Efekt homogenity vnější skupiny a předsudky – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Představy ukřičené feministky, starého komunisty nebo upovídané ženy mají společnou jednu věc: Jsou produktem stereotypizace příslušníků určitých skupin. Určitá míra podobného zobecnění je důležitá pro orientaci ve světě, tato abstrakce by ovšem neměla odporovat jeho komplexitě. Výzkumy na poli sociální psychologie v tomto ohledu ukazují, že máme tendenci vnímat příslušníky skupin mimo tu naši jako sobě mnohem podobnější než příslušníky té vlastní, kterou vnímáme jako variabilnější. Tento jev byl objeven napříč různými skupinami a byl označen jako efekt homogeneity vnější skupiny. Ukazuje se, že lidi mimo naši skupinu mnohdy nevnímáme jenom jako soubor unikátních jednotlivců s častěji zastoupeným rysem xy, ale jako homogenní skupinu, postavenou na překrouceném a nereprezentativním stereotypu.

Všímám si, že tento způsob uvažování je do extrému dovedený například rasisty, sexisty, ageisty nebo homofóby. Na nich vidíme, že příslušníky vnějších skupin nevnímají jako sobě podobné lidské bytosti, a často tím pádem ani necítí zábrany vůči agresivnímu chování. Někteří anarchokapitalisté pak například hází všechny socialisty do jednoho pytle jako příživníky, a na základě toho je bezostyšně úráží. Přitom naprosto přehlížejí, že mezi nimi je velká variabilita, co se týče jejich způsobu života nebo vůbec důvodu tohoto přesvědčení. Rád bych žil ve světě, kde si lidé to, že na ně působí efekt homogenity vnější skupiny, alespoň uvědomují a neschovávají to za „zdravý selský rozum“. Za nejlepší způsob, jak se vyhnout těmto předsudkům, považuji snažit se vyvarovat spekulací o skupinách, které pořádně neznáme; a především ke každému, koho potkáme, přistupovat co nejvíc individuálně, jako k někomu se souborem unikátních charakteristik, motivací a cílů.