Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Přesně tak. To proslulé anarchokapitalistické "chceme nechat všechny na pokoji" znamená, že anarchokapitalisté jsou ochotni všechny, kdo dodržují anarchokapitalistická pravida, nechat na pokoji. Tak jako demokraté jsou ochotni všechny, kdo dodržují demokratická pravidla, nechat na pokoji. Čili demokraté by mohli stejně oprávněně hlásat, že oni "jen chtějí nechat všechny na pokoji". Proč volí jinou rétoriku? Nenapadá mě jiný důvod, než že to nejsou takové drzé opice.

Ale proč takové zákony vůbec existují? Co je jich smysl? Aby nebyly ničeny určité předměty? Ne. Je to obrana proti "vnucování sraček".
A u soudu se rozhodně řeší, co za tím bylo. Neúmyslné spálení vlastní vlajky určitě nikdy nikde trestné nebylo.

Z lubertarianskeho hladiska plati, ze ckivek je vlastnikom svojho tela, a vsetjeho, co pomocou neho vyrobi z prirodnych zdrojov, jtore ziskal nenasilnym sposobom. Vlastnictvo teda moze vzniknut homesteadovanim, dobrovolnym prevodom vlastnickych prav, darovanim a dedenim.
- Tím ale není zodpovězena otázka, jakým právem člověk získal ty přírodní zdroje, ze kterých začal pomocí svého těla něco vyrábět. Něco Vám tam chybí.

1. Mají vlci vlastnictví nebo hierarchii?
2. Takže nerozlišujete vlastnictví a držbu? Proč je zloděj držitel, a ne vlastník? a proč je okradený vlastník, a ne zcizitel? Je na to jednoduchá odpověď, ale anarchokapitalistovi se do ní moc chtít nebude. Je tam totiž zřejmě třeba použít pojem "společnost".

Však "etatisté" se také nebrání proti "spálení předmětu", ale proti snaze paličů vlajek vnutit jim jejich sračky.

Nejde o spálení vlajky ve smyslu "posvátný předmět byl zničen, to je hrozné", ale o to, co ten akt ZNAMENÁ. Už vidím jak anarchokapitalisté v ankapu pozorují s pochopením dav spalující SVÉ anarchokapitalistické vlajky a demonstrující tak svou touhu zavést v jejich zemi demokracii…

Toto uctívání obdélníku látky je pro nás libertariány obvykle zdrojem veselí. Nejsme tedy pokrytci, pokud nám z okna visí anarchokapitalistická vlajka či pokud se účastníme veřejných protestů s Gadsdenovou vlajkou nad hlavou?
- Nejste pokrytci; jste omezenci, protože si nedokážete představit jiný pohled na věc.

DODATEK
Toho největšího nesmyslu jsem si nevšiml: Pokud se budu držet Vašich definic, pak jsem pro existenci bez vlády (což je význam anarchismu), a úlohu té dohody přebírá trh.
- Jak to může přebrat trh? Trh PŘEDPOKLÁDÁ vlastnictví; jak ho může vytvořit? A zde, i v rámci anarchokapitalismu, vyvstává nutnost politiky a vlády.

1) Mohl byste mi prosím osvětlit ten logický zvrat, který nastal mezi mezi druhou a třetí větou? Mně to nedává smysl - když v tom není rozdíl, zvířata tedy mají jen A, ne A, podle Vás.
- To je slovíčkaření, jak dobře víte. V zájmu jednoduchosti: Lidé mají držbu i vlastnictví, zvířata jen držbu. Z toho že zvíře něco brání nebo buduje, neplyne, že to vlastní, jen že to drží. I zloděj si brání lup; a lze stavět na cizím pozemku. Prostě u zvířat vidíme jen držbu, ne vlastnictví.

2) Pokud se budu držet Vašich definic, pak jsem pro existenci bez vlády (což je význam anarchismu), a úlohu té dohody přebírá trh. Ovšem Vaše definice jsou vskutku zvláštní.
- Vláda nemusí být. I česká vláda může teď skončit s tím, že navždy platí současné zákony. Většina lidí to považuje za blbost, protože svět se mění. Každopádně i v ankapu bude vláda/politika na začátku, když se rozdělí přírodní zdroje = stanoví vlastnická práva, která se pak už nebudou měnit. 2. A nejsou to žádné moje definice. To Vy máte papírové, svět ignorující definice, viz Hoppe.

Pro mě je stát organizace a vláda její vedení.
- Zde si pro změnu pletete organizaci a instituci. Nebudu to rozplétat. Už to, že si lze snadno představit stát, i současný český stát, bez vlády, je důkaz, že to máte špatně.

Dohoda, co komu má patřit, je tak nějak vrozená všem společenským živočichům, a nepřijde mi, že by si psi založili nějaký stát.
- Právě že není vrozená. Proto ostatně psi nemají vlastnictví, ale jen držbu. Mimochodem, dohoda nemůže být vrozená.

Do předpokladu trhu o možnosti držet věci se nebudu pouštět - opět je to předpoklad vyplývající z přirozeného chování každého společenského tvora.
- …předpokladu trhu o možnosti VLASTNIT věci. Proto to "předpoklad vyplývající z přirozeného chování každého společenského tvora" není. Aby bylo jasno: K životu ve společnosti vůbec nepotřebujete vlastnictví, stačí hierarchie.

1) Zvířata taky mají nějaké státy, nebo je jejich vlastnictví různých předmětů nějaká haluz, co není vlastnictvím? Když má pták hnízdo, tak jeho vlastnictví hnízda zaručuje nějaká nám neznámá ptačí říše? Už sto milionů let?
- Zjevně si pletete držitele a vlastníka, držbu a vlastnictví. Zvířata se nepochybně chovají jako držitelé věcí: teritorií, lovišť, doupat, hnízd, kořisti. Ale vlastní je? Jak se u zvířat vlastnictví liší od držby? Nijak. Zvířata tedy mají jen držbu, ne vlastnictví. A ano, kdyby zvířata měla vlastnictví, znamenalo by to, že mají stát.

2) Takže lidé vynalezli stát a současně s tím vlastnictví?
- Asi naopak: Vynalezli vlastnictví, a tím nezáměrně vynalezli i stát. Je skutečně možné, že ti lidé, kteří si v malé skupince začali navzájem uznávat vlastnictví, si neuvědomovali, že právě vznikl stát; tak jako si to neuvědomujete Vy. Přesto se to stalo. Vlastnictví a stát vznikají najednou. STÁT totiž není nic jiného než dohoda lidí, co komu MÁ PATŘIT (tedy ne "co komu patří"). VLÁDA je instituce s pravomocí tu dohodu měnit. TRH jsou, jak napsal Rothbard, "převody vlastnických práv".
To uvádím, abych ozřejmil, jak je protismyslné anarchokapitalistické krédo, že se o všechno má postarat trh. Trh vlastnictví PŘEDPOKLÁDÁ, tzn. nedokáže ho vytvořit. Vlastnictví vytváří politika. Vy definujete politiku opovržlivě jako "netržní ovlivňování společnosti". Správně. Jen to opovržení není na místě. Jak jsem ukázal, je zřejmé, že politika tam vždycky někde bude. Je i v ankapu. V jiné podobě, takže je těžší ji rozpoznat, takže ji tam leckdo nevidí – obzvláště ti, kdo ji tam nechtějí nalézt – ale je tam. Z uvedeného důvodu: trh PŘEDPOKLÁDÁ vlastnictví a vlastnictví vzniká dohodou lidí, což je politika.

Moze necakane prist a budes mu zavadzat, nevraviac o tom, ze si trespasoval.
- A proč byste měl o trespasování mluvit? Vždyť podle Vás trespasování není nic špatného, dokud trespaser majiteli nezačne "omezovat možnost využívat svůj majetek". Což se vztahuje i na nečekaný příchod: Ano, když majitel nečekaně přijde a trespaser mu překáží, je to krádež, ale POKUD (a DOKUD) se to nestane, tak to podle Vaší definice krádež není…

Proč bych to měl zajišťovat? Podstatné přece je, že "neomezím schopnost vlastníka využívat jeho majetek".

Fyzicke vlastnictvo existovalo davno pred statom.
- Ne, neexistovalo. "Vlastnictví před státem" je fráze nemající žádný smysl.

Ludia si ho vymysleli, aby predisli konfliktom o vzacne zdroje.
- To je sice naprosto špatně – zjevným smyslem vlastnictví je podpořit žádoucí, pro-společenské chování a potlačit to nežádoucí, proti-společenské; předejít konfliktům lze i jinak – ale takže uznáváš, že podstatou vlastnictví je společenská dohoda? že vlastnictví VZNIKÁ společenskou dohodou?

DODATEK
Mimochodem, na pasážích z Kinselly bije do očích, jakou důležitost má v anarchokapitalistické teorii houmsteding. Na což jsem nedávno upozorňoval. Kinsella si správně uvědomuje, že na houmstedingu to všechno stojí a padá (podle něj stojí, podle mě padá). Což je v ostrém kontrastu s tím, jak málo prostoru se na Stokách a Misesu houmstedingu věnuje. A zdá se, že typický anarchokapitalista ve svých úvahách vůbec od houmstedingu nezačíná; začíná od toho pověstného bodu, kdy "vlastním krám a přijde stát".

Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva duševniho vlastnictví implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem. …
Proponenti duševního vlastnictví musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. …
Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv. …
Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby.

Takže Kinsella říká toto: "Protože jsem ARBITRÁRNĚ stanovil, že ARBITRÁRNÍ anarchokapitalistické principy houmstedingu – absurdní, nespravedlivé, nepraktické, protismyslné a plodící konflikty – jsou jediným zdrojem vlastnictví, je duševní vlastnictví nelegitimní. A odůvodňuju to 1. argumenty, které platí stejně i pro fyzické vlastnictví (zavedením jakéhokoliv fyzického vlastnictví, třeba půdy, nutně omezuju fyzické vlastnictví všech jejich nevlastníků) 2. absurdními případy, které se nikdy nestaly, jako "patent na dřevěnou chatku".
OTÁZKA: Proč jsou všichni anarchokapitalističtí myslitelé TAK BLBÍ? Hoppe, Molyneux, Kinsella… Ví to někdo?

Jak opotřebovávám pozemek vstupem? Když vstoupím do domu, jehož majitel odjel, a využívám ho jako přístřeší, jak ho opotřebovávám? Když vstoupím do cizí zahrady, abych tam pobyl, pokochal se její krásou a tichem, jak ji opotřebovávám?

1)Ktore veci sa pouzivanim neopotrebovavaju a nachadzaju sa v dome?
- Většina z nich: nábytek, koberce, příbory, nádobí, hrnce, knihy, počítač, televize, pračka, vana, umyvadlo…

2) Dalej, zaberas priestor na jeho fyzickom majetku. Narabas s jeho fyzickym majetkom.
- Ale "neomezuješ jeho schopnost svůj majetek využívat".

Krádež je definovaná AKO OBMEDZENIE SCHOPNOSTI VLASTNÍKA VYUŽÍVAŤ SVOJ MAJETOK TAKÝM SPÔSOBOM, AKO SÁM UVZNÁ ZA VHODNÉ, POKÝM TÝMTO VYUŽÍVANÍM ZÁROVEŇ NEOBMEDZUJE VLASTNÍCTVO OSTATNÝCH. Napríklad mi prí krádeži jablka zlodej zabráni jablko zjesť, alebo predať. TOTO JE KRÁDEŽ!!! Kopírovaním myšlienky nijako nezabránim jej "vlastníkovi" túto myšlienku využívať.
- To je špatná definice. Pak by v situaci, kdy vlastník dočasně opustí své sídlo, nebyl pobyt na jeho pozemku krádeží. Protože tím přece "nebyla omezena schopnost vlastníka svůj majetek využívat". Stejně tak pobyt v jeho domě a používání těch z jeho věcí, které se užíváním neopotřebovávají, by nebylo krádeží. Což je zjevně špatně, takže máte definici špatně.

Podstata práva duševního vlastnictví je odměna pro toho, kdo vymyslí to, co se státu líbí. Stát jej odmění tím, že omezí ostatní, kteří si nemohou vyrobit to samé.
- Bombonovy aforismy jsou opravdové bonbónky hlouposti: "Podstata práva fyzického vlastnictví je odměna pro toho, jehož nárok na majetek se státu líbí. Stát jej odmění tím, že omezí ostatní, kteří nemohou využívat to samé."

V ancapu se lide dobrovolne rozhodli, ze shodou okolnosti uznavaji nejaka reseni vlastnickych prav a podobnych veci, ackoliv jim vubec nikdo nerekl, ze to tak delat museji. Rozhodli se tak proto, protoze jim to pripada prirozene.
- A proč by lidem muselo připadat přirozené zrovna to anarchokapitalistické stanovení vlastnických práv? Proč by jim nemohlo připadat přirozené jakékoliv ze stovek jiných možných nařízených vládou? V tom mém příkladu si přece taky lidé řeknou: "Teď je společnost perfektně nastavena, další zákony už nepotřebujeme. Vládu můžeme zrušit, společnost už dál poběží sama". V čem je rozdíl? V čem je rozdíl mezi "věčným dodržováním zákonů odstoupivší vlády" a ankapem?

Zatímco ve státě je to stát, který určí, co je neoprávněný a oprávněný zásah, např. vyvlastnění ve veřejném zájmu, v anarchokapitalismu žádný takový stát není
- Ale v anakapu JE vláda. Nedávno jsme to diskutovali s Lojzou. Je tam fyzicky přítomna na začátku, kdy dojde k rozdělení přírodních zdrojů, a pak tam je přítomna KATEGORICKY, protože její rozdělení všichni uznávají.
Je to jako by zítra řekla česká vláda: "Vlastnická práva, jak jsou teď, se už nesmí nikdy změnit". Takže už by nemohl být přijat žádný zákon, parlament by ztratil smysl, nebyly by volby; do společnosti by už nikdo nezasahoval.
Taková společnost by neměla fyzickou vládu. Přesto by bylo naprosto zřejmé, že vládu v minulosti měla, a že ta vláda je v ní stále přítomna v podobě pravidel, která jsou uznávána.
Je to schéma: fyzicky přítomna vláda stanoví pravidla -> odstoupí -> její pravidla jsou uznávána -> ač už vláda fyzicky neexistuje, je ve společnosti stále přítomna (tomu říkám "kategorická přítomnost").
A stejné schéma je ankap.

Však to právo nemá občan B, má ho stát jednající jménem společnosti. A to tak je, že společnost určuje pravidla soužití. Nemá ani moc smysl říkat, že má takové právo; prostě společnost = "lidé cítící z nějakých důvodů sounáležitost" se na tom vždycky domluví. I v ankapu to tak bude.
Takže věta zní: "Právo občana vyrábět věci končí tam, kde začíná právo státu výrobu věcí kontrolovat". Tautologie a žádná terra nullius.
Co se týče občanů A a B, tak to zdání terry nullius vzniká v situacích, kdy občan B je svědkem TRESTNĚPRÁVNÍ činnosti občana A. Jindy takové zdání nevzniká. A když získám informace, že někdo chystá teroristický útok, mám si to nechat pro sebe, protože se mě to netýká, je to "v zemi nikoho", nebo to mám nahlásit policii? A s heroinem je to podobné: většina lidí to taky považuje za útok na společnost.

Aby to dávalo smysl, muselo by to být "Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého". V dobách přechodu na volnější režim, kdy se zdůrazňují nově nabytá práva něco dělat, v hovorovém jazyce "svoboda", jistě vnikla tato chytlavá fráze. Co se tím chce říct? Ano, můžeš si teď dělat, co chceš, ALE POZOR, i teď po revoluci "svoboda" (ve skutečnosti tvá práva) není neomezená (nejsou neomezená). Končí tam, kde začíná "svoboda" (ve skutečnosti práva) jiného.
V opojných porevolučních dobách jistě užitečná rada.
2. Aby to bylo úplně jasné. Proč se neříká "Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého"? Zřejmě proto, že "právo" nekonotuje opojnou volnost. Což je to, co se chce sdělit: I nově nabytá opojná volnost má meze.
3. Proč se tedy neříká "Svoboda jednoho končí tam, kde začínají práva druhého"? Protože bez opakování slova to prostě nezní tak dobře. Je to jako ptát se, proč se používají aliterace. Prostě "je to lepší". Myšlenku by šlo vyjádřit i bez aliterací, ale s aliterací je to lepší.
Čili "Svoboda jednoho končí tam, kde začínají práva druhého" je sice SÉMANTICKY lepší než "Svoboda … svoboda", lépe to vyjadřuje myšlenku, ale POETICKY je to horší – ať už to znamená cokoliv.
4. ZÁVĚR: Přesný význam je "Právo jednoho něco dělat končí tam, kde začíná právo druhého být nechán na pokoji". V hovorovém jazyce "právo něco dělat" = svoboda, ale "právu být nechán na pokoji" se svoboda neříká. Neříká se "Mám svobodu nebýt odposloucháván", ale "Mám právo nebýt odposloucháván". To je podstata té úlitby poezii: že se zopakuje z básnických důvodů slovo, i když sémanticky to není přesné. Jak vidno, mnoho lidí ta fráze – právě kvůli té poetické licenci – stále mate.

5. Urzův dodatek Svoboda člověka vlastnit kulomet a vařit heroin ve sklepě končí bohužel tam, kde začíná svoboda státu brát lidem kulomety, heroin a sklepy je nahrazení "práva" "svobodou". Proč? Asi proto, že "právo" Urzovi konotuje stát. Není – ani v hovorovém jazyce – žádná "svoboda vlastnit", vždy se říká "právo vlastnit". Viz bod 4.
Je to do očí bijící projev toho, jak anarchokapitalisté odmítají zlý, etatistický, svět: jak odmítají jeho zlý, etatistický, žel také skutečnost odrážející jazyk a nahrazují ho svými papírovými definicemi. Hoppe dělá zřejmě to samé, viz nedávná diskuze o jeho pasáži o houmstedingu.

Takže jste napsal za posměch jsem rád, byly doby, kdy se atheistům děly daleko horší věci, a nedoložil jste to příkladem pronásledování ateistů, nýbrž křesťanů s tím, že pro katolíky je ateistou každý nekatolík. To mluví samo za sebe.
Každopádně pro politickou rovinu věci je to nepodstatné. Pronásledování jinověrců je, tak jako trestání rouhačů a kacířů, prostě neuznáváním případně porušováním svobody projevu. Ta byla, jak víte, porušována v celých dějinách, nejen z náboženských důvodů, a ve všech režimech: náboženských, sekulárních i ateistických. Čili to fňukání (nebo chvástání?) ateistů, jak jim bylo v minulosti ubližováno, je trapné.
Ve všech těchto případech nebyli jinověrci/ateisté pronásledováni za svou víru/nevíru, ale trestáni za to že porušovali zákony. Nemyslím, že někdo zkoumal pravost jejich víry. Když nepohoršovali/nedráždili okolí, mohli si dělat, co chtěli. Navíc se to dělo v době, kdy svoboda slova nebyla obecně uznávána.
Kdežto dnes, v době, kdy svoboda slova JE obecně uznávána, ateisté pronásledují věřící.

Pro mě je varianta se "znamenalo by to, že" totéž, tedy A >> B. Možná mluvíme každý jinou češtinou, nevím.
- Což jaksi nic neznamená, protože právě tato implikace je špatně. Vznikla Vaším špatným překladem; Hoppe ji má opačně.
Váš překlad zní takto:
Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem (tj. jejich využitím dříve, než je využije někdo jiný), nebo kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno, bylo by možné získat vlastnictví jedině prohlášením namísto činu.
Přeříkejte si to: 1. Někdo nějak omezil právo na houmsteding. 2. Jak z toho plyne, že PROTO je možné získat vlastnictví prohlášením (natož jedině prohlášením)?

1) Nezamlouvejte to a přiznejte si, že jste Hoppeho špatně přeložil, a navíc ten špatný překlad nedává smysl.
2) To je podle mého názoru spíše stylistický rozdíl
- Opravdu jste na křížku s logikou. Věta: Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem (tj. jejich využitím dříve, než je využije někdo jiný), nebo kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno, bylo by možné získat vlastnictví jedině prohlášením namísto činu. je A >> B.
Kdežto věta (správný překlad Hoppeho): Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem (tj. jejich využitím dříve, než je využije někdo jiný), nebo kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno, znamenalo by to, že vlastnictví lze nabýt pouhým nařízením, a ne činem. je A << B

1) Decree můžete chápat jako dekret, výnos nějaké autority, ale taky to může být proklamace, jakékoliv vyhlášení. Každý může být ta osoba, která dělá ten "decree".
- Právě že ne. Může to být jen AUTORITA. To je rozdíl mezi prohlášením/proclamation a nařízením/decree. Jaký je rozdíl mezi žádostí, příkazem a rozkazem? V míře autority. Vždyť je to logické (překvapivě, u blba Hoppeho): Jak by mohlo být vlastnictví nabyto prohlášením (ownership acquired by proclamation)? Kdyby to bylo možné, tak proč neprohlásíte, že Česko patří Urzovi, on nechá všechny na pokoji, a máte ankap. Proč to neuděláte, když to je možné?

2) Hoppe v kostce říká: Nelze zakázat něco homesteadovat, protože potom by dotyčnou věc šlo přivlastnit pouze pouhým prohlášením.
- Prohlášením z pozice autority. Čili přesně NAŘÍZENÍM. Což Hoppe i napsal. Decree je nařízení. A Hoppe přece neříká, že "houmstedování nařízením" je samo o sobě je vadné. Říká, že je to neobhajitelné, protože kdyby to platilo, tak by vám někdo mohl nařízením zabrat i vaše tělo. Až ten špatně vyvozený důsledek má princip "houmstedování nařízením" vyvracet!!! Čili jste pořádně mimo.

3) Vy můžete prohlásit o hromadě věcí, že jsou Vaše. Ale pokud je před Vámi používal někdo jiný a považuje za svoje, nikdy Vám je nedal, tak Vaše nejsou. Kdybyste však neměl homesteading, oba byste mohli tvrdit o týchž věcech, že jsou Vaše, ale protože neberete předchozí užívání v úvahu, tak vlastně nemáte oprávněného vlastníka.
- Říkáte vlastně: Protože potřebujete nějaký princip, podle kterého rozdělit přírodní zdroje, tak musíte použít tento můj absurdní. No, nemusíme, jsou i jiné.

4) Tím pádem nemůžete ani zaručit, že jste vlastníkem svého těla, omezování homesteadingu je tedy v rozporu se sebevlastnictvím.
- Už jsme se přece shodli na tom, že tělo nehoumstedujete. Vlastnictví těla nenabýváte houmstedingem. Takže otázka zní: Proč by přijetí principu pro houmsteding, mělo mít JAKÉKOLIV IMPLIKACE pro něco, co se nehoumsteduje?

Dále:
1) Váš překlad je nesmyslný: Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem (tj. jejich využitím dříve, než je využije někdo jiný), nebo kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno, bylo by možné získat vlastnictví jedině prohlášením namísto činu.
- 1. Je to non sequitur: Proč by z omezenosti houmstedingu mělo plynout, že je možné získat vlastnictví prohlášením? A "jedině prohlášením"?
2. Jaksi to neodpovídá skutečnosti: Když můžu získat vlastnictví pouhým prohlášením, proč jako nemůžu něco houmstedovat? Co mi brání, když stačí jen prohlásit "Je to mé"?

2) Správný překlad je: Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem (tj. jejich využitím dříve, než je využije někdo jiný), nebo kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno, znamenalo by to že vlastnictví lze nabýt pouhým nařízením, a ne činem.
- Pak z toho Hoppe idiotsky vyvozuje, že v takovém případě by vám někdo mohl nařízením vzít sebevlastnictví, které podle idiotíka tedy zřejmě také nabýváme činem…

Mimochodem, tím špatným překladem děláte z Hoppeho ještě většího dementa, než je. Protože decree/nařízení implikuje přítomnost autority. Prostě autorita rozhodne, co komu patří. Kdežto když to přeložíte jako prohlášení/proclamation, vznikne už echt hyperblbost.
Vysvětlení pro tupé anarchokapitalistické stádo: Protože jak by vlastnictví mohlo vzniknout PROHLÁŠENÍM? Všimněte si, že i tupec Hoppe to nenapsal.

Takže vidíte, že statky se dělí na ty, které lze houmstedovat (volné statky) a ty, které houmstedovat nelze. A Hoppe dělá tu nehoráznou, do nebe volající, o profackování si říkající blbost, že svou představu o legitimním houmstedingu obhajuje odvoláním na nabývání vlastnictví statku, který nelze houmstedovat. Říká: "Takhle se houmstedovat nesmí, protože by to bylo v rozporu s tím, jak nabýváme vlastnictví něčeho, co se nehoumsteduje".

A co je Kdyby nebylo dovoleno přivlastnit si zdroje homesteadingem … kdyby to, co lze homesteadovat, bylo nějak omezeno jiného, než popis řízeného houmstedingu? Takového, který skutečně probíhal. Proč to "není dovoleno", proč to "je omezeno"? Protože to (houmsteding) někdo řídí.

A přeložil jste to špatně: decree není prohlášení ale nařízení.

A co je ownership acquired by decree než důsledek řízeného houmstedingu?

Můžete odpovědět na otázku Kdo kromě Vás mohl Vaše tělo houmstedovat, a jak?

Ale je.
Podle Vás debilní premisa: If one were not allowed to appropriate other resources through homesteading action, i.e., by putting them to use before anybody else does, or if the range of objects to be homesteaded were somehow limited, this would only be possible if ownership could be acquired by mere decree instead of by action.
- Jinými slovy "Kdyby byl houmsteding řízený…

Podle mě debilní závěr: It would be incompatible with the already justified self-ownership, for if one could appropriate resources by decree, this would imply that one could also declare another person’s body to be one’s own.
- Jinými slovy "…byl by v rozporu se sebevlastnictvím", které jste definoval jako: Sebevlastnictví. Své tělo prostě vlastníte.