Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Možná jsem to trochu zvulgarizoval, ale podstatu jsem vystihl. Nebo?

Pro mě se nic nezměnilo. Furt nereaguješ na to, co píšu.

Máš levnější trika.

Těžíš z toho a kupuješ to s tím vědomím.

Tejden se v týhle diskusi handrkujeme o variantě, že se kapitalista na svým pozemku stane vládcem nad druhou generací. Volně na to navazuju.

Věnuji se kojení. Pomáhám prakticky ženám s tím, aby mohly kojit. Nejsem zdravotník. Mám opravdu hodně zkušeností.

Prašť jak úhoř.

Ne.

To je kritika argumentační praxe slaměných zastánců, ne kritika definice. Je mi líto. Odpověď je ne.

Ale já jsem se jí neptal na případy "lépe něž stát", nýbrž výhradně na ty sporné. Protože jste říkal, že jste o části "ne hůře" nikdy neslyšel. Ale můžete to zkusit sám. Přece jenom je umělá, že.
A ké akumulaci. Mafiáni taky měli tendenci se spojovat, rozdělit si teritoria a kooperovat. Ale nakonec se stejně navzájem vystříleli - viděl jsem to ve filmu :)

Tak to jo, blbě jsem se kouknul. Když se despota zmocní ankapu, už to není ankap. Když se třeba Hitler (ať držíme standard) zmocní demokracie, už je to diktatura. Ale pozor! Pořád je to stát.

Neodpovídal jsem na kritiku definice. Takže odpověď byla korektní. Ne.

Ne.

Před chvílí to tu bylo naopak. Argumentovalo se tím, že v případě ankapu by všech osm miliard (dobře, připusťme, že ankap by nebyl fšude, takže o něco míň) ankapáků nechalo chcípnout ubožáka, protože by mu neposkytli podnájem. Závěr byl, že ankap upírá jednotlivci právo na život. A trumfem bylo, že to tak sice být nemusí, ale MŮŽE!

Reakce na první větu. Metoda, kterou jsem vyvinul při komunikací s PZ.

Vám přijde státní despotismus jako slaměný panák? Co třeba kovid? Grýndýl? A to jsem vynechal Hitlera, který dle PZ nesmí chybět v každé správné diskusi :)

a) velmi rychlá a povrchní konzultace s íá:
Rothbardův typický argument tedy není: „Anarchokapitalismus vyřeší všechno dokonale.“ Spíše: „Ukažte konkrétní selhání anarchokapitalismu a porovnejte je s reálným selháním státu, ne s idealizovaným státem.“ To je hlavně komparativní argument, nikoli tvrzení, že trh vždy najde perfektní řešení. Například: soukromé obranné agentury mohou mít problém s koordinací, ale stát může být stejně neefektivní nebo ještě nebezpečnější; soukromé soudy mohou vést ke konfliktu jurisdikcí, ale státní soudy nejsou automaticky nestranné; dobrovolné financování obrany může být obtížné, ale zdanění je podle Rothbarda násilné zabavení majetku; chudí lidé mohou mít horší přístup k ochraně, ale stát jejich situaci nemusí zlepšovat a náklady přenáší na všechny; konkurence může někdy selhávat, ale státní monopol nemá běžnou tržní zpětnou vazbu ani možnost snadného odchodu.

b) Klacek a suverén - souhlas. Ve státě je zlo jen jedno - souhlas, ale s opačným závěrem. Ve státě je zlo "monopolní", v podstatě se mu nedá bránit. Tisíc malých zel, navíc často proti sobě jdoucích (třeba Mrázek vs. Pitr), lze eliminovat podstatně snáz.

Vždyť jo.

Neodpověděl jsi na otázky, prohrál jsi, neobtěžuj mě.

Fuj.
*Ušily

Zas tak odpojenej od Bangladéše nejsi. Chodíš v tričku, který tam děti ušili.

Je to tak. Amen.

Nojono. Pak je ale otázka, proč tě tolik zajímá Česko.

To je samozřejmě slaměný panák. Ankap je prostě uspořádání, kde si nadkritická masa uvědomí, že stát je špatný hospodář a přirozeným vývojem po něm přestane požadovat, aby si vynucoval monopol pro sebe a svoje kumpány, až ten monopol nakonec zmizí. Zároveň se zachová trh jako efektivní prostředek alokace vzácných zdrojů. Je to samozřejmě do velké míry chiméra. Filosofický koncept. Vyžaduje to dobrovolnost na straně dekonstrukce státu, což je z dnešního pohledu utopie. Ale pokud se při tom procesu společnosti ujme jiný despota, tak to logicky ankap nebude.

Pravda, majú. Každý má tu svoju.

Hele neprovokuj. Už jsem psal, že na tebe nebudu reagovat. Takže naposledy:
Bavíme se tady o tom, co je možné v souladu s řádem platným pro danou společnost. Byl jsem upozorněn, že V SOULADU S ŘÁDEM NAP je možné člověka vyignorovat k smrti. Odpovídám, že V SOULADU S ŘÁDEM STÁTU (i demokratického, nejen autokratického) je možné dělat daleko větší svinstva. Protože tím řádem je vůle většiny (případně diktátora). Většina si může dát do ústavy, co ji napadne. Howgh.

Aj to je možné. To je ovšem problém všech "humanitních", netechnických oblastí, politiky zvláště. Nejednoznačnost, tedy spíš absence definic. Máme teď kapitalismus nebo socialismus s kapitalistickou tváří? Nebo oligarchismus? Co zanamená pravice, co levice? Co konzervatismus, liberalismus? Slova, slova, slova.

Toto se líbí občanům Bangladéše.

To je potom stát vskutku dobrý hospodář, když radši zabije, než aby zvolil ekonomicky efektivnější otroctví. Takhle si nasrat do hnízda.

Dobrá. Koncept, který zcela v souladu s NAPem upírá právo na existenci. Jsem si jist, že v ankapu najdeme spoustu dalších oblastí, které nemají s nějakým "obecným dobrem" nic společného. Ale o všeobecném dobru z definice tady hovoří pouze jeden pomatenec. O to přece nikdy nešlo. Teoretici ankapu to nikdy nezastírali. Jen tvrdí, že ankap je v konkrétních případech buď lepší, nebo ne horší než etatismus.
V paralelním vlákně říkáte, že ve státě má přednost před přáním vlastníka přání společnosti. Bez ohledu na to, co to má být ta společnost (je to těch pět milionů, kteří si přejí Babiše na hrad, nebo těch druhých pět mega, co ho chtějí na Borech?), řád NAPu (přání jednotlivce - v případě totálního vyignorování všech jednotlivců) může někoho vyignorovat k smrti. Prostě mu nedá najíst a vyženeho odefšad. Ovšem podle řádu státu (přání společnosti) vás (a ne jednotlivce, nýbrž statisíce až miliony) naženou do koncentráku a zplynujou. Nebo vám uspořádají menší kulturní revoluci. Nebo vás odchytnou na ulici a pošlou do první linie (ap.).

Pardon, k tomu vykutání jeden citát:
"Ze to nezneuzivate a japka s nim ferove smenujete, to je vec jina."

Zdá se mi to už jako prkotina, nicméně:
Ono může/nemusí se vztahovalo k variantě, že ještě než jedna smlouva skončí, nahradí ji jiná. Nesmyslnost onoho nemusí (a odhaduju, že každé "nemusí" implikuje "může") mi nepřipadá nijak výrazná, neboť pravděpodobnost onoho "staně sa" vidím výrazně vyšší než "vyseru se na to".

Ovšem pokud se budeme bavit o takových krajnostech, tak musíte připustit i to, že stejně tak - ba hůř se může zachovat stát. Stát vás může nejen nechat pasivně chcípnout, ale i aktivně zabít. Což se konečně tu a tam děje. S daleko větší pravděpodobností, než že vás vyignoruje všech deset milionů vašich soukmenovců.