Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nebýt členem KSČ je jednání, ale ta osoba, které bylo zakázáno studovat, byla potrestána za to, kdo jsou její rodiče, tj. ne za své jednání, ale za to kým je, jaký má status.
Existuje morální kontinuum, od nejzavrženíhodnějšího k dokonalosti. Nemělo by se kritizovat tak, že vše špatné je stejně špatné, Churchill je jako Hitler apod.

1. Právní stát beru zpět. Druhý princip zůstává.
2. Osoba je potrestána za to, že chová burunduka, tj. za jednání. V druhém případě je osoba potrestána za to, kdo jsou její rodiče, tj. ne za své jednání, ale za to kým je.

Zákaz studovat kvůli nekomunistickým rodičům není to samé jako zákaz chovat burunduka, protože kromě přirozeného práva to porušuje dva další principy: 1. právní stát 2. zásadu, že osoba má práva nabývat/pozbývat na základě svého jednání, ne na základě toho kým je, jaký má status.

Standa napsal:

1) Právo říkat cokoliv je velmi silnou nadmnožinou svobody slova.

- Ano, protože se „svoboda slova“ říká něčemu, co svoboda slova není. Svoboda slova je „neomezené právo na projev“.

2) Pokud ty máš právo říkat cokoliv, já mám právo předpokládat, že veškeré výhrůžky a výzvy k násilí myslíš vážně, že jsou přípravou zločinu, který hodláš realizovat. A já mám právo ti v páchání zločinu zabránit.

- Naprostý souhlas. Jen dodávám kvůli případnému nedorozumění: Máte právo mi zabránit v páchání zločinu; ne na mě zaútočit, protože jsem něco řekl.

3) Že někoho, kdo vykazuje všechny parametry zločince, považujeme za nemocného a nikoliv za zločince, je naše benevolence, vyplývající z poznání projevů a možností léčení některých duševních chorob.

- Pozoruhodná benevolence, když důsledkem je, že ti lidé jsou vězněni mnohem déle, než kdybyste benevolentní nebyli…

4) P. S.: Už jsem se stal cílem útoku vyšinutého jedince, takže vaše akademické diskuse beru i z praktické stránky.

- 1. Ano. Ta praktická stránka léčení pachatelů násilných trestných činů je např. tohle:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zenu-ktera-vrazdila-v-tesku-propustili-z-lecebny-o-par-hodin/r~77d159184fe511e68afb002590604f2e/?redirected=1490322089
nebo tohle: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1013782-mlada-zena-zavrazdila-studenta-chranil-spoluzacku

2. Dále si zřejmě neuvědomujete, že důsledkem psychiatrizace práva není jen nevěznění osob, které by měly být ve vězení, ale především věznění osob, které by vězněny být neměly. To, že psychiatři mají pravomoc násilně hospitalizovat „osoby jevící známky duševní choroby a nebezpečné sobě nebo okolí“, znamená, že psychiatři mají pravomoc každého, o kom získali informaci, že je nějak nebezpečný, uvěznit na neurčitou dobu a násilně ho „léčit“.

Ať už se jedná o nebezpečnost banální, případně vymyšlenou:
http://www.hoschl.cz/index.php?text=4288&lang=cz

nebo skutečnou:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/silena-ridicka-zustane-v-bohnicich-soud-ji-vzal-i-auta_302083.html

1) Už jsem odpověděl.
2) Už jsem odpověděl.

Necítím povinnost vymýšlet na vaše otázky hned DVĚ různé odpovědi, či plnit jiné Vaše rozmary.

1) Říkáte vlastně „pokud by byl projev posouzen, že může vzbudit důvodné obavy, byl by posouzen, že může vzbudit důvodné obavy“. Otázka ale přece zní, zda by takový projev byl tak posouzen. Já říkám, že asi ne; vy říkáte, že ano… Jestli chcete pokračovat v diskuzi, podložte své tvrzení verdiktem soudu nebo něčím z právní teorie, jinak to nemá smysl.

2) 1. Co znamená CSAD a OPBH? 2. Duševní nemocí nebo posednutím ďáblem lze omluvit KAŽDÝ trestný čin. Už jen proto, by to nemělo být přípustné. 3. Argument, který jste začal vyvracet, či co to děláte, zněl: I kdyby to bylo posouzeno jako nebezpečné vyhrožování, pak by se to právě mělo řešit jako nebezpečné vyhrožování – tedy ne násilnou hospitalizací.

3) 1. „Stůj, nebo střelím“ je vydírání, ne nebezpečné vyhrožování. 2. Pokud „Naprosto totéž, jen nic nechcete“ neznamená „nedůležitý rozdíl“, tak co to znamená? Upozornil jsem, že nejen já, ale i zákonodárce mezi porovnávaným jednáním vidí DŮLEŽITÝ rozdíl, když je max. sazba 4x vyšší.

1. Právo říkat cokoliv je podmnožina práva na projev. V ČR jsou lidé trestáni za projev, např: § 355 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, § 365 Schvalování trestného činu, § 287 Šíření toxikomanie.
A především každá násilná hospitalizace; důvodem k násilné hospitalizace je duševní porucha, čili to, že se osoba nějak projevuje.

2. Právě to, že se jedná o legální projevy nebo banální přestupky a stát jejich „pachatele“ zavírá na dlouhou dobu, je tak nepřijatelné. Kdyby se jednalo o trestněprávní delikty, které by byly trestněprávně postihované, PN by nebylo možné odlišit od věznic.

1) 1. Přesně tak: situace je taková, že tam žádná žena nemusí být, a pokud tam je, nemusí to vnímat, jako že jí je vyhrožováno. 2. Ignorujete můj argument: Jednání osoby řvoucí na ulici, že vyhubí lidstvo, by taky bylo posouzeno jako nebezpečné vyhrožování?

2) 1. To je samozřejmě nesmysl, viz nutná obrana, krajní nouze… 2. Už jsem napsal: každý trestný čin lze omluvit duševní nemocí nebo posednutím ďáblem; protože tak lze omluvit KAŽDÝ trestný čin, je taková argumentace nesmyslná. 3. Především se odchylujete od tématu: Argument zněl, že trestněprávní postižitelnost odůvodňuje trestněprávní postih, ne násilnou hospitalizaci; ne, že pro násilnou hospitalizaci nejsou myslitelné nějaké JINÉ důvody.

3) A právě to, že nedochází k porušování vlastnických práv, je důvod, proč nebezpečné vyhrožování není v rozporu s napem.
Mimochodem, pokud to je „naprosto totéž“, jak to, že za vydírání je 4x vyšší max. sazba než za vyhrožování?

1. Svoboda slova znamená, že máte právo na projev; že vám v něm nikdo nesmí legálně bránit. Jaký jiný by to mělo mít význam?
2. S cvoky a cvokaři to má souvislost významnou, protože legitimizování zavírání lidí jejich duševní poruchou znamená, že psychiatři zavírají lidi za to, že něco říkají nebo se non-verbálně projevují. Násilné hospitalizace disidentů v SSSR ve skutečnosti nebylo něco „nesystémového“; jenom jim už historie dala za pravdu.

1. Otázka zněla co kdyby to nebylo takhle obecný, ale ten člověk na ulici vykřikoval, že první ženskou, co potká, strčí pod auto? Čili žádná ženská tam nebyla. I kdyby tam byla, tak by se to nejspíš neposuzovalo jako nebezpečné vyhrožování, z důvodů, které jsem uvedl: musíte vyhrožovat konkrétní osobě a musí to vzbudit důvodnou obavu.
Předpokládám, že jednání osoby řvoucí na ulici, že vyhubí lidstvo, by taky nebylo posouzeno jako nebezpečné vyhrožování.
2. Samozřejmě, každý trestný čin lze omluvit duševní nemocí nebo posednutím ďáblem. Mluvil jsem ale o něčem jiném: O tom, že trestněprávní postižitelnost jednání odůvodňuje trestněprávní postih, ne násilnou hospitalizaci.
3. Nebezpečné vyhrožování není přímé porušení NAPu. To je až vydírání.

1. Vykřikovat že první ženskou, kterou potkám, strčím pod auto, podle mě nebezpečné vyhrožován není. Příslušný paragraf zní: Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Musíte vyhrožovat konkrétní osobě, ne jen tak do větru, a ta výhrůžka musí vzbudit důvodnou obavu.

2. I kdyby to bylo posouzeno jako nebezpečné vyhrožování, pak by se to právě mělo řešit jako nebezpečné vyhrožování – tedy ne násilnou hospitalizací.

3. Čili: Podle přirozeného práva nebezpečné vyhrožování není trestným činem (tak jako jím není nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů). Podle platného práva takové jednání trestný čin je, a pak by se mělo jako trestný čin postihovat – čili násilnou hospitalizaci to neodůvodňuje.

1. Svoboda slova je „právo říkat cokoliv“, takže pokud chceme svobodu slova, musíme tolerovat i takové věci.
2. Policie by ho jistě mohla sebrat, ale protože se nejedná o vydírání ani o nebezpečné vyhrožování, tak jedině za výtržnictví nebo za přestupek proti veřejnému pořádku. V obou případech se jedná o to, že je nelegální řvát ve veřejném prostoru, nejde o to vyhrožování.
Čili říkat jak to Pávovo „asi někomu něco udělám“ tak to Vaše „první ženskou, co potkám, strčím pod auto“ je nejspíš legální; ovšem můžou vás za to zavřít do psychiatrické nemocnice, resp. psychiatrům to může posloužit jako záminka pro vaše uvěznění.

Pochvala byla za vtipnost. Že jste v tom byl zaangažován Vy, vtipnost postu v mých očích skutečně zvětšilo.

To je vtipné. Fakt dobrý.

Je mi jasné, že profesionál jako Vy má příští přednášku už napsanou. Přesto pro možné doplnění, prohloubení či obecně inspiraci doporučuji tuto Szaszovu řeč: https://www.youtube.com/watch?v=1LoSgdpHnUk
Můžu poslat i přepis.

Mimochodem, co myslíte tím "tématem budou drogy samotné"? Nebudete snad přednášet o jejich účincích? To by bylo nepěkně mimo diskurz.

1. Napsal jsem, že by případ šel bod po bodu přenést do ankapu: pokud v situaci beze svědků bezdůvodné napadení nemusí vést k postihu ve státní sféře, nemusí k němu vést ani v soukromé, protože prostě zaměstnavatel může uvěřit verzi zaměstnance.

2. Pokud si tedy státní zaměstnanci můžou dělat, co chtějí, tak: 1. Proč nedochází tělesným trestům na školách? Vždyť neexistuje konkurence… Jak to, že učitelé své pravomoci ve školách, zdá se, vůbec nezneužívají? 2. Proč nedochází neustále k útokům policistů na kdekoho, když jim tedy nic nehrozí? A proč k útokům policistů dochází typicky v situacích, kdy dochází typicky i k útokům ne-policistů, tj. v situacích beze svědků?

3. To mě vede k závěru, že efektivita a slušnost jsou u státu oddělené nádoby: zatímco efektivně si stát nemusí počínat, protože má daně, a ani nemůže – čili efektivitu si nelze vynutit – tak slušnost si alespoň v demokracii v principu lze vynutit, protože to lze realizovat armádním tlakem zhora.
Prostě ve státě, kde většina lidí bude považovat za nepřijatelné, aby policisté mlátili řidiče, se to (téměř vůbec) nebude dít, stejně jako se (téměř vůbec) neděje, že učitelé bijí žáky, protože většina lidí to považuje za nepřijatelné. Čili v principu by v tomto mezi státem a ankapem nemusel být rozdíl, stejně jako předpokládáme, že by v tomto nebyl rozdíl mezi ankapovými a současnými školami.
Je pro to i faktická evidence v tom, že zatímco neefektivita je všude zhruba stejná, tak v míře brutality vůči občanům se státy velmi liší.

Tak jak to je líčeno – jako bezdůvodné napadení – to snad NIKDO neschvaluje.
Zda je měl poslechnout hned, je jiná věc. Ale stavění aut by mohlo být i v ankapu.
Takže pokud tvrdíte, že většina lidí schvaluje takové napadení jako trest za to, že řidič hned nezastavil… to je absurdní. Že řeknou, že je samozřejmě jeho občanská povinnost hned zastavit… no, to asi řeknou.

1. V ankapu jistě budou majitelé svá práva delegovat: jimi placeným prodavačům, hlídačům, správcům, řidičům, dopravním policistům… a tito potom budou mít větší práva než jiní: nakupující, vcházející, pasažéři, řidiči…
2. Nemyslím, že v té situaci jde o nějaká privilegia, ale o "faktor opuštěného místa": agresoři můžou tvrdit, že řidič se pohyboval, jako by chtěl použít zbraň.
3. Je řeč o situaci, kdy řidič zastavil – koneckonců i ten napadený řidič nemusel zastavit s tím, že to nejsou policisté, ale násilníci maskovaní jako policisté.

4. Dál to už nechápu: Říkáte, že v ankapu by bylo větší riziko zastavit auto – nevidím důvod proč; pak říkáte, že soukromá agentura by se prostě chovala slušně – ano, ale někdy v situaci bez svědků třeba taky ne.

1. Ale TAKOVÉ policisty nikdo nevnímá kladně. 2. Myšlenka, že většina lidí policisty hodnotí nesprávně, je elitářská a ne-libertariánská: Není to spíš tím, že oni sami šikanováni nebyli a že někdy byli ohrožováni agresivním řidičem? 3. Argument "tyhle typy to přitahuje" znám, a přitahovalo by je to i na analogická místa v ankapu.

4. To opuštěné místo může být třeba Váš les, nebo opuštěná veřejně přístupná polní cesta…
5. Předpokládal jsem, že by silniční kontroly byly prováděny (technický stav vozidla, překročení rychlosti, podezření na drogy, cokoliv). Dále, jde o schéma "osoba oprávněná majitelem svou pravomoc v situaci beze svědků zneužije"; i kdyby se žádné stavění aut nepraktikovalo, tak přesto by se to schéma mohlo někde jinde v ankapu vyskytovat.

6. Jiná silnice by nemusela v ankapu existovat, jak jistě víte; nebude existovat, pokud většině zákazníků nebudou takové kontroly tak moc vadit, aby se vyplatilo stavět novou.

7. Argument "obava ze ztráty zaměstnání›› slušné chování" beru, ovšem to působí i teď. Pokud mi vysvětlíte, proč by v anakapu působil zásadně víc než teď… může být, ale v tuto chvíli tam takový faktor nevidím. Spíš tam vidím faktor opuštěného místa; kdyby ti policisté věděli, že se někdo dívá, tak TO by byl silný faktor.

8. Náhradu můžete požadovat i teď. Je to ale "situace beze svědků", výpověď proti výpovědi.
9. Argument "zaujatostí soudů proti lidem mimo státní sektor" není podložený ani uvěřitelný; neberu ho do úvahy.

10. S učiteli (a státními zaměstnanci obecně) máte pravdu, jenom to nesouvisí s případem. Schéma je "osoba oprávněná majitelem svou pravomoc v situaci beze svědků zneužije". To není flákání práce. Správná učitelská obdoba by byla "učitel odvede žáka do tělocvičny a tam ho fackuje". A zde platí: Argument "obava ze ztráty zaměstnání›› slušné chování" beru, ovšem to působí i teď.

11. Závěr: Máme zde dva fenomény: flákání práce (F1) a zneužívání pravomocí (F2). Vy z toho, že ve státní sféře můžete F1, vyvozujete, že tam můžete i F2; a z toho, že v soukromé sféře nemůžete F1, vyvozujete, že tam nemůžete i F2. Je zřejmé, že to tak není; např. ve školách se poskytují mizerné služby, ale zneužívání dětí tam asi není – viz ty kauzy, jak učitel dal žákovi facku; ti policisté, kdyby to dělali opakovaně, by byli propuštěni stejně jako v soukromé sféře.

To schéma je "osoba oprávněná majitelem svou pravomoc v situaci beze svědků zneužije". A takové schéma se bude vyskytovat i v ankapu.
Argument "obava ze ztráty zaměstnání›› slušné chování" beru, ovšem to působí i teď.

Nevidím souvislost s libertarianismem. Tohle nikdo neschvaluje; bude se to dít i v ankapu; a když vás někdo napadne na opuštěném místě, tak je to vždy tvrzení proti tvrzení. Skutečně tohle by bylo možné bod po bodu přenést do ankapu. Nebo ne?

Překvapivě v zásadě správně. Jen na tom "jiném postupu" v tak by si stát s jeho homosexualitou poradil jiným způsobem docela záleží.
Dále právě o trestnost většinou nejde, viz rozhovor s Hollým.
A ta aliance není asi účelová: je za tím víra ne účelnost.

Říkáte něco jiného, než "ideální neexistující onkologie (což zase musí být nějací ideální neexistující onkologové) nemůže za to, že skutečná onkologie používá násilí"?
Čili: ideální neexistující psychiatrie (což musí být nějací ideální neexistující psychiatři) nemůže za to, že skutečná psychiatrie používá násilí.

Pokud ano, ptám se, co z toho má plynout?

Nejde o násilnické psychiatry; celá ta organizace je násilnická. Viz ten rozhovor s Hollým.
Turing je hlavně známý příklad.
Já taky neviním psychiatry "plošně"; viním každého jednotlivě.

a neviním tu vědu jako takovou.

- A pokračujete v nedorozumění. O čem to mluvíte. Co je ta "psychiatrická věda jako taková"?

1) A prosím dávejte si pozor na překrucování něčích slov. Třeba něco jako "stát psychiatry nutí" jsem vůbec nenapsal, ba ani jsem nenapsal nic, co by se tak dalo interpretovat.

- Teď jsem si všiml, že jsem Lojzův příspěvek omylem považoval za Váš. Ale Vy jste taky napsal: Ve jménu čehokoliv lze páchat cokoliv, vždycky jde všechno nějak okecat, dívejte se po autoritě, dívejte se po tom, kdo nad tím vším stojí a kdo to umožňuje. A to je stát. I kdyby si to nějací psychiatři vylobbovali, pořád to museli učinit skrze stát a ten je zodpovědný.
Čili argumentoval jste podobně jako Lojza, proto jsem si to spletl.

2) Konkrétní psychiatři vinni byli a jsou. Ale všichni psychiatři? A psychiatrie jako obor? Nikoliv.

- To je zajímavá demagogie. Kdo viní "obor"? Já viním psychiatrii jako ORGANIZACI, jako organizovanou skupinu osob. "Obor" ani nemůže být vinen…

3) Podívejte se na to takto - kdyby byli lidé násilím léčeni z rakoviny, byli by onkologové násilníci a obnkologie jako obor byla špatná? Ne, byla by to práce nějakých lobbistů a výkonnou sílu by dodal stát.

- 1. Samozřejmě, že v takovém případě by onkologie jako organizace byla špatná. Co to je za otázku? (A byla by špatná i jako obor. V tom spočívá ta Vaše demagogie: Představíte si "ideální onkologii", která nepoužívá násilí, řeknete, že to je "onkologie jako obor", a pak tvrdíte, že onkologie jako obor je v pořádku. Ale taková onkologie neexistuje.)
2. Psychiatrům přece "výkonnou sílu" nedodává stát; psychiatři jsou součástí státu. To je jako byste tvrdil, že policii dodává výkonnou moc stát.

Ale já jsem jasně hovořil o konkrétních psychiatrech, kteří Turingovi vpravovali do těla estrogeny proti jeho vůli, což bylo v souladu s pravidly konkrétní psychiatrické organizace, jejíž byli členy.
Neříkal jsem nic o "psychiatrické vědě". Můžete samozřejmě tvrdit, že potenciálně existuje jakási ideální "psychiatrická věda", která "je nevinná", ale… co s tím? Diskutujeme snad o skutečné psychiatrii: se skutečnou praxí, skutečnými pravidly, skutečnými psychiatry, skutečnou minulostí. A tahle skutečná psychiatrie rozhodně nevinná není, naopak má ruce od krve jako snad nikdo.

1. Vzhledem k tomu, že násilnou léčbu Turinga odsuzujete, tak tou "nevinností" musíte myslet, že k tomu byli psychiatři kýmsi, "státem", přinuceni. Už to je nehorázné. Můžete to něčím podložit?
Opakuji otázku: Máte pedofila nebo sexuálního agresora, který je po odpykání trestu léčen na psychiatrii. Za to taky psychiatři nemůžou? Přinutil je k tomu stát?

2. Podívejte se na tento rozhovor s Martinem Hollým zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/216411034000082/
Hollý tam říká, že 1/3 jeho pacientů jsou násilně hospitalizovaní; přímo říká, že nespáchali trestný čin, psychiatři je zavřeli a pustí je až budou chtít. 12:40
a navrhuje, aby byla možná soudně nařízená ambulantní léčba i pro jedince, kteří nespáchali trestný čin. 14:10

Tohle je nevinnost? Tohle má být v souladu s Vaší interpretací "stát psychiatry nutí"?

Mluvíte o tomhle: http://plzen.idnes.cz/soud-silovsky-terorismus-islamsky-stat-ffk-/plzen-zpravy.aspx?c=A170224_082728_plzen-zpravy_pp ?

Teď jsem se k tomu dostal, ale vypadá to jako ukázková psychiatrická práce. Je tam všechno: mírnění nepřiměřeného trestu, kulturní determinovanost (když chce za ISIS bojovat Čech, tak samozřejmě musí být duševně nemocný), nekonečná neostrost psychiatrických diagnóz (Podle znalců trpí Silovský schizoidní poruchou osobnosti, psychiatr pro něj navrhoval ambulantní psychiatrické léčení. přičemž před pár měsíci prohlašoval Jiří Švarc v ČT, že porucha osobnosti vlastně ani není nemoc a že se to nedá léčit…). Je to prostě náboženství: Credo quia absurdum est.

Mě připadá neuvěřitelné, že takové jasné autonomní fungování psychiatrie jste schopen považovat za důsledek toho, že kdosi ze státu chce nějakému Silovskému něco provést. Kdo? Proč? A jak?

Za to, že Turing byl násilně léčen estrogeny, což mu způsobilo tělesné změny, které podle Szasze byly důvodem k jeho sebeusmrcení, můžou psychiatři, protože psychiatři prosadili, že je legitimní a vědecké to dělat. Žádný "stát" jim neříkal "Dělejte to" a ani je k tomu nenutil.
Vždyť i dnes máte násilnou léčbu sexuálních delikventů. Za to taky nemůžou psychiatři? "Stát" je přinutil to dělat?

3. Slyšel jsem o průmyslové lobby, a nejen v třetí říši. Ale aby se za něco mohlo lobbovat, musí to být legitimizované. A bombardování Londýna legitimizoval nacismus.
A teď co legitimizuje psychiatrii? Psychiatrie se legitimizuje sama. Za tím, že psychiatři můžou legálně násilně léčit lidi, není nic jiného než psychiatrická legitimizační rétorika. Za tím není žádný "stát". To je jako byste říkal, že za bombardováním Londýna nebyl nacismus, ale stát. Stát vlastně ani nemá nějakou svou obecnou legitimizační rétoriku; k legitimizaci používá různé věci: národní/obecný/vyšší zájem, prosperitu společnosti, vůli Boha, vůli většiny a také psychiatrii (a tu stále víc, protože psychiatři získávají stále víc a víc moci).
Z toho je jasné i to, že legitimizační prostředky se mění: Bohem a církví toho dnes v Evropě moc nezlegitimizujete, duševním zdravím a psychiatrií ano.

A mimochodem, dnes jsem se díval na film "Kód enigma" o Alanu Turingovi. A proč byl Turing násilně léčen z homosexuality? Kvůli státu nebo kvůli psychiatrii? Kvůli psychiatrii. A proč? Protože legitimizační rétorika toho aktu byla psychiatrická; ta ideologie, která to ospravedlňovala byla psychiatrie.

Je zde třeba rozlišit "rétorika" a "legitimizační rétorika". Na rétorice skutečně moc nezáleží, je to jenom instrument k přesvědčování lidí. Ale legitimizační rétorika, to je rétorika opřená o ospravedlňující ideologii – na tom záleží. Zde možná došlo k mýlce: Měl jsem na mysli, že záleží na legitimizační rétorice (tj. nakonec ideologii či přesvědčení o kterou se rétorika opírá) ne na rétorice jako takové.