EU učí děti, že daně jsou skvělé. – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

EU před pár dny vydala počítačovou hru, která dětem ukazuje, že daně jsou skvělé. Onen skvost, který se zobrazuje v miniaturním okénku obklopeném postavičkami usměvavými až k nakopání, se nazývá Taxlandia, a je to jakási variace na strategické hry s budováním města. Odhlédněme od zpracování a od toho, že se EU rozhodla tu hru vydat. Co mě zarazilo, je, že se ani nestydí dělat propagandu tak okatě.

Vezměme si samotnou zápletku: hráč dostal do rukou vládu nad jakýmsi daňovým rájem, který přitáhl obrovský turistický ruch a přesídlila sem hromada firem; jenže protože daně byly nízké, neinvestoval do pořádné infrastruktury, do zábavy, do nemocnic, do školství, do bezpečnosti atd. Časem turistický ruch klesl, a zde se ocitá hráč se záporným rozpočtem, aby jej hra naučila, že musí zvýšit daně a investovat do všeho možného, čímž se zvýší daňový výnos. Důraz na daňový výnos je v textech ke hře obrovský - jako by bylo úplně jedno všechno ostatní. Kromě toho nás hra učí, že:

- Lidé by si sami nic nepostavili. Ani ty, chlapče/děvče, nebudeš mít firmu na nemocnice/školy/silnice, ale hezky budeš platit daně a bude to stavět stát, protože ty jsi jen malé neschopné hovno. A když ty daně budou nízké, tak žádné nemocnice/školy/silnice, nic nebude. To je všechno tajná technologie, k níž lidé nemají přístup a ani by je nenapadlo něco takového stavět.
- Podnikání (zejména turistický ruch provozovaný v daňových rájích) zatěžuje životní prostředí; mnohem lepší je stavět zábavní centra, školy a nemocnice, ty aspoň zvyšují daňový výnos.
- Lidé snesou jakékoliv daně, když dostatečně investuješ do kultury (tedy když je patřičně zblbneš; což je příhodné, ale chyběla mi tam mise na dotaci na vývoj výukových počítačových her).

Na jednu stranu mám radost, že je propaganda v té hře tak okatá (hra ukazuje ekonomické myšlení evropských úředníků v plné nahotě), že zápletka i herní systém jsou nesmyslné, a že EU ve svém tažení proti daňovým rájům (a na podporu daňových pekel) zoufale nasazuje, co se dá. Ukazuje se, že EU je tak zoufalá, že etatisty, tedy lidi s nízkým sebevědomím a s dvojím metrem pro morálku, musí vyrábět už od školek. Na druhou stranu mě mrzí, že se této hry zcela jistě chytnou někteří aktivní učitelé a budou ji drilovat do hlav svých svěřenců jako posvátnou pravdu a sázet pětky a dělat jiné problémy případným skeptickým a kritickým hlasům. Je mi líto těchto dětí. Pokud to někdo z vás čte, složte se svému učiteli na nějakou pěknou knihu, třeba Co je a co není vidět (nebo Anarchokapitalismus) a podle potřeby mu ji darujte, nebo jej s ní umlaťte. Anebo si ji přečtěte.