Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Wikipedie: Opakem vzácných statků jsou volné statky. Je jich v daném prostředí více, než jsou lidé schopni spotřebovat a tedy nejsou za ně ochotni zaplatit. Volné statky ale stále můžou být užitečné. Jako příklad se nejčastěji uvádí vzduch v atmosféře, nebo písek na poušti.
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vz%C3%A1cnost

Prodej člověku rybu a nasytíš ho na den… „…nauč ho, jak rybařit a zničíš skvělou podnikatelskou příležitost.” – Citát, který je přisuzován K. Marxovi, je sice zajímavou a snad i vtipnou variací na všeobecně známý frazén, za to je ale z hlediska ekonomické vědy úplně mimo.
- Takže ekonomická věda objevila, že pro subjekty na volném trhu je výhodné se se všemi zadarmo podělit o své know-how?

Vzácný zdroj je běžný ekonomický termín. Je to takový zdroj, kterého když část ovládnu (jedno jak), ostatní už mají k ovládnutí o to méně.
- Takže vzduch je vzácný zdroj; protože když ho vdechnu, ostatní ho mají k dýchání o to méně.
Dámy a pánove, je to tady: Fiala začal předefinovávat ekonomické termíny!

A proč byste si ty písničky naposlouchával? Proč je jednoduše neseberete z podlahy, když nejsou vzácné?
Že něco není vzácné, znamená, že to nikdo nemusí vyrábět, protože toho je všude dost. Čili když statek můžete sehnat jen tak, že se obrátíte na jeho výrobce, znamená to, že statek je vzácný.

To vím a tam jsem i mířil. Aby si Fiala uvědomil, že to, že věc lze neomezeně kopírovat, neznamená, že věc není vzácná. Protože to, že lze bez práce pořídit kopii věci, neznamená, že ta věc vznikne bez práce. A kopírovatelných originálů není neomezené množství, nejsou všude kolem nás, nelze je sebrat z podlahy: je jen 9 Beethovenových symfonií, asi 150 písniček od Beatles, 7 knih o Harrym Potterovi. Není jich víc. A to, že je něčeho omezený počet, je vzácnost.

Když vytvořím myšlenku, nikde nic vzácného pro ostatní o to méně není.
- Když myšlenka není vzácná, proč si lidé nelegálně pořizují hudbu a filmy? Proč je neseberou z podlahy?

Na tutéž myšlenku přicházejí lidi nezávisle na sobě na různých místech planety.
- Však kopyrajt nikomu nebrání napsat si VLASTNÍHO Harryho Pottera nebo si ho natočit.

Jako když věc přejde z vlastnictví osoby A do vlastnictví osoby B. Jak se přitom změní fyzikální podstata věci?

Nevidím problém v tom, aby byla společnost, kde budou vlastnická práva vztahována i na duševní vlastnictví a na druhé straně společnost, kde budou veškerá takováto díla považována ze majetek všech. U vlastnictví hmotných věcí je toto nemožné, i když se to některé komunity snaží tvrdit. Ale není to tak. I v komunistické společnosti by lidé věci vlastnili, bez ohledu na to co by tvrdili. Realita by byla prostě jiná.
Ostatně za socialismu se tvrdilo, že fabriky jsou nás všech a pravda to nebyla, pravda byla taková, že byla vedení té fabriky a státních úředníků, bez ohledu na to co kdo chtěl.
- To je pořád ten kolovrátek "Myšlenku můžou užívat všichni najednou, hmotný statek ne, takže…". No a co? Proč se nepodívat na vznik duševního bohatství? Zdaleka ne všichni produkují hodnotné myšlenky (a nikdo je neprodukuje všechny), stejně jako zdaleka ne všichni produkují hodnotné hmotné statky (a nikdo je neprodukuje všechny).
A šlo by to vymyslet úplně opačně: že vlastnit lze PŘEDEVŠÍM myšlenky, a hmotné statky jen méně. Prostě se řekne: Prostor nikdo nevytvořil, tak ho nelze vlastnit; přírodní zdroje taky nikdo nevytvořil, tak je nelze vlastnit; lze vlastnit jen výrobky, přírodní zdroje přeměněné prací. V takovém systému je duševní vlastnictví vlastnictvím par excellence, protože je nejvíc vzdálené od přírodních zdrojů.

Jedine, co nesmiem, je predavat ho pod svojim menom, lebo to by bol podvod.
- A kdo má být podvedený? A v čem podvod spočívá?

1. A proč by si nemohla duševní vlastnictví konkurovat tak jako výrobky a služby? Subjekt A má výrobek/službu/copyright A, subjekt B má výrobek/službu/cobyright B, a konkurují si. V čem je problém?
2. Konkurence je, že napíšete VLASTNÍ román o kouzelníkovi žijícím v lidském i kouzelnickém světě. Konkurence není, že zkopírujete Harryho Pottera od Rowlingové, tedy CIZÍ román, a začnete ho prodávat za poloviční cenu.

Já v tom Dominikově textu vlastně nevidím jediný argument, pouze popis stávajícího stavu.
- Dominik ale přece neargumentuje pro duševní vlastnictví; vyvrací argument – mimořádně hloupý – PROTI duševnímu vlastnictví. Argument, který anarchokapitalisté neustále opakují; což musíte vědět.

Přináší neúčast na veřejném protestu z hlediska propagace svobody jakýkoliv pozitivní efekt? (…) Jediné relevantní hledisko tedy je, zda jsem za stejný čas schopen (a ochoten) udělat pro svobodu více než šířením myšlenek svobody na masové sešlosti.
- Proč ne "z hlediska propagace anarchokapitalismu" a "šířením myšlenek anarchokapitalismu"? Proč anarchokapitalismus schováváte za svobodu? Nevypadá to, že byste byli na svou ideologii moc hrdí, když se zdráháte se k ní pořádně přihlásit…

DODATEK 2
Což naši předci vystihli v rčení "Zloděj volá, chyťte zloděje".

DODATEK
Účinnost této rétoriky spočívá v tomto: Poukazuje se na to, že je ještě něco nad zákonem, a tím se zároveň nenápadně sugeruje, že to nadzákonné je samozřejmě morální. Přitom to může být stejně nemorální, jako zákony, které to má negovat.

Tak na argument, který je zde recitován celou pětiletku: "Není problém vymyslet právní systém", "Good people disobey bad laws", "Otrokářství bylo legální. Holokaust byl legální" odpověděl perfektně: "Stejně tak není problém vymyslet nějaký ujetý systém morálky".

Takže rodič = stát, hračka = životní úroveň, dítě = anarchokapitalista?
Rodič zařídí dítěti životní úroveň, pak jí trochu sníží, a dítě ječí.
Stát zařídí anarchokapitalistovi životní úroveň, pak jí trochu sníží, a anarchokapitalista ječí.

1) Čímž zcela ohýbáte morálnost krádeže podle potřeby.
- A čím to ohýbám? Vlastnictví musí být absolutní, jinak to je "ohýbání morálnosti krádeže"? Prostě připouštím, že morální právo může být i takové, které neuznává absolutní vlastnictví.

2) Bylo braní nemovitostí morální, protože ho KSČ neoznačila za krádež, ale za znárodňování ve jménu budování světlých zítřků?
- Bylo nemorální, ale ne proto, že by to byla krádež, ale protože to byla špatná politika. Množiny "nemorální činy" a "krádeže" se nerovnají.

3) Bylo zplynování milionů Židů morální, protože ho Hitler neoznačil za vraždu, ale za převýchovu ve jménu čistoty rasy?
- Hitler to naopak držel v tajnosti a rozhodně to takto neoznačoval. Holokaust souvisí s demokracií stejně jako s anarchokapitalismem, takže zkuste zapátrat po třetím příkladu.

4) Věci je třeba nazývat pravými jmény, aby bylo jasné, že dochází k něčemu, co není v pořádku.
- Což říká příslušník skupiny charakteristické tím, že si všechno předefinovává, viz Hoppe.

Szaszi, každá krádež je porušení NAPu a na to nemá nikdo právo. Nikdo nemá právo ukrást loď z jakéhokoli důvodu.
- Tak je to právě jen podle anarchokapitalismu, který uznává absolutní vlastnictví. Stanovit vlastnictví můžete ale jakkoliv. A podle státních právních řádů vlastníkovi loď v takové situaci nepatří – jeho vlastnictví nepokrývá tuto situaci – a proto se vůbec nejedná o krádež.

Což ale zjevně není ten rozdíl, že… Správně je to takto:
Kradl, protože měl důvod ten a ten x To, co udělal, není krádež, protože měl právo to udělat.
Daně jsou krádež, ale mají důvod ten a ten x Daně nejsou krádež, protože stát má právo je vybírat.
- Stejně jako domovník vybírá nájemné a ne výpalné, protože má na to PRÁVO. A o to, jaké má k tomu důvody, vůbec nejde; nikdo kromě anarchokapitalistů to neřeší.

V obou případech snímáme morální hodnocení z určitých činů, které jsou identické, a před určitými činy selektivně zavíráme oči.
- Tak to nedělejte.

Běžná situace na stokách: Fiala není schopen rozpoznat argument, a spustí kolovrátek.

Zveřejnit na svém webu článek začínající větou Ospravedlnit nemorální jednání morálním cílem je samo o sobě hrozné. je samo o sobě hrozné. Dobrý účel by to jistě mohl posvětit, ale tady žádný takový nevidím. Účel "budovat anarchokapitalistickou komunitu" publikaci takových blbostí rozhodně nesvětí.

1+

1+

To mě zajímá. Mohl byste napsat něco určitějšího? Stačí odkaz. Jaké firmy, jaké půjčky, jaké úroky, kolik dlužníků, co udělal stát. Díky.

OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA
Takže na tom, co platí nutně, se nic neukazuje a nic není vidět. Jak jsem ukázal, "že určité právo přiznáváme jedinému subjektu a žádnému jinému" platí nutně. Na nutně platném se nic specifického neukazuje a není vidět.

Jenže vy jste zaměnil dokazovat a ukazovat. Pokud jsme přesvědčeni (z nějakých jiných zdrojů), že tam ta propaganda je, tak nám ji to a to ukazuje, ne nutně dokazuje
- 1. Se sémantickou rovinou souhlasím. Ano, "ukazovat něco" (ve významu "což jasně ukazuje sílu propagandy"), "evidovat něco", "vidět něco na něčem" jsou synonyma resp. sémantémy; "dokazovat něco" (ve významu "což dokazuje sílu propagandy") je jiný pojem.
2. Ale je tím úsudek obhájen? Pro přehlednost použijme "vidět něco na něčem": eufemismem pro toto jednání – pro většinu z nás zcela nepřijatelné, kdyby tak nečinil stát (na čemž jasně vidíme sílu té propagandy) – je povinná školní docházka.. Dává TATO věta smysl? Já přece nepopírám, že když špatně usuzujete, tak na tom jasně vidíte sílu propagandy, a tedy (vám) ta situace propagandu ukazuje. To je jasné.
Říkáte, že o existenci propagandy víte ODJINUD. Když to tak je, tak prostě odjinud VÍTE, že propaganda existuje, ale ta situace (že lidé přiznávají právo jen sociálce a nikomu jinému) vám ji neukazuje a nevidíte ji na ni (protože by byla stejná i bez propagandy).
Prostě aby se "na něčem něco ukazovalo", aby "na něčem bylo něco vidět", je nezbytně nutné, aby to "něco" (příčinný faktor) to "něco" (evidovaný stav věcí) nějak změnilo.
Takže na tom, co platí obecně, se nic neukazuje a nic není vidět – kromě právě té obecné platnosti něčeho. Jak jsem ukázal, "že určité právo přiznáváme jedinému subjektu a žádnému jinému" platí obecně. Na obecně platném se nic specifického neukazuje a není vidět. Proto i kdyby ta propaganda existovala, stav věcí "lidé dělají výjimku pro sociálku" ji nemůže ukazovat a nemůže být na něm vidět.
Ale souhlasím, že pokud špatně usuzujete, tak tam propagandu můžete "vidět", může vám připadat, že stav věcí ji "ukazuje". To je ale jen chyba úsudku.

Žádná právní norma krádeží vskutku nevznikne. Právo ve smyslu oprávnění, nárok mu vzniká.
- Celou dobu se přece bavíme o oprávnění. "Sociálka má právo, které ostatní nemají" znamená, že má oprávnění, které ostatní nemají. "Právo" ve spojení "mít právo" znamená VŽDY oprávnění.

1) Anarchokapitalismus připouští existenci soukromých stejně jako jakýchkoli jiných států. (…) Anarchokapitalismus nebrání vzniku států, ale tam, kde je stát už není anarchokapitalismus.
- 1. Vznik jiných než soukromých státu anarchokapitalismus nepřipouští. Proto je podle anarchokapitalistů ČR nelegitimní. 2. Soukromé státy jsou legitimní součástí anarchokapitalismu. Tak se totiž liší anarchokapitalismus a anarchokomunismu: že anarchokomunismus nepřipouští ani soukromé státy.

2) [i]Vzhledem k míře deformace současných tržních mechanizmů, o níž jste informován, je tento váš argument o hovně.
- Součástí té deformace tržních mechanismů právě je, že státy brání boháčům skupovat pozemky, vytvářet soukromé státy a utvářet kartely.

3) Nerozumím, proč by měl někdo něco někomu brát. To že já a velká část anarchokapitalistů odmítám koncept duševního vlastnictví nic nemění na tom…
- Když Gatesovi peníze zůstanou, může je použít na zřízení soukromého státu.

Mělo by stačit. Podle anarchokapitalistů by mělo stačit.

Můžete ověřovat indoktrinaci sebedůkladněji; ale co na tom, když stačí jedno anarchokapitalistické dítě ve třídě ke zvrácení indoktrinace v její pravý opak?

Tomáš především zarputile odmítá odpovědět na otázku "Jak ostrouhá Zemanovo dítě propagující ve škole anarchokapitalismus?".

Jak ostrouhá Zemanovo dítě propagující ve škole anarchokapitalismus?