Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu

Komentáře uživatele Szaszián (strana 6)

Nezobrazí-li se komentář po prokliku do odpovídající diskuse, znamená to, že se jedná o reakci ve vlákně, které se uživatelé rozhodli skrýt (tyto může každý zobrazit po přihlášení).

Web: neuveden Mail: neuveden
A jak by tedy ne-elektronické volby měly probíhat, aby nebyly rituálem? Doslova VŠECHNO, co jste uvedl, je instrumentální povahy, čili povahy ne-rituální. (Příkladem typického rituálu budiž křest, kde zjevně neexistuje instrumentální vztah mezi pokropením vodou a sesláním Boží milosti.)
Když už pomineme, že ne všechny rituály jsou náboženské rituály.
Proč jsou všichni anarchokapitalisté takové oslice?
Web: neuveden Mail: neuveden
Když už jsem bůvíproč odpověděl někomu, kdo píše "společenská smlouva" a zjevně nemá nejmenší představu, co se tím myslí…

Kdyz si ja jdu ja nevim, na masaz, tak jsem take prisel o penize, nekdo jiny je ziskal, a kdyz budu chodit na masaz kazdy den, pravdepodobne nebudu mit ani na najem. No a co....je to moje vec, jestli uprednostnim najem, ci masaz... Ja osobne v tomhle nevidim ani zadny moralni problem.
- …tak ještě po sté nežádaně poučím o tomhle. Protože tohle můžete říkat ještě tisíc let, a nemůže to nic změnit, protože se to zcela míjí s podstatou problému. Je to jako ta série o sebevraždách na Misesu od Tulefové.
Takže je to takhle: Ano, nebyl by to problém, který by měl řešit stát (morální problém to je každopádně), kdyby z toho tento druh problému neudělali psychiatři. A to relativně nedávno: nejdříve v 17. století. Což udělali tak, že rétoricky přeměnili určité lidi (vytipované jedince nebo celé skupiny osob jako gemblery) z jednajících osob na chorobnými impulsy ovládané organismy.
The profession of psychiatry as a medical specialty rests on the idea of insanity as an illness -- epitomized by the individual beset with "irresistible impulses," which transform him from a responsible moral agent into a "mental patient" not responsible for his behavior.
zde: http://www.szasz.com/mises.html
Dokud se s tímhle nevypořádáte; dokud nebude vymýcena víra, že na koho psychiatr ukáže prstem a řekne "Abrakadabra, známky duševní nemoci", není jednající osobou, ale organismem ovládaným chorobnými impulsy, můžete sebevíc zdůrazňovat, že "v tom nevidíte morální problém", a dosáhnete tak nanejvýš hovna…
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale měl jsem za to že Sazián chce nějak prokázat, proč by pro lidi v naši společnosti měla být závazná nějaká společenská smlouva.
- Jak jste na TOHLE přišel? Záhada…

A jestli to chce prokázat, tak jsem zatím nepochopil jak to prokazuje. A nebo jsem ho vůbec nepochopil, co tu vlastně chce říct.
- Odpovězte si sám. Anarchokapitalismus je ideologie hlásající toto: 1. skupina osob si na začátku, v bodě nula, mezi sebou podle neuvedeného klíče rozdělí všechny územní přírodní zdroje do soukromého vlastnictví, 2. do kterého se nesmí nijak zasahovat. Bod dvě je takzvaný "non-agression principle", NAP. Body jedna a dvě jsou společenská smlouva, "social contract".
Opovězte si sám, proč by pro další generace narozené na tom území měla být anarchokapitalistická společenská smlouva závazná. Anebo pro jiné lidi, kteří přijdou na to území. Proč by pro ně měla být anarchokapitalistická společenská smlouva závazná. Obecně: Proč by pro kohokoliv mělo být závazné, na čem se někdo s někým před tisíci lety dohodl?
2. Proto je "společenská smlouva" rozpoznávaná metafora. Chceme nějak pojmenovat "silou vymáhaná pravidla soužití"; nazveme to "společenská smlouva", protože smlouvě se to nejvíc podobá: je to jako smlouva.

The metaphor of the social contract requires some interpretation in order to apply it to the situation of morality or politics.
zde: https://plato.stanford.edu/entries/contractarianism/#MetaCont
Eine Vertragstheorie (englisch social contract theory, französisch théorie du contrat social, „Kontraktualismus“, „Lehre vom Gesellschaftsvertrag“) ist eine legitimierende Vorstellung, um staatliche Rechtsordnungen moralisch und institutionell zu begründen. Dabei kann entweder die [i]tatsächliche Zustimmung der Beteiligten zu einer solchen Ordnung als Kriterium angesetzt oder ein hypothetischer Vertrag (die mögliche Übereinkunft aller Betroffenen) als Kriterium zur Beurteilung der Rechtmäßigkeit einer Ordnung angenommen werden.[/i]
zde: https://de.wikipedia.org/wiki/Vertragstheorie
- Výše jsem dokázal, že die tatsächliche Zustimmung der Beteiligten nemůže hrát roli.
Web: neuveden Mail: neuveden
1. První argument, který zmínil Norbert, je, že osoba může vždy říct, že podpis předcházející generací nic neznamená, že on nic nepodepsal, a že nikdo nic nemůže podepsat za něho, tedy ani společenskou smlouvu.
2. Druhý, náročnější je, že osoba vždy může říct, že společenskou smlouvu podepsala jen proto, aby se vyhnula důsledkům plynoucím z jejího nepodepsání: tudíž že ji vlastně podepsala pod nátlakem, a tedy to neplatí. Jinými slovy, vždy může říct, že nikdo nemá právo chodit za ním s nějakou smlouvou, jejíž podepsání/nepodepsání by mělo dopad na jeho život. To padlo v diskuzi s Lojzou, kdy jsem se ho ptal, zda kdyby mu byla v 18 předložena společenská smlouva, kterou by buď musel podepsat, anebo opustit území státu, zda by poté – po podpisu – uznal státní moc za legitimní. Lojza nepřekvapivě odpověděl, že ne, že stát nemá co po něm něco takového požadovat, neboť, cituji: "stát nevlastní celé území České republiky".
První argument se vztahuje k podpisu předcházející generací, druhý k mému podpisu.
3. To nejdůležitější ale je to, že otázka společenské smlouvy, tak jak je diskutována, například na SEPu, nemá doslova nic společného s otázkou společenské smlouvy prezentovanou anarchokapitalisty. Nejde tedy ani tak o to, jak ankapáci na otázku společenské smlouvy odpovídají, jako spíš o to, že se tím, čemu se po tisíce let říká "otázka společenské smlouvy", vůbec nezabývají. Ankapáci "zodpovězením otázky společenské smlouvy" otázku společenské smlouvy zcela zkreslí, čímž se jí zcela vyhnou. Ještě jinak řečeno, tyto vyjádření anarchokapitalistů není správné chápat jako odpovědi na otázku společenské smlouvy: jedná se o rétoriku jak se vyhnout právě těm otázkám, na které zdánlivě odpovídají (tj. těm, ke kterým referuje termín "společenská smlouva"). Což při četbě hesel ze SEPu o "social contract" bije do očí.
Web: neuveden Mail: neuveden
…argumentovat tím, že se historie podle tohoto principu nechovala. Samozřejmě, když ho tehdy nikdo neznal. Tzv. společenskou smlouvu zná relativně dost lidí a nikdo z nich nepředpokládá (snad kromě ankapistů), že by se muselo někde něco podepsat. To jen ankapisté argumentují v diskusích tím, že chtějí vidět ty podpisy.
- Jen doplňuju, že jsou alespoň dva dobré argumenty, proč na existenci historického podpisu v otázce společenské smlouvy nezáleží. Jeden nedávno zmínil Norbert. Nejen podle "etatistů", ale i podle anarchokapitalistů nemůže hrát historický podpis společenské smlouvy žádnou roli. Tudíž ankapácké "Nic jsem nepodepsal" nebo "Nikdo nic nepodepsal" může mít jedině ten účel, že se tím zkreslí otázka společenské smlouvy, čímž se jí ankapáci zcela vyhnou.
Jinak společenská smlouva je široce pojednávána na Stanfordské filosofické encyklopedii. Doporučuju heslo "Contractarianism", které je i pohodlně krátké (na SEP). Při četbě bije do očí, čemu, jakým otázkám se anarchokapitalisté svým "Nikdo nic nepodepsal" vyhýbají.
zde: https://plato.stanford.edu/entries/contractarianism/
Web: neuveden Mail: neuveden
Nikdo nesmí nijak nakládat s objektem, který má vlastníka, bez jeho svolení -> narušení = nakládání s objektem bez svolení vlastníka
- Já vím, že narušení = nakládání s objektem bez svolení vlastníka. Je tam ale ještě ta druhá polovina: "vyjma případů, kdy je to nutné pro nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví".
Nechápu, co může nebýt jasné. Nikdo nesmí nijak nakládat s objektem, který má vlastníka, bez jeho svolení, vyjma případů, kdy je to nutné pro nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví, případně porušil smlouvu.
- Vlastnictvím ať je pozemek. Narušením vlastnictví je vstup na pozemek bez svolení vlastníka. Vlastník pozemku na svém pozemku ukrývá zločince (nebo tam zločinci prostě pobývají bez jeho vědomí, to je jedno). Normálně by vstup na pozemek bez svolení vlastníka bylo "nakládání s objektem, který má vlastníka, bez jeho svolení" = porušení NAPu. V tomto případě to ale porušení NAPu není, protože se jedná o "případ, kdy je to nutné pro nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví". A to proto, že ukrýváním útočníka (či bráněním jeho dopadení) se "stáváte útočníkem", a tudíž "narušujete cizí vlastnictví".
Web: neuveden Mail: neuveden
0. Neřešíme útočné násilí, ale konkurenci.
1. Celou dobu mluvím o tom, že je-li řeč o konkurenci, musíte zvážit DVĚ věci, ne pouze jednu: 1. existenci soupeření (boje o peníze/zákazníky/ekonomické přežití) 2. existenci více subjektů. Vy se pořád soustředíte jen na bod 1, jako by existence soupeření implikovala existenci více subjektů. To ale není pravda, protože lze soupeřit i v rámci jednoho subjektu. Když spolu soupeří zaměstnanci firmy, znamená to snad, že ta firma se skládá z více firem?
Otázka pořád zní, zda to, že se bezpečnostní agentury shodnou na soudci, neznamená, že se tím pádem stávají JEDNOU firmou, a zda TOHLE, tj. neexistence druhého subjektu, neneguje konkurenci bezpečnostních agentur. Já říkám, že neguje.
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Diskutoval bych, ale co říct na "Prostě to tak není"?
2) kdyz se o sebe budes starat sam, tak tim vznikne bezpecnostni agentura?
- Nemůže existovat bezpečnostní agentura s jediným zaměstnancem? Může. A když žádnou agenturu nezaložíte a bráníte se sám, je to fakticky stejný stav: jeden člověk brání určitý objekt.
3) To uz je na stejne urovni, jako ze kazdy vladne kazdemu, jak jsi tu onehda tvrdil.
- Říkal jsem spoustu nikoliv naprosto odlišných věcí, jako "vždycky někdo vládne", "v ankapu vládnou anarchokapitalisté nad ne-anarchokapitalisty", "vždy je to tak, že ti, kdo chtějí, aby to bylo, jak to je, vládnou nad těmi, kdo to nechtějí", ale tohle jsem určitě neřekl.
Web: neuveden Mail: neuveden
Zrovna tímhle jsem si snad nejjistější, ač jsem nad tím moc nepřemýšlel. A to právě proto, že mi připadá naprosto zřejmé, že etika nesmí být historická (alespoň ne "totálně historická", jako ta anarchokapitalistická nepochybně je).
Ostatně tohle anarchokapitalismus neusmrcuje.
Web: neuveden Mail: neuveden
V tom, že soutěží o zákazníky. Shodu na soudci nevidím jako překážku naplnění smyslu konkurence.
- Ne tak rychle. Jde právě o to, co má být tím smyslem konkurence v poskytování práva. To zde nikdy jasně nezaznělo: mechanicky se přechází od konkurence pekáren ke konkurenci bezpečnostních agentur. A pokud smysl konkurence bezpečnostních agentur nebyl vysloven, jak můžeme vědět, že ho shoda na soudci neneguje? Mě připadá – z toho nejasného relativně mála, co k tomu bylo řečeno – že k negaci proklamovaného smyslu konkurence bezpečnostních agentur shodou na soudci dochází.
Pokud se dvě agentury shodnou na soudci, tak si sice konkurují, ale zároveň také evidentně spolupracují. A otázka zní: konkurují si víc než spolupracují, nebo vice versa? Jsou to pořád ještě dvě agentury, které se jen shodly na soudci? Anebo se tím pádem jedná o dvě oddělení JEDNÉ agentury se samostatnými rozpočty?
Nemohl by totéž, stejnou "konkurenci", lehce zařídit i stát? Představme si tuto reformu policie: Z každého policejního útvaru by byly utvořeny dva útvary nové; rozpočet by zůstal zachován. Nově vzniklé polo-útvary by se přetahovaly o původní rozpočet: mohly by z něj dostat víc než polovinu na úkor druhého polo-útvaru v závislosti na množství odvedené policejní práce. Takhle byste dostal stav existence "konkurujících si poskytovatelů bezpečnostních služeb". Ale asi byste neřekl, že se jedná o RŮZNÉ bezpečnostní agentury, nebo ano?
Web: neuveden Mail: neuveden
Ukrýváním útočníka se stáváte útočníkem. Urza to řekl; ostatně je to logické. Z duchu NAPu plyne, že se to nevztahuje pouze na vědomé ukrývání útočníka, ani pouze na ukrývání útočníka: stačí bránit jeho dopadení. Zabraňováním dopadení útočníka se stáváte útočníkem.
Web: neuveden Mail: neuveden
Zodpovězte aspoň otázku "Pokud se dvě agentury shodnou na soudci, v jakém smyslu jsou konkurenční?". Prostě napište, co si myslíte.
Web: neuveden Mail: neuveden
1) konkureční ve smylsu, že každá může poskytovat jiné služby, jinou cenu, být jinak schopná.
- 1. Je třeba promyslet, jaké to má důsledky, pokud jde o odlišnost ankapu od státu. Z pohledu uživatele, jaký v tom bude rozdíl? Když se v ankapu dostanu do styku s právem – ať už jako žalující, nebo žalovaný – budu stát před monolitem domluvených (= navzájem se uznávajících) agentur a budu se muset podrobit jejich rozhodnutí – úplně stejně jako ve státu. 2. Je třeba domyslet, co zde znamená "poskytovat jiné služby". Pokud si agentury budou navzájem uznávat soudce, tak to až tak moc jiné služby být nemůžou.

2) Navíc ani nic jako bezpečnostní agentura nemusí existovat. Můžeš se o obranu starat sám, domluvit se se sousedy na vytvoření nějaké domobrany a tak podobně.
- V obou případech vznikne bezpečnostní agentura. Čili nejde o žádné "jiné řešení". Irelevantní.
Web: neuveden Mail: neuveden
Koliduje to jen, pokud operujete s anarchokapitalistickou podobou vlastnictví. Minarchie chrání podobu vlastnictví, kterou sama stanoví. A stanoví to tak, aby výkon vlastnictví nešel proti zájmu společnosti. A pokud by se ukázalo, že je proti zájmu společnosti, tak podobu vlastnictví změní, aby to proti zájmu společnosti nebylo.
Pokud to stále není jasné, tak prostě nepoužijme slovo vlastnictví. Minarchie: nedělá sociální inženýrství x současné demokracie: dělají sociální inženýrství. Že ankap je ujetý, rigidní druh minarchie, zůstává. A když stát nedělá sociální inženýrství, co může dělat? Může dělat něco jiného, než chránit vlastnictví?
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Jak už jsem napsal, to "minarchie jen chrání vlastnictví" znamená, že minarchistický stát nedělá sociální inženýrství. Kdybyste to chápal, jako že jen chrání "vlastnictví v anarchokapitalistickém smyslu", nebyl by pro minarchii žádný prostor…
2) sám od sebe jsem vnímal "vlastnictví" pozemku v ČR spíš jako druh nájmu
- Což je v naprostém pořádku, protože nájem je druh vlastnictví. I v anarchokapitalismu, kde to "na svém" v principu "Každý za své a na svém" JEDNOZNAČNĚ zahrnuje i pronajatý byt.
3) pokud bys měl jinou definici "vlastnictví", u které se vlastníkovi dá do toho kecat, pak bych tvou logiku chápal
- Nejde o definici vlastnictví (komunisté a ankapácí mají stejnou definici vlastnictví), ale o podobu vlastnictví. Každé vlastnictví začíná tak, že někdo rozdělí přírodní zdroje; a ty může rozdělit jakkoliv. I v ČR přece vlastníte stejně jako v ankapu. Jen to vlastnictví mají jinou podobu; vlastníte něco jiného než v ankapu. Je to jako když v USA před občanskou válkou mělo vlastnictví jinou podobu než po ní, mohl jste vlastnit otroky; ale definice vlastnictví se občanskou válkou nijak nezměnila – např. vlastnictví půdy se nijak nezměnilo.
4) Bylo by super, kdyby jsi upřesnil, do jaké míry by jsi byl ty osobně ochoten připustit to omezení vlastnictví ze strany té minarchie
- To je otázka definice sociálního inženýrství: kde přesně začíná. Já ten koncept chápu intuitivně: vytváření jakéhokoliv sociálního prostředí pro dospělce je sociální inženýrství. Vysoké školy, knihovny, zdravotnictví, orchestry, penzijní systém, sociální dávky… Pokud je to placeno z daní je to sociální inženýrství. Ale ne všechno, co je placeno z daní, je sociální inženýrství. Jde o to, co se z daní platí: za války by mohly být v minarchii v principu stejně vysoké daně jako v ne-minarchii.
Kritérium sociálního inženýrství tedy neznám, chápu to jen intuitivně; předpokládám ale, že se tím někdo určitě zabýval a že smysluplné kritérium existuje a že by nebyl problém ho najít.
Web: neuveden Mail: neuveden
Ano, Cuník nevypadá na první pohled nijak přitažlivě (vypadá jako průměrná diplomka, bohužel); přesto si ho přečtu a pak dám vědět, co tam je.
Tipuju, že tam ten omyl bude, protože 1. nenapadá mě pravděpodobný důvod, proč by tam neměl být (ledaže by se Cuník zcela vyhýbal vlastním závěrům, což v průměrné diplomce taky není vyloučeno, bohužel) a 2. myslím si, že Cuník si to téma zvolil, protože je anarchokapitalista, a pokud to tak je, je jasné, že onen omyl dělá, protože jinak by o tom nepsal.
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Jasně, klidně se zeptejte. Nemyslím si, že něco zapadlo; dobré myšlenky si pamatuju. K argumentu o možnosti organizované obrany proti vzniku soukromých států se možná ještě vrátím. Prozatím jen to, že mi připadá, že úspěšnou organizovanou obranou proti vzniku soukromých států by vznikl soukromý stát.

2) Třeba ty případy kdy jedna strana nespoluipracuje se tam pokud se pamatuju řešily. Ovšem po nějaké době jsem na některá ta řešení určitých případů zapomněl :-)
- 1. Zjevně jste zapomněl na všechny takové případy, ne jen na některé, neboť kdo souhlasí se soudcem není nespolupracující stranou… 2. Není to divné zapomenout na něco tak důležitého? Na nic jste nezapomněl: žádné takové řešení neexistuje. Urza sám říká, že nespolupracující strana bude donucena. (Když to ale pronese na půl huby poté, co dvě hodiny mluvil o něčem jiném, výsledkem může být Váš dojem.) Urza pouze fantazíruje o současné existenci více právních systémů, což je nesmysl, a o tom, že bezpečnostní agentury si budou konkurovat, takže se budou hlídat a výsledkem bude rovnováha sil. Což je taky nesmysl. V čem si můžou konkurovat? Když se dvě agentury shodnou na soudci, tak je to vlastně jedna agentura.
Web: neuveden Mail: neuveden
Myšlenka byla taková, že jde o ten POJEM "vlastnictví". Je třeba si tedy definovat, co je vlastnictví.
- 1. To už jsem vysvětlil. Tak ještě jednou. Otázka "K čemu je pojem vlastnictví" nedává moc smysl (v daném kontextu). Pro srovnání si vezměte otázky "K čemu je pojem vykořisťování/mention" (tedy něco, co podle Vás neexistuje). Tyto pojmy jsou k tomu, abyste mohl snadno hovořit o věci vykořisťování/mention, ať už věříte v její existenci nebo ne. Stejně tak otázka "K čemu je koncept vlastnictví" nedává moc smysl. K čemu je koncept vykořisťování/mentionu? K uchopování jevů: výrobních vztahů/myšlení. Rozdíl je jen v tom, že tyto koncepty používáte k vysvětlování nebo uchopování světa, jen pokud věříte v existenci těch věcí.
Čili jediný smysluplný význam věty "Pak je otázka, k čemu tedy pojem "vlastnictví" je, když vám stát může cokoli sebrat." je, že slovo vlastnictví odkazuje k věci, k té sociální realitě, kterou vlastnictví je. Ptáte se: "K čemu takové vlastnictví (= taková sociální skutečnost) vlastně je?". A na to jsem odpověděl.
2. A i teď stále mluvíte o věci vlastnictví, o sociální skutečnosti vlastnictví. Jen si to neuvědomujete. Říkáte Je třeba si tedy definovat, co je vlastnictví., ale přece si představujete, že to definované vlastnictví má být něco, co existuje. Ne že se vytvoří pojem pojmenovaný "vlastnictví", kterému nic existujícího odpovídat nebude, nebude mu odpovídat žádná sociální realita.
Věta Je třeba si tedy definovat, co je vlastnictví. tedy znamená "Je třeba se dohodnout, k jaké věci, a to sociální skutečnosti, slovo "vlastnictví" v této diskuzi odkazuje.
A samozřejmě není třeba se na tom dohodnout: všichni víme jakou sociální skutečnost označuje slovo vlastnictví.

Vezměme si jako příklad věc, která podle Vás neexistuje. Např. mention, hypotetickou částici zprostředkující myšlení.
zde: https://www.sisyfos.cz/clanek/986-mentiony
SLOVO mention je JMÉNO POJMU, KONCEPTU a VĚCI mention. Je to JMÉNO POJMU mention (řečového jevu), který předpokládá KONCEPT mentionu, česky "myšlenku mentionu" (koncept je česky "myšlenky něčeho"): rozdíl je v tom, že nemá smysl tvrdit, že nepřijímáte mention jako řečový jev, pojem mention, ale dává smysl tvrdit, že mention odmítáte jako myšlenku (= jako koncept). Pokud koncept přijímáte (používáte v myšlení), víte nebo věříte, že odkazuje k VĚCI. A všechny věci jsou JSOUCNA.
Anglicky je to takhle: ŘEČ: SLOVO (word) => JMÉNO (name) => MYŠLENÍ, JAZYK: POJEM (term) => KONCEPT (concept, idea, notion) => SVĚT: VĚC (thing) => JSOUCNO (nevím, being?, entity?)
S vlastnictvím je to takhle:
ŘEČ: SLOVO vlastnictví je JMÉNO MYŠLENÍ, JAZYK: POJMU vlastnictví, který je důsledkem existence KONCEPTU vlastnictví, který protože ho přijímáte, věříte, že odkazuje SVĚT: k VĚCI vlastnictví, která je JSOUCNEM.

Zdaleka to nemám domyšlené; uvítám jakékoliv připomínky. Nakonec ještě příklad (víceméně náhodný), proč je to třeba rozlišovat a že se to rozlišuje: As has been frequently noted, the ancient Greeks did not have terms or concepts that correspond to the contemporary dichotomy of ‘heterosexual’ and ‘homosexual’.
- V jejich jazyce neexistovaly řečové jevy odpovídající českému "homosexuál" (term) a nesmýšleli o lidech jako o homosexuálech (concept)
Probably the most frequent assumption about sexual orientation, at least by ancient Greek authors, is that persons can respond erotically to beauty in either sex. Diogenes Laeurtius, for example, wrote of Alcibiades, the Athenian general and politician of the 5th century B.C., “in his adolescence he drew away the husbands from their wives, and as a young man the wives from their husbands.”
- Přitom ale rozpoznávali existenci VĚCI odpovídající našemu "homosexuál", a i kdyby to nerozpoznávali, věřili bychom, že příslušné JSOUCNO ve starověkém Řecku existovalo, protože ho považujeme za transkulturní.
zde: https://plato.stanford.edu/entries/homosexuality/
Web: neuveden Mail: neuveden
DODATEK DODATEK DODATEK
Možná lepší odlišení je, že operacionalistický koncept odkazuje k "tomu, co s věcí dělám" (nemusí to být jen měření), kdežto ne-operacionalistický koncept odkazuje k "tomu, jak na mě věc působí". Ale i to není přesné: Szasz uvádí flogiston a éter jako příklad fyzikálních ne-operacionalistických konceptů. Takže to prozatím shrňme tak, že ne-operacionalistické koncepty jsou ty, které odkazují na COKOLIV jiného, než je "má činnost ve vztahu k věci". Čili takové, které objektu přiřazují vlastnost neodpovídající schématu "vykonal jsem to a to a stalo se to a to".
Ostatně je to zbytečně složité. Jedná se o "iluzi poznání", kterou jsem zde už popsal. Skutečné poznání je, že se o věci něco dovídám (tj. jsem schopen přiřadit věci vlastnost, jejíž přítomnost není nutným důsledkem existence věci). Iluze poznání je, že mám systém fantómových tříd, které věci přiřazuju, a zaměňuju pojmenování věci a její poznání (tj. přiřazuji věci pouze vlastnosti, které jsou nutným důsledkem její existence – byť nějak skrytým, nezřejmým nebo typicky zastřeným rétorikou).
Každopádně operacionalismus je důležitý proto, že je důkazem, že to jde i jinak. A bylo by zajímavé prostudovat astrologii a alchymii právě kvůli ne-operacionalističnosti jejich konceptů.
Web: neuveden Mail: neuveden
Všechno se totiž liší od nic jen tím, že má bytí nebo je jsoucno. Něco, co by se vůbec netýkalo bytí, tedy by se žádným způsobem nejevilo jako jsoucno, by nebylo něčím, nýbrž právě ničím.
- Díky za tuhle citaci z "Byl jsem mladistvým intelektuálem". Zařazuji do archivu. Přesně o kritice vlastností jako "má bytí" nebo "je jsoucno" je Szaszův The Myth of Mentall Illness: In the history of science, thinking in terms of entities has always tended to precede thinking in terms of processes. Alchemists and astrologers thus spoke of mysterious substances and concealed their methods from public scrutiny. Psychiatrists have similarly persisted in speaking of mysterious mental maladies and have continued to refrain from disclosing fully and frankly what they do.
(…) The foregoing principle now also forms the basis of a systematic philosophy of science known as operationalism. Simply stated, an operational definition of a concept is one that refers to actual interventions or operations. This sort of definition may be contrasted with an idealistic one, which refers to the basic or "essential" qualities of the object or idea.

- Vlastnost "mít bytí" je typickou ukázkou ne-operacionalistického konceptu. Lidé bohužel nevědí, že všechny psychiatrické koncepty jsou takovéto. "Mít schizofrenii", "mít depresi" jsou stejně ne-operacionalistické koncepty jako "mít bytí". Není v tom absolutně žádný rozdíl. Operacionalistické koncepty (např. fyzikální koncepty) jsou "když udělám tohle a tohle, dostanu tohle a tohle". Ne-operacionalistické koncepty (např. ty psychiatrické nebo astrologické) jsou "taková a taková věc, má takovou a takovou vlastnost". (Tedy: Věc, která existuje, má vlastnost "má bytí".) Vlastnosti jako "mít schizofrenii" nebo "být pod vlivem Venuše" jsou ty Szaszovy "idealistické koncepty, odkazující k základním nebo 'esenciálním' kvalitám objektu". Jsou to koncepty typu "kdyby osoba neměla tuto vlastnost (neměla schizofrenii/nebyla pod vlivem Venuše), nebyla by taková, jaká je". Odkazují nikoliv k měření, ale k základní, "esenciální" kvalitě objektu. Proto Szasz řadí psychiatrii k astrologii a alchymii: ne že by to byly stejné činnosti (ačkoliv astrologie je psychiatrii skutečně podobná v tom, že obě nauky vysvětlují lidské chování ne-osobními činiteli: astrologie existujícími pohyby planet, psychiatrie hypotetickými (a neexistujícími) procesy v mozku), ale proto, že používají stejné, ne-operacionalistické koncepty.
Web: neuveden Mail: neuveden
OPRAVA OPRAVA OPRAVA
3. Koncepty s chybně přiřazenou vlastností "je jsoucnem" (odkazující k neexistující věci)
4. Koncepty se správně přiřazenou vlastností "je jsoucnem" (odkazující k existující věci)
Web: neuveden Mail: neuveden
To je vlastně dobrý námět. Má věta "Jsoucno neexistuje" smysl? Může jsoucno neexistovat? Když je jsoucnem myšleno "to, co je", musí to z definice existovat. Co tedy neexistuje, když ne jsoucna? Je spousta "něčeho", co prý neexistuje. Viz sisyfovský "Slovník ezoteriky a pavěd".
zde: https://www.sisyfos.cz/eso-slovnik
Abduction by aliens, Akupunktura, Ájurvéda, Akupresura, Alchymie, Amulet… To vše prý neexistuje, nebo předpokládá existenci něčeho, co prý neexistuje. Co ale neexistuje? Jsou to SLOVA, která jsou JMÉNY POJMŮ předpokládajících KONCEPTY odkazující k VĚCEM, které jsou myšlenými JSOUCNY. Abduction by aliens a spol. existují jakožto SLOVA, jakožto POJMY a jakožto KONCEPTY. A existují i jakožto jsoucna, protože jsoucno nemůže neexistovat. Jsou to tedy jsoucna druhu SLOVO, POJEM a KONCEPT. Nejsou ale VĚCMI (nejsou jsoucnem druhu VĚC). Proč? Protože je možné vytvořit koncept věci, která neexistuje. Je možné přiřadit konceptu vlastnost "je jsoucnem" (= existuje), přestože věc, ke které koncept odkazuje, jsoucnem není (= neexistuje).
Takže třeba amulet existuje/je jsoucnem druhu SLOVO, POJEM, KONCEPT a JSOUCNO (protože všechno je jsoucnem). Není ale VĚCÍ, protože je KONCEPTEM s chybně přiřazenou vlastností "je jsoucnem".
Co tedy existuje:
1. Slova, Jména
2. Pojmy
3. Koncepty s chybně přiřazenou vlastností "je jsoucnem" = neexistující věci
4. Koncepty se správně přiřazenou vlastností "je jsoucnem" = existující věci
5. Věci (= jsoucna, na která odkazují koncepty se správně přiřazenou vlastností "je jsoucnem")
6. A to vše je PODMNOŽINA jsoucen. Jsoucna jsou TO VŠECHNO: jsoucna jsou slova, pojmy, správné i nesprávné koncepty a věci. Ale vedle toho jsou jsoucny i "ta něca", která nejsou věcmi. Tato jsoucna ale nemůžeme myslet, a tudíž o nich nemůžeme nic vědět. Příkladem jsou mikroorganismy a radioaktivita před jejich objevem. Obecně programem přírodovědy je dělat ze jsoucen věci.
Web: neuveden Mail: neuveden
Přemýšlení je manipulace s koncepty, KTERÉ odkazují na věci (existující ve světě), a NA KTERÉ odkazují pojmy. Tudíž neexistuje nic jako "myšlenka v její čisté neurčenosti", protože neexistuje nic jako "neurčený koncept". Každý koncept odkazuje na věc. Myšlenka je představa souvislosti dvou nebo více konceptů.

Rozdíl mezi jsoucnem a věcí reflektují anglické pojmy consider a regard. Regard odkazuje k jsoucnům, consider k věcem. Jako příklad pasáž ze Szaszova The Myth of Mental Illness: Until the second half of the nineteenth century, persons who imitated illness—that is, who claimed to be sick without being able to convince their physicians that they suffered from bona fide illnesses—were regarded as faking illness and were
called malingerers; and those who imitated medical practitioners—that is, who claimed to heal the sick without being able to convince medical authorities that they were bona fide physicians—were regarded as impostors, and were called quacks.
As a result of the influence of Charcot, Janet, and especially Freud, this perspective, both medical and lay, on imitations of illness and healing was radically transformed. Henceforth, persons who imitated illness—for example, who had "spells"--were regarded as genuinely ill, and were called hysterics; and those who imitated physicians—for example, who "hypnotized"—were regarded as genuine healers, and were called psychotherapists.

K čemu odkazují výrazy "osoby, které předstíraly nemoc" a "ti, kdo se vydávali za lékaře"? K jsoucnům nebo věcem? Nepochybně k jsoucnům, protože jinak by věta nedávala smysl. Věta: "věci-osoby, které předstíraly nemoc, byly pokládané za skutečně nemocné" nedává smysl. Ale věta "jsoucna-osoby, které předstíraly nemoc, byly pokládané za skutečně nemocné" smysl dává: v očích těch, kdo je pokládali za skutečně nemocné, ta jsoucna-osoby nebyly věcmi "osoby, které předstírají nemoc".
Szasz pokračuje: This profound conceptual transformation was both supported and reflected by an equally profound semantic transformation—one in which "spells," for example, became "seizures," and quacks became "psychoanalysts."
- To "conceptual" odkazuje k myšlení, ke konceptům, a "semantic" odkazuje k řeči, k pojmům.

Ještě consider: In psychiatric circles it is almost indelicate to ask: What is mental illness? In nonpsychiatric circles mental illness all too often is considered to be whatever psychiatrists say it is. The answer to the question, Who is mentally ill? thus becomes: Those who are confined in mental hospitals or who consult psychiatrists in their private offices.
- Zde výraz "mental illness" zjevně odkazuje k VĚCI duševní nemoc, ne ke jsoucnu duševní nemoc, protože jinak by věta nedávala smysl, respektive měla by úplně jiný význam, než jaký má mít (jak je zřejmé z kontextu). Szasz přece nechce sdělit, že si lidé myslí, že (jsoucno) duševní nemoc je "to, co psychiatři řeknou, že je duševní nemoc". Chce sdělit OPAK: že lidé si o "tom, o čem psychiatři řeknou, že to je duševní nemoc" myslí, že to je duševní nemoc.

V češtině tento rozdíl na úrovni pojmů, řeči neodlišujeme. Ale samozřejmě jsme schopni ho odlišit na úrovni myšlení, konceptů, jak jsem teď ukázal. Sice se nabízí, že consider je "považovat" a regard "pokládat", ale podle mě to tak není: čeština to nerozlišuje.
Web: neuveden Mail: neuveden
DODATEK DODATEK DODATEK
Ještě je tam vlastně jedna vrstva: jména. Tak slovo vykořisťování je jméno pojmu vykořisťování. Anglické jméno téhož pojmu je exploitation.
Takže SLOVO vykořisťování je JMÉNO POJMU vykořisťování, který odkazuje přes KONCEPT vykořisťování na VĚC vykořisťování, což je JSOUCNO myšlené jako vykořisťování.
SLOVO => JMÉNO => POJEM => KONCEPT => VĚC => JSOUCNO
Web: neuveden Mail: neuveden
Pojem vlastnictví je k tomu, aby bylo možné rychle mluvit o věci vlastnictví. To je jako: K čemu je pojem vykořisťování/posedlost ďáblem/yeti/mentiony? K tomu, aby bylo možné rychle mluvit o věci vykořisťování/posedlost ďáblem/yeti/mentiony.
Z kontextu bylo zřejmé, že se Honza ptá "K čemu je dobré vlastnictví (takové)" jako věc. Taky jsem si všiml vadnosti otázky "K čemu tedy pojem vlastnictví je?", nemůžu ale úplně všechno opravovat.
Skutečně je třeba rozlišovat pojem, koncept, věc a jsoucno. Vlastnictví je to všechno.
"K čemu je pojem vlastnictví?" Aby bylo možné mluvit o věci vlastnictví.
"K čemu je koncept vlastnictví?" Aby bylo možné myslet sociální jev vlastnictví.
"K čemu je věc vlastnictví?" K řízení společnosti.
"K čemu je jsoucno vlastnictví?" Nesmyslná otázka.

Máte pravdu, že o tomhle vím podstatně víc, než je běžné. Lidé obecně nerozlišují pojem a koncept (tj. řeč a myšlení), dokonce je možné, že čeština to nerozlišuje (= že v češtině pro to neexistují POJMY). Rozdíl je ale zřejmý: Dává smysl, aby Urza řekl "Neuznávám koncept vykořisťování"; ale nedává žádný smysl, aby řekl "Neuznávám pojem vykořisťování", protože pak by o vykořisťování neměl mluvit, což ale dělá. Dále si lidé pletou věc a jsoucno. Zde už je rozdíl jemnější: mikroorganismy nebo radioaktivita nebyly před svým objevením věcmi, ale byly jsoucny. Že by si někdo pletl pojem a věc, se nestává. Ani Honza si to neplete, jen neumí česky.
Web: neuveden Mail: neuveden
To už je třetí případ, kdy se zde předkládá rys ankapu, podle kterého by ankapem mohla být i ČR, a není nijak vysvětleno, proč tedy není… (Prvním bylo Fialovo "V ankapu si každé může dělat, co chce, jen za to musí nést zodpovědnost".) Pokud je rysem ankapu, že se tam vždy (nebo téměř vždy) všichni shodnou na soudci, proč i ČR nevznikla tak, že se – třeba v dávné minulosti – všichni se všema shodli na soudci, který pak jedné straně uložil povinnost platit daně? Proč i ČR není ankap? A pokud není, co tomu brání? A co bude v ankapu jinak, co tento proklamovaný rys ankapu umožní? Jediné, co mi vychází, je, že z nějakého důvodu v ankapu předpokládáte mnohem větší míru společenské shody. Ale proč ji předpokládáte? A proč stejnou míru společenské shody nepředpokládat i u státu?
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Proč by měl být "stát" nejdůležitějším slovem, když z kontextu je zřejmé, že je řeč o vlastnictví něčeho ve státě?
2. Honza se ptá "Pak je otázka, k čemu tedy pojem "vlastnictví" je", jako by nevěděl, k čemu vlastnictví je (a z kontextu je zřejmé, že mluví o dnešním, státním vlastnictví), čili jako by si myslel, že je k ničemu. Litr nechci.
Web: neuveden Mail: neuveden
Nebo ještě jinak: Tzv. "nespolupracující strana" je všudypřítomný jev ve státu. Není žádný důvod, proč by takovým jevem nebyla v ankapu. A copak se asi v takových případech bude dít?
Projevem indoktrinace je už samo přesvědčení, že je možné, aby Urza nebo někdo přišel na jiné řešení, než to naprosto zjevné: že strana se silnější bezpečnostní agenturou za zády si prosadí svoje.
A projevem indoktrinace je přesvědčení, že případy s nespolupracující stranou budou v ankapu výjimečným jevem – čili se záhadného důvodu se v ankapu předpokládá mnohem větší společenská shoda než ve státu. Proč potom ale takovou shodu nepředpokládat i ve státu? Proč nepředpokládat, že i v ČR se v trestním právu strany vždy (nebo téměř vždy) shodnou na soudci? A tudíž by byl právní systém ČR stejný jako ten ankapácký (ze záhadného důvodu nazývaný "polycentrický")?
Web: neuveden Mail: neuveden
Honza: Pak je otázka, k čemu tedy pojem "vlastnictví" je, když vám stát může cokoli sebrat.
Web: neuveden Mail: neuveden
Jenže já se teď vůbec nezabývám celou problematikou zdanění a vlastnictví, nýbrž jen tím rozporem, že Honza tvrdí, že dnešní vlastnictví je k ničemu, a přitom se odmítá ho vzdát (zřejmě). Proč byste se nevzdal něčeho, co je k ničemu?
Web: neuveden Mail: neuveden
Problém je zcela zjevně v tom, že v obou případech je dotyčný (Mojeméno, "etatista") o něčem přesvědčen, aniž by byl schopen uvést, CO ho přesvědčilo. Což ankapáci považují za důkaz indoktrinace.
Web: neuveden Mail: neuveden
OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA OPRAVA
Zde se tedy indoktrinace skutečně povedla… Kde berou ankapáci tu drzost poukazovat na údajnou indoktrinaci v Bankovkových, když výsledkem šíření jejich myšlenek je tohle? (A to ještě Bankovkovi jsou určeni školákům.)
Představme si, že by nějaký "etatista" takhle obhajoval zdanění:
"Pokud jde o otázku legitimnosti zdanění z pohledu konceptu daňové povinnosti, tak tím se zabývá známý obhájce státu Martin Kurz. Problém pro přehlednost rozdělil na dvě části: na situaci, kdy jsou daně placeny dobrovolně, a na situaci, kdy jsou placeny nedobrovolně. Natočil o tom dvě dlouhá videa, ve kterých dospívá k závěru, že dobrovolné daně jsou v pořádku, a že není důvod, proč by neměly fungovat.
Koncept daňové povinnosti myslím nějak řeší i situace, kdy osoba nechce daně platit. Na to ale já nejsem ten pravý, takže pokud by tě téma zajímalo opravdu do hloubky, spíš bych ti doporučil nějaké materiály nebo přednášky. Mj. zrovna Martin Kurz tvrdí, že se stal etatistou poté, co se snažil zpochybnit legitimnost a prospěšnost daní a za tím účelem je studoval do takové hloubky, až si uvědomil, že proti nim žádné vážné výhrady najít nemůže a že by to v principu fungovat mělo. A pak snad jsou i nějaké precedenty z minulosti, že se daně neplatily a zjistilo se, že to nefunguje."
logo Urza.cz
kapky