Hledání ztraceného potenciálu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V sobě, lidech i ve společnosti vidím obrovský potenciál. Trápí mě ovšem vidět, jak moc tento potenciál přichází nazmar. Lidé dobrovolně věnují spoustu času činnostem, které je nebaví a nedávají jim smysl. Po tisíciletí se navzájem svazovali, ať už ve vztazích, kulturními normami nebo státním aparátem. V důsledku toho některé životně důležité služby a instituce nefungují zdaleka tak dobře, jak by fungovat mohly. Je těžké svalit vinu na někoho konkrétního, neboť lidé se svázaní již rodí a uzly si navzájem utahují. Protože svázaní toho typicky nedokážou tolik, nemohou se stát nejlepší verzí sebe sama.

Jak umožnit lidem naplnit jejich potenciál? Tato otázka je ošidná, protože mnoho politických směrů je ve své podstatě jenom nahrazením provazů okovy. Jsem rád, že žiji v době, ve které společnost již tolik neutiskuje chudé lidi nebo ženy; překvapuje mě ovšem, jak moc bez povšimnutí podobné instituce utlačují děti nebo podnikavé lidi. Ať už stát nebo (občanská) společnost dělají cokoliv, věřím jim proto jen velmi málo, že jim skutečně jde o naplňování našeho potenciálu. Domnívám se, že jediným univerzálním postupem, jak se po generace předávaných okovů zbavit, je prosazování nekompromisně respektujícího přístupu vůči všem živým bytostem a také osobní i ekonomické svobody do všech důsledků.