Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Vyjádřil jsem se přece naprosto jasně: Že si myslíte AB, neznamená, že AB je pravda.
Uvedl jste jedinou konkrétní věc: Byly doby, kdy jsem ho nosil na zadech do auta, abychom ho dostali alespon do nemocnice. Na základě toho si něco myslíte. To je NIC!!! Anderse Breivika vyšetřovali dva zkušení psychiatři, vyšetřovali ho desítky hodin, a pak oba dva napsali dlouhé posudky, že si jsou jisti, že Breivik má myšlenky, které má, proto, že onemocněl chorobou mozku jménem schizofrenie (a protože vraždil kvůli těm myšlenkám, tak za to nemůže). A protože si to mysleli ti dva psychiatři, tak si to tehdy myslel CELÝ SVĚT. Uběhlo pár měsíců, přišli jiní psychiatři a napsali jiný posudek, že podle nich Breivik žádnou chorobou netrpí. A od té doby si CELÝ SVĚT myslí toto. Obojí ale pravda být nemůže. To uvádím jako doklad toho, že to, že si CELÝ SVĚT myslí AB, neznamená, že AB je pravda.
Tudíž i to, že VY si myslíte AB, neznamená, že AB je pravda.

1) Schizofrenie je choroba. Pokud máte schizofrenii, jde o stav, na který nemáte vliv, zato ona negativně ovlivňuje Vás a kvalitu Vašeho života; což definici nemoci naplňuje velmi dobře.
- 1. "Schizofrenie" je označení nežádoucího chování. Víme JISTĚ, že to není choroba, protože ten výraz se prostě a jednoduše NEPOUŽÍVÁ k označení choroby, ale k označení nežádoucího chování. 2. Podle té Vaší "definice nemoci" by nemocemi bylo třeba i být cholerik/melancholik/sangvinik/flegmatik, všechny psychopatie a parafilie, homosexualita, všechny nadávky, vlastně jakákoliv negativní charakteristika osoby…

2) Pokud je agresivita či tendence k protispolečenskému jednání dysfunkcí mozku, proč ne - nicméně Vás to nevyviňuje z případných problémů, které způsobíte. O té dysfunkci buď Vy nebo někdo Vám blízký víte, a obvykle máte možnost ji nějak řešit.
- Až na to, že podle psychiatrů to vyviňuje, a že žijeme ve světě, kde je takové vyviňování běžnou praxí.

3) A druhá věc, pokud se na zločinnost bude pohlížet jako na nemoc, posuneme se jako společnost o dost dál, protože místo nefunkčních středověkých způsobů léčby (vězení je vlastně jakási analogie pijavic a pouštění žilou) budeme používat způsoby novověké. Je dost možné, že řádný vědecký přístup ke kriminalitě poskytne účinnější metody rehabilitace a tím i lepší ochranu společnosti.
- To je rafinovaný humor?

1) Mam ve sve rodine nekoho, kdo mel ZNACNE problem "s hlavou", vedlo to malem az k smrti a ten clovek si prosel tak rocnim peklem, nez mu nasli prasky, ktere mu zabiraji. Byly doby, kdy jsem ho nosil na zadech do auta, abychom ho dostali alespon do nemocnice...
- Ale že VY si myslíte, že to tak je, stejně jako že si PSYCHIATŘI myslí, že to tak je, NEZNAMENÁ, že to tak je. Dva norští psychiatři vyšetřovali Anderse Breivika a zjistili, že trpí chorobou mozku jménem schizofrenie, a že kvůli tomu postřílel ty děcka na Utoyi. Takže ti dva psychiatři si tohle mysleli, ostatní psychiatři si to taky mysleli, lidé jim věřili, takže si to taky mysleli; já jsem si to nemyslel. Že si něco myslíte, neznamená, že to je pravda!!!!

2) No, ze by snad dostal jedinou korunu od statu, o tom teda nevim… Tak mozna nechodil za tema spravnyma psychiatrama, nebo tomu nerozumim...
- No, vidíte. A spousta lidí, třeba v mnohem lepším stavu, invalidní důchod od psychiatrů dostali.

Jak nearbitrárně určíte, jak dlouho má být vynález chráněn patentem
- Jak nearbitrárně určíte, jak si člověk může houmstedovat les?

. Bylo pár pokusů o sebevraždu, pravidelné chození za psychiatry a človíček už se prý těší na invalidní důchod. Věřím, že existují i případy, kdy lidé obětují nějakou končetinu, aby se o ně stát po celý život staral a nebo prostě stačí být dobrým hercem a umět získávat razítka od lékařů.
- 1. Není třeba obětovat končetinu, když člověk může velmi snadno získat od psychiatra invalidní důchod ne proto, že by mu chyběla končetina, ale proto, že mu chybí "zdravý stav mysli". Což ještě předevčírem nebylo. Kdysi jste nedostal žádné peníze za to, že jste schizofrenik – prostě vás zavřeli. Ale ideas have consequences a logickým vývojem – duševní nemoci jsou jako jakékoliv jiné nemoci, tak duševně nemocní musí mít stejná práva jako ostatní nemocní – to dospělo to stavu, kdy za to, že jste schizofrenik, dostanete v západních, bohatých a "vyspělých" státech spoustu peněz.
Tuto absurdní situaci, invalidní důchody za neexistující invaliditu způsobenou neexistující chorobou bychom měli brát jako caveat: po čem se volá v psychiatrické literatuře se dřív nebo později stane realitou. Když dnes psychiatři říkají, že veškeré násilí je projev dysfunkce mozku, a tudíž tato část trestního práva by měla přejít do psychiatrie, měli bychom to brát vážně a být připraveni se tomu bránit.
2. Psychiatři jsou ochotni dát invalidní důchod komukoliv. Co si myslíte, že se děje v psychiatrických nemocnicích na "skupinových terapiích"? Pacienti se naženou do kruhu a psychiatr jim povídá "Vy všichni co jste tady máte nárok na invalidní důchod. Zažádejte si o něj". Přitom on ani neví, co tam zrovna sedí za lidi, a je mu jedno. Když osoba dostane kvůli duševní nemoci invalidní důchod, jsou dvě možnosti: a) bude jej pobírat do konce života; pak je tím vytvořena sociální realita existence invalidizující duševní nemoci b) po čase si najde práci a přijde o něj; pak to znamená, že ho psychiatři vyléčili. V obou případech psychiatři vyhráli!
3. Ano, psychiatrie nejsou jen příběhy konvencemi pohrdajících hrdinů, majících vlastní osobní kulturu, odchylující se od té většinové, pročež se chovají neskupinově = nenormálně, a jsou proto násilně hospitalizováni. To je velká část psychiatrických pacientů. Druhá velká část jsou líní, neschopní nebo parazitiční jedinci, kterým se nejeví psychiatrický invalidní důchod – omlouvající jejich lenost/neschopnost/příživnictví – jako nepřijatelný, obzvláště až se (logickým vývojem) zvýší.
Když připustíme, že psychiatrie je takové oboustranné lhaní – psychiatři lžou pacientům, že jsou nemocní, aby dostali lékařský plat, a pacienti lžou psychiatrům, že jsou nemocní, aby dostali invalidní důchod – má to závažné důsledky. Nemohli by někteří z takových pacientů, kteří jsou prostě zlí, kalkulovat, že můžou někoho, koho nenávidí, zavraždit, a díky psychiatrům se z toho dostat za cenu roku léčení? Mohli a určitě se to už děje.
4. Anarchokapitalistické "může za to stát" je mylné. Že se něco děje VE státu přece neznamená, že se to děje KVŮLI státu. VE státu se dějí úžasné a velkolepé technické počiny firem; je to ale KVŮLI státu. A stejně je to i s psychiatrií: působí VE státu a je to dokonce součást státu, ale neexistuje KVŮLI státu. Za existencí, vznikem a vývojem psychiatrie není žádná státní objednávka. Je to důsledek ideas have consequences: přijetí určitých myšlenek, jejich logické domýšlení a postupné uskutečňování, až k tomu nastane vhodná doba.
5. Článek je ilustrací, jak je Szaszovo dílo nezbytnou součástí libertariánské argumentační výbavy. Můžeme argumentovat proti sociálnímu systému, že je protispolečenský, zhoubný, nespravedlivý. Co se stane? Protistrana prostě prohlásí všechny příjemce sociálních dávek za duševně nemocné, ze sociálních dávek se stanou mnohem vyšší invalidní důchody a budou celoživotně léčeni z peněz daňových poplatníků. Co na to dnešní libertarián? Kapituluje. Protože nemá argumenty, nezná Szaszovo dílo; je připraven argumentovat proti státu, ne proti psychiatrii.
Vidíme, že libertarianismus a psychiatrie (resp. psychiatrismus) jsou v inherentním, nevyhnutelném střetu. A libertariánům to není jasné (a musím je na to upozorňovat já) jen proto, že dnešní společnost ještě není (logickým vývojem) natolik psychiatrizována, takže to může unikat jejich pozornosti, tím spíš, když to mnozí z nich nechtějí vidět.

Takže Vladimír Krupa je bolševik? Radši si "Z Maratonu do Athén" přečtěte, dám Vám odkaz. Možná tak konečně pochopíte, co je to společnost, společenský zájem/prospěch. Že to není většina, zájem/prospěch většiny. Proto jsou pro to DVA výrazy, "většina lidí" a "společnost"; protože se tím NEMYSLÍ TO SAMÉ.
zde: https://www.mises.cz/clanky/z-maratonu-do-athen-2347.aspx

A při studiu Lidského jednání popsal poznámkami celou á čtyřku! Oboustranně!!!!

Neexistoval. Ale kdyby taková norma existovala, nejednalo by se o zákon, ale o nařízení. Protože by se nevztahovala na subjekt definovaný jednáním, ale rasou.

Existoval zákon, že kdo pobývá na území Německa, bude zplynován?

Argumentuji zájmem jednotlivců, nikoli společnosti.
- Ale společnost se SKLÁDÁ Z JEDINCŮ. Zájem/prospěch společnosti JE zájmem/prospěchem jedinců. Viz článek Vladimíra Krupy "Z Maratonu do Athén", který vyšel tento rok na Misesu. Přečtěte si ho, abyste konečně pochopil, co se myslí, když se říká "společenský zájem/prospěch". Že se tím nemyslí zájem/prospěch "co největšího počtu lidí". Pár výňatků:

Tahle úprava pravidel však může mít na Athénskou populaci dva negativní efekty. Jakýkoliv trénink běhu je pro umístění se v soutěži irelevantní, protože ten, kdo netrénoval, má úplně stejnou šanci se umístit jako ten, kdo běhá pětkrát týdně. Pokud byla účast na tradiční běžecké soutěži hlavním motivačním faktorem pro trénování běhu, tak celková fyzická zdatnost Athénské populace bude touto úpravou pravidel znatelně oslabena.

Druhý negativní efekt je, že (…) Předtím pravidla selektovala na přední pozice ty nejlepší vytrvalostní běžce, nyní budou selektováni ti „nejlepší“ simulanti a lháři. Sytém je tak nastaven na negativní selekci.

Všichni obyvatelé Athén mají životní zájem na tom, aby se závody pořádaly podle prvního typu pravidel a selekce pořadí v cíli fungovala na bázi co největší vytrvalosti a tělesné zdatnosti - a to včetně těch, kteří mají nulovou naději, že se někdy umístí byť jen v první polovině tabulky.

Jestliže soutěž neexistuje jen kvůli soutěži samotné, ale jako selekční nástroj, který má vybrat lidi vhodných vlastností do pozic, na nichž nejvíc závisí blahobyt nebo i samotné přežití obce, pak je zavádění a propagování druhého typu pravidel „vyrovnání šancí“ nejen chybné, ale přímo protispolečenské – je to proti zájmu všech obyvatel včetně těch, kterým by taková změna krátkodobě přinesla „vyšší šanci“ na výhru.

Sociální reformátoři nevzdali svého snu o vyrovnaných výsledcích, a vedou intenzivní kampaně za posun pravidel směrem, který je pro celou společnost škodlivý a nebezpečný.

U člověka je rozmnožování aktem volby, jednáním. Mises píše, že pro člověka je ŽÍT aktem volby, tj. jednáním.

ZÁKON se vztahuje na jednající subjekt. Osoba musí nějak jednat, aby se stala řidičem nebo zastupitelem.
Pokud se právní norma vztahuje na jakkoliv jinak definovaný subjekt, je to NAŘÍZENÍ.
Známe dva základní druhy nařízení. 1. Subjekt je definován rasou nebo pohlavím. To jsou Norimberské zákony nebo zákony zakazující ženám volit.
2. Subjekt je definován tím, že je někomu protivný, nebo prostě tím, že ho někdo chce zavřít (nebo jinak postihnout). To jsou lettre de cachet a normy povolující násilnou psychiatrii.

Právní norma vztahující se pouze k řidičům JE ZÁKON, tj. NENÍ NAŘÍZENÍ, protože řidiči nejsou "konkrétní skupina", ale "kdokoliv, kdo řídí auto.

Ne, protože řidiči nejsou "konkrétní skupina", ale "kdokoliv, kdo řídí auto", tj. kdokoliv, kdo se nějak chová: Právo mělo být k tomu, aby zabraňovalo nesprávnému chování. Tj. ne k ŘÍZENÍ konkrétních jednotlivců nebo skupin, to je naŘÍZENÍ: Spravedlnost se vztahovala k principům platným stejně pro všechny, a byla opačným pólem všech specifických příkazů a privilegií vztahujících se ke konkrétním jednotlivcům nebo skupinám.

1. principy platné stejně pro všechny x specifické příkazy a privilegia vztahující se ke konkrétním jednotlivcům nebo skupinám (= zákony x nařízení)
Pro zakladatele konstitucionalismu měl termín „zákon“ velmi přesný úzký význam. (…) Právo mělo být k tomu, aby zabraňovalo nesprávnému chování. Spravedlnost se vztahovala k principům platným stejně pro všechny, a byla opačným pólem všech specifických příkazů a privilegií vztahujících se ke konkrétním jednotlivcům nebo skupinám.

2. zákonodárný orgán vydává zákony x zákony jsou to, co vydává zákonodárný orgán (= zákony x nařízení)
Výsledkem tohoto vývoje bylo nejen to, že vláda již nebyla podřízena zákonu. Přivodil též ztrátu významu samotného pojmu práva. Takzvané zákonodárství už nebylo omezeno na vydávání zákonů ve smyslu obecných pravidel. Cokoli, co „zákonodárný orgán“ rozhodnul, se začalo nazývat „zákon“ a tento orgán už nebyl nazýván zákonodárným sborem proto, že vydával zákony, nýbrž slovo „zákon“ se stalo jménem pro cokoli, co vycházelo ze „zákonodárného orgánu“. Uctívaný termín „zákon“ tak ztratil veškerý svůj starý význam a stalo se z něj jméno pro příkazy svévolné vlády, jak by ji nazvali otcové konstitucionalismu.

Je to analytická pravda: "Něco rozpoznáváme jako výjimku" ZNAMENÁ "existenci pravidla". Naši předkové nebyli hloupí.
Takže výjimka VŽDY "potvrzuje pravidlo", protože potvrzuje jeho existenci.

zde: https://www.mises.cz/clanky/krize-demokracie-201.aspx

Ne. A o tomto je dokonce článek na Misesu.
zde: https://www.mises.cz/clanky/krize-demokracie-201.aspx

K porušování svobody slova nacistů: Znáte rčení "Výjimka potvrzuje pravidlo"? Kdy přestalo platit? A není holokaust dostatečně silný důvod pro to, udělat výjimku?

ja si totalitu predstavuji predevsim tak, ze tam jsou takove zakony, ktere stat opravnuji vserozlicne svazovat sve obyvatele a velmi silne jim ridit zivoty - systemem prikazu a zakazu.
- Samozřejmě i zákony jsou totalitní, když regulují osobní život člověka. Z kontextu Odpověďovi odpovědi je ale zřejmé, že ty dvě podmínky (zákonnost, předvídatelnost) se vztahují k regulacím, které samy o sobě totalitní nejsou. (A stanou se totalitními, až když jsou nezákonné nebo nepředvídatelné.)

Protoze pokud ji zmaknutou ma, jako napriklad v te S. Korei, tak vubec porusovat sve vlastni zakony nemusi. On si je nastavi jak chce.
- Ne každé nařízení je zákon. Norimberské zákony byly nařízení, ne zákony. Takže ano: Když už máte zavedenou diktaturu, tak skutečně nemusíte porušovat své zákony, protože jimi vůbec nevládnete, vládnete nařízeními.

Ne, to není ten důvod, proč je lepší nedělat ve vymáhání zákonů výjimky.

Ne, není. Zamyslete se nad tím.

Tu druhou podmínku, předvídatelnost, přidal Odpověď asi z tohoto důvodu: Totalitu si představujeme jako systém, kde stát porušuje své zákony. Totalita ale může být i takový systém, kde stát své zákony NEVYMÁHÁ. Takže něco zakáže, ale vymáhá to libovolně, jen vůči protirežimně smýšlejícím osobám. To formálně je zákonné, přesto je to totalitní. To zřejmě Odpověď myslel tou "podmínkou předvídatelnosti".

DODATEK DODATEK DODATEK
A mimochodem, pokud tím "duševně narušeným jedincem" má být Thunbergová – což lidem mimo vaši bublinu nemusí být jasné – tak toto děvče je dobrou ilustrací mého argumentu. U Thunbergové totiž rozpor mezi prohlášeními a chováním nevidíme. Ona se na rozdíl od anarchokapitalistů skutečně chová, jako by věřila tomu, co říká.
Kde jsou anarchokapitalističtí alarmisté? Urza to není, Urzová taky ne (ať už je cokoliv), Stroukal taky ne, Skála a Krupa taky ne… Videa z anarchokapitalistických akcí nepůsobí jako setkání lidí myslících si, že "nad nimi má státní aparát téměř neomezenou moc". Ankapisté v médiích nemluví o "téměř neomezené moci státního aparátu nad našimi životy".

Zbývá vysvětlit, jak to, že žádný anarchokapitalista nikdy nevystupuje, nehovoří a nežije jako někdo, kdo by si myslel, že nad ním státní aparát a politici mají "téměř neomezenou moc". Ale v každém filmu se najde zásadní chyba…

1) neplatí: co největší množství lidí = společnost.
- To taky nikdo netvrdí. Vy nevíte ani to, co se myslí, když se říká "společnost"?

2) Žádný kolektivní "zájem společnosti" neexistuje.
- Pak je zvláštní, že jím argumentujete: Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování. Čím jiným zde argumentujete, než zájmem společnosti?

1. Jak kopyrajt brání učení? Když se chci naučit, jak funguje auto, můžu si ho koupit, rozebrat, sestavit, a tak se to naučit. Kopyrajt tomu nebrání.
2. Čím jste tedy argumentoval, když ne prospěchem společnosti? Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
"Zpomalují vzdělání a vývoj" koho/čeho? Společnosti! Takže podle Vás by duševní vlastnictví by nemělo být, protože to není v zájmu společnosti.

1. Takže uznáváte, že kopyrajt nebrání lidem učit se?
2. Je vlastnictví legitimizováno prospěchem společnosti?

Jak vám to, že Harryho Pottera nesmíte okopírovat a prodávat, znemožňuje se na něm NAUČIT, jak psát romány?

2) Zastánci duševního vlastnictví zpomalují vzdělání a vývoj časovým omezením = zákazem osvojení si nového nápadu co největším množstvím lidí a tím i omezením možnosti jeho zdokonalování.
- Takže vlastnictví je legitimizováno prospěchem společnosti?

Jaké duševní vlastnictví musela ukrást Rowlingová, aby napsala Harryho Pottera?

A právě proto, aby lidé nebyli odkázáni na tento nepraktický způsob ochrany, existuje kopyrajt.
2. A je to hodně hloupý argument. Je to jako hlásat, že "jediný způsob ochrany vlastnictví je mít ho někde, kde nikdo nechodí".

Hovořil jste o vzácném zdroji jako o EKONOMICKÉM termínu: Vzácný zdroj je běžný ekonomický termín. Teď říkáte, že volný statek je nevlastněný, nezabraný statek, což je POLITICKÝ pojem. To jsou dvě různé dvojice: volný x vzácný statek v ekonomii a volný x zabraný zdroj v politice. Takže buď tyto dvě dichotomie nerozlišujete, a tudíž nerozlišujete ani ekonomii a politiku, nebo neznáte/nechápete koncept volného statku v ekonomii, anebo obojí.