Autor: Janarchokapitalista
Čas: 2021-01-18 00:00:02
Anarchokapitalismus versus dogmata
Proč si lidé přejí zachování státu? Proč nevidí jeho nemorálnost a neefektivitu? Někdo by možná řekl, že je to proto, že jsou hloupí. S tím však nesouhlasím – lidé hloupí nejsou, jenže ani největší génius nemůže dojít ke správným závěrům, pokud vychází z nesprávných předpokladů. Problém je v tom, že v případě státu z takových nesprávných předpokladů vychází téměř každý, kdo prošel státním vzdělávacím systémem. Všichni jsme se ve škole museli učit o tom, že určité služby musí zajišťovat stát, protože trh při jejich poskytování selhává, zatímco jiné je nutné regulovat nebo dotovat, jinak by byly drahé a nekvalitní. Všem nám bylo řečeno, že vybírat daně je správné a nutné. A kdo daně neplatí, je zloděj. Nebo že jediným správným a funkčním mocenským uspořádáním je demokracie a hierarchický stát.
Všechny tyto věci nám byly podány jako axiomy, jako fakta, jejichž pravdivost není třeba dokazovat a o nichž není třeba diskutovat. Jako malé děti jsme tedy poslechli a nediskutovali, nepátrali po důkazech. Po čase jsme si zvykli a tato výchozí tvrzení přijali jako dogmata. Stali se z nás etatisté. Teprve mnohem později se hrstka z nás rozhodla tato dogmata přezkoumat. A ještě menší hrstka je vyhodnotila jako nepravdivá. Z takových se stali anarchokapitalisté. Ale to, že je ostatní lidé berou za pravdivá, neznamená, že jsou hloupí. Jen o nich zatím nepřemýšleli. Třeba proto, že nedostali ten správný podnět. Úkolem nás, anarchokapitalistů, je ostatní takovým podnětům vystavovat. Upozorňovat na logické a morální nekonzistence v etatistickém uvažování. Diskutovat. Tak můžeme dojít ke svobodě.
Všechny tyto věci nám byly podány jako axiomy, jako fakta, jejichž pravdivost není třeba dokazovat a o nichž není třeba diskutovat. Jako malé děti jsme tedy poslechli a nediskutovali, nepátrali po důkazech. Po čase jsme si zvykli a tato výchozí tvrzení přijali jako dogmata. Stali se z nás etatisté. Teprve mnohem později se hrstka z nás rozhodla tato dogmata přezkoumat. A ještě menší hrstka je vyhodnotila jako nepravdivá. Z takových se stali anarchokapitalisté. Ale to, že je ostatní lidé berou za pravdivá, neznamená, že jsou hloupí. Jen o nich zatím nepřemýšleli. Třeba proto, že nedostali ten správný podnět. Úkolem nás, anarchokapitalistů, je ostatní takovým podnětům vystavovat. Upozorňovat na logické a morální nekonzistence v etatistickém uvažování. Diskutovat. Tak můžeme dojít ke svobodě.
Přečtení: 66012
Komentáře
Komentář 62795
Komentář 62797
Komentář 62799
Komentář 62804
Komentář 62809
Ankap je hypotéza, že je možno vytvořit společnost fungující na principu zákazu útočného násilí.
Komentář 62819
Komentář 62822
2) Zde nevím, jestli tu otázkou mám chápat ve smyslu praktickém nebo eticko-morálním.
Komentář 62825
Komentář 62827
Komentář 62829
Komentář 62833
Lidé si tu nabídku nezvolili. Stát jim zakázal vytvořit a nabízet jiné možnosti = zakázal jim možnost volby. Kamufluje to tím, že lidé mohou zvolit správce monopolu. Ten monopol však funguje se všemi negativy monopolu - cenou za službu počínaje a její kvalitou konče. Schválně: umíte identifikovat negativa monopolu? Jistě to dovedete.
Komentář 62837
Komentář 62860
Tento pohled bohužel nemohu sdílet. Ne, že by se to nemohlo dočasně stát, ale lidé mají možnost takovou činnost odmítnout svou preferencí ve volbách. Bohužel ono se to odmítnutí v mnoha případech nejenže neděje, ale dokonce se násilí státu na lidech podporuje v naprosto neodůvodněných případech. To samé by se nejspíš dělo i v ankapu, dokud lidé nepochopí trochu jinak hodnotu svobody.
Komentář 62865
Komentář 62871
Ale nemusí být mimoběžná, stačí se shodnout na podstatě. V ankapu by samozřejmě mohlo existovat více institucí, kterým bych daleko dynamičtěji mohl svěřovat svou důvěru a opět odebírat. Krom toho budou existovat úrovně rozhodnutí, ve kterých zafunguje přirozený monopol. Rád udávám příklad řízení křižovatky, kde nedává smysl, aby ji řídily dva subjekty paralelně a ani to, aby v různé časy byla řízena jinak. Je samozřejmě možné, že nebude jedna policie, ale může se střídat více agentur podle základních společných standardů. V okamžiku, kdy se standard řízení křižovatek přestane někomu líbit, jaký má smysl tvrdit, že si to "nezvolil"? To může být sice legitimní postoj, ale k čemu to je? Čím se tvorba a dohled nad standardem liší od zákonů a policie? Krom toho, že by policejní služby mohlo formálně zajišťovat více soukromých agentur?
Komentář 62883
Za prvé, to co popisujete Vy skutečně žádná skutečná volba není. Za druhé "pravidla hry" na pozemku určuje majitel nebo jím pověřený a k tomu zmocněný zástupce. Bez souhlasu majitele nikdy byť uživatel, leč pouze vpuštěný návštěvník.
Komentář 62886
Jinak k těm silničním pravidlům a chaosu. Pochybuji, že by řidiči stáli v dlouhodobém horizontu o příliš odlišná pravidla. Budou to chtít mít jednoduché, aby přesně věděli, kdy si je mohou dovolit porušovat ;-) Na to zareaguje nabídka tím, že vytvoří něco podobné tomu, co je. Třeba rychlosti budou flexibilnější a bude víc značek. Ale patrně vznikne poptávka po jednotných pravidlech na křižovatce. Bude se tedy muset "zakázat" dělat odlišná pravidla. Pokud by se to zakázat nesmělo, znamená to chaos to doby, než na to všichni dobrovolně přistoupí na stejná pravidla. Dokud ovšem někdo zase nevymyslí něco jiného. Prostě nelíbí se mi to, protože takový nesystém by zbytečně zaměstnával mou kognitivní pozornost místo na úkor situace na silnici.
Komentář 62842
Jinak jestli se označujete jako minarchistu, pak je asi zbytečné se hádat. Podstatnou část cesty máme stejnou. :-)
Komentář 62880
Vtip je v tom, že toho lze dosáhnout i modifikací demokracie. Dokonce by šlo NAP implementovat do demokracie. Ten princip mi tak špatný nepřijde.
Komentář 62888
Stát základní lidská práva zrušil nejvyšším zákonem = Ústavou... Máš člověče lidská práva, pokud je stát neomezí (= poruší nijak nespecifikovaným tedy jakýmkoli) zákonem. A to jsem ještě netušil, že existuje manuál s názvem "Nouzový stav", kterým je možné krom všech ostatních základních lidských práv zrušit (= pod brutálními tresty zakázat) to nejzákladnější lidské právo = používat svůj majetek ke své obživě!
Komentář 62890
Komentář 62927
Zhrzený komunistický "osmašedesátník" (a on se nezměnil) mi už dneska nemá co říct.
Komentář 62930
Núdzový stav je bezdôvodne? To ti je tých 14 tisíc obetí len v ČR a vyše 2 milióny celkovo málo?
Komentář 62940
Na omezeni nejakych prav pak staci prosta vetsina v parlamentu.
Komentář 62931
Komentář 62934
Komentář 62942
Komentář 62881
Komentář 62906
Ne, nic jako soud v ankapu z principu nemuze existovat. Soud je instituce, jiz jedna strana prednese svuj problem a druha je donucena rozhodnuti se podridit. Esencialni agrese.
Komentář 62817
Komentář 62818
Komentář 62823
To asi těžko. Např. ankap "definice" pojmu vlastnictví je úplně odtržená od skutečného světa.
Komentář 62826
Komentář 62828
Jinak s tím vlastnictvím. Ve skutečném světě je vlastnictví společenský konstrukt. Společnost tím mechanismem určuje, kteří jedinci mohou využívat které zdroje. Podle NAPu je vlastnictví "od boha". Tedy jsem sám na pustém ostrově, začnu využívat půdu a tím se stávám jejím vlastníkem. To je samozřejmě odtržené od reality, protože pokud jste sám na pustém ostrově, nikdy ani nezačnete přemýšlet o tom, že byste nějaké vlastnictví potřeboval. To potřebujete až ve chvíli, kdy se začnete střetávat s dalšími lidmi.
Komentář 62830
Nepotřebuju. Když si postavím jako trosečník na ostrově srub, bude to můj srub = budu ho vlastnit. Nepotřebuju k tomu interakci.
Komentář 62831
Podle ankapu ano, ve skutečném světe ne.
Komentář 62835
Komentář 62840
Komentář 62844
Pardon, ta argumentace prostě nedává smysl.
Komentář 62845
Komentář 62847
Prostě když tenhle typ argumentace použiji na cokoliv jiného než je vlastnictví, okamžitě vidíte, jak je nesmyslná.
Komentář 62849
Dobře, tak nemusíme zůstat u konkrétních lidských produktů... Co třeba láska? Nebo nenávist? Je to taky jenom sociální konstrukt, když na pustém ostrově nemám koho milovat nebo nenávidět?
Lásku můžete mít k práci, nenávist třeba k počasí. K tomu nepotřebujete více lidí. Počítač si můžu představit a vynalézt ho. Pořád nepotřebujete žádnou sociální interakci.
Komentář 62854
Hlavně jediné, co tímhle říkáte je to, že definovat vlastnictví je zbytečné (mimochodem - zcela opomíjíte fakt, že to zbytečné není, protože na tom pustém ostrově prostě nežijeme, ale to je teď jedno). Absolutně vůbec nevyvracíte tu definici samotnou.
Komentář 62856
Ten příklad je s pustým ostrovem je Rothbardův (Etika svobody), on si na tom příkladu nadefinoval spousty věcí. Podkopáváte sám sebe.
I na pustém ostrově můžu vlastnit půdu, vlastnit můžu i vodu, strom...
Ne, nemůžete, protože pokud na takovém ostrově budete, nikdy vás ani nenapadne, že byste takový pojem mohl potřebovat.
Komentář 62859
Tak já nejsem Rothbard, takže sám sebe určitě nepodkopávám :-)
A co když mě to napadne? A i kdyby ne, tak to prostě neznamená, že nedává smysl ten pojem definovat. Znovu opakuji - tohle je to jediné, co tou svojí argumentací říkáte. Nic víc z ní nevyplývá.
Komentář 62857
Komentář 62858
To řekněte Rothbardovi, napsal o tom celou knihu a nadefinoval na tom ankap.
Komentář 62861
Komentář 62867
Ano, je. Přátelství přece vzniká ze sociální sociální interakce, neroste na stromě.
Buď vyvraťte tu definici a vysvětlete mi, v čem je nesmyslná a nekonzistentní, nebo tahle debata postrádá smysl.
Nevím, zda reagujete na mě, ale já o konsistenci nic neříkal. Celé to začalo mým výrokem, že vaše definice vlastnictví nemá nic společného se skutečným světem. Můžete mi říci, kde v historii korelovalo vlastnictví s vaší definicí?
Komentář 62869
Celé to začalo mým výrokem, že vaše definice vlastnictví nemá nic společného se skutečným světem.
Zajímavé, že tu celou dobu tvrdíte, že naše definice vlastnictví údajně nemá nic společného se skutečným světem, přitom jste ji sem ani nenapsal a pořád se jen oháníte extrémně malou podmnožinou skutečného světa v podobě opuštěného ostrova, ve které podle vás je ten pojem "vlastnictví" zbytečný. Ano, v této extrémně malé podmnožině skutečného světa možná je zbytečný, nicméně v doplňku této množiny zbytečný není. A pokud ten pojem vlastnictví je nadefinovaný tak, že dává smysl i v případě této malé podmnožiny, i když de facto není potřeba, tak to nevypovídá vůbec nic o špatnosti té definice.
Nechci být nezdvořilý, ale možná by stálo za to si projít základy výrokové logiky.
Komentář 62870
Komentář 62872
Nechci být nezdvořilý, ale možná by stálo za to si projít základy výrokové logiky.
Definici beru Urzovu, tedy že vlastnictví je podle NAPu - mohu něco nabýt pouze tím, že to houmsteduji nebo koupím.
Na tom ostrově jsem se vám snažil vysvětlit tu jednoduchou věc, že vlastnictví je společensky konstruované, protože pozorováním světa okolo sebe jste k tomu evidentně nedošel.
Ve skutečném světě vlastnictví podle NAPu také nefunguje ani nefungovalo a pokud ano, tak uveďte kdy.
Komentář 62874
Vlastnictví nebo vlastnické právo = vztah mezi člověkem a věcí, který mu dává právo s danou věcí nakládat (mít nad ní fyzickou kontrolu).
NAP = stav, kdy nejsou narušována vlastnická práva.
To jsou definice, které používám já, a myslím, že Urza to definuje celkem podobně. (Resp. v knize je tuším definuje společně, když píše o tzv. přirozeném právu, ale jedná se o oddělené věci! Vlastnictví není definované pomocí NAPu, když už, tak je tomu naopak!)
Na tu poslední větu tím pádem nemá vůbec smysl reagovat, protože tu definici jednoduše chápete špatně.
"Na tom ostrově jsem se vám snažil vysvětlit tu jednoduchou věc, že vlastnictví je společensky konstruované, protože pozorováním světa okolo sebe jste k tomu evidentně nedošel."
Jenže lidé jsou součástí reálného světa! Ergo klidně jsem k tomu mohl dojít na základě pozorování světa okolo sebe. Ale tak ok, ať je to klidně společenský konstrukt, na smyslu té definice to stejně nic nemění.
Komentář 62875
Abychom se pohnuli a nezacházeli do slovíčkaření:
https://www.mises.cz/clanky/princip-neagrese-nap--2206.aspx
S tím souhlasíte?
Komentář 62878
(Ve skutečnosti je NAP koncept nebo myšlenka, že bychom právě měli respektovat vlastnická práva a na nikoho neútočit.)
Komentář 62921
(Ve skutečnosti je NAP koncept nebo myšlenka, že bychom právě měli respektovat vlastnická práva a na nikoho neútočit.)
No NAP je algoritmus, který určuje, jak se mění vlastník, ne? Podle mě to je neoddělitelné. Urza sám psal, že státy nemohou být legitimními vlastníky pozemků, protože je nezískali podle NAPu. S tím souhlasíte?
Komentář 62955
Ne. Definice vlastnictvi (dle Urzy) zavadi kategorii statku z hlediska jejich nabyti. NAP rika, ze v ankapu vlastnite jen to, co si ubranite. Vzajemne si zjevne protireci.
Komentář 62907
Ve slove zamlzene mate nekolik preklepu.
Cela ta definice vlastnictvi stoji a pada se slovem "nesmi", jez odkazuje na nejakou externi autoritu. Ve state na stat, ofkoz. V ankapu fprdel.
Komentář 62904
A to jsem rad, ze jdu zrovna okolo, definice vlastnictvi uz tu dlouho nebyla.
Ta Vase se mi moc libi, je bez obezlicek, kratka a jasna. Nez bych s ni ale beze zbytku souhlasil, zeptal bych se asi jeste, co znamena ono "pravo".
A tak se vlastne zrovna zeptam. Co tedy znamena, ze clovek na neco "ma pravo"? Diky.
Komentář 62863
Najděte v jednání trosečníka na ostrově rozpor mezi jeho počínáním a ancap teorií vlastnictví (bez ohledu na to, jestli trosečník zná vůbec jakou teorii vlastnictví a/nebo zda ji vůbec ne/používá). Je-li tam rozpor, je ancap teorie neplatná. Není-li tam rozpor, je bezpředmětné, zda ji trosečník zná a/nebo zda vůbec konstrukt vlastnictví pro svou existenci nepotřebuje a myšlenkově ho nepoužívá. Fakticky totiž vlastnické právo vykonává.
Komentář 62866
Komentář 62868
Keď sa deň po vylodení trosečníka vráti z rybárskej výpravy domorodý kmeň, ktorý mu ručne-stručne vysvetlí, komu patrí ostrov (a koho teraz bude poslúchať), kde je jeho vlastníctvo? Alebo na nich skúsi "toto som si tu homesteadoval, je to moje vlastníctvo!"?!?
A čo ak sa tí domorodí rybári vrátia po mesiaci? Po dvoch rokoch?
Komentář 62877
1) Trosečník pokácel stromy = homesteadoval volný statek, tím získal surovinu = zdroj.
2) Ze stromů vyrobil stavební materiál = spojil se zdrojem svou práci.
3) Postavil z toho stavebního materiálu srub = svou prací dal vzniknout novému statku.
4) Ten užíval ke svému prospěchu, udržoval ho a chránil před předpokládatelnými nebezpečími = vykonával vlastnické právo.
5) Jestli chtěl, postavil si nový lepší a starý zničil a zatopil si jím = uplatnil vlastnické právo svůj majetek zničit.
6) Jestli narazil na nějaké empatické domorodce, mohl s nimi svoje "rovnáky na vohejbáky" směňovat za jejich "kýhočerty" = k vlastnictví přišel směnou práce.
Toto všechno je výkon vlastnického práva. Pozorováním tohoto počínání lidí, to jak a na základě čeho legitimizují vztah mezi jednotlivci a věcmi, vznikl tento "konstrukt" vlastnictví. Není závislý na číchsi nakázaných omezeních, privilegiích nebo povoleních. Samotné vlastnictví je primárně "intimní" vztah mezi majitelem a vlastněnou věcí. Musí tedy vzniknout nějakým volním jednáním člověka. Teprve až potom mohou přicházet jako druhotné případné interakce. Zda budou interakce ne/agresivní a zda případně se bude muset člověk vlastnického práva domáhat je až terciární. To všechno nemá se samou teorií nic společného. A to bez ohledu na to, jestli člověk uznává vlastnictví individuální, podílnické, družstevní, kolektivistické, nějakou kombinaci nebo na to všechno kašle. Podstatné není to, jak o čem člověk mluví nebo smýšlí. Podstatné je, jak skutečně jedná.
V příkladu, který jste uvedl, byl ten trosečník v pozici vetřelce a zloděje jejich statků, ze kterých si postavil srub. A Byli-li by to Sentinelci, udělali by si zabíjačku. Byl-li by to primitivní, leč empatický kmen, možná by zuboženému trosečníkovi pomohl. No a?
Ano, někteří lidi kradou. Krádež je však porušením vlastnického práva. Nevyvrací ho.
Komentář 62879
Stačí, aby domorodci ostrov (pozemok) spojili so svojou prácou (trebárs vykopaním bane (cz: dolu)) raz, aby získali vlastnícke právo?
Najděte v jednání trosečníka na ostrově rozpor mezi jeho počínáním a ancap teorií vlastnictví (bez ohledu na to, jestli trosečník zná vůbec jakou teorii vlastnictví a/nebo zda ji vůbec ne/používá). Je-li tam rozpor, je ancap teorie neplatná.
Trosečník si počína tak, že príde na ostrov, nikto tam nie je, teda si postaví zrub ("Když si postavím jako trosečník na ostrově srub, bude to můj srub = budu ho vlastnit."). Ale zároveň "V příkladu, který jste uvedl, byl ten trosečník v pozici vetřelce a zloděje jejich statků, ze kterých si postavil srub.". Je tam spor => je ancap teorie neplatná.
A tým by sme to mohli uzavrieť.
Komentář 62885
Komentář 62892
Komentář 62909
>>> Je tam spor => je ancap teorie neplatná.
>>>> A co takovouhle vyumělkovanou prasečinou má společného jakákoli sociální teorie? To nějak vyvrací marxismus nebo ancap?
Jeste lepsi. Rad vidim, ze uz jste zase v plne sile.
Komentář 62841
Mějme izolované ankap skupiny, jejichž příslušníci si mezi sebou rozdělují půdu podle principů, které skupina uznává. Společenství se stále rozrůstají, až na sebe dvě narazí. Vyvstává otázka, proč by příslušníci skupiny měli nutně uznat houmsteding druhé skupiny jen proto, že jsou anarchokapitalisté.
Příklad z praxe: Kdyby Evropané, kteří se chtěli usadit v Severní Americe, byli anarchokapitalisté, a Indiáni by jim řekli: "Tohle je naše země, nechceme vás tady", tak oni by poslechli a vrátili se zpět? Žádné USA by nevznikly? Pořád by Severní Amerika byla osídlena pár miliony indiánských lovců-sběračů?
Komentář 62908
>>> Nepotřebuju. Když si postavím jako trosečník na ostrově srub, bude to můj srub = budu ho vlastnit. Nepotřebuju k tomu interakci.
Ftipne. A co presne by se zmenilo, kdybyste na onom PUSTEM ostrove ten srub nevlastnil?
Komentář 62928
Na pustém ostrově vlastně koncept vlastnictví k ničemu nepotřebuju, tak se jím asi nijak nezabývám. Ale veškeré mé počínání splňuje znaky legitimního získávání vlastnictví a nakládání s ním.
Nahoře si to přečti a neotravuj!
Komentář 62843
Jasně, jenže my na pustém ostrově nežijeme, že ne... Ale i kdyby ano, tak to přece neznamená, že ta definice je chybná. Když budu na pustém ostrově, tak pořád tu definici můžu konzistentně používat a nebude to s ničím ve sporu.
Komentář 62846
A táto debata tu už mnohokrát bola, používať vlastnú definíciu pojmu, ktorý svoju všeobecne uznávanú definíciu má, vedie jednak k nezmyselným debatám o pojmoch, ale aj vedie k manipulatívnej argumentácii (to najmä tzv. "dobrovoľnosť" v ankapistickom poňatí). Čo keby ankapová teória namiesto "vlastníctvo" používala trebárs slovo "bžduch"?
Komentář 62848
Komentář 62851
A k dobrovoľnosti len odkážem na dávnu kauzu starého pederasta Helmuta a malého hladného černoška, ktorý dobrovoľne trhovo mení sex za peniaze....
Komentář 62855
U té další věty bohužel netuším, co se jí snažil básník sdělit.
Komentář 62850
A táto debata tu už mnohokrát bola, používať vlastnú definíciu pojmu, ktorý svoju všeobecne uznávanú definíciu má, vedie jednak k nezmyselným debatám o pojmoch, ale aj vedie k manipulatívnej argumentácii (to najmä tzv. "dobrovoľnosť" v ankapistickom poňatí). Čo keby ankapová teória namiesto "vlastníctvo" používala trebárs slovo "bžduch"?
+1
Komentář 62905
Ne, naopak je popira uz v samotnych zakladech. Napr. nemuzete byt vlastnikem sveho tela, nejste-li vlastnikem pozemku.
Komentář 62801
Komentář 62805
- Vím jen o dvou věcech, které by se v demokratismu daly považovat za dogmata - subjektivní práva a princip neporušování subjektivních práv. Zbytek demokracie je logicky vystavěný na těchto dvou pilířích.
Komentář 62810
Komentář 62813
Komentář 62838
Demokratismus/Anarchokapitalismus = Jak to má být.
Subjektivní práva/Soukromé vlastnictví = Co kdo může.
Princip neporušování subjektivních práv/Princip neagrese = Co kdo nesmí.
Demokracie/Ankap = Jak to je.
Komentář 62803
Stát je zlo, protože si uzurpuje monopol na násilí
Skutečnost:
Ať už si o reálné podobě státu myslíme cokoli, tak dokud mají lidé možnost nenásilně a svobodně formu státního zřízení změnit, nelze hovořit o uzurpaci. Proto neplatí mylný předpoklad, že stát je tím zlem. Dokud je stát výsledkem svobodného střetu politické nabídky a poptávky, nelze hovořit o uzurpaci. V našem případě v ČR nelze uzurpovat déle, než je hranice jednoho volebního období. Tím je vráceno jedno ze základních naprosto dogmatických vymezení se ankapu vůči státu.
Komentář 62808
Mimochodem, ten Váš popis skutečnosti to tvrzení ve skutečnosti vůbec nevyvrací. Důvodem je to, že volně zaměňujete pojmy "monopol na násilí" a "forma státního zřízení". To rozhodně nejsou ty samé věci, jak se zdá, že předpokládáte! Dalším problémem je to, jak zacházíte s pojmem "uzurpace". Stát si opravdu uzurpuje monopol na násilí (vizte Ústava ČR). To, že stát jako entitu každé 4 roky ovládá někdo jiný na tom faktu nic nemění.
Komentář 62812
Komentář 62814
Komentář 62816
Komentář 62876
Komentář 62796
Komentář 62800
Komentář 62802
Komentář 62836
Komentář 62806
Komentář 62807
Proto bych tvrzení VH upravil do formy: Stát je v rozporu se základním pilířem ankapu, a to s principem neagrese.
Komentář 62815
Komentář 62820
- Vidíme, že lidé nejsou schopni v politice pořádně domyslet dopady ani dílčích opatření. A tady se mluví o kompletní změně uspořádání společnosti do podoby, která tu nikdy nebyla. A anarchokapitalisté se tváří, že si jsou schopni dovodit, k čemu by jejich plány vedly.
- Anarchokapitalisté jsou hrozní optimisté. Sice nic neví, ale vždy počítají s tím, že to dopadne dobře, že se najde nějaké řešení. Oni připouští, že by se to mohlo zvrhnout. Ale fakticky s tím nijak nepočítají ve svých úvahách.
- Úzce ekonomický pohled na společnost a člověka. Na vše je nahlíženo optikou trhu. Což je silně redukcionalistický pohled, který přehlíží hloubku podstaty společnosti i lidí.
- O státu se mluví, jako by to byl jeden režim. Stát ale zahrnuje vše od starověkých států po současné demokratické státy kombinující trh a sociální stát. Různé státy vám poskytují diametrálně odlišnou úroveň kvality života, míry svobody atd.
- Démonizace moci státu. A protikladné vnímaní moci státu a jiných mocenských struktur. Přestože moc státu a třeba firmy (či jiných organizací) může na život lidí dopadat zcela stejně.
- Odmítnutí člověka jako měřítka, kterým je poměřován výsledek. V anarchokapitalismu se prosazují abstraktní principy a trh. A pokud ty budou naplňovány dobře, tak by se snad mělo vést dobře i lidem. Ale člověk a kvalita jeho života je tam jen vedlejší produkt.
- Absolutizace určitých abstraktních principů. V životě vidíme, že v extrémních situacích se rozpadají všechny principy, plány nebo osvědčené postupy. Že jejich dodržení může vést k horším výsledkům nebo neřešitelným problémům. Anarchokapitalismus se snaží ale vše a za všech okolností podřídit těmto principům a napasovat do toho svého schématu.
Komentář 62832
1) Anarchokapitalisté nehájí změnu uspořádání naráz, avšak proces trvající klidně století. To bych jim nevyčítal.
2) Optimisté jsou, což bych jim také nezazlíval. Horší je, že nekorektně srovnávají historickou realitu demokracie s teoretickou představou ankapu, popř. s lokálními podobnými uspořádání v jiné historické epoše. Což je nekorektní srovnání.
3) Úzce ekonomický pohled mi nevadí, pokud ekonomie zahrnuje hloubku a podstatu společnosti lidí. A současná ekonomie tak činní. I když politici ekonomii velmi často používají pouze v otázce financí
4) S tou démonizací státu absolutně souhlasím.
5) Ano, člověk je hodně odmítán. Ale přitom tvrdí, že je to naopak
6) Tady nevím...
Komentář 62839
K bodu č.3: súčasná ekonómia tak možno činí, lenže ankapisti veria v Rakúsku školu.
Komentář 62853
Komentář 62887
A k tomu úzce ekonomickému pohledu. Vezmu příklad z toho posledního videa o cenzuře. Na konci tam pan Urza mluví o tom, že čím více budou ty společnosti cenzurovat, tím více poštvou lidi proti sobě, a tím více se vytvoří prostor pro nástup nějakého jiného řešení či konkurence, takže si stačí chvíli počkat. Pokud uvažujete o společnosti jen v té tržní rovině, pak má pravdu. Jenže ono by to např. zároveň vedlo k další radikalizaci lidí. A vytvářelo by to prostor pro nepokoje, teraristické útoky, v reakci pak pro brutální represi atd. Ten úzce ekonomický pohled přehlíží jiné aspekty společnosti než je trh.
Komentář 62889
Ale jinak je tady i mezi ankapistama celkem dost intelignetních lidí, kteří jsou hodni respektu, diskuze a dokonce osvojení si jejich myšlenek. Jsme na jedné lodi, nejsou to oni a my, jsme pouze my. Nebo si teda přeju, aby to tak bylo :-D
Komentář 62891
Komentář 62894
Komentář 62821
To asi těžko. Např. ankap "definice" pojmu vlastnictví je úplně odtržená od skutečného světa.
Komentář 62824
Komentář 62852
Komentář 62862
Komentář 62893