Komentář 126803
» odpovědět «
Autor: Karel H
Čas: 2026-04-12 19:04:52
[↑]
Web: neuveden
Mail: schován
Inu, vidím možný problém ve vaší definici. Záleží na definicích dílčích pojmů, jako je důkaz. V případě, že důkaz je výrok, který ukazuje pravdivost, a pravdivost je stav, který musí mít důkaz jeho průběhu, tak jde o definici kruhem.
Osobně definuji pravdu koherencí. Pokaždé, když je vysloven jakýkoli výrok, může být buď axiomem nebo závěrem vycházejícím ze sestavy argumentů. Jelikož nelze zjistit, jestli nás naše smysly neklamou například v možnosti naší existence uvnitř simulace, považuji za nejpraktičtější definovat pravdu koherencí mezi výroky. Každá jiná definice pravdy si již jen implicitně přidává svůj předpoklad. Například korespondenční teorie vyžaduje k určení pravdy předpoklad, že daný výrok koresponduje s realitou, což zase předpokládá objektivní realitu a podobně. Nejde tedy o realtivizování stylu "každý má svou pravdu", ale o vnímání pravdy coby závislé proměnné. Ilustrace je jednoduchá na příkladu lidí, kteří jinak definují pojmy, se kterými pracují. Oba můžou mít pravdu, i když jsou jejich závěry v kontradikci, jelikož každý předpokládá něco jiného. Očekávám, že v mém pohledu, jakožto laika, jsou možné díry, takže bych rád slyšel nějakou zpětnou vazbu.
Zajímavou myšlenkou ke zvážení při definování pravdy je koncept primitivních pojmů, což jsou již nedefinovatelné pojmy, kupříkladu bod, úsečka a mnoho dalších. Pravda je někdy mezi tyto pojmy řazena, leč někteří ji tak nevnímají a definují ji pomocí jiných pojmů, jako jsou právě koherence, korespondence s realitou a další. Následně je otázka, jak diskutovat s lidmi, kteří definují pravdu jiným způsobem nebo ji vnímají coby primitivní pojem.
Osobně definuji pravdu koherencí. Pokaždé, když je vysloven jakýkoli výrok, může být buď axiomem nebo závěrem vycházejícím ze sestavy argumentů. Jelikož nelze zjistit, jestli nás naše smysly neklamou například v možnosti naší existence uvnitř simulace, považuji za nejpraktičtější definovat pravdu koherencí mezi výroky. Každá jiná definice pravdy si již jen implicitně přidává svůj předpoklad. Například korespondenční teorie vyžaduje k určení pravdy předpoklad, že daný výrok koresponduje s realitou, což zase předpokládá objektivní realitu a podobně. Nejde tedy o realtivizování stylu "každý má svou pravdu", ale o vnímání pravdy coby závislé proměnné. Ilustrace je jednoduchá na příkladu lidí, kteří jinak definují pojmy, se kterými pracují. Oba můžou mít pravdu, i když jsou jejich závěry v kontradikci, jelikož každý předpokládá něco jiného. Očekávám, že v mém pohledu, jakožto laika, jsou možné díry, takže bych rád slyšel nějakou zpětnou vazbu.
Zajímavou myšlenkou ke zvážení při definování pravdy je koncept primitivních pojmů, což jsou již nedefinovatelné pojmy, kupříkladu bod, úsečka a mnoho dalších. Pravda je někdy mezi tyto pojmy řazena, leč někteří ji tak nevnímají a definují ji pomocí jiných pojmů, jako jsou právě koherence, korespondence s realitou a další. Následně je otázka, jak diskutovat s lidmi, kteří definují pravdu jiným způsobem nebo ji vnímají coby primitivní pojem.