Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

PŘÍKLAD PŘÍKLAD PŘÍKLAD PŘÍKLAD PŘÍKLAD
Dám jako příklad Höschlovu lež, kterou jsem se zabýval DNES. Je z těch jednodušších: je to téměř jen prosté fakticky nesprávné tvrzení. Höschl má mnohem lepší, rafinovanější lži, ale na to zde není místo. Vím, že informace o nestátní celosvětové organizaci, jejíž činností je vytypovávat si bezmocné lidi, útočit na ně a celoživotně je zotročovat, na anarchokapitalistický web nepatří. Ale zajímavá lež to je – jinak bych ji neuváděl.
---------------------------------------
Höschl v Reflexu, 26. 9. 2019:
Vztah mezi nemocností a péčí krásně ilustruje maďarská studie autorů kolem Zoltána Rihmera, kteří zjistili, že čím více je v nějakém maďarském kraji/okrese doktorů (psychiatrů), tím více (!) je tam deprese, ale tím méně (!) je tam sebevražd. Vysvětlení se nabízí: kde nejsou psychiatři, tak není deprese, protože není, kdo by ji rozpoznal a vykazoval, ale je hodně sebevražd, protože není, kdo by ji léčil.
zde: http://www.hoschl.cz/?text=6310&lang=cz

Höschl pro Téma, 20. 12. 2019:
Ano, znám ty škodolibé postřehy, že čím víc psychiatrů, tím víc duševních nemocí. Nebo bonmoty o tom, jak během stávky lékařů v Izraeli klesla úmrtnost. To bychom mohli dojít až k závěru, že zdravotnictví neprospívá, nýbrž škodí zdraví. Na to existuje jedna zajímavá maďarská studie kamaráda a kolegy Zoltana Rihmera. On si dal tu práci, že v 19 župách v Maďarsku spočítal, kolik je tam psychiatrů, kolik je tam případů deprese a kolik je tam sebevražd.
*A zjistil, že čím víc psychiatrů, tím víc depresí?
Ano, jistě. Ale zároveň méně sebevražd! Takže se zdá, že počet psychiatrů nesnižuje výskyt duševních nemocí, ale zlepšuje kvalitu života. Hlavně u lidí, kteří se neléčí a končí potom špatně.
zde: http://www.hoschl.cz/?pag=27&lang=cz
--------------------------------------
Po přečtení jsem nevěděl, co si myslet. Pochopitelně nevěřím, že psychiatři snižují sebevražednost. Ale zdálo se mi zvláštní, nepravděpodobné, že by v 19 krajích negativně koreloval počet psychiatrů a sebevražednost, a nechtělo se mi věřit, že by si to Höschl vymyslel – protože tohle by neměl být problém si ověřit. Tak jsem zagúglil a ZA DESET MINUT už jsem věděl.
------------------------------------
Zoltan Rihmer: Suicide in Hungary-epidemiological and clinical perspectives (2013)
zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3698008/
Similarly to some other countries, marked regional differences in suicide rates are present in Hungary. As shown in Figure 2a, b the suicide rates are higher in the south-eastern than in the north-western parts of the country. This pattern is quite stable in time (the first mention of this phenomenon was in the year 1864). Although some possible explanations of the spatial inequality of suicide rates have been proposed (e.g., the proportion of Protestants is higher in the south-eastern region; there are also differences in attitudes toward suicide and levels of social integration in the Durkheimian sense between populations with high vs. low suicide rates) the exact explanations are still missing. The only study that tried to explore the cause(s) of the marked regional differences in suicide mortality in Hungary based on exact data found a significant negative correlation between the suicide rates and the rates of treated depressions in 19 counties of Hungary; the higher was the rate of recognized (treated) depression the lower was the suicide rate in the given county. However, this cannot be a full explanation, because the mentioned regional difference in suicide mortality of Hungary has been present several decades before the introduction of antidepressants.
- Takže podle PSYCHIATRA ZMIŇOVANÉHO HÖSCHLEM je v Maďarsku rozdíl v míře sebevražednosti mezi severozápadem a jihovýchodem země, který tam byl dávno před tím, než se začala používat antidepresiva! A tento psychiatr SÁM ŘÍKÁ, že proto rozdíl v míře diagnostikovaných depresí NENÍ VYSVĚTLENÍM rozdílu v sebevražednosti!

Zoltan Rihmer: Suicide rate, prevalence of diagnosed depression and prevalence of working physicians in Hungary. (1993)
zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8310845
Based on the well-known relationship between depression and suicide, we investigated the regional distribution of the suicide rate, rate of diagnosed depression and prevalence of working physicians in Hungary. A strong significant positive correlation was found between the rate of working physicians and rate of diagnosed depression, and both parameters showed a strong significant negative correlation with the suicide rate. The more physicians per 100,000 inhabitants, the better is the recognition of depression and the lower is the suicide rate in the given region. The rate of working doctors was significantly higher in the counties located in western Hungary, which may have a role in the lower suicide mortality in this area of the country.
- Takže PODLE PSYCHIATRA ZMIŇOVANÉHO HÖSCHLEM pracuje na západě Maďarska významně víc psychiatrů než na východě!
----------------------------------------
ZÁVĚR: Podle Höschla Rihmer objevil, že víc psychiatrů znamená nižší sebevražednost. Ale z Rihmerových studií (a i z jeho vlastních slov) plyne něco docela jiného: že Maďarsko se skládá z dvou pásem lišící se mírou sebevražednosti (což nejspíš souvisí s náboženstvím) a že v pásmu s nižší sebevražedností náhodou praktikuje víc psychiatrů.
Opakuju, že mi trvalo deset minut to najít. Nemladší práce je z roku 2013. Höschl si za 7 let nenašel čas si to ověřit? Když o tom neustále vykládá? Je vůbec představitelné, že NELŽE? Lze si představit, že TOHLE NENÍ LEŽ?
---------------------------------------
Nalezl jsem ještě toto:
Zonda T.: Regional differences in suicide in Hungary in the light of registered cases of depression (1998)
zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9775654
Author made a revision on the theory published by Rihmer and alii in the year 1989. According to this theory the marked regional differences of suicide in Hungary are caused by the different discovery of the "endogen depression" (rate of diagnosed depression). So the lower is the diagnosis of depression the higher is the suicide rate in a given territory. They have seen a negative correlation between the number of working physicians and the suicide rates. Author made a reexamination on a correct database between 1985-1994. He has also made a study using the DSM-III-R diagnostic criteria in four counties of Hungary. His results deny the theory above mentioned. The rank-correlation of the number of GP and the suicide rates in Hungary in years 1985-1994 did not show correlation. So the underdiagnosis of the depressive disorders and the different number of GP are not the cause of the regional differences of suicide in Hungary.
- Takže jsem během deseti minut nalezl i studii, podle které korelace uváděná Höschlem neexistuje.

1) Je jen jedna psychiatrie. Rozhodně je jen jedna psychiatrická ideologie a vlastně je i jen jedna celosvětová psychiatrická organizace. A ano, vím, že evropská, americká, čínská a japonská psychiatrie fungují samostatně, ale to je jen organizační záležitost: je to jedna ideologie. Čas od času psychiatři uspořádají koncil, na kterém si odhlasují, jaké hříchy budou potlačovat a jak – aby postupovali jednotně a působili věrohodně. Co má být ta druhá psychiatrie?
2) Psychiatrická nauka je krystalicky čisté zlo, protože 1. učí lidi pohrdat svými bližními a nenávidět je 2. dehumanizuje člověka: lidskou osobu degraduje na chorý organismus 3. využívá nejlepší lidské vlastnosti k páchání zla: podněcuje lidi, aby vůči lidem, kterým chtějí pomoct, použili v jejich vlastním zájmu brutální, bezohledné, otrokářské násilí. 4. Má to i teologický rozměr. Jak nejlépe ponížit Boha? Ponížením člověka. Bůh přece stvořil člověka ke svému obrazu. A evidentně se mu moc nepovedl, když se jeho nesmrtelná duše neustále porouchává…
3) Cyril Höschl je tváří českého psychiatrismu. On sám hrdě prohlašuje, že si dal za cíl co nejvíc zpropagovat (jeho slovy "destigmatizovat") psychiatrii. Szasziánským jazykem: jeho životním cílem je maximálně psychiatrizovat českou společnost. To je samo o sobě odporné, neboť, jak řekl Szasz: Serious persons ought not to take psychiatry seriously – except as a threat to reason, responsibility and liberty.
Navíc Höschl přitom až fantasticky lže. Bez přehánění, každá jeho věta je lež. A nejenže lže strašně hodně, pořád, ale také používá nevídaně mnoho různých druhů lží; jeho dílo je skutečně hodnotný zdroj pro studium lhaní.

Ne. U "nedobrovolné zacházení s lidmi s duševní poruchou" je odkaz na web Catonova institutu, na stránku s polemikou szasziánů s psychiatry. Poté co strany řeknou své, zazní i názor lidí z Catonova institutu. A ten zní, že duševní nemoc je skutečně výjimka pro NAP. Prostě když psychiatr řekne "Tady na Karla se NAP nevztahuje, protože to není osoba, ale nemocný organismus", tak se na něj NAP skutečně nevztahuje.

Taky jste si mohl vymyslet něco lepšího, např. že 6. května bude v deCentrále přednášet Cyril Höschl o výjimce z NAPu pro duševně nemocné. O čemž se mimochodem píše i na české (!!!) Wikipedii.
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_neagrese

1) V ancapu se na nikoho žádná pravidla nevztahují. Protože ancap není systém obecně platných/závazných pravidel ve smyslu např. současné Sbírky zákonů.
- Tohle už Vám bylo mnohokrát vysvětleno. Pokud by v ankapu neplatila žádná pravidla, pokud by si tam každý mohl dělat, co chce – "na svou vlastní zodpovědnost", jak říkáte – proč by potom Česko nebylo ankapem? V ankapu si každý může dělat na svou vlastní zodpovědnost co chce; v Česku si každý dělal na vlastní zodpovědnost, co chtěl, a výsledkem je současný stav. Tedy Česká republika je ankap…

2. Na Misesu jsem narazil na pěkný oříšek (pro anarchokapitalisty), který jsem zde ještě neuvedl. Zajímalo by mě, jak si s tím anarchokapitalisté poradí. Je to z úvahy "Myšlenky jsou zadarmo": Zatímco na volném trhu jsou náklady obrany majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda daný majetek vůbec vlastnit, doktrína duševního vlastnictví, podpořená Státním extravagantním monopolem na sílu, podporuje lidi nárokovat si majetek, který je inherentně neobhajitelný.
- Pokud skutečně jsou na volném trhu "náklady na obranu majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda majetek vůbec vlastnit", pak jak víme, že nežijeme v ankapu, že ČR není ankap, kde se ukázalo, že "náklady na obranu některého soukromého majetku jsou příliš vysoké"?
A pokud myšlenka z úvahy není pravdivá, tak by mě zajímalo, v čem je podle anarchokapitalistů nesprávná, jak je to správně.
zde: https://www.mises.cz/clanky/myslenky-jsou-zadarmo-103.aspx

Co na Terezu "drogy jsou léky a léky jsou drogy" Urzovou říká Kryštof Lautner:
zde: https://www.youtube.com/watch?v=kG101cC2W-g&t=705s 49:10 – 49:20

Abych parafrázoval Urzu: Umí někdo (logicky) vysvětlit, proč je dobře, aby Tereza "drogy jsou léky a léky jsou drogy" Urzová vystupovala ve StandaShow anebo v jakémkoliv jiném diskuzním pořadu anebo v jakékoliv jiné platformě, možná s výjimkou zoofilního porna?

Ancapí společnost nenařizuje žít všem podle laissez-faire, NAP apod.
- Přesně to anarchokapitalismus nařizuje. Mezi anarchokapitalismem a demokratismem je asymetrie v tom smyslu, že demokratismus připouští ankap, ale anarchokapitalismus nepřipouští demokracii (ani nic jiného kromě sebe). A už jsme to tady probrali.

Takže na demokratickou menšinu (nebo koneckonců klidně většinu) se v ankapu anarchokapitalistická pravidla vztahovat nebudou?

Oba víme, že "Čuráku!!" není argument. Každopádně, já netvrdím, že by se ankap nemohl dobře vypořádat s pandemií. Ale pokud tvrdíte, že by ankap v tom nebyl oproti státu v nevýhodě, je na vás, abyste přišli s přesvědčivým argumentem, tj. musíte dokázat, že nouzový stav a "ekonomické tlaky" jsou pro potlačení pandemie srovnatelně účinné. Kdežto já nemusím pátrat po důkazu, že by to ankap určitě nezvládl.

Urza napsal toto:
Ačkoliv tento zájem můžeme pozorovat u zdravotních pojišťoven nejvíce přímočaře, sdílejí jej i s dalšími subjekty; pandemie ohrožuje i ekonomické zájmy, což do hry vtahuje bankovní sektor (z pozice věřitelů), poskytovatele pojištění ekonomických rizik, firmy zajišťující bezpečnost a další. Ti všichni mohou vyvíjet ekonomický tlak na to, aby lidé přijali krizová opatření i v případě, že sami riziko podceňují, případně upřednostňují okamžitý zisk i za cenu budoucího rizika
- Ekonomický tlak skutečně není nouzový stav.
zde: https://www.mises.cz/clanky/kdo-by-bez-statu-resil-pandemii--2406.aspx

1) nikdo neříká, že ty věci nebudou vůbec, ale že je někdo bude řešit, protože je zájem je řešit.
- Jenže otázkou přece je, zda anachokapitalistická společnost bude taková, aby pandemii MOHLA efektivně řešit. Zájem řešit problém k jeho řešení nestačí. Slovy Dominika Stroukala: Když si chce někdo vyčistit zuby dýkou, je nepodstatné, že má zájem mít zdravé zuby.

2) nikdo neříká, že věci automaticky kouzelně zmizí, protože je lidi nechtějí
- morbid: Nevěřím tomu hlavně proto, že lidé se nakazit nechtějí. Čili morbid říká dokonce, že věci dokonce vůbec nevzniknou… A proč? Protože je lidé přece nechtějí!

3) "Žeby proto, že mají sutečné odborníky k dispozici?" - Tohle je fanatismus... "
- A věřit, že zdravotní pojišťovny, které budou podle Urzy v ankapu řešit pandemie, budou mít k dispozici odborníky, není fanatismus?

0. Koukám, že nám tady vzniká nový žánr: "věřím, že v ankapu to bude lepší".
1) Nevěřím tomu hlavně proto, že lidé se nakazit nechtějí.
- Takže v ankapu nebudou zločiny, protože lidé nechtějí být obětí zločinu? Nebudou tam krádeže, protože lidé nechtějí být okradeni? Nebudou tam chudí, protože lidé nechtějí být chudí? Nebudou tam staří, protože lidé nechtějí být staří? Nebudou tam blbci, protože lidé nechtějí být blbí? Nebudou tam nezodpovědní, protože lidé nechtějí být nezodpovědní? Nebude tam zlo, protože lidé nechtějí být zlí?

2) Jsem naprosto přesvědčen, že v bezstátní společnosti, by se ten virus šířil pomaleji
- Jsem naprosto přesvědčen, že v bezstátní společnosti by mléko kyslo pomaleji. Jsem naprosto přesvědčen, že v bezstátní společnosti by byla tráva zelenější.

3) Nevím proč bych si měl myslet, že než skutečný odborník, mě může ochránit Vojtěch, Babiš, Hamáček a nebo Prymula?
- Žeby proto, že mají skutečné odborníky k dispozici? A protože můžou vyhlásit nouzový stav?

4. Vybavuje se mi Whiscola: "Lihuprostá – tvrdě alkoholická". Ankap: "Zcela decentralizovaný – dokonale kontrolovaný". Je to smutné… Jak říkal Szasz: Je jen jedna věc, kterou chtějí úplně všichni lidé, bez výjimky, a to je sníst koláč a stále ho mít.

Ostatne, takto se neda na potomky upsat vubec s nicim.
- Tak zjevně lze na potomky uvalit povinnost dodržovat anarchokapitalistická pravidla…

1) Naopak, snaží se pojmy definovat co možná nejobvykleji, tak, jak na tom panuje co nejširší shoda. Například ty nejdůležitější pojmy pro něj typu kapitalismus apod.
- Například totalitu definuje tak, jak ji nedefinuje nikdo. Navíc jeho definice je nesmyslná, protože nevystihuje žádný důležitý rozdíl mezi dvěma věcmi. Navíc vidím určitou nekalost už v tom samotném neustálém definování něčeho: proč prostě nepoužívá hovorový jazyk? A ano, zrovna kapitalismus "definuje správně", tedy nazývá kapitalismem to, co se v hovorovém jazyku nazývá kapitalismem.

2) Například použije násilí a pak v debatě vyjde najevo, že bere útočné násilí stejně, jako obranné násilí, což by pak vedlo k tomu, že zamykáním bytu se dopouštíme implicitního násilí na zloději, což takhle nikdo neřekne.
- Když říkáte takové nesmysly, je to těžké s Vámi diskutovat. Pokud to myslíte vážně, je to smutné. Každopádně pro pořádek vysvětlím: Jde o to, že nerozlišujete "použít násilí vůči někomu" a "porušit něčí práva". To první je podmnožina toho druhého. A je za tím, nepřekvapivě, to vaše anarchokapitalistické přejmenovávání všeho. Vy jste si přejmenovali "porušit něčí práva" na "násilí", ve vaší terminologii "násilí" = "porušení práv" a v důsledku toho před vámi vyvstávají takové pseudoproblémy. Když se zamknete ve svém bytě před zlodějem, tak proti němu nepoužíváte násilí a neporušujete jeho právo. Když se zloděj zamkne před vámi ve vašem bytě, tak proti vám nepoužívá násilí, ALE porušuje vaše právo.
Je to prosté. Ale proč neřešit pseudoproblémy, život je dlouhý.

3) V téhle argumentaci mi jde o to, že není korektní říct "nemáš pravdu, protože já si ten pojem definuju jinak". Protože toto už není změna názvu ale jiný pojem.
- Přesně tak: Zdravotní daň přejmenovaná na zdravotní pojištění, je jiný pojem. Dělá se tak z toho rétoricky jiný pojem.
Je potřeba si zjistit, jak pojem definuje ten, kdo ho použije v tvrzení. A vyvracet mu ho v jeho pojmech.
- Ale vždyť tohle u zdravotního pojištění neděláte! Vy odmítáte tu "definici" (vaší terminologií): řeknete, že to není pojištění, ale daň.

Diskuze by se urychlila, kdybyste odpověděl na otázku. Je tím pojmenováním někdo oklamán, nebo ne? A pokud ano, kolik lidí je tím oklamáno?

Nevím, jak to myslíte, žádné peníze na víc pouhým pojmenováním určitě nezískal. Nosorožcem i daní by získal stejně, jako získává pojištěním.
- Takže podle Vás není tímto pojmenováním nikdo oklamán? Všichni vědí, že zdravotní pojištění není pojištění, nýbrž daň?

Budiž, zůstaňte si nadále u toho a myslete si, že změníte teorii tak, že si nějaké pojmy jinak nazvete.
Jako malý předkrm před večerní porážkou anarchokapitalismu: Vy přece tvrdíte, že zdravotní pojištění není pojištění, nýbrž daň, takže by se mu mělo správně říkat "zdravotní daň". Souhlasím. Stát ale "svou definici" (používám vaši terminologii) používá konzistentně: když říká "zdravotní pojištění" vždy tím myslí zdravotní daň. Takže podle vašich kritérií by to mělo být úplně v pořádku. Otázka: Skutečně se ale jedná o pouhé přejmenování? Skutečně v tom není žádný klam? Skutečně takovým pojmenováním (takovou "definicí", vaším názvoslovím) stát nic nezískal?

Budiž, zůstaňte si nadále u toho a myslete si, že změníte teorii tak, že si nějaké pojmy jinak nazvete.
- Jenže Urza nedělá jen to, že si vymýšlí nová jména pro pojmy. Což je naprosto logické: proč by to dělal? Co by takovým pouhým přejmenováním získal?
Večer to dokážu; na LLion TV jsem narazil na pěkný příklad, na kterém to bude naprosto jasné. S tím nesmyslem "každý si může definovat, co chce, jak chce" se musí jednou provždy přestat!

Je to něco úplně jiného než "ankap není dokonalý". Je to tohle, opakuju: 1. Anarchokapitalisté používají důsledně rétoriku, aby ošklivé věci zněly pěkně 2. Když se Urza dívá na svět, vidí jen to, co se mu ideologicky hodí vidět; co se mu ideologicky nehodí vidět, jeho sokolí zrak přehlédne.

2) nepopírá to výhody ancapu oproti státu.
- 1. Nepopírám, že ankap je v něčem lepší než jiné státy. To tak je, že mezi druhy států jsou rozdíly. Jde ale o to, zda je ankap lepší než všechny státy, např. zda je lepší než minarchistická (nebo prostě jen ne-socialistická) demokracie. 2. A "Amerika za kolonizace" by s trochou zlé vůle mohla být chápána jako důkaz proti nadřazenosti ankapu nad státy: v Anglii a mnoha dalších státech v té době už přece otrokářství nebylo.

Ano, jde inherentně otrokářskou společnost
- Ano, když to chcete říct pěkně, tak anarchokapitalismus "umožňuje prodat se do otroctví". Když to řeknete ošklivě, tak anarchokapitalismus umožňuje věřitelům zotročovat dlužníky (nebo je prodat na orgány). Otázka: Pročpak Urza důsledně používá jen pěknou formulaci? Je to jen náhoda? Nebo je to rétorika?
2. Měl jsem ale na mysli něco jiného. "Amerika za kolonizace" je nepopiratelný empirický důkaz: 1. že ankap není samospasitelný 2. že zlo nespočívá jen ve vládě 3. že zotročovat lidi můžete i bez vlády. Urza tohle odmítá vidět. Urza se dívá na "Ameriku za kolonizace" a vidí jen empirický důkaz, že ankap může fungovat; že je to také empirický důkaz, jak hluboce nemorální může ankap být, už nevidí…

Podpora nezodpovědných vede k více nezodpovědným, ale ne tak, jak píše Urza. Teď se mi to nechce vysvětlovat, musel bych dohledat citace.
Je výmluvné, že jste namítnul zrovna vůči tomuhle. Naznačuje to, že si uvědomujete, že vše ostatní je neobhajitelné…

Jako anarchokapitalismus nazývám ideologii. Podle vzoru konzervatismus, socialismus, komunismus. Koncovka -ismus značí ideologii. Společenské uspořádání v souladu s anarchokapitalismem nazývám "ankap".
Definici společnosti bych dokázal dát dohromady, ale teď se mi nechce. Možná zítra. Používám to slovo ve stejném významu v jakém se používá v knihách, novinách, televizi – protože nejsem anarchokapitalista…

Když ovšem provádíme nějaký mnohaletý složitý výzkum, zabere nám uznání počáteční chyby mnohem více času. V takovém případě spíše hledáme výmluvy, důvody a způsoby, jak pokračovat úspěšně dál, aniž bychom byli nuceni vrátit se na počátek.
- A neplatí to především pro anarchokapitalistické hnutí a pro Urzu? Že Urza hlásá myšlenky, které jsou v jádru chybné, ale protože je hlásá už deset let, tak se mu nechce uznat, že jsou chybné, a proto jejich kritiku odmítá slovy "je to jen sémantické blábolení"? Mám na mysli například "nemůže být anarchokapitalistická revoluce", "anarchismus je kapitalismus a kapitalismus je anarchismus", "ankap je bezstátní společnost", "decentralizované právo". A mnohé další, jako jeho účelové definice, např. totality, "podpora nezodpovědných vede k více nezodpovědným", "demokracie nutně vede k socialismu" atd.

Když už je řeč o historickém anarchokapitalismu: Urza jako příklad historického ankapu uvádí (například v diskuzi s Bobem Kartouzem) Ameriku za kolonizace. Zajímalo by mě, jak se anarchokapitalisté vypořádávají s tím (a zda si to vůbec uvědomují), že jejich "nejlepší historický ankap" byla otrokářská společnost. Zdá se, že anarchokapitalisté mají pořádné máslíčko na hlavičkách…

1) „Státy existují tisíce let. Urza nenavrhuje krok vpřed, nýbrž krok zpátky.“ Zhruba tak nějak zní častá etatistická výtka bezstátního uspořádání.
- Krok k ankapu není krok k bezstátnímu, nýbrž k bezvládnímu uspořádání, protože ankap je taky stát, což lze dokázat rozborem pojmu. Tak jako zdravotní pojištění není pojištění, nýbrž daň – což lze dokázat rozborem pojmu. Ankap je bezvládní společnost, protože nemá instituci "vláda", tak jako bychom mohli mít termín pro "společnost bez ministerstva kultury", není ale bezstátní, protože je státem. "Bezstátní společnost" je oxymóron, jako "decentralizované právo".

2) Ano, anarchokapitalisté vskutku navrhují krok zpátky.
- Jenže v minulosti lidstva žádný ankap nenajdeme… Urza v jedné z prvních přednášek v Polis cituje nějakého starověkého Číňana jako doklad, že "anarchismus vznikl současně s vládci", to ale není argument PRO "odvěký anarchismus", nýbrž PROTI němu. Protože v historii se najde leccos, a když Urza pátrající po historickém anarchismu najde něco, co tak lze interpretovat, ve starověké Číně, znamená to, že žádný historický anarchismus nebyl. Protože kdyby byl, nemusel by potom tak horečně pátrat; doklady o tom by byly všude. Musíme snad pátrat po dokladech o historických teokraciích nebo o historickém feudalismu?

Lojzova přítelkyně řekla, že se jí určité jednání nelíbí. Já jsem v odsuzování toho jednání vysledoval projev přijímané morální zásady, vymyslel jsem příklad, provedl jeho zobecnění, vztáhl ho na známý a z dnešního úhlu pohledu zvláštní historický jev odsuzování úroku a dohledal citaci z úvahy uznávaného profesora filosofie. Prostě zareagoval jsem úplně stejně jako ona…

Vždyť jsem odpověděl: Je uznávána určitá morální zásada a je důsledně uplatňována. Jak by měla formálně vypadat odpověď na otázku PROČ? Jak jinak než "je uznávána tato morální zásada"?
Mimochodem Vy říkáte opak: že vydělávat na cizím neštěstí je v pořádku. A jak to vysvětlujete? Odvoláváte se na morální zásadu, na NAP. Taky bych mohl říct, že neodpovídáte na otázku PROČ, protože není jasné, proč máte tuto zásadu.

1. PŘÍKLAD: Někdo se živí přepravováním lidí helikoptérou. Létá s lidmi, kteří chtějí být někde rychle, a má stanovenou cenu. Jde o to, že když je přivolán zákazníkem, který přepravu potřebuje pro zachování života nebo zdraví, k dopravě do nemocnice na operaci, tak by přepravce proto neměl zvýšit cenu. Měl by ho přepravit za stejnou cenu, za jakou přepravuje lidi, kteří jen chtějí být někde rychle. Protože jinak by se jednalo o "využívání špatné životní situace osoby ke svému obohacení", což je podle obecné morálky odsouzeníhodné.
2. Totéž se vztahuje na taxikáře a vůbec všechny přepravce: že osoba potřebuje přepravit pro zachování života/zdraví by nemělo vést k zvýšení ceny přepravy.
A vztahuje se to na poskytovatele jakýchkoliv služeb, na všechny lidi; je třeba jen umět zobecňovat. Lékař by za život/zdraví zachraňující operaci neměl chtít víc, než za stejně náročnou operaci, kde o život/zdraví nejde, jako jsou plastické operace nebo ortopedické nebo preventivní. Hasič by za uhašení požáru neměl chtít víc jen proto, že v hořícím domě je nemluvně.

K otázkám, na které jsem prý neodpověděl:
3) člověk položí otázku PROČ a požádá o logickou odpověď. Dostane se mu opakovaní mantry, ŽE to tak je
- Nikoliv. Představil jsem morální zásadu "nemělo by se využívat špatné životní situace bližního ke svému obohacení" a dal jsem jako příklad, jak s tím souvisí různé morální hodnocení úroku. Teď jsem ještě ukázal, že tato zásada je důsledně uplatňována.
4) Člověk položí otázku, jak může být horší nabídka za velké peníze než žádná; dostane se mu odpovědi, že o to nejde
- Protože o to skutečně nejde. Požadování nepřiměřeně mnoha peněz je porušením představené morální zásady. Osoba, která žádné peníze nepožaduje, protože pomoc nenabízí, tuto zásadu neporušuje, nemůže ji porušit. Taková osoba je "mimo" a morální soud, o kterém je řeč, se na ni nevztahuje.
5) A když se ptám, proč je tedy ok, když doktory a hasiče živí cizí neštěstí, dostane se mi odpvědi, že nevyužívají špatné životní situace bližního k vlastnímu obohacení.... inu, asi pracují zadara
- Typicky uvedenou zásadu skutečně neporušují, viz 2.

Tak domnívám se, že Urza by určitě nechodil diskutovat na státem provozované etatistické stoky a nedožadoval by se, že mu tam někdo musí odpovídat.
- To je pravda. Urza jen chodí do státem provozovaných etatistických škol a a dožaduje se, aby tam mohl přednášet mládeži absolvující státem vynucovanou etatistickou školní docházku…

Tak nevím, myslí to Urza vážně? On je od lidu hermeticky oddělen, že tohle neví? Tohle přece vědí všichni.

1) Umí někdo (logicky) vysvětlit, proč je špatně, když někdo pomáhá lidem v nouzi a nechává si za to (třeba hodně) platit?
- Ano, to umí každý, jako zavázat si tkaničky. Je to takhle: pomáhat zadarmo = blbec; pomáhat s přiměřeným ziskem = dobrý obchodník; využívat špatné životní situace bližního ke svému obohacení = svině.

2) Když si představím v nouzi sám sebe, budu raději za člověka, co mi nabídne pomoc za hromadu peněz, než za člověka, co nenabídne nic a jen toho prvního odsoudí.
- A nebyl byste ještě raději za člověka, co nabídne pomoc za přiměřené peníze?

3) Nabídka pomoci za velké peníze může být odmítnuta. Jak tedy může být horší než žádná nabídka?
- 1. Nejde o to, že je horší než žádná pomoc, ale o to, že je horší než pomoc za přiměřené peníze. Jedná se o situaci, kdy osoba, která evidentně mohla pomoct, se rozhodla požadovat nepřiměřené peníze (využít špatné životní situace bližního ke svému obohacení), ač mohla pomoct za přiměřenou cenu. Což je špatné morální rozhodnutí.
2. U osoby, která nic nenabízí, především nevíme, zda může pomoct. A i když víme, že může pomoct, a neudělá to, může to být lepší, než chtít za pomoc nepřiměřeně mnoho, protože tam není "využívání špatné životní situace bližního ke svému obohacení". Záleží na tom o jak velké "cizí neštěstí" se jedná. Někdy se musí pomoct vždy, i zadarmo, jindy za přiměřenou cenu.

4) A konečně mi není jasné, proč lidé, kteří tak odsuzují „vydělávání na cizím neštěstí“, mají většinou v úctě třeba hasiče a doktory, které cizí neštěstí přímo živí?
- Protože hasiči a doktoři typicky nevyužívají špatné životní situace bližního ke svému obohacení. Je rozdíl mezi "pomoct osobě ve špatné životní situaci" a "využívat špatné životní situace osoby".
Viz Jan Sokol: V zemědělských populacích, které nepodnikají, znamená půjčka výpomoc v krajní nouzi, zejména půjčku osiva. Bez ní by rodina v příštím roce zahynula hlady – a tak se pokládalo za krajně nemravné vybírat z půjčky úrok. Odtud plyne krajně odmítavý postoj už Aristotelův, který pak křesťanství převzalo – přestože v evangeliích se půjčování peněz na úrok chápe jako legitimní (viz např. Mt 25,27). Jinak je tomu už ve středověkých městech s peněžním hospodářstvím, kde půjčka zpravidla souvisí s investicí a úrok je tedy legitimní podíl na zisku.
zde: http://www.jansokol.cz/2014/03/zemedelsky-antisemitismus-2/

Přečetl jsem si diskuzi Urzy s Jakubem G v Knize hostů a mám na Urzu otázku: Co by si myslel, kdyby stát k němu (odsuzovači státu) zaujal stejný rétorický postoj, jako má on ke svým kritikům, například Jakubovi? Urza Jakubovy argumenty (skvělé) odbývá jako "sémantické blábolení": Vaši argumentaci považuji za sémantické blábolení bez reálného smyslu. Co by si myslel, kdyby si stát počínal stejně vůči němu? Stát Urzovi umožňuje přednášet své argumenty na svých školách. Co kdyby mu to stát nedovolil s tím, že Urzovy argumenty "jsou jen sémantické blábolení" a že "není důvod, proč žáky něčemu takovému vystavovat"? Co kdyby Joch a Semín odmítli s Urzou diskutovat s tím, že se jeho sémantickým blábolením nebudou zabývat a že "Urza nemá žádné právo na jejich čas"? Co kdyby to udělali všichni zastánci státu? Co by si Urza myslel? Považoval by to za morální? Asi ne…
Držitelé moci, establišment, můžou velmi snadno vyřídit své kritiky, zcela nenásilně, prostě tak, že nevpustí jejich myšlenky do svého diskurzu. Jejich diskurz (to, jak se dívají na svět) teď vládne; a když se do něj konkurenční, nepohodlné myšlenky vůbec nedostanou, nemůžou ho změnit. Čehož dosáhnou jednoduše tak, že s kritiky odmítnou diskutovat: budou dělat, jako by kritika neexistovala; když se jich na ni někdo zeptá, nějak to odbydou, například slovy "je to sémantické blábolení". Má to i terminologii: říká se tomu Todschweigen, smrt mlčením.
Zaujmout takový postoj ke svým kritikům považujeme za nemorální. Kdyby stát zaujal Todschweigen-postoj k němu, Urza by to jistě považoval za nemorální. Přesto vůči svým kritikům tuto strategii používá…