociální realitu práv vytváří stát, mafie ne. Kdybych teď vyšel na ulici a začal sousedovi rozbíjet okna, porušoval bych tím jeho práva a on by zavolal policii. Takže by se mi to nevyplatilo a už proto to neudělám. To je sociální realita práv. Nebo kdyby mě někdo ponížil, mohl bych začít uvažovat, že bych ho zabil. Jenže bych tím porušil jeho práva, řešila by to policie a nejspíš by se mi to nevyplatilo, tudíž už proto bych to neudělal. Sociální realita práv.
Když někomu rozbijete okno nebo ho zabijete, kdo to bude řešit a způsobí Vám nejspíš problémy? Stát, nebo mafie? Kdo tedy vytváří sociální realitu práv? Stát, nebo mafie? Stát, mafie ne.

DODATEK DODATEK DODATEK
Vlastně už na to téměř přišel přede mnou Jakub G, když se pozastavil nad tím, že když je stát monopol na násilí a stát je mafie, jak to, že mafie nemá monopol na násilí? Já jsem ukázal, že rozdíl mezi státem a mafií je rozdíl mezi vytvářením práv a jejich porušováním. Což je podobný rozdíl jako mezi oprávněným a neoprávněným aktem: nelze to vidět. Osoba jedoucí v autě může být oprávněný nebo neoprávněný aktér, vlastník nebo zloděj, a jen z viděného to nepoznáme. Stejně tak z viděného nerozlišíme jednání "představitele organizace, která vytvořila sociální realitu práv na daném území a teď je vymáhá" od jednání "představitele organizace, která nevytvořila sociální realitu práv na daném území a teď je porušuje". Rozdíl je jen v tom, že jeden je představitel "nejvyšší instance moci na daném území", a druhý ne. V tom je ostatně rozdíl i mezi vlastníkem a zlodějem: vlastník podle "nejvyšší instance moci" může používat auto, zloděj ne.
2. Na to, jak Urza zdůrazňuje, jak je logický matfyzák, mu ten sylogismus se státem, mafií a monopolem na násilí pozoruhodně nesedí. Zřejmě i matfyzák se dokáže vykašlat na logiku, když se mu to zrovna hodí…

Stát je instituce kontrolující území a instituce kontrolující území je stát. "Kontrolující území" znamená, že vymáhá právo, tj. vytváří sociální realitu práv. Což je ultimátní argument, proč stát není mafie: protože mafie nevytváří sociální realitu práv (nýbrž působí v sociální realitě práv vytvořené státem a ta práva porušuje). Kdyby mafie vytvářela sociální realitu práv, byla by státem.
Jak prosté. Je zajímavé, jak moc lidí na to nepřišlo. V kolika videích se Urza tázal na rozdíl mezi státem a mafií, a tento prostý argument nikdy nezazněl. Je to krásný doklad, že není samozřejmé, že prostinká demagogie bude odhalena. I já jsem paradoxně nejprve přišel na to složitější: proč je argument "stát je jako mafie" demagogický; na to prostší, "proč stát není mafie", jsem přišel až dnes.

1. Vztah je určitá forma směny, která vzniká mezi dvěma subjekty.
- To je přinejmenším neobratně formulováno. Vztah ve smyslu vztah mezi dvěma lidmi je "nepsaná smlouva". Hyperonymum je smlouva, ne směna.
2. Jakmile mi někdo říká, že jeho vztah je komplikovaný, cítím, že něco je špatně. Komplikovanost značí ambivalenci - na jednu stranu mu vztah dává jisté emocionální uspokojení, na druhou stranu je zde faktor nejistoty.
- Až na to, že všichni mají až na úplné výjimky ke všem lidem a vůbec ke všemu ambivalentní vztah…
3. Osoba v takovém vztahu se často bojí komunikovat své potřeby anebo neví, co od svého protějšku má čekat.
- Nejistota a strach nesouvisí s ambivalencí.
4. To v nezdravé míře škodí psychice.
- Neexistuje psychika, která by mohla být poškozena. A ambivalence je vlastní lidské existenci.
5. Z toho vyplývá, že je poměrně ideální, když každý vztah má konkrétní funkci a podobu. Přátelský znamená emoční oporu, pracovní kupříkladu kooperaci.
- Ano, ale nic z toho nijak nevylučuje ambivalenci. Vztah může být přátelský nebo pracovní a současně ambivalentní. Není to přece tak, že ambivalentní vztah musí být ipso facto "nijaký".
6. Mnoho vztahů je k instituci - pokud mám vztah s obchodem, obchod mi poskytuje zboží a já jemu finanční ohodnocení. Takové vztahy jsou přínosné, protože víme, co od nich čekáme, jak trvalé jsou, co zhruba je očekáváno od nás i za jakých podmínek je můžeme ukončit.
- Naprosto špatně. Copak nákup zboží (= navázání vztahu s obchodem) musí být nutně přínosný?
7. Jakmile na nás někdo třeba jen vyvíjí nátlak, abychom vztah neopouštěli, cítíme, že je něco v nepořádku, neboť dotyčný nerespektuje, že nám vztah nadále nevyhovuje.
- Takže když navážete vztah s bankou (= vezmete si úvěr) a pak vztah s ní opustíte (= přestanete splácet), a banka po vás bude chtít zaplacení úroků (= vyvíjet nátlak, abyste vztah neopouštěl), je něco v nepořádku…

8. Není jasné, co přesně my chceme od státu a co stát chce od nás. Každý člověk má na stát tak unikátní požadavky, že je velmi těžké určit, které budou naplněny a které smeteny ze stolu. Je nepředvídatelný a neproniknutelný. Nevíme, co udělá za rok, a ovlivníme to jen málo. A co je nejdůležitější, vztah s ním nelze ukončit, do našeho života bude zasahovat přes naše přání.- 1. Autor nejprve prohlásí stát za "firmu jako jakoukoliv jinou", a potom mu vyčítá, že není jako firma. Stát ale není firma a nemůže jí být, tedy není co vyčítat. 2. Zde se jedná o případ klamu, kategorického omylu (pokud se nemýlím), že se u "entity nejvyššího řádu" předpokládají vlastnosti, které nemůže mít, neboť je mají entity nižšího řádu. 2.1 Příklad od Szasze: Orgány mají funkci. Srdci má funkci, zuby mají funkci, kosti, játra, oči mají funkci. Mozek má funkci. Ale celek, osoba už žádnou funkci nemá. 2.2 Klasický příklad je tým. Jedenáct fotbalistů tvoří fotbalový tým, ale nikdo z nich není týmem. 2.3 Nejmocnější bezpečnostní agentury v ankapu by už nebyly firmami, ale "mocenskými organizacemi" – protože by vytvářely sociální realitu práv. 2.4 Ondra vidí kolem sebe firmy, a tak mu připadá, že i stát, který je nad tím, musí být něco jako firma. Tak tomu ale není. A neplatí to jen pro poměr firma x stát, ale i pro firma x trh. (Trh je "kolektivní subjekt" nejvyššího řádu, jako stát.):
Není jasné, co přesně my chceme od trhu a co trh chce od nás. Každý člověk má na trh tak unikátní požadavky, že je velmi těžké určit, které budou naplněny a které smeteny ze stolu. Je nepředvídatelný a neproniknutelný. Nevíme, co udělá za rok, a ovlivníme to jen málo. A co je nejdůležitější, vztah s ním nelze ukončit, do našeho života bude zasahovat přes naše přání.

A nějaký argument by nebyl? Co je tak k popukání, mimo?

Můžete doplnit znaménka implikace, prosím? Všechno se tím vyjasní, uvidíte.

1. Hřešení => hříšník
2. Psychopat ? splnění diagnostických kritérií pro psychopatii
3. Schizofrenik ? splnění diagnostických kritérií pro schizofrenii

Jakoze zena jdouci od kartarky uz ani nenakrmi deti? Dite tesici se na Jeziska patri do ustavu? Kazdy krestan je slintajici idiot beze stopy rozumu?
- Tuto argumentaci jsem očekával. Proto taky s Vámi diskutuju: jste sice beznázorový trol, ale alespoň jste schopen držet krok.
Je rozdíl mezi "věřit něčemu, co můžeme vědět" a "věřit něčemu, čemu můžeme jen věřit". To první předpokládá naprosté selhání rozumu; pouze blud na to nestačí. To druhé selhání rozumu nepředpokládá. Pro diskutovanou otázku, zda blud něco legitimizuje, to není relevantní – ostatně Vaše tři příklady nejsou duševně nemocní.
Stereotypické bludy jsou většinou toho druhého typu: "jsem Ježíš", "jsem Napoleon", "rodiče mě chtějí otrávit". "Tento kamion převáží zbraně na Ukrajinu" je blud prvního typu, jako třeba "Allard Lowenstein mi posílá signály do zubů" nebo "televize mi posílá signály do mozku".
Ostatně najděte případ, kdy by reálnost bludu něco legitimizovala. Kdyby Breivikovo přesvědčení bylo reálné, legitimizovalo by to něco? Ne. Kdyby přesvědčení Barbory Orlové bylo reálné, legitimizovalo by to něco? Ne. Kdyby přesvědčení Johna Hickleyho bylo reálné, legitimizovalo by to něco? Ne.
Nebo tento loňský případ: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/david-k-vrazda-maceta-soud-psychiatricke-leceni-plzen.A190523_082744_plzen-zpravy_pp
Kdyby přesvědčení Davida K bylo reálné, legitimizovalo by to něco? Ne.

Takže chcete tvrdit, že každý vlastník kterej si pořídí ochranku si vlastně pořizuje Ministerstvo obrany ??
- Ne, stejně jako když začnete pěstovat brambory, nepořídíte si tím Ministerstvo zemědělství. Ochranka je firma, protože je to organizace poskytující služby v určitém právním rámci. Ale organizace, která vytváří ten právní rámec, už není firma, ale orgán moci/instituce kontroly území/suverén… Předpokládám, že sociologové by pro to měli mít termín.

1) Já třeba nechci obhajovat úplně nulový stát a existenci nějakých bezpečnostních agentur a soudů, nejsem úplně přesvědčen, jestli by takové volnotržní poskytování práva mohlo fungovat
- Jde o to, zda není zavádějící říkat něčemu takovému volnotržní poskytování práva. Někde přijdou anarchokapitalisté a řeknou "Zabíráme tohle území. Bude to na něm po našem". Čím podstatným se to liší od založení státu, řekněme Liberlandu?
"Volnotržní" dává smysl nazývat bezpečnostní agentury podnikající v určitém právním rámci, ale nikoliv už organizace, které ten právní rámec vytváří. To jsou vždy orgány moci/instituce kontroly území, ne firmy.

2. Se zbytkem samozřejmě souhlas. Dokud stát bude poskytovat něco jiného než právní rámec, vždycky to tak bude.

když srovnáte ministerstvo s firmou jako každou jinou, co Vám z toho srovnání vyjde?
- Že je mezi nimi kategorický rozdíl. Ministerstvo je instituce kontroly území, orgán moci, tudíž nemůže být firmou. Vlastně je zavádějící, když anarchokapitalisté mluví o bezpečnostních agenturách v ankapu jako o firmách. To totiž nejsou firmy, nýbrž instituce kontroly území/orgány moci jako ministerstva. Organizace, která jednostranně vynucuje něčí vůli, samozřejmě není firmou.

Nazývat 10 pojmů "definovat něco"?
- Je to jako když v Cohenově "Diktátorovi" diktátor Aladdin přikázal místo slov "pozitivní" a "negativní" používat slovo "aladdin". Pozitivní a negativní jsou koncepty. Jsou to myšlenky poskládané z kategorií. Koncept pozitivnosti znamená něco jako "to, co lidé považují za dobré"; koncept negativnosti něco jako "to, co lidi považují za špatné". Slova "pozitivní" a "negativní" jsou jména těch konceptů. Odkazují na ně, jako slova "Karel Gott" odkazují na božského Káju. Je možné je přejmenovat, jako si může změnit jménu Lucie Bílá.
Teď si jen představte ne dva koncepty pojmenované "aladdin", ale deset konceptů pojmenovaných "definovat něco". Navíc Urza těch mnoho konceptů nejenže nazývá stejné, ale vůbec je nerozlišuje.