Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
» Vyberte měsíc roku 2019: 01 02 03 04 05 06 07 08 «
» Vyberte měsíc roku 2018: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2017: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2016: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2015: 09 10 11 12 «
Autor: PeTaX
Čas: 2016-02-29 00:00:02

Marný boj proti Mému boji

Někdy na podzim jsem poslouchal v rádiu pana prof. Jiřího Hlaváče (skladatel, profesor na konzervatoři), an se velmi rozohnil nad tím, že v Německu vyšla před nedávnem poměrně velkým nákladem kniha Adolfa Hitlera Mein Kampf. Hnětlo jej nejen to, že vůbec vyšla, ale hlavně, že byla nekomentovaná, tedy, že nějaké hlavy s mnoha tituly před i za, nenapsaly ke každému odstavci a každé větě co že si máme pod tou větou „správně“ představovat. (Aby nás náhodou třeba nenapadlo, že to, co v tom spisku stojí, se tak nápadně podobá tomu, co hlásali jiní mudrci dočista jiného socialismu, Marx, Lenin, nebo Stalin. Snad jen ta rasová nenávist je v Mein Kampf akcentována o něco více.) A že nejlepší by bylo, kdyby takové publikace byly přítomny pouze ve vědeckých knihovnách, kde by v nich bádali pouze „odborní“ historici a pro veřejnost by šlo o Libri Prohibiti.
Píšu o tom kupříkladu v souvislosti s Chartou 77 a následnou Antichartou, kdy (nejen) umělci byli pod hrozbou denunciace nuceni podepisovat právě tu odsuzující Antichartu, aniž by si mohli přečíst, co vlastně odsuzují. A ve druhé rovině o tom píšu proto, že spisků Marxových, Engelsových a Leninových (jen tomu chudáku Biľakovi prý ty jeho vzpomínky nedovolili vydat) jsou plné knihovny.
Já vím, on pan profesor říkal, že takhle si ten Mein Kampf koupí a přečte kdejaký pomatenec, který k tomu spisku zaplane neuhasitelnou láskou a obdivem. Ale stejní pomatenci přece dodnes obdivují a čtou Uljanova, či Džugašvilliho a nic jim v tom nebrání. A to nevadí? Co když si to špatně vyloží? Také to není opatřeno interpretačním aparátem!
Vždy a za každé doby přece bude pro nějakou skupinu a jednotlivce nějaké, jakékoliv, názorové schéma plausibilní a omezením jeho dostupnosti se jen zvětší žádostivost těch, kteří jej nemají k disposici, je mít; tedy efekt je kontraproduktivní.
(Ten předmětný spis mám už řadu let. V elektronické podobě nevalné jakosti. Opakovaně se k němu vracím a rediguji jej do nějaké přijatelné typografické podoby, protože jej po mně leckdo chce. Ale vydržím to dělat tak 50 stránek a dál nemám chuť a čas se tím zabývat, protože je to stále se opakující, hloupé a neinspirativní.)
Mezi námi: po tom německém vydání se jen zaprášilo!
Co si o tom myslíte? Zakazovat „nebezpečné“ knihy?
Přečtení: 4988
Autor: Urza
Čas: 2016-02-26 00:00:02

Věc veřejná: výchova dětí

Kdo ví nejlépe, co je pro děti nejlepší? Jejich rodiče? Ale kdež, to je už dávno překonaná myšlenka; nejlépe se o naše děti (za naše peníze) postará ministerstvo školství. A ministryně Kateřina Valachová to samozřejmě ví úplně nejlépe, neboť se rozhodla provádět inkluzi postižených dětí; dotyčná sociální inženýrka si usmyslela, že příliš mnoho žáků chodí do zvláštních škol, takže spolu se svými úředníky přišla s „řešením“ (problému, který si sama vymyslela): Školní poradenské zařízení jednotlivým postiženým dětem doporučuje, zda mají navštěvovat normální školu, nebo zvláštní; rozhodnou-li se rodiče dát své dítě do standardní školy, i když mu byla doporučena zvláštní, je vše v pořádku, nicméně naopak už to neplatí – kdo dá své dítě navzdory doporučení ŠPZ do zvláštní školy, toho může buzerovat sociálka, co hrdlo ráčí, v krajním případě až do úplného odebrání dětí.

Zde už nelze použít ani ten otřepaný – a úplně dementní – argument o tom, že rodiče nejsou „odborníci“ na výchovu, zatímco někteří státní zaměstnanci na to mají papír; pracovníci sociálky totiž nemusí být (a typicky nejsou) odborníky na speciální pedagogiku, čímž pádem to nedává už vůbec žádný smysl. Celé opatření není nic než bezbřehá zvůle státu, jenž už nemá naprosto žádné zábrany a jehož politici, úředníci, byrokraté a všichni ostatní pohůnci už považují za úplně normální, že mohou rozhodovat o čemkoliv, co se jim zlíbí; nějaká svině z ministerstva si prostě něco usmyslí a další ochotné svině ze sociálky neváhají ničit rodiny jen proto, aby jejím rozmarům vyhověly. Nezlobte se na mě, ale tohle je prostě k zblití; a už je mi jedno, jestli je dotyčná úplně blbá a myslí to dobře, nebo zda se prostě nudí, případně potřebuje vykazovat činnost – následky totiž bývají hrozivé v každém případě.
Přečtení: 8946
Autor: Urza
Čas: 2016-02-25 00:00:02

Nanny state, version 2016

Bylo nebylo. Za devatero horami a devatero řekami ve městečku Sonnino v Itálii, zemi nejlepších aut, žil absolutní magor, kterému se nelíbilo, kterak se jeho manželka (ne)starala o domácnost i jeho přirození; a protože to byl ještě navíc podlý ufňukánek, šel ji udat na fízlárnu. Na fízlárně seděly uniformované opice, které zrovna nemohly jezdit svými služebními Alfami, takže se asi nudily, pročež bonzáka neodkázali do patřičných mezí, nýbrž místo toho obvinili jeho ženu z „týrání v rámci domácnosti“, za což jí hrozí dva až šest let za mřížemi; ať už ji soud uzná vinnou, nebo ne (snad ne), bude ji stát minimálně obtěžovat tím, že se tam bude muset dostavit a zabývat se tím. A za co!? Že neuklízela, nevařila a nesouložila? Vážně? Kde to jsme?

Italská média celému případu vytýkají, že je to sexistické, protože máme rovnost mezi pohlavími a starat se o domácnost nemusí být výhradně záležitostí ženy; jenže je vážně zde těžiště problému? Skutečně je už dnes absurdní představa, že by to v každé domácnosti fungovalo tak, jak se její členové dohodnou, aniž by museli mít k dispozici z daní placeného arbitra? Vážně musí stát zasahovat i do – doslova – praní špinavého prádla? A ulevilo-li se někomu, že se incident neodehrál v ČR, ten ať se moc neraduje – podle nového občanského zákoníku je totiž ilegální tajit partnerovi zálety; jakási čtyřicetiletá žena z Pardubic už se na toto téma se svým manželem soudí – přišla mu na milenku a stát jej nyní má donutit k tomu, aby o ní dodal detailní informace včetně jejich společných plánů. V souvislosti s tím se ptám: Kdo si dokáže utřít zadek bez asistence státu? A kdo ne?
Přečtení: 8140
Autor: Urza
Čas: 2016-02-24 00:00:02

Francouzská vláda versus vlastnická práva

Mnohé supermarkety ve Francii již léta ctí takový zvyk: Jídlo, které neprodají, večer dávají zdarma lidem k rozebrání; sice to většinou není nic čerstvého, ale bezdomovci (či čeští chudí studenti xD) tím nepohrdnou a supermarkety ušetří nějaké peníze za odvoz a zbavování se zbytků. Před časem se ke mně donesly informace o tom, že se francouzští poslanci snaží tento zvyk zlikvidovat (kvůli nějakým hygienickým normám), ale v praxi se jim to asi nepodařilo; a protože stát prostě nemůže nic nechat jen tak být, vše je nutné zakázat, nebo alespoň přikázat, nyní uložil francouzským supermarketům povinnost veškeré jídlo, které by jinak vyhodily či rozdaly, darovat charitativním organizacím (náklady na transport leží podle všeho na darujícím). Prezident Hollande je nařízením tak nadšen, že jej chce vztáhnout i na restaurace a jídelny; též tlačí na Junckera, aby jej zavedl v celé EU, tedy pochopitelně včetně ČR.

Proč je to úplně špatně? Inu, v prvé řadě proto, že vlastnická práva by měla být nedotknutelná; jednoduše není morální někoho násilím nutit někomu něco dávat, když sám nechce – ostatně jak by se zastáncům onoho zákona líbilo, kdyby museli své odpadky povinně třídit a část z nich na své náklady někam vozit? Řeší se tím prý problém, že supermarkety jídlem plýtvají; jenže co zvyšuje jejich motivaci plýtvat? Ano, správně, dotacemi uměle snížená nákupní cena potravin; co takhle přestat dotovat zemědělce a dát prostor trhu? Častá kritika vyhazování potravin též absolutně ignoruje náklady (například na dopravu), které je třeba vynaložit, aby se toto jídlo nějak zužitkovalo; tyto náklady jsou však (mimo jiné i kvůli nesmyslným dotacím) často vyšší než cena vyhazovaných potravin. Plýtvání však nejlépe omezí volný trh, neboť neexistuje lepší způsob alokace zdrojů; každá jeho deformace jest cestou do pekel.
Přečtení: 3522
Autor: Urza
Čas: 2016-02-23 00:00:02

Rovnoprávnost, i kdyby na chleba nebylo

Socan Jiří Dienstbier, ministr bez portfeje (to je ale funkcička), který má na starosti lidská práva a rovnost příležitostí, zjistil, že 250 firem s největším obratem v ČR má ve vedení jen třináct procent žen; protože dotyčný je sociální inženýr až na půdu, rozhodl se, že to není dost – a jak to asi zjistil? Inu, místo aby pokorně přijal, že ti neúspěšnější na trhu, na kterých mimochodem Dienstbier parazituje, asi vědí, co dělají, se rozhodl, že to ví lépe než oni; třináct procent je prostě málo, protože parazit politik tvrdí, že je to málo. Dle jeho vlastních slov nejde o upřednostňování žen či mužů, kteří jsou méně kvalitní, ale o nastavení takzvaně férových pravidel, která ženám i mužům umožní uspět v takových výběrových řízeních. Proč je to naprostý nesmysl?

Celá tato myšlenka je založena na předpokladu, že nejúspěšnější firmy si nedokáží vybrat do svého vedení lidi tak dobře, jak by to dokázal Dienstbier, jenž sám nevytváří žádné hodnoty, za které by mu lidé platili dobrovolně, ale pomocí státu parazituje na těch, kdo vytvářejí; nevybraly si snad ony firmy ty nejkvalitnější lidi, které mohly? Ženám dávno nikdo nebrání věnovat se kariéře, leč v naší společnosti máme více rodin, kde muž vydělává, zatímco žena se stará o domácnost, než rodin, kde je tomu naopak; není relevantní, proč tomu tak je – může to být tradicí, genetickými predispozicemi, čímkoliv – nicméně z toho logicky plyne, že existuje více mužů (než žen) ochotných věnovat celý život jen pracovní kariéře, ergo jich i více uspěje. Snažit se firmy státním násilím nutit k tomu, aby do svého vedení vybíraly jiné lidi, než samy rozhodnou, jen snižuje jejich efektivitu a deformuje trh.
Přečtení: 6219
Autor: HynekRk
Čas: 2016-02-22 09:00:07

Bankovní tajemství v České republice? Kdepak!

Existuje v naší republice bankovní tajemství? Řekl bych, že neexistuje. Stačí nahlédnout do knihy „Základy bankovnictví: Bankovní obchody, služby, operace a rizika“ od jednoho z odborníků na bankovnictví a pracovníka Bankovního institutu VŠ Zbyňka Kalabise. Na straně 23 až 24 se uvádí, že dle zákona č. 21/1992 Sb. musí obchodní banka podat informace o klientech, které spadají pod institut bankovního tajemství, pokud je písemně požadují: soudy, policie, finanční úřady, ministerstvo financí, orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, soudní exekutor, úřad práce, finanční arbitr, Národní bezpečnostní úřad, tajné služby, Ministerstvo vnitra a orgán příslušný rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů. Bankovní tajemství může tedy dnes porušovat legálně kde kdo.

Přečtení: 1198
Autor: Urza
Čas: 2016-02-22 00:00:02

Ministerstvo dopravy jede peklo

Není to tak dlouho, co nám ministr Ťok a jeho pohůnci redefinovali zákaz vjezdu pro nákladní automobily; a už zase vystrkují rohy s návrhy dalších prvků silniční buzerace. V první řadě se jedná o povolení uniformovaným opicím zabavovat techničáky přímo na místě v případě, že se jim budou zdát příliš sjeté pneumatiky, rozbitý výfuk, rozbité čelní sklo, promáčknutí karoserie, poškozená kola, sjeté brzdové destičky a mraky dalších věcí; a protože hlavní slovo má v daném případě orgán, který je zároveň žalobcem i soudcem, řidič si může stěžovat až zpětně, jenže v danou chvíli se ocitne bez auta, jedná se o úžasný buzerační nástroj policejního nátlaku: „Žádné správní řízení, zaplať pokutu na místě, nebo…“ A jak správně říká D-FENS: „Jakmile dostane policajt, strážník nebo úředník nějakou pravomoc, okamžitě ji zneužije a použije naprosto nepřiměřeně vždy a všude, kde bude moci a chtít.“

Dále se zavádějí systémy „dvakrát a dost“, případně „třikrát a dost“, které spočívají v naprosto absurdním nárůstu bodů za nejrůznější přestupky; pokuty opět rostou (ne že bychom je už teď neměli v poměru k průměrnému platu několikrát vyšší než v Německu, Rakousku a většině dalších evropských zemí): jízda bez pásu 1500 (nechápu, proč je to vůbec přestupek), za překročení rychlosti až 25 tisíc (přičemž je irelevantní, jaké auto máte; jako kdyby to bylo ve všech stejně nebezpečné), jízda pod vlivem bude zdaněna až 75 tisíci (i když nedojde k žádné nehodě), stejně jako řízení bez řidičáku (zákon, že k řízení motorových vozidel potřebujeme povolení od státu, je sám o sobě postavený na hlavu) a mnohé další. A již tradičně platí, že jakmile takové zákony jednou projdou, už je nikdy nikdo nezruší, maximálně opět zpřísní; ne že by to k něčemu bylo, tedy krom vyjasnění, kdo je tady pánem a kdo čoklem.
Přečtení: 1862
Autor: Urza
Čas: 2016-02-19 00:00:02

Apple americké vládě: Nasrat!

Dobrá, z diplomatických důvodů to nebylo přímo nasrat, ale něco ve smyslu: „Nemáme pochopení pro teroristy, vážíme si profesionálů z FBI, vláda má dobré úmysly, budeme spolupracovat… ale přístup do iOS jim nedáme.“ Ale začněme od začátku: Manželský pár sestávající se z teroristy a teroristky před pár měsíci zaútočil na centrum pro postižené v San Bernardinu; následně byli oba zastřeleni, takže motiv zůstává nejasný, podobně jako případné napojení na další teroristy. Jedinou použitelnou stopu představují jejich iPhony, takže FBI začala tahat z Apple různá moudra a především data; ti nejprve spolupracovali, dali jim celkem vše, co měli k dispozici, nicméně to fízlům nestačilo, nemluvě o tom, že ze situace lze vytěžit daleko více, což vedlo k soudnímu rozhodnutí, že Apple má napsat aktualizaci iOS s backdoorem pro FBI.

Tim Cook, generální ředitel společnosti, však odmítl; důvody vysvětluje zákazníkům v otevřeném dopise. Za tento krok má dotyčný můj respekt – jako každý, kdo se postaví vládě; zde je navíc pozitivní ještě to, že Apple není žádný hejl, kterého stát semele jako nic. Otázka zní, co bude teď? Jak se k tomu postaví soud? Vyměří pokutu, kterou bude muset Apple platit tak dlouho, dokud se nepodvolí vůli mocipánů, podobně jako tomu bylo v případě Larryho Flynta? Nebo to celé postupem času vyšumí? Z reakce Tima Cooka soudím, že Apple si za svým rozhodnutím hodlá stát, jinak by si místo psaní okázalých otevřených dopisů nechal otevřená zadní vrátka; a protože dotyčný rozhodně není žádný idiot, navíc má k dispozici armády právníků a lidí věcí znalých, se kterými se zajisté poradil, ale i přesto trvá na svém, řekl bych, že nějaká reálná šance na úspěch musí existovat. Co myslíte?
Přečtení: 5324
Autor: Roman
Čas: 2016-02-18 00:00:02

Babišův problém s DPH

Daň z přidané hodnoty mi vždycky přišla nelogická (a není v tom sama). Způsobil jsem snad pečením housek státu nějakou škodu, že mu ji musím kompenzovat penězi? Ne, chlapče, nezpůsobil, ale stát musí z něčeho žít. Proč? No, aby ti mohl poskytovat všechny ty báječné služby! Takže v DPH si platím za služby státu? No jistě! Pecka! A když platím víc, tak dostávám lepší služby, že jo? Jak jako, lepší služby? Nevím, úřednice se na mě usměje, opraví silnici u mýho baráku, semafory se zazelenají, jakmile rozpoznají můj xicht, přednostní místo v sanitce…? Ne, ne, před státem jsme si všichni rovni. No, to asi nejsme, když platíme různě. Ale…
A tak dále.
Jsem rád, že absurditu DPH nevidím jen já, ale i osobnost nejpovolanější – světe, div se – sám ministr financí. Ve středu 10. 2. 2016 na 37. schůzi sněmovny ji velice krásně popsal, viz odstavec: "Na závěr si pojďme ukázat…". V kostce – popisuje tam podnikatele X a podnikatele Y. Oba prodávají ten samý typ varné konvice. Podnikatel X, chudák, platí DPH. Podnikatel Y, lišák, nikoli. Pak přijde trocha matematiky, aby se nakonec ústy pana ministra došlo k pointě, kdy podnikatel Y, co neplatí DPH, má krám plný zákazníků a podnikatel X, co DPH platil, přijde na buben.
Poselství podle mě nemůže být jasnější – placení DPH kurví trh a uvrhá slušné lidi do tenat pracáku. Škoda jen, že podnikatel AB z toho vyvozuje pravý opak, totiž že neplacení DPH kurví trh a uvrhá slušné lidi do tenat pracáku. Tak nevím. Takový krásný příběh a stejně se z něj vyvodí úplně protichůdné závěry…
Přečtení: 5861
Autor: marek28
Čas: 2016-02-17 00:00:02

Ten kravaťák to s náma přece myslí dobře!

Všechno to pozlátko kolem politiky a zákonodárství nejednoho přiměje až k tomu, že vládě opravdu upřímně věří a domnívá se, že dělá vše pro dobro jeho i jeho vlasti. Všichni ti pánové se saky a kravatami, dlouhé debaty, týmy nejrůznějších odborníků a expertů se svými statistikami a zprávami. Když takováhle parta vydá nějaký zákon, tak na něm hergot přece musí něco být, ne? Ale lepší je se na věc podívat ještě jednou a odstranit veškeré tohle pozlátko. Pak politika a schvalování zákonů vypadá vlastně dost často nějak takhle:
Politik: Hele, Pepo, ty už nebudeš na vánočních trzích pít svařák.
Pepa: Co? Proč ne?
Politik: No, aby z tebe nebyl alkoholik.
Pepa: To je fór? Jak ze mě jako kelímek svařáku jednou ročně udělá alkoholika?
Politik: Hele, my máme tým expertů a ti zjistili, že prostě v ČR je moc alkoholiků.
Pepa: No dobrý, to ti neberu, ale já přece o sobě vím, že alkoholismu nepropadnu.
Politik: Nevíš. To vím já, páč mám experta. A prostě ti to hrozí. Každému to hrozí.
Pepa: Počkej, takže ty mi chceš říct, že ty víš nejlépe, jak na tom jsem a co je pro mě dobré?
Politik: Ano.
Pepa: A my se známe?
Politik: Ne, v životě jsme se neviděli.
Pepa: A co o mě víš? Tedy kromě toho, že mi hrozí alkoholismus, když si dám svařák.
Politik: Absolutně nic.
Pepa: Tak vidíš, tak nekecej, že od tebe potřebuju ochránit sám před sebou. A i kdybych byl alkoholik, tobě je po tom prd.
Politik: Drž hubu a krok, žijeme v socialismu a tvoje zdraví je veřejný majetek.
Přečtení: 2895
Autor: Urza
Čas: 2016-02-16 00:00:02

Quod licet Iovi, non licet bovi

Poslanec Štěpán Stupčuk, příslušník silničně buzerační strany pevné ruky ČSSD, se ožral a naboural na D7 do svodidla či značky; když na místo dojela benga, dotyčný jim oznámil, že ačkoliv je tam sám u zbouraného auta, on neřídil, navíc i když je od pohledu úplně na plech, dýchnout jim též nedá. Existují sice svědci, podle kterých prý řídil, nicméně policie nyní případ vyšetřuje; jeden z bonzáků tam dokonce přímo byl a nabízel uniformovaným opicím svědectví o tom, že poslanec skutečně řídil, nicméně ti mu řekli, aby si dával pozor na to, co říká a do čeho by se mohl zaplést, jeho vizitku prý odmítli.

Upřímně řečeno je mi celkem jedno, zda bude Stupčok potrestán, bylo by mi v zásadě ukradené, i kdyby se tam zabil, ale když nikomu nic neudělal, jen poškodil infrastrukturu, principiálně by asi nebylo nic proti ničemu, kdyby celá záležitost zůstala mezi ním, jeho pojišťovnou a tím, kdo bude napravovat škody; na celé záležitosti mi vadí, že přesně tihle grázlové ze Sociální demokracie jsou jedni z prvních, kdo instalují zákony umožňující policejní dopravní buzeraci (bodovým systémem počínaje). Jsou to oni, kdo nazývají využití ústavního práva „výmluvou na osobu blízkou“, volají po tvrdších represích přesně pro opilé řidiče a vymýšlejí zákony, kvůli kterým má pak policie možnost buzerovat slušné řidiče; a proč? Inu, protože dotyční vymýšlejí zákony „pro ty ostatní“; když se to týká jich osobně, dělají přesně to, co jinak nazývají „výmluvami“.
Přečtení: 2281
Autor: Urza
Čas: 2016-02-15 00:00:02

Další policejní bič na slušné lidi

Ministerstvo dopravy redefinovalo značku „Zákaz vjezdu nákladních automobilů“; neplatí již jen pro vozidla nad tři a půl tuny, ale nově také pro lehké dodávky, pickupy či kombíky s přepážkou. Z mraků celkem logických omezení, za kterými typicky stálo omezení vjezdu příliš těžkých automobilů na infrastrukturu, jež k tomu není určena, se tak tahem úředníkova pera stal krásný buzerační nástroj, sen každé uniformované opice. Krom zákazů vjezdů do určitých oblastí se to též týká rychlejších pruhů na některých silnicích, kde je doposud zakázáno předjíždění kamionů; nyní tam tedy nesmí předjíždět ani ten, kdo má normálního kombíka s nákladovým prostorem odděleným mřížkou, což je samozřejmě krutě smysluplné, neboť taková mřížka v interiéru udělá s divy s jízdními vlastnostmi každého auta!

Ministerstvo dopravy už si ani nehraje na to, že by ty značky měly být prospěšné, protože kdyby ano, těžko může jejich význam jen tak předefinovat a prohlásit, že všude, kde bylo doposud „správné“ nepouštět vozidla nad tři a půl tuny, dnes nesmí ani ty lehčí v závislosti na tom, jak mají oddělený osobní prostor od nákladního; pravým účelem podobných nesmyslů je policejní buzerace a udělování pokut za jednání, které nikomu neškodí – bezúčelných značek jsou po ČR rozmístěny mraky (zejména některé úplně dementní STOPky, například v Kralupech každý týden jezdím přes takovou, jejíž přínos pro bezpečnost je záporný, takže ji řidiči mají tendenci ignorovat, pročež tam neustále hlídkují opice v uniformách a kasírují), ale benga samozřejmě uvítají každou další, aby mohla obhájit své počty (v koncentraci fízlů – jeden na 250 lidí – patří ČR ke světovým špičkám, konkuruje jí jen několik totalitních režimů).
Přečtení: 7930
Autor: Urza
Čas: 2016-02-12 00:00:02

Stropnický a Stropnický

Babišův poskok Martin Stropnický šel do voleb za hnutí ANO s billboardem, který hlásal: „Aby se za nás děti nestyděly,“ což dostalo vtipný rozměr v momentě, kdy jeho syn Matěj Stropnický, jenž dělá kariéru u Zelených, kteří mu vyčítali, že byl zvolen do pražského zastupitelstva jen díky podpoře tatínka a jeho pána Babiše, nyní potřeboval u Zelených zabodovat, takže označil hnutí ANO (od nějž dostal před volbami podporu, o kterou neváhal osobně i skrze otce požádat samotného Babiše) za podvod a jeho členy za lidi neschopné samostatného uvažování, kteří neumějí prostě nic; Martin Stropnický tyto výroky odmítl komentovat, ale řekl bych, že mezi tátou a synkem musí panovat vzájemná hrdost, neboť se oba chovají jako praví politici – podlézání, klientelismus, zrada, bez komentáře – s jejich hodnotovými žebříčky se rozhodně musejí dmout pýchou.

A protože Zelení jsou podobná sebranka, tento tah vyšel beze zbytku, Stropnického juniora si zvolili za předsedu, ostatně je pro své výroky nyní mediálně známý, takže co víc chtít; jen tak mimochodem, rodina má nejen otce a syna, ale také maminku v politice, jak dojemné. Každopádně zatímco Martin Stropnický sekunduje svému pánovi a vládci Babišovi, Matěj Stropnický najel na Havlovu rétoriku, takže ve svém posledním rozhovoru coby předseda Zelených prohlásil, že je jednak proti automobilismu, ale jen o pár minut později také to, že není normální, aby osmdesát procent občanů ČR finančně dosáhlo na leteckou dovolenou, čemuž předcházel výrok o tom, že on sám létá; plebs by se však měl nejspíše přepravovat na kole a vlakem. Celé by to bylo k popukání, kdyby to ovšem nebylo k pláči; proč? Protože lidé oba dva volí; a já se ptám, proč bych se měl řídit zákony, které produkují taková bezpáteřní hovada?
Přečtení: 4900
Autor: Urza
Čas: 2016-02-11 00:00:02

EET schválena

Už asi týden nepracuji na ničem jiném než na kontrolních hlášeních DPH u našich českých zákazníků; kromě mě kolem toho lítá ještě další programátor, finanční analytik a projekťačka – cena práce nás čtyř jen za týden pro těch pár firem je asi dvě stě tisíc korun kvůli státu zbytečně vyhozených za to, že hasíme jejich problémy s kontrolním hlášením (většinu zákazníků máme v zahraničí, kam Babišova moc nesahá). Pokaždé, když se něco takového zavádí, slyšíme politické kecy o tom, jak to vše proběhne hladce a nebudou s tím žádné problémy a skoro žádné náklady; na to si vždy vzpomenu, když pak ty problémy řeším – ne zrovna levně. No a teď zrovna jsem spustil kompilaci, v mezičase otevřel zprávy na Internetu… a ejhle, soudruzi Babiš se Sobotkou umlčeli opoziční obstrukce a zavedli nám EET; už vidím, jak to bude zase všechno technicky zcela bezproblémové.

Krom zavádění EET na straně těch, kdo informace poskytují, bude další „legrací“ zavedení EET na straně státu, jenž bude ta data přijímat; ministersvo financí se původně snažilo projektovou specifikaci držet v tajnosti (proč asi), ale když začala její plná necenzurovaná verze kolovat po Internetu (například z mého uložiště ji lze stáhnout již několik měsíců), zveřejnili ji i oni (zagooglete „EET specifikace“). Kdo má alespoň nějaké povědomí o informačních systémech, může se pobavit (i když je to dost černý humor), ten projekt je naprosto patetický; ale co jiného můžeme od státu očekávat? Ačkoliv technická stránka je pochopitelně na celé věci to méně podstatné, o morálním aspektu EET jsem toho již napsal dost; teď, když zákon prošel (opozice se jej prý chystá napadnout u ústavního soudu, čemuž nedávám příliš mnoho šancí), bude zajímavé sledovat, jak neschopný stát tento systém uvede do chodu.
Přečtení: 4959
Autor: Urza
Čas: 2016-02-10 00:00:02

Ministerstvo zdravotnictví vykazuje činnost

Svatopluk Němeček a jeho melody boys z ministerstva zdravotnictví se potřebují zas jednou blýsknout a vykázat činnost, protože od jejich totalitního zákazu kouření v soukromých hospodách o nich nebylo pořádně slyšet; jak jinak si lze vysvětlit úplně dementní zákon, se kterým přišli nyní? Zaprvé se na akcích pro děti nesmí prodávat alkohol; pozor, ne že by se nesměl prodávat dětem (i když to taky), ale nesměl by se tam prodávat vůbec, ani rodičům. Zadruhé by na sportovních akcích měl být zakázán prodej nápojů obsahujících více než čtyři procenta ethanolu; desítku tedy ano, dvanáctku už ne, na svařák též zapomeňte a tím spíše na cokoliv tvrdšího. A důvod? No, toť otázka! Upřímně si neumím žádný rozumný představit; stát přece ani oficiálně neusiluje o to, aby se alkohol (obecně) neprodával, takže k čemu tyto výjimky?

Není to nic než vymýšlení zákonů pro zákony, vykazování činnosti pro činnost, reálné přínosy nikde, prostě se jen tak něco zakáže, protože se už „dlouho“ nic nezakázalo; bohužel i takto k nám přichází totalita – není to jen ďábel Babiš a jeho promyšlené plány, je to i znuděný soudruh Němeček a jeho potřeba něco dělat prostě proto, že „je to jeho práce“ a tak nějak se to od něj očekává. Mraky lidí – zblblých demokracií – tomu dokonce tleská ve stylu, že nemají rádi alkohol, rodiče se přece nemusejí na akcích svých dětí pít a vůbec oni sami to nedělají, takže proč to nezakázat, že? Jejich oponenti zas typicky argumentují tím, že dát si pivo není nic špatného. Někoho, kdo řeší to podstatné, tedy nikoliv pití či nepití, ale státní zákazy, které v praxi znamenají naprosto neomluvitelné výhružky fyzickým násilím prodejcům, aby člověk pohledal… je mi z toho smutno.
Přečtení: 5315
Autor: Urza
Čas: 2016-02-09 00:00:02

Znásilněná záškolačka?

Třináctiletá Němka s ruskými kořeny jednoho dne nepřišla do školy, následně ani domů a objevila se až druhý den; a když se pak konečně vrátila, tvrdila, že ji znásilnili afričtí uprchlíci. Ruský ministr zahraničí dělal vyrvál, že se případ německá média prý pokusila ututlat; jenže Internet je mocný, takže se to stejně provalilo, islamobijci pořádali demonstrace, jitřili emoce a lidé s politickými ambicemi si trochu přihřáli svou polívčičku. Po několika dnech však dívka prý výpověď změnila a přiznala, že utekla kvůli problémům ve škole a sex byl údajně dobrovolný; reakce veřejnosti jsou celkem typické: Sluníčkáři napadají islamobijce z toho, že šíří hoaxy, zatímco mnozí z nich jsou přesvědčeni, že dívka skutečně znásilněna byla a změna výpovědi je prý jen krycí verzí, neboť policie dotyčnou zpracovala, protože znásilňující uprchlíci nezapadají do mediálního obrazu politické korektnosti.

V tomto textu nechci řešit, kde je pravda – aplikuji sice první pravidlo George Carlina: „I don’t believe anything the government tells me,“ což ale neznamená, že mám slepě věřit opaku, takže v zásadě připouštím, že pravda může být obojí (ač mi po důkladném prostudování dostupných informací jedna z verzí připadá pravděpodobnější); daleko zajímavější jsou však reakce veřejnosti na tento případ: Četl jsem názory velkých desítek islamobijců, kteří „naprosto jistě vědí“, že dotyčná byla znásilněna; ale též názory mnoha sluníčkářů, již úplně stejně „vědí“, že si to vymyslela. Háček je v tom, že z dostupných informací nelze s jistotou říci ani jedno; a smutné je, jak obrovské množství lidí tak činí jen proto, že jim to zapadá do jejich světonázoru – většina debat na toto téma bohužel ukazuje, že tu už vůbec nejde o nějakou logiku či argumenty, neboť diskuse o migraci jsou již vedeny téměř výhradně emocionálně.
Přečtení: 2787
Autor: Urza
Čas: 2016-02-08 00:00:02

Opencard, Lítačka, peníze a politika

Všichni asi známe kouzelnický trik bývalého pražského primátora Pavla Béma: „Nechám zmizet sedm set milionů a ještě uhodnu, na jakou kartu při tom myslíte.“ Pár let už od té doby uplynulo a k již tak brutální pořizovací ceně (necelých tři čtvrtě miliardy) přibyla ještě další více než miliarda za provoz. A pamatujete na ty kecy, jak to bude multifunkční karta, kterou bude možné používat úplně všude? No, tak „překvápko“, to byla lež; v praxi je to tramvajenka za skoro dvě giga. Co se však nestalo, politické vedení Prahy se změnilo, takže na scénu přichází nová karta jménem Lítačka; na jednu stranu stojí deset milionů, na stranu druhou je samozřejmě otázkou, jak bude fungovat (ne že by s Opencard problémy nebyly). V každém případě je pozoruhodné, jak lze tutéž službu pořídit o dva řády levněji; představte si, že se v životě rozhodujete, zda za něco dáte deset tisíc, nebo kilo… taková běžná situace, že?

Celá tato kauza ukazuje absurditu hospodaření s veřejnými prostředky v tolika ohledech, že je to až směšné; tak například: Hromadná doprava je dotována, individuální doprava daněna, přesto politici neustále řeší problém „příliš mnoha aut“ – co to asi vypovídá o kvalitě MHD? Existuje projekt, který lze pořídit za miliardy, ale také za desítky milionů; jaký bude rozdíl v kvalitě? I kdyby nějaký byl, ptal se někdo lidu města pražského, kterou variantu preferují? Proč vůbec musejí jedni platit dopravu druhým? Z jakého důvodu musí být DPP každoročně dotován deseti miliardami z veřejných rozpočtů, ačkoliv má prakticky monopol na hromadnou dopravu ve více než milionovém městě? Kdo nese odpovědnost za to bezbřehé plýtvání? Jak by dopadli manažeři soukromé firmy, kteří by hospodařili tímto způsobem?
Přečtení: 4563
Autor: Urza
Čas: 2016-02-05 00:00:02

Fízlováním za lepší zítřky

Mistr fízlů Babiš a jeho slizký fízlí padawan Sobotka spolu jedou peklo; jejich vláda schválila další zákon „proti daňovým únikům“ – ČNB zavede centrální databázi účtů právnických i fyzických osob a finančních pohybů na těchto účtech. K informacím (mimochodem denně aktualizovaným) budou mít volný přístup benga, berňák, tajné služby a samozřejmě především Babišovo ministerstvo financí, což určitě není střet zájmů, neboť Babiš by to pochopitelně nikdy nezneužil, protože má už dost peněz, takže ničeho takového nemá zapotřebí; Babiš sám k tomu říká, že tímto způsobem hodlá minimalizovat riziko úniku informací v citlivých kauzách – naprosto logicky, protože databáze bude státní, takže nehacknutelná, fízlové také státní, takže čestní, spravedliví, ctnostní a diskrétní, nikdy nikoho tedy nenapadne tento registr zneužít, protože to vůbec není jeden z nejlákavějších informačních systémů, kterými stát kdy disponoval.

A protože už tu máme zákon shora omezující výši platby v hotovosti, půjde s ním určitě ještě zahýbat a zpřísnit jej; právo „mít účet“ již uznala EU, takže je otázkou času, do kdy se z toho stane povinnost, což už je jen krůček od zákazu cash plateb a převodu všech legálních transakcí do Babišovy databáze. Výhodou je, že zavést něco takového v ČR, aniž to udělají ostatní země, nejspíše není dost dobře politicky průchodné; nevýhodou zas, že až to udělají, tak opět přijde ten argument: „Ve vyspělých západních zemích to funguje, tak to musíme mít taky.“ Bitcoin vláda zakáže coby měnu pedofilů a mafiánů v momentě, kdy jen trochu získá na popularitě, podobně jako všechny ostatní alternativní měny pak mohou být likvidovány coby prostředky obcházení registru účtů ČNB, neboť tyto budou tou dobou brány jako danost, bez které by svět prostě nemohl fungovat a nastal by doom; co na tom, že to tisíce let fungovalo?
Přečtení: 18523
Autor: Urza
Čas: 2016-02-04 00:00:02

Důsledný gunban v Dánsku

Dnes se znovu podíváme do Dánska – v Sonderborgu napadl sedmnáctiletou dívku sexuální útočník (média uvádějí, že šlo o cizince, některá naznačují, že se jednalo o žadatele o azyl; s ohledem na dnešní politickou korektnost mi připadá pravděpodobné, že tomu tak bylo, jen to nechtějí napsat naplno), povalil ji na zem a začal jí svlékat kalhoty; dotyčná má můj respekt hned dvakrát – zaprvé se ubránila a zadruhé tak učinila pepřovým sprejem, jehož vlastnictví je v Dánsku ilegální. Za adekvátní obranu bych sice považoval, kdyby vytáhla kvér a ustřelila mu koule, nicméně kdyby tak učinila, měla by ještě větší problém, než má nyní; ano, čtete správně, dotyčná má problém. Mluvčí dánské policie Knud Kirsten informoval o obvinění dotyčné z nelegálního ozbrojování; jaký musí mít člověk žaludek na to, aby tohle oznámil veřejnosti a dále pracoval ve jménu té zločinecké organizace, jež trestá oběti?

Smutné na celé věci (krom toho, že k ní vůbec došlo) jsou i reakce lidí, z nichž mnozí požadují více policie a tvrdší přístup k imigrantům; jaký to v souvislosti s tímto případem dává smysl? Dotyčná se přece ubránila! Útočník to samozřejmě může udělat znovu, jenže to by nemohl, kdyby dívka místo pepřáku použila smrtící zbraň; policie nic takového neřeší, protože jej buď zavře (na náklady daňových poplatníků) a zase pustí, případně deportuje, čímž sice zabrání jeho dalšímu znásilňování v Dánsku, ale ne jinde. Státní represe nikdy nebyla v boji se zločinem (kterého se často dopouštějí právě státní složky) tak efektivní jako ozbrojená společnost; strach útočníka z ozbrojené oběti totiž funguje i jako prevence (nemluvě o tom, že ozbrojené oběti v čase redukují počty útočníků). V důsledku masivní státní propagandy však není tato zjevná logika většině lidí dostupná.
Přečtení: 7872
Autor: marek28
Čas: 2016-02-03 00:00:02

Dánská vláda okrádá uprchlíky!

Je to tak. Dánská vláda přikročila k nebývale drastickému kroku. Uprchlíci v Dánsku budou nyní povinni odevzdat peníze nad určitý obnos (v přepočtu něco přes 30 000 Kč) a dokonce i své cennosti, ke kterým nemají silné citové pouto. Nebudu to tady nijak rozepisovat, každý si může během vteřiny vygooglit desítky článků, které to popisují přesněji a lépe. Pro mne je to zajímavé z jiného pohledu.

Jak se dalo čekat, moderní levice se zuřivou reakcí neotálela. Dánská vláda prý prachsprostě zlegalizovala okrádání nebohých uprchlíků. Ano, tak silná slova se teď používají. Okrádání! Loupež! Zlodějina! Dánský stát okrádá lidi! Ale sakra… ehm. Není ono to tak, že to vlastně není vůbec žádná novinka? Není tak trochu podstata státu, že krade? Je milé, tohle slyšet od levice, protože když někdo realisticky označí za krádež či loupež daně, z levé strany se zpravidla ozvou posměšky, že daně nejsou krádež, protože za ně přece dostáváme služby.

Nu. Tohle není jiné. I uprchlíci přece za peníze, které jim dánská vláda ukradla, dostanou služby. Mně je samozřejmě jasné, proč je to tak štve – pobyt uprchlíků nemají hradit relativně chudí uprchlíci, to mají dělat zlí kapitalisté v rámci povinné solidarity. Přesto je rozkošné sledovat, jak hystericky křičí něco o státním loupení, když státní loupení je principiálním základem jejich vlastní ideologie.
Přečtení: 10581
Autor: Urza
Čas: 2016-02-02 00:00:02

Konec bufetům ve školách

Ministerstvo školství navrhlo vyhlášku, jež specifikuje potraviny, které se smějí prodávat (ani v automatech) ve školách (výčet toho, co je zakázáno, zde již nestačil, nyní máme seznam povoleného a vše ostatní se prodávat nesmí); tato regulace je tak drsná, že neprocházejí ani ovocné jogurty, mléka, smetanové krémy (natož sladké limonády, bagety, chipsy a podobně). Představa dobroserů o praktickém dopadu vyhlášky je taková, že děti budou jíst zdravěji; a do jisté míry je to bezesporu pravda… jaké budou však další efekty? Inu, nám když došly ve školním automatu bagety, chodili jsme je nakupovat do obchodu přes ulici (pravda, ne úplně všichni, ale značná část); vyhláška tedy krom zamýšleného dopadu dává studentům o důvod víc, proč o přestávkách opouštět školu… budeme za pár let řešit nárůst dopravních nehod v okolí škol? A kdo si to bude spojovat s regulací automatů a bufetů?

Daleko zajímavější je však široká podpora podobných iniciativ veřejností (lobby na zákaz prodeje nezdravých potravin ve školách existuje již léta; a když jsem se proti nim občas v nějaké diskusi ozval, vyvolalo to vždy obrovskou vlnu nevole); ne že bych nechápal snahu rodičů zajistit svým dětem zdravé jídlo, ale… vážně je toto správná cesta? Co takhle vložit tu energii do výchovy dětí? Dost možná by pak tyto děti neměly ani tu potřebu cpát se chipsy mimo školu. A když už něco zakazovat, proč nejít za ředitelem školy (který může rozhodovat o tom, co se ve škole prodává) a přesvědčit jeho? Pozoruhodné je i to, že lokálních zákazů tohoto typu bylo naprosté minimum, protože o ně moc nikdo nestál; jakmile se však jedná o plošný zákaz něčeho zákonem a další omezení svobod (i „soukromých“ škol), to jsou hned všichni nadšení, plní podpory a energie… vážně si myslíte, že se k lepšímu světu prozakazujeme?
Přečtení: 7689
Autor: Urza
Čas: 2016-02-01 00:00:02

Všehoschopný ďábel: populista Babiš

Babiš nám už mnohokrát dokázal, že pro dosažení svých cílů udělá cokoliv; že jde přes mrtvoly různých našich svobod, není nic neobvyklého, to dělá většina politiků, ale na rozdíl od nich nemá majitel Agrofertu problém se nechat pro svou kampaň vyfotit při vyměšování. Uprchlíky je též schopen jednou #přijímat, aby se proti nim po několika měsících tvrdě vymezoval, když zjistil, že mu to může nahnat nějaké hlasy; při prosazování EET neváhal omezit právo opozice se k návrhu vyjádřit, což mu popularitu sice trochu snížilo, leč na to má skvělý lék: Sníží DPH na pivo! Je snad ještě nějaký lepší způsob, jak lézt Čechům do prdele? Samozřejmě nemám nic proti snížení DPH (byť jen pro jednu položku), jen poukazuji na jeho motivaci.

V souvislosti s tím bych rád zveřejnil nějaké zákulisní informace, jež se ke mně dostaly; nemám žádnou záruku, že je to pravda, ani jsem si nic nepotvrdil ze dvou nezávislých zdrojů, pouze zprostředkovávám, co jsem se dozvěděl: Babiš prý kupuje většinový podíl v Aholdu (Albert, Interspar, Hypernova), čímž by se stal vlastníkem největšího obchodního řetězce v ČR, který má v plánu zásobovat Agrofertem. Jak to souvisí s EET? Inu, kdyby Babiš při skupování konkurence i dalších firem využíval informací z ministerstva financí, kterými může potenciální prodávající vydírat, EET by mu přinesla zásoby další munice pro podobné praktiky (za daňové úniky by tak nemuseli být podnikatelé trestáni státem, nýbrž Agrofertem). Pro podobné tvrzení nemám sice žádné důkazy, ani jistě nevím, zda je to pravda, nicméně svému zdroji věřím víc než Babišovi (no, to asi každému) a rozhodně mi to dává smysl.
Přečtení: 7891